čtvrtek 14. dubna 2011

FORT SUMTER ANEB TAK ZAČALA AMERICKÁ OBČANSKÁ VÁLKA

Karla Řezníčka, amatérského historika (to amatérského zde připomíná původ z francouzského amateur, ten, který něco miluje) a obětavého přítele, který jako první četl, opravoval i komentoval většinu mých rukopisů, přispěvatele do Bulletinu ČSNS (Československá napoleonská společnost) a dalších periodik, donedávna také frontmana re-enactementového sdružení CACWA (re-enactement americké občanské války) už od zrodu blogu přemlouvám, ať mi něco utrousí, a konečně se povedlo, za což mu děkuji; doufám, že to není naposled... -jk-

VÁLKA ZAČALA U FORT SUMTER
Karel Řezníček

Před 150 lety vypukla americká občanská válka , či jak důsledně říkají na Jihu „Válka mezi státy“, a tento konflikt má i sousty dalších přízvisek (např. podle prezidentů, „Válka za odtržení“, „Druhá válka za nezávislost“, „Jižní revoluce“, atp.), ale u nás je zažita především pod označením VÁLKA SEVERU PROTI JIHU, jež zuřila od dubna 1861 do léta 1865 (uvádí se 9. duben, resp. Leeova kapitulace u Appomattox, to však veškeré boje ještě neukončilo, ale o tom možná až někdy příště) – nyní si připomeňme jak o událostech referoval krajanský tisk, resp. jen jakousi „ochutnávkou“ z toho co k danému tématu uvedl týdenník Slowan Amerikánský (vyd. od ledna 1860 v Racine, Wisconsin) ve dnech 11., 18. a 25. dubna 1861 – proč však nepoužíval jednoduché „v“ je i přes užití švabachu záhadou...

"Jakkoli se wšobecně wěří, že major Anderson z Fort Sumpter [Washingtonu loajální velitel ostrovní citadely Fort Sumter v ústí charlestonského přístavu v Jižní Karolíně] odtáhne, tak přec rázný jenerál Beauregard swou činnost zdwojnásobuje a každého muže wyzýwá a napomíná, by wěrně na stráži stál a na každé hnutí k boji připrawený byl, žádnou loď nenechá projíti, dokawád se o její powaze nepřeswědčí. Pro Fort Sumpter je jest příwoz potrawin, dříwí i uhlí zcela zamezen, a tamní zásoby jsou welmi skromné!
Že by odejití Andersona z pewnosti za ukončení nepřátelstwí powažowati se mělo, byl by to hrozný omyl! Lépe tento krok za pouhou potřebu powažowati. Boj začne bez pochybi u Fort Dickens [Fort Pickens, pevnost na ostrově Santa Rosa před floridským přístavem Pensacola; a po pravdě, zde se zbraně dostaly ke slovu již v lednu, kdy se Unii loajální a obklíčená jednotka pobřežní Fort Barrancas probila z obtížně hajitelného pevninského opevnění do výhodnější ostrovní fortifikace, a i později odtud činila výpady -- přesto se zdejší potyčky jako roznětka války považují jen výjimečně a většinou se zcela pomíjejí, třebaže právě události z Floridy (ještě šlo i vylodění sil Unie na ostrově Key West) vedly k přitvrzení obou stran u Charlestonu...], kam již w těchto dnech 8,000 mužů wojska zasláno bylo (...) 13. dubna [1861]. Dnešní rychlozwědné zpráwy jsou welmi zajímawé. Jižní odbojníci již wálku započali. Wčera ráno o 4 hodinách [12., oficiální čas započetí palby však je 04:30], když major Anderson se wyjádřil, „že pewnost dříwe neodewzdá, dokud jej nedostatek portawi k tomu nepřinutí“. S touto odpowědí jižní wůdcowé spokojeni nebyli, a následkem toho z Montgomery [první hlavní město Konfederace] přišel rozkaz na pewnost střílet.
Z Moutrio [pobřežní Konfederáty již ovládnutá Fort Moultrie] byl učiněn dwěma děli počátek, a Anderson těmto odpowěděl podobným způsobem. Na to hned baterie Mont Plesantské, Cunninga Pointské i námořnické wychrlili oheň z jejich jícnů. Major Anderson jim po dlouhých přestáwkách až do 7 hodin odpowídal. Hrubá střelba trwala celý den, a má prý tak dlouho trwati, až by odbojníci [„rebelové“, tj. stoupenci odluky tzv. jižních států od severních] za whodné uznali pewnost útokem dobýwati.
Jiné zpráwy oznamují, že některé Andersonowy děla byli k mlčení přinucené a jiné koulemi nepřátelskými z místa odhozené ...
... 30 hodin stálo loďstwo Andersonowi ku pomoci zaslané před pewnostmi zakotwené, a buďto nechtělo – a nebo nemohlo jemu ku pomoci přispěti ... Lid souhlasyl s Andersonem a opowrhowal mužstwem na lodích, že ani w pádu nejwětší potřeby jemu nepomohlo.
Odpoledne [14.]. Hřímání děl přestalo a wzdání se pewnosti bylo newyhnutelné. Jižní karolíňané se diwili, že boj tak brzo ukončen jest. Welitel Beauregard [ironií osudu Andersonův osobní přítel] spatřiwše, že půl stěžně na němž prapor „Jednoty“ [rozuměj Unie, tedy standardní, jen dobovým počtem 34 hvězd] wlál, koulí uraženo jest. Poslal Wigsalla [Wigfall, senátor zvolený za Jižní Karolinu a Beauregardův zmocněnec] s bílým práporem do pewnosti, aby pomoc k hašení ohně jemu podal. Tento potkal majora Andersona, kterýž k němu prawil. „že práwě bílý prapor wztyčiti chtěl, ale baterie že jen stále oheň metají“. Nato Wigsall odpowěděl: „že prápor Sp. Obcí dolu wzat býti musí. Osud, že jest: wzdání se aneb boj“. Načeš Anderson prápor sejmouti poručil ...
... Pewnost Fort Sumter jest odewzdaná nepříteli a prapor jižních odbojníků wlaje již na zdi.

