neděle 8. ledna 2012

CO CHYSTÁM NA ROK 2012?

Zcela nenapoleonsky rozjímám ve stroji kamaráda 
Pavla o tom, co dál...
U nakladatelů bývá zvykem, že koncem jednoho, či začátkem následujícího roku zveřejňují to, čemu se říká ediční plán. U autorů něco podobného obvyklé nebývalo až do doby, než si vymysleli (alespoň někteří) svoje webové stránky, blogy, atd., takže bych měl následovat ty, od nichž jsem leccos odkoukal, a pochlubit se, případně vás nalákat, přesvědčit, že do mne stojí zato investovat (míním tím své knihy, i když mocně solventní mecenáš či sponzor by nebyl k zahození) a trochu ovlivnit trh, o němž několikrát denně čteme a slyšíme, i když o to naprosto nestojíme, jak se kymácí a kterak se máme v letošním roce bát, což podle všeho představuje v této době nejoblíbenější a nejfrekventovanější slovo masmédií.
            Tak, úvod je za mnou a můžeme, řečeno s Goetovým Faustem, k jádru pudla (bez obav, že se z něho, podobně jako v té hře, vyklube Mefistofeles).  Před pár dny jsem mluvil s majitelem nakladatelství AKCENT, což je můj dvorní, v této době (z mého rozhodnutí) jediný nakladatel a za ty roky, co se známe, i přítel. Ví nejlépe, co píšu, a dohodli jsme určitý harmonogram, jak to, co dokončím a odevzdám, půjde na svět, to jest na knižní pulty. Předpokládané pořadí se trochu změnilo, což mi nevadí, neboť už se stalo (a nejen mě), že se titul, víc méně anotovaný, posunul za jiný, o němž se do té doby mluvilo jen náznakem, nebo vůbec ne.
       Takže první kniha by se letos měla objevit koncem jara. Do týdne v ní uzavřu všechny opravy a připomínky (kterých mi můj přítel Karel „Ahmad“ Řezníček poslal tolik, až mi šla místy hlava kolem), dodělám návrh přebalu, napíšu na něj textíky, opravím mapy, všechno to vypálím na CD a odevzdám. Jde o první díl dvousvazkové knihy, které jsem dal název NAPOLEON V RUSKU (věříte, že nejvíc práce dají názvy zdánlivě nejsnazší?) a podtitul Pochod na Moskvu. Má přes 300 stran wordovského „rukopisu“, což značí, že bude tlustší než druhý díl Waterloo a objeví se v ní (krom předsádek a vakátů) 187 obrázků a 33 map, což je děsně mnoho… Nechtějte na mně teď podrobnější obsah, musím si něco schovat, až začne paní Zemanová pracovat na sazbě a grafice, prozradím jen, že z před lety vydaného Roku 1812 je tu tak 5 %, takže půjde o knihu zcela novou. O materiálu budu rovněž psát jindy, postačí říci, že jsem pracoval s mnoha věcmi starými i novými, nesmírně podrobnými, velký díl na tom měly memoáry pamětníku z obou stran, a že kniha se bude formou i grafikou podobat Waterloo, že tedy bude ve větším formátu, s tematickými bloky za každou kapitolou. Dobrou třetinu v ní tvoří příběh Borodina, čímž se stalo, že nezbylo než tento svazek ukončit v noci po bitvě, představující nejkrvavější střet až do bitvy na Marně v 1. světové válce. Hodně jsem se trápil s přebalem, konzultoval s lidmi z AKCENTu a nakonec jsme se viribus unitis rozhodli pro naprostý odklon od grafiky typu Waterloo. Trh je mrcha nevyzpytatelná a na regálech si obě věci alespoň nikdo nesplete…
     Jako druhá půjde v létě, nejspíš koncem prázdnin, ven CUŠIMA, byť byla odevzdaná už před pár měsíci, což je právě onen na začátku zmiňovaný prohoz. Pokud vám unikla podrobnější informace o této knize a zajímá vás, vkládám prolink na příslušný článek do nadpisu a zde jenom zopakuji, že půjde o věc stejné velikosti jako Waterloo, s barevnou přílohou, spoustou vyobrazení, nákresů a s diagramy plavby i bitvy samotné. Opět budou za každou kapitolou tematické bloky, z 90 % vždy jedna loď, které se toho zúčastnila, se snímkem a dvou- až třípohledovou skicou.
      Třetí v pořadí, s předpokládaným vyjitím na podzim, tedy už na předvánoční trh, bude druhý díl NAPOLEONA V RUSKU s podtitulem Zkáza Velké armáda. Zatím ji stále píšu, blížím se k polovině a jsem bojů na Moskevské silnici před Vjazmou 3. listopadu 1812, tedy po vstupu do Moskvy, moskevském požáru, bitvě u Vinkova/Tarutina a Malojaroslavce, čímž mě čekají krom hrůz ústupu samotného bitvy u Krasného a Bereziny jakož i druhá bitva u Polocku či boje Schwarzenbergova uskupení na Volyni… Jde to pomalu, neboť se snažím být stále důkladnější, musím pracovat s děsivou spoustou knih, a pokud jde o paměti, snažím se z nich dostat to nejplastičtější a nejdramatičtější… Přebal jasně navazuje na první díl, byť není v podrobnostech.
    A co dál? Sám nevím, Zkáza Velké armády mě s dopsáním a přípravou do finálu zaměstná ještě tak čtvrt roku, a další psaní na jaře či v létě se bude týkat nenapoleonských dob; po Trafalgaru a Cušimě půjde nejspíš o Jutsko 1916, na které už pár let sbírám věci, jimiž se za zimních večerů prokousávám. Pak se vrátím na moji hlavní parketu, tedy na období koaličních válek, a tady mám o tématu zcela jasno. Nesmírně se na něj těším, i když se ho trochu obávám. Můžete hádat, prozrazovat ale zatím stejně nic nebudu…

