neděle 15. ledna 2012

WATERLO NARUBY ANEB BOJ O LESNÍ PASEKU

Zdá se vám vzhůru nohama? Přesně tak vypadal 
snímek Waterloo včera na ČT2...
S nepěkným pocitem zjišťuji, že se musím hluboce omluvit všem, které jsem svým včerejším příspěvkem připravil o mnohem lépe využitelných 50 minut života. První reakce diváků (z nichž část by snímek asi sledovala tak jak tak) mluví sama za sebe a já se na něj podíval dnes odpoledne, dokonce s tužkou a kusem papíru v ruce a se zastavováním, abych sám sebe flagelantsky ztrestal, neboť kanadský snímek ze série Mýty a fakta historie (Discovery Channel) s názvem Waterloo nic jiného než krutý trest nepřináší. Boj o lesní paseku a úplně jiná bitva s občasnými vstupy osob, které rozhodně nepatří ani pod úpatí lidí znalých napoleonské historie, tak bych předvedené charakterizoval. Proč? Nechám stranou herce i uniformy a soustředím se jen na to hlavní, jinak bych i já marnil drahý čas kumulací řádků…

1: Předně hrůzy a nesmysly na začátku  s Napoleonovým vyloděním a s rozehrou situace před vpádem do Belgie:
- smíchání hrušek s jablky a scénář podle Bondarčukova Waterloo: Ney se objeví už v soutěsce Laffrey, ne mnohem později, po své proklamaci v Beaumontu
-Detail zámku muškety francouzských vojáků mířící na císaře: britská Brown Bess s datem, 1761,
-naprosto absurdní císařem pronesená věta: „Neboť já se nezastavím, dokud nedobudu světadíl, jenž nám právem náleží“ (jako kdyby ji do scénáře napsal Ondřej Neff)
- Marseillaisa, zvukově vše podmalovávající (stejně jako Deutschland über alles při pochodu Prusů…)
-Wellingon prezentovaný jako vrchní velitel koaličních sil, kterým byl pochopitelně Karel Schwarzenberg
-absurdní scéna s Napoleonovým dopisem Blücherovi, nesmysl jak Mont Everest…
-komentář k bitvě u Ligny 16. 6.: „Prusové rychle kapitulovali.“
2: Předehra bitvy:
-Nikde ani zmínečka o Quatre Bras
-Komentář k počasí: „Několik dní propršelo.“ Hle, nač se změní bouřka z 17. 6…
-Napoleonovo ráno: ne armáda rozptýlená od Quatre Bras, na níž nutno čekat, ale Napoleonův zdravotní stav může za otálení, tvrdí autoři. „A tak se velení francouzské armády ujímá maršál Ney,“ říká komentátor věc, za kterou by ho měl absolvent West Pointu, jenž to tu a tam (mimo jiných) komentuje, umlátit čepicí, neboť v žádné armádě něco podobného nelze…
-„Jeho prvním krokem byl útok na opevněný zámek Hougoumont,“ praví o Neyovi spíkr
-Velká baterie opět pálí na Neyův rozkaz, maršál se asi pasoval na samozvaného vrchního velitel. A Wellington nedovolil svým dělům palbu opětovat, aby je ušetřil, tvrdí se…
-odskoky kulí: ricochet ve skutečnosti na mokré půdě nefungoval…
-Blücher jde lesem a neví, co dělat. „Půjdeme za hlasem děl,“ rozhodne se, když je uslyší. Nikde žádný Grouchy, nikde něco kolem Wavre…
3: Bitva
-Úder doprostřed, tvrdí se tu, místo na levé křídlo a levý střed
-„Linie díky palebné síle kolony zastavuje,“ podsouvá se tu další nehorázný nesmysl
-Nikde ani zmínka o protiútoku dvou britských jezdectev
-„Králova černá legie“ místo Královské německé legie je možná úlet překladatele…
-„Napoleon posílá proti La Haye Sainte dvě pěší půlbrigády,“ to je úžasné použití dávno zrušeného revolučního ekvivalentu pluku…
-rýhované pušky obránců La Haye Sainte, které tu neměl skoro nikdo a byly v rukou 95th Rifles jen naproti u pískovny
-zásahy kartáči na 200 metrů…
-hodně špatné časy dobytí La Haye
-„čtverce“ prezentované takřka jako britská vymoženost
4: A to nejhorší:
-takřka učebnicové a zastaralé klišé s nenadálým objevením Blüchera (navíc asi v 18:15), o jehož příchodu neví ani Napoleon, ani Wellington…
-žádná poslední karé gardy…
-zato do nebe volající zhovadilost, scéna, v níž Napoleon nařizuje palbu děly do vlastních prchajících řad!!!
-prohlášení absolventa West Pointu: "Waterloo je poslední evropskou bitvou s nevratnými důsledky před 1. světovou válkou." Kde máme vznik Itálie v důsledku rakouských porážek, vznik německého císařství v důsledku 1870, atd…?
5: Závěr:
Snímek naprosto špatný v čemkoliv, scénář ubohý s povrchními a navíc zastaralými znalostmi o napoleonských válkách, vojenství té doby a bitvě samotné.

Mea culpa, že jsem vás to toho uvrtal… A reprízy sledujte, jen pokud jste masochisté nejhrubšího zrna...

46 komentářů:

Michal řekl(a)...

Prostě zlaté vaše knihy.

synek řekl(a)...

Jen by mě zajímalo, kdo na výrobu takovéto dokumentární zhovadilosti uvolnil jistě nemalé peníze. Po přečtení Vašeho výstižného komentáře jsem se ujistil, že jsem udělal dobře, že jsem po scéně s Blucherem v lese dokument vypnul. Přeji Vám mnoho zdaru při tvorbě Vašeho vynikajícího blogu.

jakub.samek řekl(a)...

