Tahle moje kniha bude o cca 40 stran tlustší než Směr Brusel (tedy první svazek, jenž končil navečer 17. června 1815, den po bitvách u Ligny a Quatre Bras). Začíná onou noci ze 17. na 18. června, má krom textu 166 obrázků a 37 map nepočítaje v to malé překvapení v podobě předsádek z mapy bitvy u Waterloo od Willema Benjamina Craana (1816), což je kartograficky nejspolehlivější (byť ne ve všem) nákres, jaký existuje. Obsah v celkem osmi hlavách (nazvaných Deštivá noc, Utajený Hougoumont, Útok a protiútok, Kde je Grouchy?, Železné vesty a britská karé, Prusové útočí, Garda ustupuje!, Neporažený Grouchy), z nichž každá má řadu kapitol, doplňují, podobně jako v 1. dílu, tematické a graficky odlišené bloky, a závěr tvoří velmi podrobný ordre de bataille armád u Waterloo a Wavre. Pokud máte problém s knihkupci, stačí si knihu objednat přímo u vydavatele (Vydavatelství Akcent, Bedřicha Václavka 20, PSČ 674 01 Třebíč; akcent@vydavatelstviakcent.cz). Prolink na webové stránky AKCENTu máte ostatně v nadpisu, a pokud chcete o knize vědět víc, přesurfujte laskavě na preview v článku ze středy 17. srpna t. r., kde je ukázka grafiky stránek i jedna kapitolka textu. Stejně tak najdete pod štítkem waterloo podobné informace o 1. dílu, který vyšel, tuším, v červenci t. r.
14 komentářů:
pane Kovaříku
Upřímné díky za 2 díl waterloovské epopeje a přeji vše dobré.
Jaroslav Hrdina
Upřímné díky za Vaše upřímné díky, doufám, že vás kniha nezklame...!
Skvělé ! Po poslední výborné zkušenosti s Akcentem neváhám a píšu jim ihned ... kniha na jejich stránkách sice ještě není, ale to jistě brzy napraví
Díky za tak rychlé pokračování. Mimochodem končíte porážkou anebo rozebíráte i následující postup na Paříž a Grouchyho obranu?
pane Kovaříku
Z toho obavu opravdu nemám:-)
Vždy jsem byl velice spokojen.
Jaroslav
Ústup na Paříž tam je, byť vůbec ne do detailu, to už by kniha nějak moc kynula, a obrana Paříže (Davoutova) je jen nahozena...; to by chtělo prostě dalších 40-50 stran..., což už nešlo
Dobrý deň pán Kovařík,
Uvedené knihy o belgickom ťažení z roku 1815 som nečítal (u nás v SR som ich zatiaľ nevidel v žiadnom kníhkupectve) a ja si väčšinou chcem knihu "prelistovať", než ju kúpim. Akurát ma zaujímalo, či tam uvádzate aj niečo nové oproti IV. dielu Napoleonových ťažení. Inak mám už doma od Vás 17 kníh a všetky sa mi páčili. S tak detailným spracovaním Napoleonských vojen som sa ešte nestretol. Čakal som, že to ešte doplníte knihou o prvých rokoch koaličných vojen vrátane bitiek ako Valmy, Jemappes atď. Tiež ma veľmi potešila kniha Mušketier, hlavne časti, v ktorých vystupuje Turenne. Verím, že raz napíšete aj o tomto slávnom francúzskom vojvodcovi. Nech sa Vám aj naďalej darí v práci.
Zdravím Vás srdečne pane Kovařík.
Veľmi sa teším pretože Smer Brusel bol obsahom naozaj skvelý, takže za kvalitnú predohru ho považuje už aj moja manželka! ☺ Jedinú vážnu výtku k predchádzajúcemu dielu mám v súvislosti s nedoslednou korektúrou, ktorá sa bohužiaľ nadmieru prejavila nielen v samotnom texte ale aj v Ordre de bataille (hlavne na str. 420 a 421 kde sa Vám vygenerovali pluky ľahkej pechoty z radových plukov a minimálne v 2 prípadoch nesedia čísla plukov vobec). Predpokladám že chyba nastala pri kopírovaní do tabuľky. Každopádne prosím aby ste túto kritiku brali len ako poznámku od Vášho verného čitateľa ktorý k Vám chová obrovskú úctu. Andrej (tête de pont de Presbourg ☺) !!!
Andymu:
Něco jsme objevil, ve druhém dílu jsou na konci errata, ale asi mi také cosi uniklo. Korektury jsou docela velké trauma, ať dělám co dělám (a češtinář také), vždy něco zbyde, přesně podle Murphyho zákonů... a mně na zlost.