13 komentářů:

Matto řekl(a)...

Skvělý plán! Už si dělám místo v knihovně a budu doufat, že vše zdárně ukončíte ... tak přeji hodně elánu ...

jiri kovarik řekl(a)...

Budu se snažit...! :-)

Theodor řekl(a)...

"...věříte, že nejvíc práce dají názvy zdánlivě nejsnazší?"
Býval bych nevěřil. Protože ty názvy jsou zvoleny výtečně! ("Napoleon v Rusku", "1. díl: Pochod na Moskvu", "2. díl: Zkáza Velké armády") - Jednak se jim dobře daří vyhnout již použitým, jednak zdařile naplňují předběžnou představu, aniž by přitom navozovaly nějaký nesprávný obraz či podsouvaly mylný dojem.
TG

jiri kovarik řekl(a)...

Velmi děkuji, skutečně!!!

jave řekl(a)...

Již se na tyto knížečky velice těším. Zejména na dvoudílné tažení na Rus a jeho porovnání s Vámi již dříve vydanou knihou 1812 Napoleonovo ruské tažení, které beru jako jednu z nejlépe napsaných knih co se literatury faktu týče (ale to již jsem zde jednou uváděl cca před 2 roky)

Jarda B.

jiri kovarik řekl(a)...

První díl "Ruska" jsem minulý týden odevzdal, a třebaže si vážím vaší pochvaly, myslím, že tohle bude mnohonásobně lepší... Mějte se krásně :-)

jave řekl(a)...

Dobrý den, musím ještě doplnit, že napsáním knihy Cušima jste mne velice překvapil. Nečekal bych že něco takového někdy napíšete :-) ale pro lidičky jako jsem já kteří mají hoooodně rozvětvený zájem o historii je to jedině dobře, že volíte odpočinek od Napoleonských válek takovými-to volbami neboť zatím jste vždy zvolil téma velice zajímavé kterého je u nás na knižním trhu docela pomálo.
Dále musím dodat, že Vaše zmínka o shánění podkladů k Jutsku (pěvně věřím že i toto téma jednoho dne sepíšete s grácií Vám vlastní)již mne právě díky Cušimě až tak nepřekvapila neboť sám jsem si řikal čímpak nás překvapí mimo Napoleonské téma napříště? A musím říci, že jsem se v možnostech odhadu nemýlil :-)
Nevím jestli jste si všiml, ale já ano : Trafalgar, Cušima, předpoklad do budoucna Jutsko (Skagerak)to jsou prakticky 3 z 5 nejslavnějších námořních bitev v historii lidstva. když už to máte takhle "rozjeté" co zkompletovat celou první pětici :-) o zkázu Tureckého loďstva u Lepanta což je bohužel u nás také dosti opomíjené téma. No a pak už zbývá jen Midway a máte zkompletováno 5 nejslavnějších námořních bitev v historii. Já vím ono se o tom krásně píše, ale realizace je pořádná dřina kterou si člověk možná ani nedokáže představit.
A proto Vám přeji mnoho úspěchů při dalších vašich pracech (i v životě) aby se Vám dařilo a aby Vás psaní knih pro nás, čtenáře stále bavilo jako teď :-)Byla by veliká škoda o Vás jako autora přijít :-)

Jarda B.

jiri kovarik řekl(a)...

Ouvej; nejsem si jist, jestli na Lepanto by bylo dost jazykově dostupných pramenů; španělsky a arabsky už se nestihnu naučit... Midway určitě ne, na 2. světovou jsou borci mnohem lepší než já... Ale mám za sebou Salaminu: viz Válku Řeků s Peršany :-)

jave řekl(a)...