Ještě jsem si vzpomněl na jeden detailík: ty na císaře namířené pušky nebyly nabité, kohoutky byly spuštěné ve druhé poloze a pánvičky byly otevřené... věru toho ten amperér moc neriskoval... a není se čemu divit, když pak chtěl s touhle pěchotou dobýt svět.

zuzana řekl(a)...

To jsem ráda, že jsem dala přednost posezení se sourozencem. Bylo mi to trochu líto a doufala jsem, že stihnu reprízu :-) Tak snad radši zase s někým posedím...

Anonymní řekl(a)...

Začal som to pozerať, ale z iných príčin nedopozeral...čo je asi, ako čítam Váš komentár, dobre. Na jednej strane je potešujúce, že v TV môžeme denne vidieť množstvo historických dokumentov, dokonca na špecializovaných historických kanáloch. Na strane druhej, asi tak 99% z nich by možno po takomto odbornom posúdení patričným odborníkom skončilo podobne ako toto Waterloo. Stojí tak za zamyslenie, či nie sú tieto dokumenty (odhliadnuc od ich zväčša vydarenej vizuálnej stránky) viac ku škode ako ku prospechu...

RM

jiri kovarik řekl(a)...

-Ad Synek: ano, proč to někdo financuje... Že by televizní (a jiný) nepotismus kvetl i v Kanadě?
-Ad Jakub Samek: tenhle detail mi unikl, úžasné... :-)
-A ostatním díky!!!

Anonymní řekl(a)...

Na internete som našiel linky na stiahnutie iných dokumentov o Waterloo :

http://www.ulozto.cz/8448836/03x03-bitka-pri-waterloo-avi

http://www.ulozto.cz/10840207/velke-bitvy-historie-08-waterloo-1815-dokument-cz-dabing-blejzr-avi

http://www.ulozto.cz/3940428/massacre-at-waterloo-divx

Anonymní řekl(a)...

Posielam odkazy na stiahnutie iných dokumentov o Waterloo.

http://www.ulozto.cz/8448836/03x03-bitka-pri-waterloo-avi

http://www.ulozto.cz/10840207/velke-bitvy-historie-08-waterloo-1815-dokument-cz-dabing-blejzr-avi

http://www.ulozto.cz/3940428/massacre-at-waterloo-divx

Anonymní řekl(a)...

Po objevení se tmavovlasého Neye u Laffrey jsem si celkovou kvalitu domyslel, přestal děj soustředěně sledovat a nechal to jen běžet, aby si oči chvílemi odpočinuly od monitoru. Vyděsil mě i první pohled na mariňácky ostříhaného Wellingtona a Bluchera s bíbrem. Ani mluvené slovo jsem už nevnímal, tak jsem vpodstatě celou bitvu propásl. Z referátu p. Kovaříka a vašich komentářů vidím, že jsem udělal dobře. Pokud jsem si chvílemi všímal, byly to hodně animace, (příšerně prostinké), takže výrobce to asi zase tak moc nestálo, místo x natáčecích hodin, pronájmu rekvizit atd. holt zaplatil jen jednoho průměrného PC animátora. Otázkou je, pro jakou prostoduchou diváckou obec byl ten "dokument" vyroben. Do Evropy vůbec neměl přijít, hanba naší televizi, že za naše peníze takovou hrůzu koupila :-(
MiŠ

marcos řekl(a)...

Já se na to nedíval a jsem rád, protože jak je patrné, o nic jsem nepřišel...mám už plné zuby pseudohistorických a politicko-korektních tv "dokumentů", idiotského označování Napoleona za "francouzského Hitlera", stejně jako se už skoro nemůžu koukat na různé přírodopisné filmy, kde se vždycky dozvím, jak všechna ta krása naší planety zmizí, až se globálně oteplí...radši se nebudu rozčilovat :)

Anonymní řekl(a)...

Já jsem se na reprízu podíval, spíš jen tak mimoděk, než cíleně, ale ještě něco nám uniklo, či alespoň mě. Totiž moment, kdy mluví o zajetí Napoleona roku 1814, tak je takový obrazový šotek, kdy osobu v šedém plášti svazují s rukama za zády...
A ještě k těm zjevně nenabitým zbraním (či alespoň ke střelbě nepřipraveným), jeden ten vojáček v detailu dokonce neměl ani prst na spoušti, ale (viděl-li jsem dobře!?) až ZA... -- a vůbec, ti vojáci se klepali ani ne tak nervozitou, ale jako by tu pušku ani nemohli uzvednout a udržet, což popravdě se časem dostaví asi u každého, kdo dá k líci zbraň, ale povel k výstřelu ne a ne přijít... :-)
[Karel Řezníček]

Anonymní řekl(a)...

Dnes jsem koukal na reprízu přesto, že jsem byl ze všech stran varován a byla to skutečná ztráta času. Jak jsem si všiml nějaký dělostřelec ucpával kartáče doutnákem, když Wellington koukal dalekohledem na Francouze viděl jsem ruského důstojníka alespoň mi to tak připadalo ale možná se mýlím. A nechápu vysvětlení že formace linie je lepší než kolona protože mohou střílet všechny řady(dvě), zatímco kolona může pálit jen ze dvou...
WTF??

jiri kovarik řekl(a)...

-Karlu Řezníčkovi:
Tos mi tedy dal ránu, s tím svazováním, mně se první asi 3 minuty nenahrály...
WTF:
-Matematicky i slovně další zhovadilost z nepochopení, šíře čel tu hraje roli, pokud to hodně hodně moc zjednoduším... Obecně vzato v tom filmu nastala situace, kdy nemožné přešlo ve skutek. A naprosto souhlasím se všemi, kdo říkají, jak lze vůbec věřit dokumentárním filmům, pokud tu věc sami neznáte, nebo nevíte, že komentátor je člověkem, který je odborníkem na to, o čem mluví. Pak je cena prezentovaných fakt a jejich interpretace rovna psedoodbornému bulváru...

