čtvrtek 24. února 2011

TŘI MUŠKETÝŘI 3D: JACÍ ASI BUDOU?

Tři mušketýři jsou oblíbeným filmovým námětem už od roku 1912 v celkem devatenácti zpracování na stříbrném plátně. Letos nás prý čeká dvacáté, tentokrát v módním formátu 3D, zpráv o této verzi ale dosud proskočilo jen velmi málo a trailery jsou kusé, přičemž obsahují spíše rozhovory a scény z natáčení. Mělo by jít o anglo-americko-francouzsko-německou produkci v režii Paula W. S. Andersona, čímž umírá už dopředu část naděj, že vznikne něco přece jen lepšího než Herekova příšernost z roku 1993 (ta s O´Donnellem jako d´Artagnanem a Sutherlandem v roli Athose) či paskvily typu Mušketýr, případně D´Artagnanova dcera. Anderson totiž předtím natočil věci jako Mortal Kombat, Resident Evil či Alien vs. Predator, a to není právě nadějná vizitka. Pokud se v souvislosti s filmem o něčem psalo, byl to hlavně casting. Roli d´Artagnan získal Logan Lerman, jehož mládí (podle těch pár fotografii, jež jsou k dispozici) sympaticky zapadá do představy, vytvořené hned v první kapitole Dumasova románu, kde je hlavní hrdina v podstatě velmi nezralý jinoch (byť to Leloirovy rytiny popírají). Roli Athose (mého oblíbence) má Matthew Macfadyen, krom filmových rolí britský herec, který si zahrál i prince a krále Jindru v Shakespearově Jindřichu IV. Silácký Porthos, to je Ray Stevenson; objevil se mj. v prvních dvou sériích Říma, a galantní polomušketýr, půlabbé Aramis nepříliš známý Luke Evans (objevil se v Ridley Scottově Robinu Hoodovi, při kterém jsem raději zavíral oči). Z velkých hvězd se tu podle všeho vyskytují jen Mila Jovovich jako Milady de Winter a Orlando Bloom v roli George Villierse, prvního vévody Buckinghama. Mluví se i o tom, že hudbou a scénami by měly The Three Musketeers 3D připomínat Plunketta a MacLeana, což, koneckonů, považuji za dobrý film; kousíček traileru, který při troše pátrání najdete na youtubu, tomu vcelku nasvědčuje… Kostýmy vypadají nákladně, byť garda Jeho Eminence vyhlíží spíše jak rytíři řádu sv. Jana Jeruzalémského při obraně Malty!
Nu což, uvidíme…
Obávám se ovšem, že kvality dvou mých nejoblíbenějších filmových zpracování (krom němého filmu s Maxem Linderem z roku 1925 a bláznivé parodie s Les Charlots) Anderson nedosáhne. Dovolím si je připomenout.

Prvním filmem jsou dvoudílní Les Trois Mousquetaires (v kinech za mého mládí se promítaly oba díly naráz, na DVD se vyskytují pod názvy Královniny přívěsky a Pomsta Milady) Bernarda Borderieho z roku 1961, natočení ve francouzsko-italské kooprodukci. Je to nedostižná adaptace už kvůli celé čtveřici, jíž dominuje Gérard Barray v hlavní roli, dokonale francouzský s nenapodobitelně rošťáckým i zlomyslným úsměvem. Georges Descrieres je nejlepší Athos všech filmových pláten, odpovídající Dumasovu trochu tajemnému, dost mlčenlivému, poněkud pijáckému a ženami opovrhujícímu mušketýrovi, jehož mravy prozrazují vyšší původ. Bernard Woringer je tím správným silákem Porthosem a Jacques Toja má krásu, jemnost i trochu intrikánskou tvář literární předlohy. Když k tomu přidáme neuvěřitelně smyslnou a přitažlivou plavovlásku Mylene Demongetovou v roli Milady, či Daniela Sorana, veledůstojně ztvárňujícího kardinála, je tu film par excellence, který ani po půlstoletí nezestárl…

O dvanáct let později, roku 1973, vypustil Richard Lester do světa první díl The Three Musketeers a po něm zanedlouho The Four Musketeers. Byl to film od předchozího naprosto odlišný a přesto velepovedený, který trochu parodoval a hodně se držel literární předlohy včetně obléhání La Rochelle, na něž se pramálokdy dostane. Michael York se mi zalíbil od první chvíle, Richard Chamberlain jako Aramis zapadal do románové představy, stejně jako Frank Finlay coby Porthos, jen na Athose v podání Olivera Reeda jsem si chvíli zvykal. Byl spíše ctitelem vína, přesto však zapadal do formátu toho šlechtického mladíka, který z krásy lilií poznamenané ženy kdysi tak zhloupl, že si ji vzal. Choreografie soubojů neměla chybu a vygradované humorné scény těžko vypočítat; vzpomínáte, jak d´Artagnanovi ujedou ostruhy, když se chystá na lůžko s Constance, kterak Athose chytí lopatka větrného mlýna, nebo na kouzlo duelu na ledě? Obsazení přinášelo jednu hvězdu větší než druhou, Christophera Lee jako Rocheforta, Charletona Hestona v rudém kardinálském rouchu, krále Ludvíka zparodovaného Jean-Pierrem Casselem, Geraldinu Chaplinovou v roli Anny Rakouské, Raquel Welchovou coby madame Bonacieux a (to nejlepší nakonec) Faye Dunawayovou ve skutečně ďábelsky dokonale ztvárněné Milady…

Obávám se, že na závěr po tomhle výčtu patří už jen povzdech Françoise Villona, jiného velkého autora z rodné země Alexandra Dumase.
"Ach, kdeže loňské sněhy jsou!"

