NA ČEM JSEM PRACOVAL, PRACUJI A PRACOVAT BUDU?

Teď nepracuji, ale určitě na práci myslím...

Prvních čtvrt roku Anno Domini 2012 je za námi a já bych měl složit čtenářům blogu účty ze své psací činnosti za určité období. Dělám to sice, leč chaoticky, průběžně a naprosto jasně jsem si uvědomil, že je to špatně, až když jsem dostal nedávno k vyplnění módní dotazník, sestavený kádrováky moderní doby, kteří si říkají HR (čti ejč ár, human resources, v překladu lidské zdroje, což je ještě rafinovanější pojem než vojenský termín živá síla), jsou většinou externí, v životě vás neviděli a po pohovoru už ani neuvidí. Byl to inspirativní kus papíru o sedmi bodech, z nichž se tady a teď některé k zodpovězení doslova nabízejí. Ten jeden mi nařizuje: 

    Popište stručně, CO děláte, a pokud je to možné, i JAK to děláte. U každé činnosti uveďte i odhad doby, kterou nad ní průměrně strávíte. Do závorky uveďte, kdy jste tuto činnost vykonával/a naposledy,  jak dlouho vám trvala a co bylo výsledkem této činnosti.

   Tedy, abych byl upřímný, půjdu s pravdou ven: píšu. Jak? Pokud možno tak, že klepu do klávesnice metodou kdo hledá, najde, a času nad tím trávím víc, než je zdrávo (naposledy jsem tuto činnost vykonával včera odpoledne až do odvolání svou ženou k večeři a výsledkem této činnosti byly zhruba dvě třetiny kapitoly nové knihy, k níž se dostanu v závěru, až se vypovídám). 

   Další body vyzvídají:  

   "Co je základním účelem vaší práce?"

   Odpovídám nerad, musel bych přiznat, že je to přidělávání starostí nakladateli, distributorovi, knihkupcům a tahání peněz z kapes čtenářům, kterým dík reformám zbývá stále méně. Nicméně bych se zastavil u podbodu, jenž se ptá:  

   "Jaké činnosti (...) byste chtěl/a vykonávat, ale z určitých důvodů to není možné – tyto důvody uveďte, atd.)?"  

    Chtěl bych být rentiérem či Rotschildovým dědicem, tahle činnost by mě nesmírně bavila, leč není to možné, protože nejsem, a ježto psaní knih v této zemi autorům mnoho nevynáší, nezbývá mi než se držet při zemi a moc si nevyskakovat.

    Předpokládám, že jsem vás už otrávil stejně spolehlivě jak malajský šíp (nebo HR Dotazník k analýze...), proto přejdu rovnou k bodu základnímu:

     Jak byste popsal/a úspěšné provádění a výsledky vaší práce?

     Tady už by vás to přece jen mohlo zajímat víc.

     Za kvartál toho bylo docela dost, pominu-li příspěvky do dvou periodik, které mám rád, tedy do Přísně tajné! a Živé historie a jednoho natáčení ČT s arch. Davidem Vávrou, do kterého jsem náhodou spadl (vysílat se to bude až někdy koncem roku a já vás na to upozorním, abyste si mi mohli smát, co to plkám i jak se tvářím).

    První zpráva jako omluva za předchozí odstavce zní takto.

    S paní Zemanovou, grafičkou, jsme dřeli jak blázni (jako blázen já, ona normálně, leč intenzivněji) na prvním dílu knihy NAPOLEON V RUSKU s podtitulem POCHOD NA MOSKVU. Bylo to tak intenzivní, že už se zanášejí všechny autorské i jazykové korektury a spěchá za tak, aby kniha byla  tento měsíc (tedy v dubnu) na pultech!!! V nejbližší době se k tomu vrátím, dám vám na ochutnání kapitolku s ukázkou grafiky (bude stejná jako u Waterloo) a pochopitelně oznámím, kdy se věc začně distribuovat!

    A teď už krok za krokem:

    Stejně tak jsme v této týmové dvojici začali pracovat na knize s názvem CUŠIMA a podtitulem POSLEDNÍ BITVA RUSKO-JAPONSKÉ VÁLKY NA MOŘI. Opět půjde o grafiku a formát jako u kníh o roce 1812 či 1815 a průběžně vás zasypu chlubnými ukázkami... Práce se teď nicméně zhruba ve dvou třetinách přerušily, protože se prioritou stal Napoleon v Rusku, a budou pokračovat za týden či dva. Tahle věc by měla být venku v létě.

    Dopsal jsem druhý díl knihy NAPOLEON V RUSKU s podtitulem ZKÁZA VELKÉ ARMÁDY, teď ho po sobě čtu, vybírám, formátuji i zasazuji obrázky a dodělávám mapy, přičemž kamarád Karel "Ahmad" Řezníček po mně pročítá jednotlivé části, škrtá, opravuje a má s tím práce nad hlavu, což je jedna z věcí, které na něm nesmírně obdivuji. Vydání očekáváme s AKCENTem na podzim.

    Mám za sebou něco přes padesát stran knihy, o níž jsem dost dlouho přemýšlel, JAK ji pojmout. Bude to monografie, věc životopisná, s názvem LUDVÍK XIV. a s podtitulem, který ještě nevím. Zúročuji tu nejen francouzštinu, ale i dobu, v níž jsem nejednou brouzdal, a velmi se snažím překonat nejen to, co vyšlo v českých překladech (ono to zas tak těžké není, nevyšlo nic moc...), ale i nejskvělejším moderním životopiscům  (Petitfils, Bluche) či starým pánům, opět se značným využitím pamětníků.... Předem upozorňuji, že oblíbené trháky jako intimní život se slečnou de La Valliere, madame de Montespan či madame de Maintenon tu budou jen v míře nejnutnější, neboť po mém soudu si stejnou (ne-li větší) pozornost zasluhují jiné věci a můj militaristický duch tíhne k válkám krále Slunce, jichž bylo víc než mnoho a které jsou jedním z klíčů k pochopení tohoto pozoruhodného vladaře i jeho doby...

   Takže končím a použiji k tomu poslední bod dotazníku, tentokrát bez zlomyslností mezi řádky:

   Co považujete za největší úspěch ve Vaší profesní kariéře v rámci svého působení...?

   To, že mě čtete, tady i v knihách, že za ně utrácíte a že mi věnujete svou přízeň...

   Mějte se krásně...