Martin Vavricek řekl(a)...

Na primě vysílali vynikající film Soukromá válka pana Wilsona, a tak jsem na čt2 prěpínal jen občas, ale i to stačilo, abych si udělal obrázek. Asi se neda čekat, že tvůrci budou věrni ve všech detailech, nicméně i celkové podání události bylo mizerné a často zkratkovité. Wellington vyhrál a stal se ministerským předsedou, Ney prohrál a zastřelili ho. Ti jejich experti byli také úžasní. Buď jak buď, já jsem si večer zkazit nenechal a chuť si napravil výše zmíněným filmem :)

Anonymní řekl(a)...

Ještě je tu jedna šance, »pokochat se« žel já nenahrával..., ale fakt je, že při nabíjení tzv. kartáče, tam pak strkají "něco" co tu jeden z glosujících vyhodnotil jako doutnák... -- ani jednou se mi to nepodařilo identifikovat na sichr, ale já bych řekl, že to bylo "něco" co mi připomělo spíš vyvrtávák na zaseklé kulky, ale znám to spíš jako infanterista, ale kanonýr "něco" obdobného na vyčištění zacpané hlavně také mít musel -- každopádně to ani náhodou nebyl nabiják...
Mě ale v té scéně spíše zaujalo, jak tam vkládal ten "pytlíček s kuličkami", tak tak činil, jako by měl v rukou nesl něco vysoce výbušného... :-)))
Hlavní tragikou těchto "dokumentů" je, že se na ně dívají i lidé, kteří VĚŘÍ, že televizní »dokument« přeci nemůže být snůška volovin, a přitom je tak zoufale málo těch, které opravdu snesou nejpřísnější měřítka -- tento mezi ně rozhodně nepatří, ale řekl bych, že mu věnujeme už neadekvátně mnoho pozornosti, byť věru, pravda (žel), naprosto zaslouženě... :-(((
[Karel Řezníček]

jakub.samek řekl(a)...

S tou kolonou je to velice běžné a povrchní srovnání, a ten, kdo se ho dopustí, dopouští se dvou věcí: dělá idioty ze všech teoretiků i praktiků nasazení pěchoty, kteří s kolonami pracovali či je nasazovali (tj. asi tak ze všech, a především z Francouzů), kteří se v systému i konkrétní situaci mohli mýlit, ovšem rozhodně nikoli proto, že by si neuměli banálně spočítat puštičky, zástupečky a vojáčky, a tím takový srovnávač dělá idiota také ze sebe.

V zásadě je to prosté. Máme-li x vojáků, pak v bitevní sestavě (tj. rozvinuti v linii) budou mít maximální palebnou sílu (odhlédneme teď od rozdílů dvou a tří řadů a budeme brát oba protivníky ve stejném počtu řadů). Protože bitevní sestava je sestavou určenou k palbě, a je k ní určená proto, že má maximální palebnou sílu. Ha. Stejných x vojáků můžeme také různými způsoby zformovat do velmi různých kolon s velmi různým určením a rozměry, ovšem s jedním společným jmenovatelem. Žádná kolona není určena k vedení palby, protože její čelo má jen zlomek palebné síly celého x. "Odborníci" se tady zastavují, jsou ohromeni poznáním, kterého dosáhli, v nadšení zanedbají větu o tom, že kolony nejsou určeny k palbě, a mají hned jasno natolik, že tím jasnem oblažují nevědoucí neodborníky... a znechucují ty, kteří nejen věci trochu rozumějí, ale případně o ní jen trochu více přemýšlejí.

Nejkouzelnější jsou tato srovnání v případě hypotetického střetu dvou batalionů, zpravidla francouzského (hloupého) v koloně a britského (chytrého) v linii, který ty francouzské hlupce na první pohled ustřílí... a ještě se tam přmalují křídelní pelotony postavené šikmo dovnitř, aby to bylo zcela jasné a nebylo třeba se tu i vykakat... přičemž akceschopnost takové prohnuté formace autora nijak netrápí, protože pro něj se celá bitva sestává z těchto střetů chytrých a hloupých.

Střet s nepřítelem zpravidla není ovšem o tom, že proti x protivníkových vojáků posíláme x svých vojáků, naší snahou zpravidla je poslat tam (tj. na vhodně vybraný úsek protivníkovy pozice) třeba 2x, 3x, 4x vojáků. A to už potom celá věc vypadá trochu jinak.

Přičemž ani ti nejzarytější z nejzarytějších zastánců tenké sestavy (řekněme moderní tenké sestavy) nezpochybňují roli kolon v manévru, a tedy ani v ofenzívě. Rozdíly pak jsou v očekávání, mnohdy iracionálně optimistických, zastánců hluboké sestavy (a pro mě je záhadou, kde a proč se po roce 1809 ve Francii opět jaksi vylíhli, aniž by se k věci přihlásili explicitně) ohledně účinku, fyzického i psychického, kolony na protivníka. Ale ve všech ohledech je naprosto zásadní jen a jedině kombinace všech faktorů, které určují taktickou situaci protivníků. Nelze jednoduše tvrdit, že linie je lepší než kolona, protože rozvinutý batalion či brigáda je těžkopádná, neprojde terénem, nezmění příliš směr, natož ve větším úhlu, nezareaguje na změněnou situaci.

Hnát kolony proti připravené a vhodně vybrané obranné pozici protivníka je hloupé a riskantní. Ale ne proto, že by kolony byly nějaké špatné. Hnát pěchotu v takové situaci vpřed klidně rozvinutou by nebylo vůbec o nic lepší, že ne. (...)

jakub.samek řekl(a)...