Nowějšší zpráwy
Zde jest zpráwa Andersona na sewerního ministra wálky, jenž takto zní:
Můj pane! Když jsem 34 hodin pewnost Sumter bránil, až obydlí a hlawní brána shořela, wenkowním zdím welmi uškozeno bylo. I zásoby w plamenu zawřené byli, tak že pro horkost nebylo lze ani bránu otewříti, a jen 4 soudky prachu k potřebě zbyli, ostatně mimo wepřowého masa žádnou jinou potrawu w zásobě nemaje, přijal jsem od jenerála Beauregarda mně podáwané wýminky ještě před wýbuchem nepřátelským, a odešel jsem i s wojskem a se ctí wojenskou při rachotu bubnů z pewnosti, wezouce též sebou i jmění soukromé, a též můj prapor 50 ranami z děl pozdrawen byl.
Robert Anderson, major dělostřelců.

PS/ Třebaže nelze říci, že by tento „boj“ byl zcela nekrvavý, málo známo je, že celé ostřelování se obešlo beze ztrát na životech, k čemuž nesporně přispělo gentlemanství obou stran a palba obléhatelů byla velmi dobře cílena primárně na skladiště zásob -- Anderson pak například vedl odvetnou palbu spíše symbolicky, toliko na důkaz vzdoru; kategoricky např. odmítl palbu na město, které měla jemu svěřená pevnost chránit!!! Ostatně v celém „střetu“ formálně šlo jen o to ovládnout pevnost vnímanou jako symbol „cizí nadvlády“ na výsostném území státu, který jako první vystoupil z Unie (nebo přesněji „odvolal svůj souhlas se vstupem“, neb na podobný krok ústava USA nepamatovala) – jako akt „vypovězení nepřátelství“ to vzali až ve Washingtonu, kde tvrdili, že hvězdnatý prapor zde byl pošpiněn a pošlapán...
Prvním mrtvým nadcházející čtyřleté občanské války [jež si vyžádala na 600.000 životů] se nicméně právě zde ve Fort Sumter stal vojín (private) Unie Daniel Hough, avšak ten byl ironií osudu smrtelně zraněn až právě při oněch čestných salvách, konkrétně za neočekávaného roztržení jedné z pevnostních dělových hlavní...

2 komentáře:

jakub.samek řekl(a)...

No to je jasné, proč Slowan Amerikánský používal dvojité w: aby česky hovořící Němci nehofořili jako císařpán, co mu šfec fychlásil fojnu, když si četli ze Slowanu nahlas fo téhleté fojně famerice, krucinálfagothimlhergotdonrvetr.

jiri kovarik řekl(a)...

Asi jako Wáclaw Wladivoj Tomek... :-)