pátek 10. září 2010

BITVA U CHLUMCE A PŘESTANOVA (2)

Na adresu napoleonknihy@volny.cz mi přišel příspěvech p. M. Kolomazníka, který navazuje na jeho toulky po bojišti a kraji bitvy u Chlumce a Přestanova (v západních jazycích zvané Kulm) z roku 1813 (viz příspěvek z 27. července). Rád jej otiskuji v plném znění s fotografiemi i orientační mapkou.

Další památná místa bitvy z roku 1813

Je neděle 29. srpna, 20:00 hodin.
Při pohledu na fotografie míst, které jsem pořídil minulý víkend, se v myšlenkách stále vracím napříč časem a představuji si, co se ve stejný čas, právě v tento den (i tehdy byla neděle), odehrávalo před 197 lety na bojišti u Chlumce…
… přestože jsou na obou stranách linie slyšet ojedinělé výstřely, krvavé boje uplynulého dne skončily. Francouzi i Rusové sčítají ztráty a snaží se posílit své prořídlé pozice.
Ruský generál pěchoty Michail Bogdanovič Barclay de Tolly, kterého pověřil velením polní maršál Karel Filip kníže Schwarzenberg, cítí svoji šanci a organizuje rozmístění čerstvých jednotek, v hojném počtu přicházejících z týlového prostoru.
Z levého křídla stahuje zdecimovanou ruskou 1. gardovou divizi, která po celý den odolávala náporu části francouzského I. armádního sboru. Kdyby pozice neudržela, bitva by byla hned první den ztracena a co hůř, velká část u Drážďan poražené, pomalu ustupující „České armády“ by byla odříznuta v Krušných horách, včetně ruského cara Alexandra I., kterému tak hrozilo přinejmenším potupné zajetí.
Také na středu obranné linie doplňuje Barclay de Tolly ruské jednotky, pravé křídlo je však svěřeno rakouským divizím pod velením generála Hieronyma Colloredo-Mansfelda.
Uplynulého dne 29. srpna totiž na pravém křídle zasáhl do průběhu bitvy pouze rakouský dragounský pluk, v té době jediný přítomný neruský bojový útvar.
Na opačné straně je francouzský sbor posílen o několik nově příchozích brigád pěchoty a také jezdectvem a dělostřelectvem. Ve stejnou dobu svolává sebevědomý generál Dominique René Vandamme do chlumeckého zámku své vyšší velitele a předává jim dispozice k prolomení ruské obranné linie. V tuto chvíli ještě netuší, že na místo očekávané podpory jinými francouzskými jednotkami, se v odpoledních hodinách dne 30. srpna zjeví v jeho týlu armádní sbor pruského generála Fridricha von Kleista, který završí obkličování francouzských vojsk. I. armádní sbor bude zničen a generál Vandamme padne do ruského zajetí, ze kterého se vrátí až po abdikaci císaře Napoleona v roce 1814.

Také ve svém druhém příspěvku, ten první se zabývá převážně pomníky na bývalém bojišti u Chlumce a Přestanova a byl na tomto blogu díky laskavosti pana Kovaříka uveřejněn 27. července, bych rád zmínil jiná památná místa, připomínající toto pro české území tolik nešťastné období války roku 1813.
Přestože neoslavují hrdinství a chrabrost bojových jednotek té či oné strany, tak jak je tomu u zmiňovaných pomníků, jsou to místa bezesporu zajímavá, která v historickém kontextu sehrávala pro průběh bitvy u Chlumce mnohdy klíčové role.
Myslím, že si zaslouží, aby byla i nadále zmiňována.
Miloslav Kolomazník

1 - Hromadný hrob ve Chlumci
Hromadný hrob padlých vojáků, v nedávné době opravený do současné podoby, se nachází na chlumeckém hřbitově vedle kaple. Před hřbitovem byly vysázeny dnes již vysoké vzrostlé stromy, proto je z přilehlé komunikace č. 13 snadno přehlédnutelný. Hřbitov leží v blízkosti Hotelu Bonaparte, na sousedním pozemku se tyčí 26m vysoký Jubilejní památník.
Chlumecký hřbitov se stal 29. sprna v 9. hodin dopoledne přímým účastníkem bojů, to když se v jeho těsné blízkosti střetl na bodáky ustupující ruský sbor generála Ostermanna-Tolstého s útočícím francouzským předvojem. Rusové byli z Chlumce vytlačeni a nuceni ustoupit k Přestanovu, kde vytrvali až do
6. hodiny odpolední, kdy začaly boje zvolna ustávat.

