Kdo tenhle film neviděl, přišel o nesmírně mnoho. Byl natočen už před čtyřiceti lety, já ho po roce 1970 hltal na plátně nějakého s pražských kin a patřil k dalším inspiracím, které ve mně zaopustily kořeny, z nichž pak po mnoha letech začaly růst napoleonské knihy. Myslím, že se nikdy nedostal do naší televize, a teprve po roce 2000 jsem ho sehnal na videokazetě nevalné kvality, byť i tak to byl pro mne úlovek. Pak jsem si koupil v Southamptonu za pár liber DVD, vyčištěnou digitalizovanou verzi (bohužel bez jakýchkoliv titulků, což je britská specialita některých filmů), dodnes si ji občas pouštím a místy mám trochu husí kůži. Ten film se jmenuje prostě
Waterloo, natočil jej Sergej Bondarčuk, producentem však mu byl Dino de Laurentis a v hlavních rolích se tu zaskvěly hvězdy včech hvězd, Rod Steiger jako neuvěřitelně fantastický Napoleon, gentlemanský Christopher Plummer jako Wellington, Orson Welles v roli Ludvíka XVIII., Jack Hawkins coby Thomas Picton, atd. Vojáky pro masové scény této kooprodukce pochopitelně dodala sovětská armáda, kteří oblékli uniformy a uchopili zbraně dodané mnoha ateliéry na podkladě velmi pěčlivého studia; kniha Ugo Periccoliho Uniformes de l´armées de Waterloo, která pro tento film vznikla, se ostatně prodá
vá ve stále nových vydáních dodnes. Jistěže scénáři můžeme spoustu věcí vytknout; Let Orla je tu velmi zjednodušen, bitvy u Ligny i Quatre Bras zůstaly jen naznačené, leccos vychází spíše z legendy (v níž mně osobně nejvíc vadí scény plesu u vévodkyně z Richmondu, filmově krásné, avšak posunující sira Arthura do role nenadále napadaného, byť doslova prospal čtyřiadvacet hodin...) než reálné historie, některé bojové scény mohou působit po čtyřech desetiletích nedotaženě, leč tehdy nebyla triková animace, násobení postav a digitalizace... Už počáteční scéna Napoleonovy abdikace roku 1814 a následného loučení se starou gardou je na druhé straně tak monumentální a dává vyniknou Steigerovu mistrovství, až máte pocit oživlé historie... Kdo neviděl, o hodně přišel a může si udělat představu z přiloženého videa; je z youtubu a v prolinku skrze nadpis najdete i další filmové ukázky z této velkolepé podívané. Kdo snímek viděl, jistě si jej rád připomene, kdo ne, zaslzí, a možná se mezi čtenáři najde člověk od filmu či výroby DVD: ten se třeba nechá inspirovat a my se pak dočkáme české verze. Pokud možno té vycházející z původního filmu, kde Francouzi mluvili francouzsky, Britové anglicky a Němci také po svém...
Kdo tenhle film neviděl, přišel o nesmírně mnoho. Byl natočen už před čtyřiceti lety, já ho po roce 1970 hltal na plátně nějakého s pražských kin a patřil k dalším inspiracím, které ve mně zaopustily kořeny, z nichž pak po mnoha letech začaly růst napoleonské knihy. Myslím, že se nikdy nedostal do naší televize, a teprve po roce 2000 jsem ho sehnal na videokazetě nevalné kvality, byť i tak to byl pro mne úlovek. Pak jsem si koupil v Southamptonu za pár liber DVD, vyčištěnou digitalizovanou verzi (bohužel bez jakýchkoliv titulků, což je britská specialita některých filmů), dodnes si ji občas pouštím a místy mám trochu husí kůži. Ten film se jmenuje prostě Waterloo, natočil jej Sergej Bondarčuk, producentem však mu byl Dino de Laurentis a v hlavních rolích se tu zaskvěly hvězdy včech hvězd, Rod Steiger jako neuvěřitelně fantastický Napoleon, gentlemanský Christopher Plummer jako Wellington, Orson Welles v roli Ludvíka XVIII., Jack Hawkins coby Thomas Picton, atd. Vojáky pro masové scény této kooprodukce pochopitelně dodala sovětská armáda, kteří oblékli uniformy a uchopili zbraně dodané mnoha ateliéry na podkladě velmi pěčlivého studia; kniha Ugo Periccoliho Uniformes de l´armées de Waterloo, která pro tento film vznikla, se ostatně prodá