(...)

Přičemž ty mohutné kolony u Waterloo jsou velice atypické a absurdní. V první řadě proto, že jednotlivé bataliony nemají žádnou volnost manévrů, ale nejen bataliony, dokonce brigády. A divize jsou odsouzeny jen k tupému a mechanickému pohybu vpřed s minimální možností změny směru (prakticky v tom terénu a pod palbou asi vůbec žádnou). A taky je nejde "lidským" způsobem rozvinout, natož pod palbou.

Ani jejich autor, ať už to byl kdokoli, si ale určitě nemyslel, že tyto kolony mohou uspět v palebném souboji, to jednoduše nebylo jejich účelem a nemohlo být, protože tvořilo-li je x vojáků, pak jejich palebná síla odpovídala x/8 či x/9.

Nasadit kolony lze dobře a špatně, a taky lze, což je ovšem skutečně ojedinělé, nasadit kolony dobré (pružné, individuální bataliony ve standardních formacích) a kolony špatné (rigidní monstra). V celé věci nehraje počet pušek na čele dané kolony více než nepatrnou podružnou roli (čelo kolony může vést palbu při rozvinutí kolony do bitevní sestavy, a je rozumnější nemít za tímto účelem kolonu příliš hlubokou = čelo příliš úzké).

Dobré nasazení dobrých kolon (tj. kolon schopných pružně reagovat v libovolném směru, v libovolném směru se například rozvinou, vzájemně se podporovat a využívat terénu) je jaksi jediným účinným prostředkem pěchotní ofenzívy. Že zpravidla vrcholí skutečně rozvinutím a účinně vedenou palbou na věci vůbec nic nemění, protože aby byla palba účinná, musí se pěchota nějak do vhodné pozice dostat.

Osobně celý útok 1. sboru považuju za naprostou katastrofu, od základu špatně a od počátku odsouzenou k neúspěchu. Manévr nikdy předtím neprovedený, a v důsledku fatální. Kecy o rozhodujícím útoku jezdectva (resp. jeho odražení) či dokonce (střední) gardy jsou jen o tom, aby tento fakt (to jsem ale sebevědomý) zastřely ("Napoleon měl stále velkou naději" - tento výrok vyhovuje oběma stranám, Angličanům proto, že zveličováním úsilí protivníka je náš úspěch rovněž zveličen, Francouze nemusím rozebírat). Jádro úderných sil Severní armády bylo dílem blokováno nesmyslnými snahami o Hougoumont, dílem rozbito, znaveno, otřeseno a neschopno dalšího významnějšího koordinovaného postupu. Za těch okolností byť jen snít o nějakém Austerlitzu pod Bruselem opravdu nikdo nemohl, nemůže a nikdy moci nebude :)

Anonymní řekl(a)...

Mne osobne sa vo všeobecnosti nepáči anglo-americký pohľad na Napoleonské vojny. Hlavne to ako sa snažia Briti porovnávať Napoleona s Wellingtonom. Uznávam, že Wellington bol schopný veliteľ a dôstojný súper, no Napoleonové kvality nedosahoval. Dosiahol veľa úspechov, no až víťazstvo pri Waterloo (pri ktorom Briti neradi priznávajú, že bez Prusov by ho ťažko dosiahli) ho preslávilo. A za to ho niektorí považujú za najväčšieho vojvodcu protifrancúzskej koalície. To, že nejaký arcivojvoda Karol niekde pri Asperne porazil Napoleona ako prvý a zvládol to aj bez pomoci iných, je im už zjavne jedno. Potom, čo som prečítal Napoleonov životopis od Paula Johnsona (najkratší a najhorší, s akým som sa stretol), som sa len utvrdil v tomto názore. Nepáčilo sa mi ani to, čo napísal Churchill vo svojom diele Británia: Zrod impéria (aspoň myslím, že sa to tak volalo). Jeden by si myslel, že anglickí vojaci boli neporaziteľní polobohovia.

jiri kovarik řekl(a)...

-Srovnávat Napoleona s Wellingtonem je asi anglosaská móda, napsal o tom Andrew Roberts, ta kniha je slušná, a taky Simon Scarrow (čtyřdílný román Revolution); srovnání v snímku "mostr útoku vs mistr obrany" bylo sice velké zjednodušení, ale v jádru platilo...
-Paul Johnson není zas tak špatný, ale nejde o životopis ve vlastním slova smyslu, spíš o eseje na téma napoleonské doby a je to hodně těžká četba...
-ano, neradi přiznávají pruský podíl a Hofschroerovo Waterloo s podtitulem Německé vítězství je pro Brity dílem doslova kacířským; asi jako Coppensovy Lži pro Francouze :-)

jiri kovarik řekl(a)...

-Pro Martina Vavříčka:
Byli jsme na tom stejně, já dal také přednost Tomu Hanksovi a (i když neznám skutečné pozadí snažení pan Wilsona), TOHLE mě nezklamalo, minimálně už kvůli náhledu, jak se dělá vysoká politika...

Anonymní řekl(a)...

Přidám také něco: nadzvedává mě výraz čtverec pro karé - našich překladech v TV hodně používaný a pak si myslím, že Britové používali v karé tři řady a ne dvě, jak bylo v tomto dokumentu naznačené.

Anonymní řekl(a)...

Tak to už je to poslední, co by mi vadilo, protože karé bude odvozeno z francouzského carré což je v překladu čtverec:
http://cs.wiktionary.org/wiki/carr%C3%A9
Pokud se mýlím, frančtináři mě opraví:-)
Petr Sládek

jakub.samek řekl(a)...

Britská pěchota zdvojovala řady a její karé bylo standardně ve čtyřech řadech, a první dva klečely.