2 - Klöckerův mlýn
Místo v rokli na SZ od vsi Strádov, kde se nacházel tzv. Klöckerův mlýn (nazývaný též jako Eggmühle), sehrálo v průběhu bitvy u Chlumce jednu z klíčových rolí. Francouzi zde podvakrát vedli neúspěšný útok s cílem odtrhnout levé křídlo ruské obrany od podhůří Krušných hor a vytvořit si tak prostor pro obchvat. V nepřehledném terénu došlo k urputnému boji muže proti muži. Na francouzské straně zde 29. srpna padl velitel brigády generál Heinrich, XVI. kníže Reuss-Köstritz. Klöckerův mlýn, který se do dnešní doby nedochoval, 30. srpna vlivem dělostřelecké palby vzplál. V blízkosti potoka, na kterém Klöckerův mlýn původně stál, dnes vede pohodlná pěší cesta, která se noří do lesa asi 100m nad Francouzským pomníkem. Přibližně v první třetině je cesta křižována železniční tratí.

3 - Na Běhání
Asi hodinu po útoku Francouzů na levé křídlo spojenecké obrany mezi Strádovem a Klöckerovým mlýnem (30. srpna v 7:00hod), se na pravém křídle dala do pohybu rakouská pěchota a jezdectvo pod vedením generála Colloredo-Mansfelda. Obsadila Střížovický vrch a díky pozdějšímu průniku ve směru na Užín, se mohla na úrovni Dolního Varvažova spojit s pruským sborem generála Kleista. Na mírném návrší zvaném Na Běhání, přes které se rakouské jednotky toho rána přehnaly, dnes stojí pomník Prokopa Holého, který právě na tomto místě dne 16. června 1426 zvítězil v čele husitských sil nad přesilou německých křižáků. Pomník se nachází za Chabařovicemi ve směru na Předlice (Ústí nad Labem) asi 80 m vpravo od silnice č. 253.

4 – Doubravská hora
Jako na dlani“, přesto z uctivé vzdálenosti, sledovali dne 30. srpna ruský car Alexandr I. a pruský král Fridrich Vilém III. průběh bitvy z vrcholu Doubravské hory u Teplic. Rakouský císař František I. byl daleko opatrnější. Na doporučení generála Ostermanna-Tolstého, který jej informoval o nepřátelské přesile, jež stojí proti jeho ruskému ustupujícímu sboru, opustil dne 29. srpna kolem 6. hodiny ranní Teplice a odjel do Loun, kam mu byly posléze posílány zprávy o vývoji situace na bojišti.

Z vrcholu Doubravké hory se dnes návštěvníkům nabízí
impozantní pohled na město Teplice, ve směru bývalého bojiště bohužel překážejí letité vzrostlé stromy.
Tento handicap je možné obejít jen díky výstupu do jedné z věží zříceniny hradu Doubravka (na Obr.), který zde zaujímá své místo již od 15. století. Hrad bez újmy přestál obléhání a urputné boje během třicetileté války, hůře se však na něm podepsaly stavební úpravy jeho majitelů.
Po levé straně silnice od Drahkova, vedoucí podél Doubravské hory, stojí pomník věnovaný lázeňským městem Teplice ke stému výročí bitvy (na Obr.).

5 - Petrovice
Ač poměrně vzdálena od dějiště následující bitvy u Chlumce, byla pohraniční obec Petrovice jedním z prvních míst na českém území, kde se spojenci v roce 1813 pokusili odrazit postupující francouzské jednotky. K prvnímu střetu zde došlo v noci z 28. na 29. srpna mezi ustupující ruskou gardou a předvojem Vandammova I. armádního sboru. Ten měl za úkol obsadit teplickou silnici a odříznout tak v horách ustupující „Českou armádu“. Jak vše ve dvoudenní bitvě u Chlumce nakonec skončilo již víme.