vá ve stále nových vydáních dodnes. Jistěže scénáři můžeme spoustu věcí vytknout; Let Orla je tu velmi zjednodušen, bitvy u Ligny i Quatre Bras zůstaly jen naznačené, leccos vychází spíše z legendy (v níž mně osobně nejvíc vadí scény plesu u vévodkyně z Richmondu, filmově krásné, avšak posunující sira Arthura do role nenadále napadaného, byť doslova prospal čtyřiadvacet hodin...) než reálné historie, některé bojové scény mohou působit po čtyřech desetiletích nedotaženě, leč tehdy nebyla triková animace, násobení postav a digitalizace... Už počáteční scéna Napoleonovy abdikace roku 1814 a následného loučení se starou gardou je na druhé straně tak monumentální a dává vyniknou Steigerovu mistrovství, až máte pocit oživlé historie... Kdo neviděl, o hodně přišel a může si udělat představu z přiloženého videa; je z youtubu a v prolinku skrze nadpis najdete i další filmové ukázky z této velkolepé podívané. Kdo snímek viděl, jistě si jej rád připomene, kdo ne, zaslzí, a možná se mezi čtenáři najde člověk od filmu či výroby DVD: ten se třeba nechá inspirovat a my se pak dočkáme české verze. Pokud možno té vycházející z původního filmu, kde Francouzi mluvili francouzsky, Britové anglicky a Němci také po svém...
28 komentářů:
Steiger je asi nejlepší filmový Napoleon (spolu s Hrušínským), ale ten film jako celek rád nemám. Odhlédnu-li od klasického pojetí bitvy, nadto samozřejmě zjednodušeného, což s ohledem na dobu vzniku nelze tvůrcům vyčítat, vadí mi tam například absurdní záběr na malé bubeníčky, které kosí salva... "ten netvor Napoleon posílal děti na tak zbytečnou smrt." Vadí mi tam soustředění se na Brity, Prusové jsou tam jen tak nějak aby se neřeklo, kdyby je nahradil titulek "Prusové přicházejí", dojem by byl dost podobný.
Ale abych nebyl jednostranný... abdikace, loučení, příjezd do Paříže výborné, a ten ples moc pěkný :)
Jo, máš pravdu, taky bych pár scén nemusel, ale lepšího nic nevzniklo (pominu-li Duelanty, což je žánrově něco jiného).
Přiznám se, že jsem čekal, kdy se ve svých příspěvcích konečně zmíníte o tomto filmu. Vždycky jednou za pár měsíců se k němu vrátím, naposledy asi před 3týdny.
Kdysi se mi jej podařilo sehnat na VHS, ale pouze v anglickém jazyce (který naštěstí ovládám), dnes jej mám sice na DVD a s titulky, ale zase ve špatné obrazové kvalitě.
Podle mého soudu je to jeden z nejlepších filmů s napoleonskou tématikou, také díky Steigerovi, který v té době vystřihnul vícero zajímavých filmových rolí.
Mrzí mě, že na našem trhu nejsou dostupné i jiné zejména francouzské filmy tohoto ražení, např. Vámi zmiňovaný plukovník Chabert, či Napoleon(1956) nebo Austerlitz (1960). Máte s těmito staršími nějakou zkušenost?
Zdravím M.Kolomazník
Děsím se toho, kdy se věci chytí nějaká umělecká duše z holivůdu a bude nám na plátně předvedeno něco ve stylu Napoleon: Total War doplněného o pořádnou romantiku à la Pearl Harbor. Samozřejmě s černochem, kterému dojatý veterán, původně trochu rasista a kuřák, na konci poděkuje, že mohl po jeho boku bojovat za svobodu a demokracii.
Film znám, ale pokud není s titulky, česky (takový luxus nemohu očekávat :-) nebo německy, je to špatné. Duelanty jsem konečně viděl a název je opravdu trefný. Duelovati se po tolik let, to vypovídá o tom co znamenalo slovo čest. Aspoň pro Harvyho Keitla , Carradine to chtěl zabalit již dříve.