Francouzské karé stálo zpravidla ve třech řadech; teoreticky mohlo stát také v šesti (zdvojením podjednotek podle předpisu 1791), a byla-li pěchota zformována ve dvou řadech (u Waterloo oba bataliony 85. řadového pluku, které zformovaly jedno karé během protiútoku britských dragounů), pak mohlo mít karé podle stejných zásad 4 řady.

Francouzské karé vedlo palbu dvou řadů či po řadech, a první i druhý řad stály. Ohledně palby britského karé nemám úplně jasno, pálit po řadech ale jeho čtyři řady mohou taky. Mám matný dojem, že na větší vzdálenost pálily stojící dva řady, a klečící pak až v rozhodujícím okamžiku.

jiri kovarik řekl(a)...

Ad karé (carré, square, Quarre...): významů čistě překladově je víc, kvadrát, čtyřúhelník. Geometricky vzato to byl čtverec pramálokdy a já, jakož i mnozí jiní, používám čtverhran, leč o slůvko nejde, ale o prezentaci tvaru ve snímku naprosto zcestně objasněnému (včetně vysvětlení, že vznikl, ježto se koně báli vztyčených bodáků; dobře vycvičený kůň, přivyklý na střelbu, bubny, polnice, překážky a vůbec, se bát nebude, a dobrý jezdec ho také nepovede proti bajonetům dřív, než někde vznikne mezera...), viz výše Jakub Samek. Karé je prostě době úměrný potomek testuda, tercia, atd...

Anonymní řekl(a)...

Zazněla tu zajímavá myšlenka, že Wellington by bez Prusů nevyhrál, což je pravděpodobné, ale rozdrcení Britů by ovšem tak jako tak patrně nekonalo...
Lepší by bylo říci, že u Waterloo Wellington by nevyhrál bez Němců, to pak už s přehledem zahrneme všechny Hannoveřany, Brunšvičany, Nasavské, Královskou Německou legii [a to pominu nizozemsko-belgický kontingent, ovšem deklarovat, že by v případě prohry Francouzi opět obsadili jejich domovy, jak tam také padlo...?!? :-) -- pak se tam taky vejde těch "pár" Prusů, kteří dorazili natolik zavčasu aby kamkoli naklonili pomyslnou misku vah, byť samozřejmě "pruská hrozba" vázala značné síly, a to nejen ty jednotky jímž velel přímo nešťastník Grouchy...
Ale chtělo by to spíš rozproudit debatu nad Jiřího knihou, nebo Waterloo obecně, dílčími fragmenty, než tímto pochybným "rádobydokumentem" !!!
[Karel Řezníček]

pupca řekl(a)...

Ihned po zhlídnutí dokumentu jsem hned psal zprávu kámošovi a oba jsme se zhrozily,co nám zase za mořem předvedli.Ale v neděli v hospodě mě jeden člověk řekl,jaký to byl pěkný dokument,což mě vytočilo.Ale vzpoměl jsem si na něco z vánoc.Na návštěvě jse mně jako velkýho fandu historie ptali na názor na časopis který si pravidelně kupujou.Nevím už jestli to byla válka nebo histori,ale závěr byl jasnej.Pokud o popsaném tématu nic nevím,tak se mě to líbí,ale pokud už bohužel popsané téma znám,tak je to většinou stojí za prd.A to se dá použít i na tenhle dokument.

jiri kovarik řekl(a)...

On také Hofschröer ve "The Waterloo Campaign: The German Victory" toto vítězství mínil jako podíl souhrnu všech Němců jak v pruské, tak v tzv. anglo-batavské armádě..., Britové tvořili na protifrancouzské straně menšinu...

jakub.samek řekl(a)...

Přesně jak říká Karel... i kdyby Prusové nepřišli, Napoleon by nedosáhl ničeho. Nejvýš nějakého letního Jílového... a spíš ani toho. A pak už by Prusové přišli. Co by se asi dělo, kdyby... za Prusy neposlal Grouchyho ale jen je sledoval lehkou kavalerií, aby o nich měl neustále přesné zprávy? Kdyby se vším, co měl, neztrácel čas a hrnul ustupujícího Wellingtona před sebou bez oddechu? Případně, pokud se necítil, kdyby předal velení Neyovi se vším všudy? Těžko říct... ale víme, co se stalo, když nic z toho neudělal.

Je přitom fantastické, jak se zveličuje symbolický a zhola zbytečný útok střední gardy... tří ve svém úsilí prakticky izolovaných tisícovek v bitvě, kde proti sobě stálo, Prusy nepočítaje, asi 130 tisíc lidí. Další desítky mrtvých a stovky raněných proto, že Napoleon předstíral, že situaci nerozumí, že si o minuty prodlužoval "flek".

jiri kovarik řekl(a)...

Tohle shrnutí a hodnocení je velmi tvrdé, leč po všem tom, co jsme přečetl, musím říci, že i velmi reálné. Včetně těch "kdyby". Případné vítězství nad anglo-batavskou armádou by znamenalo nejspíš pohromu pro Wellingtona a vstup do Bruselu by nic nevyřešil. Přece sám Napoleon tvrdil, že obsazení jakékoliv metropole o výsledku války nerozhoduje (a v Moskvě si to dokonale ověřil). Zpráva o vítězství nad Wellingtonem by možná otřásla "veřejným míněním", možná by Severní armáda zacelila ztráty o Belgičany, bývalé císařovy poddané, Blücher by možná ustoupil na Maastricht, ale změnu postoje Vídeňského kongresu by podle mne nepřivodila. Prostě by se opakovala situace roku 1814, nebo možná 1813. Císař by vyhrál bitvu, válku by ale prohrával dál, na to tu byl Schwarzenberg, za ním Barclay, ti by udělali "vpravo v bok" a Prusové by se opět přidali. Co dál? Další bitvy, nebo přesuny podobné únavové strategii? Jakmile by se boje přesunuly na francouzské území, přicházel by Napoleon o všechny zdroje, bez nichž válčit nelze... Spíš než změny postoje "koncertu velmocí" bych se obával, že by opozice v Paříži vystoupila tak, jako to udělal Fouché po Waterloo...Za takové situace vytvořená prozatimní vláda by ovšem mohla získat lepší mírové podmínky než v létě 1815 v reálu.