Na začátku září se spojenci snažili zabezpečit krušnohorské průsmyky proti průniku francouzských bojových útvarů a potvrdit tak své vítězství v bitvě u Chlumce. Jedna z roklí v blízkosti Petrovic, ve které spojenci vybudovaly zátarasy, se nazývá Mordová rokle (na obr.). Začíná v místech, kde potok Slatina podtéká dálnici D8 na Drážďany a kopíruje část úpatí kopce zvaného Špičák u Krásného Lesa.

V následujících dvou týdnech hrála cesta přes obec Petrovice strategickou roli při pravidelných střetech menších bojových útvarů. Ty vyvrcholily ve dnech 17. a 18. září dalším pokusem císaře Napoleona o uskutečnění průniku do Čech u obce Varvažova. Během této doby francouzský císař v Petrovicích několikrát přespal,
11. a 18. září na místní faře, 16. a 17. září byl ubytován v domě č.p.7 (na Obr.).

Ať už zvítězil kdokoliv, na straně poražených se vždy ocitlo civilní obyvatelstvo. Neustálá přítomnost vojsk jedné nebo druhé strany zanechala obce jako jsou Petrovice doslova vyjedené. Vypálené a vyloupené domy zely prázdnotou, pole a louky zůstaly rozdupány, nesklizené obilí přezrálo a nebo bylo válkou zničeno, v lesích nezbylo žádné dřevo. Potřeby utábořených vojsk musel uspokojit také místní kostel (na obr.). Lavice, dvěře, skříne, dokonce i obrazy a varhany, vše co nebylo přibité, posloužilo ke stavbě provizorních přístřešků nebo jako potrava pro četná ohniště…

Téměř žádné jídlo, nedostatečná hygiena a chybějící lékařská péče si na zraněných vojácích vyžádali spousty životů. V krátké době po ukončení bojů vypukla v obci epidemie horečnatého onemocnění, která začala svou krutou daň vybírat také na civilním obyvatelstvu. Nutnost rychlého pohřbívání a nedostatek místa na petrovickém hřbitově byly hlavními příčinami ukládání obětí do masového hrobu. Ten byl vykopán asi 200m na petrovickým hřitovem. Dodnes na tomto místě stojí morový kříž (na obr.), jehož tabule přiznává uložení ostatků asi 500 mrtvých.

9 komentářů:

Theodor řekl(a)...

S potěšením zaznamenávám, že s přikvačivším jarem se Váš první příspěvek zcela právem propracoval mezi nejoblíbenější. Já Vám za ně oba chtěl poděkovat už dříve, ale bůhvíproč jsem na to zapomněl – snad že jsem byl tak zaujatý obsahem, že jsem přestal vnímat autora. Možná jsem si to bezděky spolu s námětem nechal na příhodnější čas, nemaje tou dobou volno k výpravě do míst bojiště.

Oba články se mi opravdu moc líbí, mají přesně ty rysy, které mi hoví:
(1) Mapovou přílohu s význačnými místy a cestami, popř. trasou.
(2) Obrazovou přílohu ke každé z pozoruhodností zvlášť.
(3) Stručný obecný popis dotyčné události a popisy vztažené zvlášť k jednotlivým místům. Zasazení do širších souvislostí tehdejšího dění.
(4) Jsou zmíněny další místní pozoruhodnosti, které nejsou vázány přímo na pojednávané události.
(5) Výklad se nesoustředí pouze na vojáky, jejich hrdinství a na vlastní boj, nýbrž – a toho si cením převelice – obrací naši pozornost též k všednímu životu vojáků, údělu obyvatelstva a utrpení všech.

To uvádím, jednak abyste věděl, že chvála je z mé strany odůvodněná, jednak aby to nepřehlédl žádný z případných čtenářů, i když to přehlédnutelné - domnívám se - není. Soudě podle celkového rázu příspěvku, je navíc naše zaměření v tomto ohledu podobné. (Váš podnět se chystám přeměnit ve svůj skutek koncem léta, poněvadž rád k okolnostem připojuji též odpovídající povětrnostní podmínky příslušného ročního období. Nyní mne očekávají Lipany.)

