PORT ARTUR MILANA JELÍNKA

Mám pocit, že zajímavých knih se starší vojensko-historickou tematikou (staršími míním ty, které pojednávají o období před 1. světovou válkou) u nás mnoho nevychází, a o to raději odbočuji od napoleonské či středověké doby, abych upozornil na titul, který za to stojí. V daném případě jde o novinku z pera Milana Jelínka, jinak provozovatele skvělých webových stránek Válečné lodě 1860-1974 (prolink je opět v nadpisu) a autora vlastním nákladem vydaných knih o rakousko-uherské maríně či lodích rusko-japonské války. V prvním svazku triptychu Rusko-japonská válka (Port Artur 1904-1905), který nese název Válka začala na moři, vás dokonale přesvědčí, že je víc než zasvěceným znalcem. Je to téma neprávem opomíjené (v posledních desetiletích se mu věnovaly jen popularizační práce Brožova a překlad anglické knihy Vycházející slunce a skolený medvěd) a přesto u nás populární dík tomu, co vyšlo před rokem 1989. Míním tím beletristický, sovětsky tendenční Stěpanovův Port Artur (a podobně pojatý román Na sopkách Madžurie), beletrizující, memoárovou, čtivou avšak politicky podmíněnou Cušimu Novikova-Priboje či za války vydanou Thiessovu Cušimu. Jelínkova kniha, či přesněji její první díl, jde mnohem dál a hlouběji než cokoliv výše zmíněného, prozrazuje hlubokou znalost, vynikající erudici, zanícení tématem a rozhodně tvoří v historické produkci v nejlepším slova smyslu bílou vránu! To, co naleznete v ní i v dalších svazcích shrnul stručně článek na výše uvedeném serveru, z něhož vyjímám následující odstavec:

„Jde zatím jen o první díl, ale už ten nabízí čtenářům mimořádně podrobné plejády faktů nejen o politickém vývoji ve východní Asii před rusko-japonskou válkou, ale hlavně u nás málo známá či i neznámá fakta o vzniku, provedení a výzbroji Port Arturu jako námořní pevnosti, o námořním vojenství Ruska a Japonska v pojednávaném období, včetně charakteristik výzbroje a munice, organizace flot atd.; vyvrcholením této části práce je vylíčení japonského útoku na Tichooceánskou eskadru u Port Arturu (casus belli) a boje křižníku VARJAG a dělového člunu KOREJEC u Čemulpcha. V druhém díle můžeme očekávat seznámení s dalším vývojem na moři, v němž šli Rusové od nezdaru k nezdaru (ztráty minonosce JENISEJ, křižníku BOJARIN, bitevního obrněnce PETROPAVLOVSK a smrt admirála Makarova, zničení několika torpédoborců…), ale v němž i Japonci utrpěli (potopení bitevních lodí HACUSE a JAŠIMA aj.), počteme si o vzrušujících operacích japonských barážních parníků vůči hlavnímu přístavnímu průlivu Port Arturu; také se seznámíme s armádním vojenstvím obou stran a postupem Japonců k pevnosti (bitvy u Ťin-čou a o Zelené hory a Vlčí hory); tuto část uzavře popis sevření Port Arturu Japonci koncem července r. 1904. Třetí díl otevře podrobné pojednání o bitvách na Žlutém moři (rozprášení 1. Tichooceánské eskadry) a u korejského Ulsanu (porážka vladivostockého oddílu pancéřových křižníků a potopení RJURIKU), následuje vylíčení čtyř japonských útoků na opevnění Port Artur, s uvedením dalších podrobností o těchto opevněních, budeme při zkáze posledních lodí 1. Tichooceánské, smrti generála Kondratěnka i kapitulaci pevnosti 2. ledna 1905. A tedy? Čeká nás velmi vzrušující exkurz do událostí, které před více než sto lety sledoval celý svět a které z vojenského i politického hlediska neztrácejí na mimořádné zajímavosti ani dnes... (...) Druhý díl knihy vyjde před vánocemi 2010, třetí v březnu 2011.“

K legendárnímu boji Varjagu u Čemulpcha, jímž první svazek končí, přidávám jako "bonus" jednu krásně kolorovanou fotografii slavného křižníku... A s radostí dodávám, že Jelínkovu knihu vydal třebíčský AKCENT, jinak můj dvorní vydavatel.