PÍSEŇ O CIBULI

Tahle píseň je doslova legendární, a kdo neumí francouzsky, nebo komu nebyla přeložena, ten v ní možná vidí jen jeden z mnoha břeskných pochodů napoleonských armád. V protikladu s košatým nápěvem jsou slova prosťoučká a název naprosto nevojensky hravý. Ten pochod se totiž jmenuje  Chanson (nebo Chant) de l’oignon, Píseň o cibuli, byl oblíbeným nápěvem granátníků císařské gardy a legenda tvrdí, že vznikl už za Konzulátu, krátce před bitvou u Marenga, kdy Bonaparte uviděl jednoho z granátníků tehdy ještě konzulské gardy, jak žmoulá v ruce kus tvrdého chleba. „Co to máte v ruce?“ zeptal se (prý) a granátník (bůhví proč, snad ze žertu) opáčil: „To je cibule, mon général.“ Hlava státu a faktický velitel vojska v Itálii (neboť nominálně tu podle ústavy velet nesměl, leč k čemu jsou, ty ústavy a podobné nesmysly) pokýval hlavou, načež moudře pravil: „Skvělé, nic lepšího mít na cestě ke slávě nemůžete.“ Píseň o cibuli prošla s Napoleonovými vojáky Evropou a prý se při útoku (v případě pěší gardy jen pochodu) na Pratecký kopec zpívala stejně jako druhá jí konkurující, On va leur percer le flanc, Teďka jim prorazíme bok… Dlouho se mi zdála absolutně nepřeložitelná, jenže s blížícím se Saint-Napoléon, Svatým Napoleonem, jak se říkalo císařovým narozeninám (15. srpna, kdo to, sacrebleu, neví!!!), v armádě okázale slaveným (čehož jsou důkazem Napoleonské dny ve Slavkově právě k tomuto datu), mě posedl ďábel a já to přece jen zkusil. Nejprve tedy původní text pro frankofonní, aby pochopili obsah, který (jako většina podobných popěvků) nemá moc hlavu ani patu:

1: J’aime l’oignon [frit à l’huile], j’aime l’oignon [quand il est bon.]  2: Un seul oignon [frit à l’huile], un seul oignon [nous change en lion].  3: Mais pas d’oignon [aux Autrichiens], non pas d’oignon [à tous ces chiens].

K čemuž patří refrén v rytmu útočného kroku: [Au pas camarade, au pas camarade, au pas, au pas, au pas.]

Na překlad doslova chuťovka jak ta cibule za syrova kousaná nebo i smažená…, a tady je jako dárek všem kamarádům v napoleonských uniformách k narozeninám jejich císaře (nechť mi vojáci císaře rakouského odpustí...), hlavně ať po mně nestřílejí. Raději ať si pustí to skvělé video s nahrávkou, které dal někdo na youtube, a zazpívají si. Prolink na něj máte v nadpisu a v malém rozlišení je i o patro výš...

PÍSEŇ O CIBULI

1:

Jářku-li, cibuli, no to je slast, máme-li

Járku-li cibuli, no to je slast, no to je slast

Rf.:

[A jde kamarád, a jde kamarád, a jde kamarád i já]

2:

Když jdeme do pole, tak cibule smažená,

Když jdeme do pole, tak cibule sílu nám dá.

3:

Cibuli, tu máme a nedáme nic těm psům

Nic těm psům, už ani kus, už ani kus Rakušanům.