Čtenáři ze Slovenska:
Myslím, že je tam (krom fakt, na nichž se nic změnit nedá) všechno nové a mnohdy jinak (interpretacemi) než ve IV. dílu či "Z Elby k Waterloo", dokonce jsem se snažil co nejvíc vyhnout i opakování citací z memoárů a dokumentů. Právě ty interpretace a spousty materiálů, v předchozích knihách nepoužitého, byly důvodem, proč jsem se k tomu vrátil. Pokud jde o Turenna, mám cosi výhledově (to jsou u mne horizonty tak dvou let) za lubem, něco jako volné pokračování mých "Rytířských bitev a osudů", jestli je znáte, byl by to určitý výběr postav a bitev od 2. pol. 16. stol. před Fr. revoluci, takže Turenne a Condé by tam chybět nemohli! A na revoluční války myslím také, tedy na události od Valmy zhruba po Hohenlinden... Psát samotného Turenna vy šlo, jenže jde o trh, dík opatřením vlády u nás, celkové recesi a poklesu kupní síly musí v těchto letech autor velmi pečlivě vybírat, s čím přijde na trh. Já se příští rok (až dodělám dvoudílný "1812" chystám na dvě věci, na útěk do moderny (Bitva u Skagerraku/Jutska 1916) a na monografii Ludvíka XIV, kde bych rád na všechny jeho války dal důraz...
Příjemný podvečer
Pane Kovaříku, dnes mi zásílková služba dodala vaší knihu: Waterloo - poslední bitva.
Je to úžasné čtení!!!
Upřímně vám tímto děkuji.
Se srdečným pozdravem Jaroslav Hrdina
Díky a moc..., mně nakladatel autoráky teprve přiveze, takže finál dosud nemohu posoudit, ale jsme moc rád za to, co jste napsal!
Mě dorazil balíček od Akcentu včera, opět perfektně zabalen ...
Pane Kovaříku, srdečně zdravím.
Dnes jsem dočetl 2 díl waterloovské epopeje - poslední bitva. Úžasné čtení.
Mám zlost, že by se dala krájet, jsem opravdu naštván a to jednou Napoleonovou osudnou chybou, která byla nepochybně jednou z příčin waterloovské vojenské kampaně r.1815.
Podle dostupných informací disponoval císař před bitvou u Waterloo r.1815 celkem 48 950 pěšáky, 15 765 jezdci a 7 232 dělostřelci, 246 děl.
Celkem tu máme impozatní vojenskou sílu v počtu 71 947 mužů.
Britsko - německo- holandsko - belgická spojenecká armáda 1.vévody z Wellingtonu onoho rána 18.6.r.1815 disponovala celkem 49 608 pěšáky, 12 408 jezdci a 5 645 dělostřelci, 156 děl.
Takže celkem 67 661 mužů.
Francouzi a spojenci zaujali 2 protilehlá návrší , vzdálení od sebe asi 1 200 metrů a v tomto kotli o rozloze necelých šesti čtverečních kilometrů se rozestavilo celkem na 140 000 mužů a 402 děl.
To byly tedy jednotky přítomné v té chvíli na bojišti u Waterloo a domnívám se, že obě nepřátelské armády jsou zhruba více méně vyrovnány.
Navíc výhoda je na straně Wellingtona a to, že si bojiště u Waterloo pečlivě vybral, neboť se výtečně hodilo pro defenzivní styl bitvy, který mu vyhovoval. Wellington rovněž obsadil několik předsunutých obranných bodů, které měly sloužit k následnému roztříštění císařových útočných vln, což se také žel stalo.
Déšť ze 17.6. také vykonal své.
Ale jde mi o jednu věc.
Domnívám se, samozřejmě se mohu mýlit, ale pokud by císař nerozdělil svou armádu před generální bitvou s Wellingronovými spojeneckými jednotkami onoho osudového rána, disponoval by nepochybně drtivou početní převahou a to více, než-li 100 000mužů a 354 děl. Maršál Grouchy disponoval celkem 34 000-35 000mužů a 108 děl, což je nemalá síla.
Pane Kovaříku, domníváte se, že pokud by císař nerozdělil svou armádu, stihl Wellingtona smést z onoho návrší ještě před příchodem Bluchera?
Já jsem o tom přesvědčen.
Přeji hezký věčer a děkuji za vaší odpověď.
Se srdečným pozdravem Jaroslav Hrdina.
Asi by to tak bylo, pokud by jednal rychle. To "asi" znamená nepředvídatelné okolnosti a reakce. Co po porážce Britů a Prusů, to je jiná otázka a v ní ve Frncouzi vyhranou válku nevěřím...
Okomentovat