Jak vidět, variant "kdyby" je víc, žádnou ale nevidím s císařem na trůně...

Waterloo ovšem bude stále fascinovat jako tečka za epopejí. I když z něho sejmeme všechny nánosy legendy a mýtu (nebo lží, chcete-li), vytvořené zcela záměrně na Svaté Heleně. Ztratí tím sice veškerou oponu nepochopitelnosti, ne však symboliku tragédie a konce vojevůdce, jenž v létě 1815 příliš podceňoval protivníky, přeceňoval sebe, odmítal vidět realitu a hrál va banque. Skoro jako kdyby dal v ruletě všechny žetony na jediné číslo...

Zajímavé je, že nevím o nikom, kdo by se snažil proniknout do toho, proč z Elby utíkal. Tím nemyslím nedostatek peněz, malý ostrov, hrozbu přesunu někam doprostřed oceánu, atd..., ale skutečné jádro pohnutek. Jsem příliš cynik, abych věřil na na lásku k Francii, na snahu vrátit jí velmocenské postavení, atd., takže mi z toho zbývá jen moc, která se stává drogou, a touha být znovu v čele, v lesku a slávě. Což paradoxně vyšlo dokonale, byť ne tak, jak císař chtěl, neboť teprve Sto dní a Waterloo mu dodaly velikost hrdiny antické tragédie, kterému on sám na ostrůvku v Atlantiku postavil promyšleně největší pomník...

marcos řekl(a)...

Já jsem kdysi v jedné knížce o dějinách špionáže četl, že Napoleonův útěk z Elby byl důsledkem rafinované provokace, v níž sehrál hlavní roli rakouský podmaršálek baron Koller (pro mě zajímavý už jen tím, že pocházel ze stejného města jako já :) )a která měla císaře přesvědčit, že ve Francii to vře a celá země čeká jen na něj a tím ho donutit k neuváženému kroku, díky kterému by místo jeho vyhnanství mohlo být přesunuto poněkud dál od Evropy...
Cituji obsah té pasáže trochu zjednodušeně, ale to je proto, že jsem tu knihu opravdu četl před řadou let a tahle část mi uvízla v paměti hlavně proto, že v ní byla zmínka o Kollerovi...

jiri kovarik řekl(a)...

Pravda, (sice nevím, proč by jej Rakušani provokovali právě k tomuhle) na to jsem pozapomněl, jenže nespokojenost ve Francii, o které věděl z několika zdrojů, mohla být povzbuzením, ne motivem. Tím hlavním asi stále zůstává ego a pak koruna :-(

Anonymní řekl(a)...

To, čím místo nabijáku udusávaly kartáče byl nástroj určený k vyškrabování zbytků spáleného plátna od kartáče a prachu. A mimochodem dělostřelci měli mít uniformy modré. Ale to vše jsou asi pro odborníky z Warriors inc. a instruktory historie z West Pointu nepodstatné detaily

Anonymní řekl(a)...

Důvody/motivy útěku z Elby? Podle mě kombinace několika. Osobně nevěřím v nějakou spojeneckou nebo bourbonskou provokaci, to je moc krkolomné:
a) přesunout Napoleona jinam šlo i bez toho,
b) nikdo z "provokatérů" nemohl tušit, co z útěku vzejde. Nebo nikdo (Talleyrand, Fouché!...) vůbec nic o reálné nespokojenosti ve Francii nevěděl a nevaroval, že to může pro Bourbony špatně dopadnout?
d) že by takovému spiknutí Bourboni nečinně přihlíželi nebo se do něho dokonce zapojili, když by vlastně šlo o diktát ze zahraničí proti jejich již uznávané svrchovanosti a jednomu z rovnoprávných účastníků Vídeňského kongresu? Před jejich agentem Talleyrandem ve Vídni přece takové spiknutí nebylo možno utajit a neumím si představit, že by s ním souhlasili.
Takže námatkou reálné (podle mě) důvody útěku - řazeno bez priority:
1. oprávněný strach ze vzdálenějšího exilu nebo únosu nebo atentátu. N. sice symbolicky opevnil i okolní ostrůvky náležící k Elbě, jakože "bez boje mě nedostanou", ale to nemohl myslet vážně,
2. faktická nespokojenost ve Francii, kde si Bourboni záhy znepřátelili téměř kdekoho a žádné zlepšení života země se zatím nerýsovalo; N. odhadoval, že byl/bude lepším vládcem Francie než Bourboni,
3. touha po moci, psychologicky však nejspíš i podložená prostředím: Napoleon byl vpodstatě po 30 let těžký workoholik, a zkuste workoholika na měsíc zavřít do jedné místnosti... Je známo, že Napoleon hned začal Elbu činorodě organizovat po svém, ale s tím byl za pár týdnů hotov a měl se tedy smířit s představou, že do konce života = odhadem ještě 20 let se bude nudit.
4. opět psychologie: N. byl po celý život zvyklý na všechny nezdary bezprostředně reagovat a řešit je všemi dostupnými prostředky, místo aby nad nimi neplodně v ústraní přemítal,
5. peníze podle mě až takovou roli nehrály - je známo, že N. byl pokud jde o něho samého velmi šetrný = stačilo mu jen pravidelně vyplácet slíbenou apanáž, určitě by se s ní vyrovnal. Nejspíš ale hrálo úlohu vědomí rizik finanční a ekonomické závislosti.
Problém při tom všem byl "jen" ten, že mu bylo jasné, že pro svou panovnickou "seberealizaci" nepochybně riskuje zavléct Francii opět do války. K samotné vládě Sta dní je záhodno si uvědomit, že výsledek je z velké části důsledkem Napoleonových chyb i špatné kondice, ne jen objektivní situace. Čímž se dostáváme na pole "kdyby", kde se fantazii meze nekladou. Byl by určitě zajímavý nějaký počítačový model vývoje po vítězném Waterloo...
MiŠ

karel.reznicek řekl(a)...

