Jsem vskutku zvědav, jaký tato kniha vyvolá či nevyvolá zájem p. t. čtenářstva – všichni jen trochu zasvěcení vědí, že jde o napoleonskou osobnost s ne zrovna zářivou pověstí. Ale když už existují biografie odpadlíků s napoleonskou maršálskou holí Bernadotta a Murata, proč nakonec nepřidat třetího do mariáše, dokonce leckdy označovaného za nejzrádnějšího.
Na rozdíl od předchozích knih, jejichž témata mě a priori přitahovala, jsem k námětu nepřistupoval s předběžným nadšením. O téhle postavě jsem toho koneckonců věděl velice málo : jakási reforma dělostřelectva, jakási účast v bitvě u Znojma, jakási zrada… Hlouběji mě nikdy nezajímala a ani ve snu mě nenapadlo, že bych někdy chtěl psát cokoli zrovna o ní. Přesto jsem se po určitém váhání rozhodl, že do té neznámé vody skočím. Nejprve mě pan Jiří Kovařík upozornil, že Marmont je velmi zajímavá postava a že by za biografii rozhodně stál, a jeho názor nešlo brát na lehkou váhu, takže jsem si ho správně vyložil jako přímé, byť nikoli kategoricky formulované vybídnutí, Jako uznání a důvěra v mé schopnosti mě to rozhodně potěšilo. K tomu se přidal pocit, že bych vlastně po dvou-třech letech nečinnosti snad mohl zkusit zase něco spáchat, byť jsem zrovna na další knihu nepomýšlel : když jsem dopsal Železného maršála, řekl jsem si „třikrát a dost, nic lepšího ze sebe beztak už nevydám, takže zároveň v nejlepším přestat”... Zvažoval jsem kdyžtak jen nějaké kratší eseje mimo knižní trh. Jelikož mě ale odjakživa zajímají osobnosti nejednoznačné, více než vyložení klaďasové se svatozáří, a Marmont se mi po prolistování prvních 30-40 stran stručných informací právě takovou nejednoznačnou osobností zdál, rozhodl jsem se posléze do toho jít. K čemuž mi pan Kovařík s laskavostí jemu vlastní promptně zapůjčil a doporučil něco literatury k vybraným tématům, za což jsem mu velice vděčen.
Vzhledem k počátečním neznalostem pro mě geneze knihy znamenala zvýšené nároky na sběr, studium a výběr pramenů, abych se pokud možno vyhnul omylům či jednostrannostem. Pokládal jsem si samozřejmě za povinnost prezentovat i toho téměř všemi zatracovaného zrádce z Ragusy tak, jak vytýčil již jeden z praotců všech dějepisců – sine ira et studio. Mým cílem bylo Marmonta vylíčit s jeho klady i zápory, nikoli soudit. Leckdy ovšem hodnotit či soudit bylo záhodno, ale to jsem v textu přednostně a podle možností přenechával jiným, aby si čtenář, již obeznámený s dějinami napoleonských válek, z konfrontace dobových dokumentů a výroků sám utvořil vlastní názor.
Dosavadní Marmontovy knižní biografie by lenochod tříprstý spočítal na prstech jedné ruky, a jsou pouze francouzské, Tak pokud jste předběžně ochotni sáhnout po této (403 stran se 150 obrázky), držte mi palce, abych ji zdárně připravil k vydání a pak směl jen doufat, že nebudete říkat „no, měl radši zůstat u toho třikrát a dost”.
Zde opis záložky :
Auguste-Frédéric-Louis Viesse de Marmont se řadí ke spíše opomíjeným Napoleonovým maršálům, ač jeho život nebyl o nic méně pestrý než osudy těch nejznámějších. Jako tuctový venkovský šlechtic spolu s mnoha jemu podobnými vděčil za svůj vzestup Francouzské revoluci a hlavně setkání s o 5 let starším Napoleonem Bonapartem, k němuž záhy obdivně přilnul a který si ho také trvale oblíbil. Jemu pak sloužil 20 let věrně, stále a poctivě (i když nikoli bez občasné oboustranné nevole) – jako voják na taženích v Itálii, Egyptě, Rakousku, Španělsku, Německu, Francii, i jako civilní správce Napoleonem vytvořené provincie Ilýrie. Hodnost kapitána získal ve svých 19 letech, divizního generála v 26 letech, maršála v 35 letech – shodou okolností na naší půdě, za podíl na vítězství ve druhé Napoleonově bitvě na Moravě. Všechny Marmontovy schopnosti a zásluhy však následně přebil a smazal jediný jeho čin v posledních dnech Napoleonovy vlády, jímž se rázem stal jednou z černých ovcí napoleonské epopeje. Jeho jméno upadlo v opovržení a 100 let se používalo jako synonymum zrádce. Tento jeho skutek je také v podstatě jediný, který ohledně jeho osoby utkvěl v kolektivní paměti současníků i budoucích generací. Tato kniha se nepokouší vynášet soud nad nejednoznačnou osobností a jejími činy a názory, jen podrobněji zmapovat celý příběh pozoruhodného života.
A k tomu obsah:
LÉTA UČEDNICKÁ A REVOLUČNÍ
S BONAPARTEM V ITÁLII A V EGYPTĚ
PRVNÍ DĚLOSTŘELEC KONZULÁTU
Z UTRECHTU DO DUBROVNIKU
VELENÍ V DALMÁCII
BITVA U ZNOJMA
GUVERNÉR ILÝRIE
PROTIVNÍK VIKOMTA WELLINGTONA
NA BITEVNÍCH POLÍCH NĚMECKA
OBRANA FRANCIE
ZRADA
TŘI SLAVNÉ DNY
MANŽEL BANKÉŘOVY DCERY
EXIL
NAPOLEON A JINÍ MARMONTOVÝMA OČIMA, MARMONT OČIMA JINÝCH
PAMĚTI A PAMÁTKA VÉVODY DUBROVNICKÉHO
PŘÍLOHY (Marmont o bitvě u Přestanova a Chlumce, Marmont o své kariéře, Marmontova cesta do Čech; chronologie)