O Waterloo mi přijde, že je strašně mnoho materiálu, hlavně publikací. Na letním Slavkově jsem si pořídil sešit Velké bitvy historie s DVD o Waterloo (lžu, pořídil jsem si i Slavkov :-) kde je popsáno co kde při bitvě selhalo. Jak těžké bylo táhnout děla v zabláceném terénu. Samotný terén na bitevním poli (valy za kterými se skrývala anglická pěchota). Účinnost, či spíše neúčinnost dělostřeleckých granátů po dopadu do rozmáčené půdy, až po údajnou psychickou labilitu Neyovu.
K tomu mám otázku. Je pravda, že Napoleon na dvě hodiny opustil bojiště (k vůli nevolnosti) a předal velení Neyovi? Na tom DVD to tvrdí, ale ve vašich knihách jsem o tom nenašel ani zmínku. Nebo jsem nepozorně četl.
Co je o Waterloo pravda a co ne...? Nechte se překvapit. Zvolna dopisuji, aby těch knih o tom nebylo málo, první díl dvoudílné knihy o tažení 1815... :-) Těch knih o oné bitvě je mnoho, těch skutečně dobrých, v nichž se lze dobrat pravděpodobné pravdy, zas tolik ne a v češtině ani jedna (což platí i o mých Sto dnech, kriticky musím po letech říci, že snad jse dobře čte, ale do hloubky a problémů se neponořila; ani tehdy nemohla...).
Tak mladý a tak černé obavy? Ne že by nebyly oprávněné...
Nějak se mi nepodařilo odpovědi na 3 komentáře seřadit, ale vy se v tom vyznáte... Tahle pro romana. Ty filmy znám všechny tři, Chaverta i mám, ale jen francouzsky. Ty dva předchozí jsme viděl např. v Invalidovně, řekl bych, že budou mít i titulky. Asterlitz, tím míníte dvoudílný barevný film, která probírá rok 1804 a 1805 a Slavkovem končí? Jako kluk jsme ho viděl v kině
Dukla v Praze (:-)), pak šel před pár lety v televizi a to už mě zklamal... Abel Gance ovšem nezestárl.
Ještě k Waterloo: příčiny porážky byly mnohem podstatnější než odskok vrchního velitele, bláto či střely; všechny tři zmíněné jsou vlastně prkotiny. Ale to je právě na ty dva díly knihy...
Ha, takže další titul, respektive dva svazky. Přiznám se, nestačím to číst, právě jsem u Neye. Ale nevadí, při mém věku to všechno jistě zdárně zvládnu :-)
Mimochodem, trochu hledání na netu (ani 5 minut to netrvalo)usensol a Waterloo mám i s cz titulky :-)
Nojo, ja vím, je to na spoustě míst... :-) K tomu dvoudílnému titulu se budu vracet víckrát a postupně. Bude to jiný a (doufám) nový, i větší formát, protože tam chci vyvazovat tematické, graficky oddělené bloky medailonků, tabulek, předpisů, zvyků, srovnání zbraní, jejich druhů, atd... Bude to dost polemicky analytická věc, stavějící na A: starých věcech, které jsou ppdle mne nejdůkladnější B: na spoustě memoárů C: na nejnovějších věcech, v přépadě 1. dílu zejména na Hofschrörovi (viz) a na Coppensovi (viz), který ale v prvním svazku představuje spíš inspiraci. Nelekejte se, vzniká z toho podle mého soudu epická věc, příběh jak 3D, kde jsou hlavěn přípravy tažení a tažení samo. Sto dní, na to stačilo pouhých 35 stran z 230 wordu, které zatím rukopis má (a jen Ligny s Quatre Bras zabraly přes 130 stran), a on ještě asi o 20-30 nakyne. Končit bude před polednem 17. června. Myslím, že z téhle knihy bude dost jasné, proč Napoleon prohrál. Alespoň já v tom jasno mám, ale neprozradím. Ani to stručně nejde... Název je zatím jen pracovní... ("Wateroo: Směr Brusel" a "Waterloo: Poslední bitva")
Na chvíli se odpoutám od Vaší diskuze na téma "Waterloo" a vrátím se zpátky k filmové tvorbě, abych odpověděl na Vaši otázku. Ani jeden zmiňovaný film (Napoleon a Austerlitz) jsem bohužel neviděl, proto nevím jestli Austerlitz je nebo není dvoudílný. Během posledních 2dnů se mi je sice podařilo získat,ale ve velice špatné obrazové kvalitě a bez titulků. V případě Austerlitzu navíc pouze s ruským dabingem, tak nevím jestli se mi do něj bude vůbec chtít...