Je fakt, že právě až Let Orla a katastrofa Waterloo dělá z Napoleonské epopeje takovou jímavou STORY, ale hlavně v souvislosti s prvním se mi tu vybavuje "báťuška" Garibaldi, jež o půlstoletí později "krajana" Bounaparta zkoušel napodobit (tuším u Aspramonte), předstoupil před k královské vojáky a zkusil tu ono »POZNÁVÁTE MNE!?!«, kdo chce ať si vystřelí, a ejhle Italové stříleli... :-)))
Bylo by zajímavé, alternativně vydedukovat CO by zůstalo z "Napololeonské legendy", kdyby někdo přeci jen vystřelil a ex-císaře usmrtil, nebo s ním udělali krátký proces jako Neapolitáni s ex-králem Muratem?!? Ale to už dost odbočíme od waterloo...

jiri kovarik řekl(a)...

Tady si důsledky nedovedu domyslet. Revoluce by z toho enbyla, ani povstání v Paříži. Nadšení jedněch, zděšení druhých. Bourbonský režim by se velmi pravděpodobně zdiskreditoval dřív než 1830. V národě, části armády a u opozicer by vznikla jiná legenda, mnohem víc mučednická, jenže by asi neměla tu sílu mýtu poraženého Orla...

jiri kovarik řekl(a)...

A teď od Waterloo odbočím k filmovým historickým dokumentům obecněji; včera jsem z HDD sledoval den předtím promítaný (opět ČT2) Kursk/Prochorovka z cyklu (zas kanadského) Největší tankové bitvy. Měl jsem z toho dojem, že se tyto filmy točí jak na běžícím pásu. O průběhu operace tam bylo pramálo, o technice triviální fakta, pár pamětníků, kteří mnoho neřekli a hlavně efektní 3D animace, dost opakované dokolečka stejně jako komentáře. Povrchní a redukující masakr na zábavnou PC hru. K natočení řady dokumentů je vlastně potřeba dobré animační studio a nějaká syntetizující brožurka...

Anonymní řekl(a)...

Bitva u Waterloo mi trochu připomíná bitvu v Ardenách v roce 1944/45. Poslední šance, poslední útok vabank. Víme, že se nemůžeme ubránit, tak musíme zaútočit. Podobné, pokřivené, nerealistické vnímání skutečností, nedůvěra a podezírání. Přehnaný optimismus. Každý malý úspěch je přeceňován...Mladí a nezkušení vojáci nahradí zkušenosti nadšením...Všechny tyto prohřešky musely být těžkým závažím na vahách kdo z koho. V obou případech vedly k prohře a urychlení pádu režimu.
Jinak taky nevidím jinou motivaci pro návrat z Elby, než touha po moci, už jednou dobyté a ochutnané. Bude to droga, pro určité jedince. Jak řekl v tel. filmu Napoleon/J. Hrušínský: Co mám podle vás udělat? Jít zase pást ovce na Elbu? Ne, já jsem císař...
Petr Sládek

Anonymní řekl(a)...

K tomu "dokumentu" o Waterloo, ale i k sérii Největší tankové bitvy (zatím se vysílali 3 díly a Kursk zahrnul 2 z nich) se vůbec nemá cenu vyjadřovat. Snad jen přidat okřídlené rčení fotbalového komentátora Míry Bosáka: "To je prostě úplně jiná liga a možná i úplně jiný sport."

jiri kovarik řekl(a)...

Díky, Petře Sládku, za připomenutí oné věty z (tuším) Šotolovy incenace s Mistrem Hrušínským. Ano, to je přesně ten myšlenkový pochod, který odpovídá tomu, co si myslím...

Anonymní řekl(a)...

Zrovna včera jsem četl, že o úmyslech Spojenců umístit císaře na vzdálenějším místě planety (nevím do jaké hloubky podložených), ho už na Elbě informoval jeho agent Cipriani. Nemohl být i toto moment, který ho přiměl se znovu zamyslet nad svým osudem a "kariérou"? Neměl více šancí čelit těmto hrozbám jsouce na očích veřejnosti, než-li odstrčen na Elbě?
M.Kolomazník

jakub.samek řekl(a)...

Waterloo s Hrušínským mi přijde vynikající právě proto, že skvěle vystihuje duševní rozpoložení, v němž se podle mě Napoleon v tomto období nacházel. Tu inscenaci jsme tu už řešili. Je to skvostný příklad díla, u něhož jsou detailní reálie zcela podružné. Základ je natolik pevný, zřetelný a podnětný, že úvahy o tom, kdo byl či nebyl maršál a zda byl či nebyl v Caillou, jsou zcela zbytečné. Dokonce i ten starý granátník, který v jiných filmech působí coby klišé směšně, trapně a uměle, je tady jen symbolem, a podstatné není jak vypadá, ale co říká. Dobře napsané, skvěle zahrané.

Na Elbě se naskytla příležitost. Patrně poslední. Poslední. Buď ještě "něco" dokáže, nebo bude do smrti "pást ovce". Velmi výstižné.

Elba byla vrtochem cara Alexandra. Nevím, jestli ostatní svůj zájem poslat Krokodýla co nejdál, nějak tajili zásadně.