9 komentářů:

Martin Vavricek řekl(a)...

Zvažoval jsem, že bych napsal příspěvek na nové mušketýry, ale ty informace jsou zatím dost kusé a trailer toho taky moc neukazuje, takže počkám až se film dostane na veřejnost. Na téma filmový mušketýři jsme tu už jedno u vedli debatu, Borderieho i Lesterova verze jsou obě báječné. Na té první bych nejvíce vyzdvihl Gérarda Barraye, na druhé Olivera Reeda a skvělou hudbu Michela Legranda: http://www.youtube.com/watch?v=qNNScgZIN7A&feature=related

Anonymní řekl(a)...

Je to fakt - mušketýři z r.1961 a hned po nich z 1973 jsou dosud nepřekonaná špička. Za zmínku stojí i adaptace z r. 1953 jiného režisérského "machra" A. Hunebella (natočil většinu "mušketýrských" filmů s J.Maraisem, pak sérii Fantomase atd.); všechny dnešní americké i francouzské amerikanizované adaptace a odvozeniny jsou hrůzné paskvily bez špetky elegance - naštěstí se mi všechny vykouřily z hlavy. Nejen stupidní zápletky, ale už ta ahistorická kostymérská práce je jedna velká hrůza - všichni kardinálovi gardisté jsou oblečeni a upraveni bez výjimky jednotně (většinou "padoušsky" v koženém černém), kdežto naši čtyři mušketýři vypadají bůhví proč jako odraní banditi = ohoz, vousy a vlasy a kordy každý jinak, ač to byla v reále také gardová reprezentativní jednotka par excellence.
MiŠ

jiri kovarik řekl(a)...

Oděv gardy oana kardinála je jediný věc, která mě na Třech mušketýrech s Barrayem poněkud vadí. Páni gardisté by měli mít supravestu velmi podobnou té mušketýrské, jen v rudé barvě; kostymér se asi tehdy nechtěl opakovat; tuším, že v Hunebellově předchozí verzi to tak bylo. V každém případě je to bod pro Lestera, který úbor pojal veskrze historicky :-)

Anonymní řekl(a)...

No právě a jednoznačně = ve službě červená supravesta s bílým křížem (některé francouzské re-enactment skupiny si vymyslely červenou supravestu s kardinálovým rodovým erbem na prsou i na zádech, což taky je aspoň o něco historičtější než ta černočerná koženka).
MiŠ

jiri kovarik řekl(a)...

Ten kardinálův erb je historický, jenže vyobrazení jsme nikde nikdy nenašel

Martas řekl(a)...

Asi bych to sem ani neměl psát, ale mně se strašně líbil Athos v podání Malkoviche a Aramis v podání Ironse (Muž se železnou maskou). Sice v americkém filmu, ale tak nějak mi nejvíce připomínali ilustrace z knihy Tři mušketýři ještě po deseti letech. A tak jsem odpustil i ty bláboly o vládě Ludvíka XIV. v závěru filmu.

jiri kovarik řekl(a)...

Naopak, je to MOC dobře, že jste napsal, já si tenhle film schovávám v pomyslném šuplíku na blog, chci se o něm časem také zmínit jako o kontrastu americké redukce "Po deseti letech", která je děsná, ale velmi dobrých kostýmů, skvělých interiérů i exteriérů (včetně autentického Vaux)a naprosto dokonalé čtveřice zestárlých čtyř přátel. Myslím, že v tomhle tato čtveřice zastínila "mušketýry" kolem Barraye i Yorka, a souhlasím s vámi, Malkovich jako Athos je překrásný!!! Irons taky, ba i Depardieu a Byrne!

Martas řekl(a)...

Tak to jsem rád, že se shodujeme. A při té příležitosti si ještě dovolím upozornit na velice pěknou hudbu. Depardieu byl dobrý, ale v některých situacích se mu chtěl autor scénaře asi za něco pomstít.

jiri kovarik řekl(a)...

Chudák Porthos... Jeho intimní potíže v tomto filmu mi ale připadaly stejně zábavné jako v knize (tedy v prvních dílech) pletky s onou bohatou vdovou; myslím, že to dokreslilo portrét pana barona du Vallon de Bracieux de Pierrefonds... :-) Muziku si nepamatuji, ale pustím si to co nejdřív...