Zpátky k Vaší diskuzi na téma "Waterloo". Vaše knihy si pravidelně kupuji (v knihovně jich mám asi 27) a ikdyž je jako Roman nestíhám číst, vracím se k nim průběžně, neboť je prokládám také jinou napoleonskou nebo revoluční literaturou. Kniha "100dní" mi jako jedna z mála od Vás chybí, takže až vyjde "Waterloo" už vím, kam ji zařadím. Díky Vašim "Sňatkům se smrtí" jsem objevil Alexandra Dumase a dnes ráno dočetl "Bílé a modré", další svazky této trilogie jsou také v pořadí, ale nyní se chystám na Napoleonova tažení, kde se ve
4.svazku s Waterloo také potkám:-)
Miloslav Kolomazník
Díky, já si toho vážím a nejsou to slova do větru!!! Sedmadvacet knih??? Tolik že jsem jich napsal ??? Hrůza... To moje Sto dní: Z Elby k Waterloo si pomlouvám z dnešního pohledu. Prostě jsme to před dvanácti lety psal, jak jsem nejlépe uměl a z věcí, jež se tehdy daly sehnat... Byla to, tuším, moje druhá kniha (v pořadí vzniku rukopisů)a nedávno mě napadlo, že pustím na blog pár kapitolek "memoárů", jak jsem se k psaní dostal a kterak to bylo nesnadné... Dumase mám také velmi rád, trochu ho i sbírám a v blogu bych ho taky měl občas zmínit. Z přednapoleonské doby ještě vyšlo ve stejné edici Bratrstvo Jehu (asi uvádím prvorepublikánský název)a Rytíř de Saint-Hermine, nic z toho ale kvalit Pamětí lékařových nedosahuje...
Ještě k tem starším filmům. Tohle je jeden:
http://www.csfd.cz/film/15160-napoleon/
a tohle druhý
http://www.csfd.cz/film/102458-napoleon/
Vaše zmínka o "Pamětech lékařových" mě zaujala. Hned jsem si to zadal do vyhledávače, ale z dostupných informací jsem si toho moc neposkládal. Nemohl byste prosím uvést krátký popis, odkud kam se děj v tomto románu ubírá (myslím na pozadí jaké doby se odehrává) a v kolika svazcích jej autor napsal?
Děkuji M.Kolomazník
"Paměti lékařovy" jsou souhrnný název pro cyklus "Josef Balsamo", "Královnin náhrdelník", "Dobytí Bastily", "Hraběnka de Charny". Končí to nastolením teroru, začíná to u Ludvíka XV. kolem tajemného Cagliostra a vydrží to dlouho, já mám prvorepublikánské vydání v 16 svazcích...
Díky! Nejenom, že jsem si rád zavzpomínal na Bondarčukův film, ale i zaslzel, přestože jsem si z něj moc nepamatoval. Především krásné britské dragouny v červených uniformách decimované francouzskými či polskými kopiníky a obranné čtverhrany, o nichž se dědeček domníval, že se jednalo o Wellingtonův vynález. Sledoval jsem jej totiž jako kluk v TV s dědečkovým (ne)zasvěceným ovšem zaujatým a poutavým komentářem. Takže v české TV se v první polovině 70. let určitě objevil. (Ledaže by to byl tehdy pořad rakouské ORF.) Musím potvrdit: Rod Steiger je vesvé roli opravdu úžasný.
TG
Ja zas miluju tu scénu první abdikace a loučení ve Fontainebleau. A Royal Scots Greys jsou úžasní, navíc jejich útok, to je rozpohybovaný slavný olej Scotland Forever od lady Elisabeth Butlerové, prostě paráda!!!
Musím říct, že už jenom při zhlédnutí ukázky mi naskakuje husí kůže...