Uvědomil jsem si, že pan JK má pravdu, když naznačuje, že chválou poněkud skrblím, přesněji, že se ode mne lze nadít spíše dloubance. Rozhodl jsem se to počátkem svatého týdne aspoň trochu napravit a vykročit na lepší cestu. Příležitosti se určitě najdou a tohle je jedna z těch, které si ji zaslouží nejvíce.
TG

Anonymní řekl(a)...

Už nějaký čas jsem se k tomuto příspěvku nevracel, neboť od jeho uvedení jej nikdo nekomentoval ani nehodnotil.
Váš komentář a neočekávaná chvála v něm obsažená, mě v tomto místy prostuzeném aprílovém počasí vskutku zahřála na duši a posléze vykouzlila úsměv na rtech. Cením si toho, jakým způsobem jste uchopil a zhodnotil obsahovou stránku mých příspěvků.
Je bohužel na škodu, že kromě pana JK, který vcelku pravidelně uvádí zajímavé příspěvky s náměty na návštěvu různých muzeí, výstav nebo pořádaných akcí, se nikdo jiný nechce o podobně zaměřená témata podělit:-(
M.Kolomazník

Theodor řekl(a)...

Mně též zajímavé příspěvky mizí za obzor, pokud jsem je nekomentoval a zároveň nezvolil možnost „Odesílat následné komentáře na e-mail“. Štěstí, že tu jsou ony popisné štítky, alespoň pomocí nich se člověk zpětně trochu zorientuje.

S těmi příspěvky je ta potíž, že málokdo má dostatečný přehled a současně dovednost zpracovat materiál jako Vy nebo pan JK. Vůbec nejde jen o ochotu podělit se. Kromě toho se blog (nebo webové stránky jako třeba www.austerlitz.org) více hodí asi jen pro věci dlouhodobějšího rázu nebo periodické. Pro rychlá, jednorázová oznámení je přístupnější fórum. (Např. www.napoleonika.cz – fórum: Historie, bitvy a události, téma: Přednášky, konference, výstavy.)

Nechystáte sepsat něco o krajině bitvy u Štoků 1805, nebo Znojma 1809?
TG

Anonymní řekl(a)...

Abych se přiznal, s bojišti u Znojma a Štoků jsem v hlavě také jistý čas koketoval, ale pak jsem se rozhodl na kratičkou chvíli si odpočinout od napoleonské tématiky a vydal se několikráte na rozlehlé bojiště u Hradce Králové 1866, kde se to zajímavými místy jenom hemží… Článek mám téměř pohromadě, ale protože mně v civilu živí povolání "na hony" vzdálené od mého koníčku a je zrovna tak časově náročné, o rodinných povinnostech ani mluvit nebudu, blížím se ke konci jen pomalými krůčky.
Vraťme se zpět ke Znojmu a Štokům.
Znojmo, zejména jeho historické jádro mě při mé poslední březnové návštěvě naprosto uchvátilo a já se rozhodl, že se vrátím a strávím zde více času. Takže snad ano, někdy.
Do té doby se ale upřímně musím v událostech onoho konce „Dunajského tažení“ lépe zorientovat.
O Štocích prozatím pochybuji, přímých svědců dávné bitvy se myslím v okolí mnoho nenajde, alespoň tak usuzuji podle toho, jak na mě celá oblast působí, když tudy často projíždím, ale nechám se překvapit, zda podrobnější návštěva nepřinese více plodů, než jen nedávno odhalený pomník u silnice vedoucí k dálnici D1.
V současné době jsem poskládal vlastní fotomateriál ohledně pobytu jedné nejmenované osoby v Čechách a na Moravě 1805-1813;-), dále bych se chtěl věnovat jedné významné osobě francouzských revolučních válek a průběžně vyjíždím za hranice i do hloubi Německa, kde je taktéž mnoho zajímavých památníků…;-)
Zdravím MK

jiri kovarik řekl(a)...

Jen do toho, Znojmo i Štoky!!! K tomu prvnímu máte sborník vydaný v Akcentu (Bitva u Znojma a válka roku 1809), u Štoků to bude slabší, ale pomoci by vám mohl Karel Sáček, provozující www.primaplana.net, ten o tom asi publikoval nejvíc.

jiri kovarik řekl(a)...