Ano ano o té knížečce vím, ale toto období až tak nemusím :-( ne že bych neměl rád řecké mýty a pověsti to jo to můžu, ale historicky to pro mne začíná až nástupem impéria, které v Evropě nemělo obdoby a vlastně ho ani nikdo již do dnešních dnů nepřekonal - říše římské. To Lepanto by bylo asi dobré ale člověk je trochu někdy moc náročný a opomíjí okolnosti :-) . Vidíte chtěl bych se Vás zeptat, určitě tu knihu budete znát momentálně jsem rozečetl od francouzského autora Pierra Miquela - Slavkov bitva tří císařů. Dlouho jsem se té knize vyhýbal (mám doma cca 6 roků) a začal jsem jí číst až teď. Musím říci, že mne hned od úvodu doslova ohromilo jak je to živě a čtivě napsáno. Jaký je Váš názor na tuto knihu? Zatím v mezičasech přelouskl cirka 80 stran a vůbec nevím jestli se k tomu mám stavět jako k literatuře faktu neboť tak čtivé popsání událostí na mne působí až takovým "bestcelerovým" dojmem. S nadsáskou tak trochu mi to v něčem malinko připomíná tím stilem napsání Bitvu od Patricka Rambauda - pochopitelně jeho Bitva je román.

jiri kovarik řekl(a)...

Pierra Miguela mám nekde doma v originále, takže nemohu soudit, jak dopadl překlad. Ano, je to čtivě napsané, jenže na základě především francouzských či anglických věcí a to ještě těch, které byly podobně napsány dříve (např. "Austerlitz" Claude Mancerona, věci D. Cahndlera či jinak stále velmi dobrý "Austerlitz" Chistophera Duffyho). Věc podobná třeba Dammamovu Waterloo (nepřeloženo). Faktograficky se o to nelze opřít, nekteré události nepochopil ani autor a navíc znám od Miquela i jiné věci (Campagne de France), které už jsou vysloveně povrchní. Možná Rambauda připomíná, jenže Rambauda stavím mnohem výš; je to (jak píšete) román založený na svrchované autentičnosti a velmi důkladném studiu bitvy, což o Miquelovi, patřícímu do literatury faktu, říci nelze... Stručně řečeno, hezky se to čte, pokud jste se předtím nezabýval tématem hlouběji...

jave řekl(a)...

Děkuji za odpověď a ohodnocení této knihy. Ano jak píšete, opravdu hezky se to čte, ale podle Vašeho ohlasu to bude asi tak vše - bohužel. Překlad si myslím, že se povedl na jedničku. Na dané téma jsem kdysíva četl knihu půjčenou z knihovny od D.Uhlíře Slunce nad Slavkovem - což asi tady nemusím představovat o co se jedná - výborná práce. Ale již se z paměti tak trochu vytratil. A pak již jen od téhož autora Bitvu tří císařů a od Vás kde se tomuto tématu věnujete v napoleonových taženích. Co se týče Patricka Rambauda a jeho Bitvy plně s Vámi souhlasím. Takto znalecky podat romám to už je tak trošku "majsterštik" a musím se přiznat nebylo by od věci kdyby se ve Francii našel někdo kdo by byl ochoten do toho "vrazit" pořádnej peníz, režii svěřil např. takovému Jeanu-Jacquesovi Annaudovi, nebo Jeanu- Paulovi Rappeneauovi, zachoval přesně předlohu a udělal z toho krásnou filmovou podobu. Myslím si, že by to mělo šanci na úspěch i u širšího spektra diváků. Bohužel se, ale nikdo takový patrně nenajde, zvláště v dnešní době.

Pavel řekl(a)...

Už se nemůžu dočkat, až vyjde Cušima a jestli zpracujete bitvu u Jutska, uděláte mi obrovskou radost. Jsem velkým fanouškem parních obrněnců, a tak mi dost zajímá období někdy od poloviny 19. století do Velké války. Tato éra je u nás celkově dost opomíjena (a na moři zvláště), a přitom se odehrálo tolik zajímavého. Nepomýšlíte do budoucna třeba o válkách rusko-tureckých (s nejslavnějším ruským námořním vítězstvím u Sinope), o událostech v Itálii (co třeba Radecký nebo u nás téměř neznámý Tegetthoff a bitva u Visu) nebo o americké občanské válce?

jiri kovarik řekl(a)...

S Jutskem budete muset chvilku počkat, dohodli jsme se s nakladatelem na určitých přesunech, ale bude, určitě bude, když mě nic nepřejede, a tak... Ty ostatní věci jsou velezajímavé, mohl by z toho být nějaký soubor, neboť mám pocit, že by monografie ani jednoho z těch témat na sebe nevydělala. Mimochodem, Tegetthofovi se věnoval Milan Jelínek, klikněte v záhlaví blogu na prolink "oldships", vydal k tomu vlastním nákladem velepěknou věc...