Mně taky, i po těch letech... :-)
film je na svou dobu jistě dobrý, ale některé scény nemají s historií nic společného,například Ney (mimochodem docela povedený) odevzdávající Císaři svou šavli, přitom v té soutěsce vůbec nebyl,což ale spousta jiných filmových tvůrců donekonečna hloupě opakuje.Scéna s plesem je doslova okopírovaná z jiného Bondarčukova díla, známé Vojny a mír. Ale jak říkám, na svou dobu dost dobrý. Film vysílala čs.televize (bohužel si nepamatuji, kdy to bylo) rozdělený do dvou dílů.
Tohle samozřejmě vědí všichni, kdo se o Sto dní torchu zajímali... Nemáte ovšem pravdu s okopírováním plesu; je velice autentický a podle záznamů, co se atmosféry týče. Spís by mě vadil udýchaný Prus, který zvěstuje něco, co vévoda dávno ví... Realita byla jiná, viz dost detailně první svazek mého "Waterloo".
Myslel jsem použití plesové scény coby kontrastu k pochodující Císařově armádě. Mimochodem, nepřemýšlel jste o granátníku Coignetovi? Viděl jsem několik dílů francouzské minisérie. Stálo by za to seznámit české čtenáře s tímto člověkem blíže.
Tu minisérii neznám..., Coigneta dost důverně a máte pravdu, mělo by na něj dojít, i když jeho deníky jsou díky prostotě stylu dosti zmatená četba. Dá se někde ona minisérie vysurfovat???
Najdete ji na Google, Jean-Roch Coignet mini series, jsou tam i pochody, od republiky po Císařství,bitevní scény nejsou nijak velkolepé,což věci neubírá, ale jeho zážitky odpovídají tomu co sám napsal, například přijetí do Gardy atp.Chtěl bych vás seznámit se svou armádou, pokud vás to zajímá,ťukněte si na můj profil.
Krásné figurky, smekám před precizností a krom toho před trpělivostí... A jdu klikat na Coigneta, jsme zvědav...
Film se mi moc líbí, jistě i zde jsou chyby ale vcelku je dobrý. Nedávno vyšel i na DVD ale pouze s titulky. Je to lepší, některé filmy s dabingem nestojí za mnoho. Pane Kovaříku, mám rád Vaše knihy a chtěl bych se zeptat zda nechystáte i samostatnou knihu o císařově kampani z roku 1814? Jinak jsem našel článek na CSFD.cz, v novinkách se píže že, Spielberg zpracuje Kubrickova Napoleona.
Pane Kovaříku, palec nahoru za pokus o zviditelnění mimořádného filmového počinu - i když u nás ne moc známého. Inu, jméno ruského režiséra prostě v našich krajích nejspíše stále vzbuzuje nechtěné asociace (myšleno jméno kteréhokoliv ruského režiséra).
Nicméně, vzhledem ke svému věku jsem minulým režimem nepoznamenán a když mi otec vyprávěl, jak je na tuhle pecku vzala škola do kina a že to byl jediný "povinný" film, kdy školou povinní na konci ve stoje tleskali...prostě jsem neodolal a sehnal si to.
Dobře jsem udělal, film mi doma běží minimálně jednou za měsíc :-). Dokonce jsem ke sledování přesvědčil i známé, kterým válečný žánr nic neříká a neměli slov. Všichni shodně tajili dech při útoku Scots Greys a při Neyově výpadu na Wellingtonovy čtverce.
Prostě, jak se říká anglicky, MASTERPIECE FOR GENERATIONS TO COME.
Rád bych se dožil chvíle, kdy by to nějaká naše stanice vysílala, pokud možno v nějakém špičkovém obrazovém formátu...takový artový film pro ČT 2 nebo sobotní večerní film na ČT 1 by mohl projít, což? Nebo lépe, v hlavním vysílacím čase za necelé dva roky, ideálně přímo na 200. výročí.
Tady bych se rád doškal... Zatím ale beru zavděk anglickou DVD verzí bez titulků, která mě v Southamptonu stála pouhé tři libry, ta která vyšla na DVD u nás se s tím nedá co do obrazu srovnat...
:-)
Okomentovat