P.S.: Kdybych dočetl do konce váš kometář; jistěže, pokud budete mít něco zajímavého k osobnostem a budetet to chtít zveřejnit zde, budu rád!

Anonymní řekl(a)...

Děkuji za podporu i povzbuzení, moc si toho od Vás cením:-D
Příspěvky bych samozřejmě nabídl k uvedení na Vašem blogu, neboť je to zčásti také Vaše zásluha, že jsem se začal do hloubky zabývat právě touto tématikou;-)
Navíc náměty na některé z připravovaných a chtěných příspěvků mě napadly, nebo jsem se o nich prvně dozvědel, až v souvislosti s četbou Vašich knih.
Už se těším, až vyjdou některé z nedávno avizovaných, těch dosavadních 32 co v knihovně mám, mi nějak nestačí;-P
Je tam i "Bitva u Znojma a válka roku 1809", na které jste se tuším také podílel, ale ta si musí počkat až mi zmizí nový stoh knih, který jsem právě založil na svém nočním stolku:-S
MK

jiri kovarik řekl(a)...

Tak to jste na tom s knihami jako já :-) :-(

Ondřej Kotouč řekl(a)...

Dobry den.

Dekuji za podareny prispevek a pripojuji nekolik dotazu, podnetu, upresneni.

Kloeckeruv mlyn: nestaval na miste soucasne samoty nachazejici se za zeleznicni trati?

Na Behani: pomnik na Behani ma znacne pohnutou minulost, co je vsak dulezite, v soucasnosti nestoji Na Behani (Am Bihana), ale na Janskem vrsku na chabarovickem predmesti (Pro navstevniky: Pod prilehlym kostelikem se nachazi grotta - nekdejsi poustevna, do sedesatych let tu stavala zazracna soska cerne Madonny, chabarovicti tu dodnes zapaluji svicky s prosbou o zdravi). Behani z velke casti pohltil chabarovicky velkolom, pretrvavsi cast byla zdevastovana tezkou technikou, a nezanedbatelny kus si urvala v soucasnosti rekultivovana skladka usteckeho Spolku pro chemickou a hutni vyrobu.

Doubravska hora: 1. Hrad na jejim vrcholu, drive zvany Stary zamek, tricetiletou valku nepreckal. Po vypuzeni jej obsadivsich Svedu, rozhodl krajsky hejtman, ze ma byt rozkotan a rozvalen, aby jiz vice nemohl poskytnout ukryt nepratelskym oddilum. Stav pred zbudovanim soucasne stavby je pekne patrny z rytin v Heberove kastelografii. 2. Setkal jsem se s nazorem, ze spojenci pozorovali prubeh boju z upati, z mista kde byl o sto let pozdeji vztycen pametni kamen. A osobne mi to prijde mozne: Zamecky vrch mel na svem vrcholu pouze zriceninu (k znovuvystaveni hradu doslo koncem 19.st.), od 16.st. zde byla ohrazena obora, tzn. pravdepodobne tu rostl les - vyhled tak asi nebyl valny.

Petrovice: 1. Obcas se pochybuje, zda byl Napoleon skutecne pritomen, jak se traduje. Udava se hned nekolik koutu vychodniho Krusnohori, ktera mel navstivit (Petrovice, Naklerov, Habartice, Zadni Cinovec). Problematikou jsem se vsak dosud hloubeji nezabyval, tak nemohu rici, nakolik jsou liceni jeho pobytu duveryhodna. Jedno je vsak zajimave - dum c.p. 7, je stara celnice (Zollamt); na techto strankach jsem se docetl, ze Napoleon skutecne na petrovicke celnici pobyl, jednalo se vsak o jine Petrovice (nikoli Peterswald ale Petersdorf) a o jinou celnici. 2. Uvadi se, ze v Petrovicich jsou hromadne hroby dva, zmineny ma vztah k epidemii uplavice, co se zde rozmohla po odchodu vojsk. V dalsim, blize neurcenem hromadnem hrobe by meli odpocivat padli z Mordove rokle. Bohuzel autoritativni pramen pro podporeni tohoto tvrzeni nabidnout nemohu.

S pranim pekneho dne
O.K.