S Ardenami bych tažení k Waterloo nesrovnával. Nejen kvůli nelásce vůči paralelám a přecitlivělosti vůči srovnávání, v jakémkoli směru, napoleonské Francie a hitlerovského Německa. Navzdory své značné (a snad narůstající) kritičnosti vůči Napoleonovu počínání během tažení si pořád myslím, že v úvodu reálnou naději na úspěch měl. Tím myslím vojenský úspěch v tomto tažení. Co by to znamenalo dál, se neodvažuju tvrdit, a připouštím, že mnoho asi ne :)

Zásadní problém srovnání Arden a Waterloo pak vidím v tomhle: "V obou případech vedly k prohře a urychlení pádu režimu." (Petr Sládek)

Ve Francii skončilo stodenní císařství, to jistě. Ale opravdu šlo o změnu "režimu"? Proběhly jakési restituce, reorganizace armády, pochopitelně velké personální obměny, ale to zásadní zůstalo zachováno, a dokonce mnohé formální zůstalo zachováno a uznáváno. Ostatně válku nevedla koalice proti Francii, ale proti Bonapartovi. V Německu byl "režim" opravdu změněn, a to ve všem zásadním a od základu.

Anonymní řekl(a)...

Kdo ví, ale pak mohl uprchnout kamkoliv jinam, třeba za oceán, ale on šel s jasnou vizí rovnou zpět do Paříže a musel vědět, že to pro alianci bude jako červená barva pro býka...A jak stále zmiňuji toho Šotolova Napoleona: Když už mám viset, tak jako císař...
Petr Sládek

jiri kovarik řekl(a)...

Tahle Šotolova věta je rovněž geniální ("Když mám viset, tak jako císař!"). Zrovna včera mi přišel nejnovější sborník od International Napoleonic Society a večer jsem si začal číst studii o projektech a možnostech císařova úniku ze Svaté Heleny. Autor velmi (a právem) zdůrazňuje, že Napoleon kladl velký rozdíl mezi útěk (který zásadně odmítal) a osvobození silou (tj. invazí). I tady tvrdil, že odpluje jen muž s kloboukem na hlavě a s kordem po boku, ne jako uprchlík schovaný někde v přestrojení. Což ostatně byla myšlenka, kvůli které odmítl podle něho nedůstojné útěky z Rochefortu (ostrova Aix) r. 1815... K té studii se ostatně asi vrátím, až ji dolouskám...

Anonymní řekl(a)...

Nedal jsem si říct a přestože jsem zde dostal varování více než dost, dokument jsem si pustil, abych byl v obraze. Vašim výtkám nelze nic vytknout;-) a já posléze odcházel podobně jako Vy všichni od televize znechucen. Trošku mě mrzí, že se mezi tlachajícími poradci objevil také Dale Dye, vysloužilý mariňák, který se v minulosti podepsal jako filmový poradce pod několika skvělými válečnými snímky.
M.Kolomazník

Anonymní řekl(a)...

Když se vrátím k rozboru Napoleonovi osobnostmi. Jak p. Kovařík píše:
"Autor velmi (a právem) zdůrazňuje, že Napoleon kladl velký rozdíl mezi útěk (který zásadně odmítal) a osvobození silou (tj. invazí). I tady tvrdil, že odpluje jen muž s kloboukem na hlavě a s kordem po boku, ne jako uprchlík schovaný někde v přestrojení."
Ať měl Napoleon různé charakterové rysy, určitě nebyl zbabělec a podle mě určitě naopak a dokázal riskovat nejen cizí, tak i svůj krk. Vždyť kdokoliv po útěku z Elby na něj mohl vystřelit a nejspíš by si od krále vysloužil slušný důchod...Podle mě risk par excelance. O to víc by mě zajímalo, jak se mohla jeho osoba vojevůdce tak negativně změnit a dopouštět se takových chyb...myslel bych si pravý opak, aliance ho už jednou převálcovala a došla do Paříže a myslel bych, že bude mít větší respekt a opatrnost vůči protivníkovi u Waterloo.
Pane Kovaříku, existuje nějaký životopis/monografie ( třeba i s rozborem osobnosti ), který vy respektujete a doporučíte ke čtení? Jednou jsem měl náhodně něco z knihovny a nešlo to číst ( francouzský autor, víc bulváru, než historie ). Ale pokud by jste měl Vy v úmyslu něco takového napsat, rád si počkám:-)
S pozdravem Petr Sládek

jiri kovarik řekl(a)...

Pane Sládku,
existuje jich celá řada a vy jste možná měl tu smůlu, že jste si vypůjčil André Castelota, pokazeného navíc špatným překladem reálií z pera J. Žáka. Trochu záleží na tom, z jakého úhlu jsou ty knihy napsány a také na jazykové vybavenosti. Z těch v češtině stále pokládám za nejlepší "Napoleona Bonaparta" A. Z. Manfreda (což byl sovětský autor, takže si musíte odmyslet nezbytné dobové výkřiky) a nedávno vydaného Chardignyho "Člověk jménem Napoleon". Ze zahraničních bezkonkurenčně Jeana Tularda "Napoléon ou le mythe du sauveur" (Napoleon aneb mýtus o zachránci) a potom čtyřdílnou "Nouvelle histoire du Premier Empire" Thierry Lenze, která je ovšem jen o císařství. Jestli já sám někdy stvořím monografii o Napoleonovi, to nevím, v myšlenkách s tím koketuji, ale velmi vzdáleně a spíše by to bylo něco ve stylu starého Yorka von Wartenburg "Napoleon jako vojevůdce". A propos, za první republiky vydaný G. Lacour-Gayet (Napoleon. Jeho život, dílo a doba) je stále dobrou syntézou a lze jej v internetových antikvariátech snadno sehnat.