Řadová loď, o níž je řeč, dostala jméno po jednom ze dvou nejslavnějších francouzských korzárů, René Duguay-Trouinovi (tím druhým je bezesporu Jean Bart), a dokončili ji v Rochefortu nedlouho poté, co se stal Bonaparte konzulem. Už roku 1801 doprovázel tento čtyřiasedmdesátidělový dvoupalubník s kapitánem Pierrem L´Hermitem konvoj konzulova švagra, generála Leclerka, na vojenskou výpravu proti vzbouřenému ostrovu San Domingue. Působila nějaký čas v Karibiku, kde byla vlajkovou lodí Louise Reného Levassora de Latouche-Trévilla, jednoho z nejschopnějších francouzských admirálů koaličních válek, a k francouzským břehům se vrátila až roku 1803. V červnu téhož roku se Duguay-Trouin pokusil s řadovými loďmi Guerriere a Duquesne pod Trévillovou vlajkou o proražení britské blokády, přičemž britskému adm
irálovi řádně pocuchal nervy. V srpnu se střetl u Ferrolu s britskou fifth rate HMS Boadicea (38 děl) a poté s eskadrou sira Edwarda Pellewa (ano, toho, co je v Hornblowerovi), pak přešel pod velení Claude Touffeta a zůstal až do 11. srpna 1805 ve španělské La Coruni. Onoho dne vyplul do Cádizu, kde se připojil k Villeneuvově Kombinované flotě, s níž absolvoval novou plavbu do Karibského moře i zpět a 21. října se ocitl v bitvě u Trafalgaru. Příliš si nezabojoval, plul v předvoji kontradmirála Pierra Dumanoira Le Pelleye, který si bitvy za sebou nevšímal, mířil dál k Cádizu a obrátil, až když nemohl nebohému Villeneuvovi pomoci. O dva týdny později se Duguay-Trouin ocitl se třemi dalšími řadovými loďmi Dumanoirovy flotily ve vodách, kde před
stavuje nejbližší pevninu mys Ortegal; tam francouzského admirála 4. listopadu dohnal i porazil sir Richard Strachan. Kapitán Tuffet padl, Le Pelley a jeho lodi padli do zajetí; Duguay-Trouin spustil vlajku až v době, kdy téměř všichni důstojníci zemřeli či byli raněni: lodi v té chvíli velel námořní podporučík (!) Rigodet.Duguay-Trouin byl po opravách zařazen do Royal Navy s novým jménem HMS Implacable a roku 1808 se účastnil Saumarezovy výpravy na Balt. Dne 26. srpna se on a HMS Centaur střetly s ruskou řadovou lodí Vsevolod (74), již zajali . To byla
poslední akce HMS Implacable v napoleonských válkách. Zasahovala už jen ve Středozemním moři ve prospěch Turecka a od roku 1855 sloužila jako vycviková loď v Devonportu. Roku 1871 dostala nové jméno HMS Lion a roku 1912 ji Royal Navy prodala panu J. Wheatley Cobbovi, který ji rovněž používal jako cvičnou. Tehdy přišla o obvyklé His Majesty Ship, dostala ale zpět druhé jméno Implacable. Sloužila dál, byť jí roku 1925 zakryli horní palubu, a nepřímo se zapojila i do druhé světové války, neboť sloužila jako soukromá výcviková základna. Roku 1943 byla převzata Royal Navy, odtažena do suchého doku v Portsmouthu a měla nový křest na HMS Foudroyant , které nesla do roku 1947. Pak se zjistilo, že stav trupu léty i užíváním velmi utrpěl a poválečný rozpočet nedával v roce 1948 možnost věnovat na opravu potřebných dvě stě tisíc liber. Britské námořnictvo (které v té době začínalo restaurovat HMS Victory) nabídlo loď francouzskému, to si stálo finančně obdobně a dny Duguay-Trouina byly sečteny. Dne 2. prosince 1949 byl trup odvlečen s k
ýlem plným trhavin a se 400 tunami zátěže doprostřed La Manche, kde pyrotechnici nálož odpálili. Výbušniny prorazily dno, zátěž se vysypala a loď dál plula se vztyčenou britskou i francouzskou vlajkou nad záďovým zrcadlem. Z Portsmouthu musel připlout mohutný remorkér Aligator, který do trupu několikrát narazil a nadělal v něm řadu děr. Teprve pak se bývalý Duguay-Trouin naklonil a klesl pod hladinu, což dokonale ilustrovalo, jak nesnadno se daly dřevěné řadové lodě potopit. O pár dní p
ozději byl zničený trup vyvržen na francouzské pobřeží… Záďové zrcadlo a galion (příďová figura) jsou vystaveny na stěně zastřešené haly v National Marine Museum v Greenwichi.
Záběry konce Duguay-Trouina se dochovaly, máte je na videu, převzatém s velezajímavých francouzských webových stránek, věnovaných nejenom této lodi, jejíhož smutného konce lze s odstupem půlstoletí víc než litovat; představa, jak by se někde mohla skvět zrestaurovaná podobně jako Nelsonova vlajková loď, doslova bolí...
Pokud jde o fotografii modelu Duguay-Trouina, je to maketa votivní, zavěšená v kostele Notre-Dame-de-Bon-Port ve francouzském Quillebeuf-sur-Seine, což je rodiště kapitána Claude Tuffeta, posledního francouzského velitele čtyřiasedmdesátidělového dvoupalubníku, který na jeho palubě v bitvě u Ortegalu zemřel.
14 komentářů:
Chybička se vloudila :-) Meno britskej fregaty by malo byť správne snáď HMS Boadicea (po slávnej vodkyni protirímskeho povstania v Británii v 1. stor. po Kr.). Inak zaujímavý článoček, tak ako aj celý tento blog... Snáď ešte pre spestrenie k dotyčnej britskej fregate. Aj z angl. wikipédie sa možno dozvedieť, že aj táto loď je spojená s inou slávnou literárnou námorno - dobrodružnou sériou. Konkrétne s O´Brianovou Aubrey - Maturin sériou (známou vďaka vynikajúcemu filmu Master a Commander). V poradí v 4. knihe The Mauritius Command popisujúcej skutočnú kampaň Royal Navy z r.1810, nahrádza fiktívny komodor Jack Aubrey skutočného komodora veliaceho dotyčnej výprave ako i fregate HMS Boadicea. To len tak skutočne veľmi na okraj... :-)
Díky, díky, já to opravím, nevím, jestli jsme to obspal blbě z anglických stránek, na které francouzský web z prolinku odkazuje, nebo udělal přeťuk, což se mi stává dost často... A propos, nemáte chuť mi napsat na blog příspěveček či dva na téma O´Briana a jeho série??? Jako informace o literatuře z koaličních válek by to bylo hezké a obrázky od toho skvělého Anglána, co dělá přebaly, si seženu... Pokud Vás přemlouvím, pošlete to na napoleonknihy@volny.cz. Mimochodem, v Paříži jsme si koupil jeden svazek z angličtiny přeloženého Kenta (série kapitána Bolitha), myslím, že je to ještě lepší než Aubrey-Maturin a Hornblower. Znáte? Přemlouvám přítele Leona Křížka, co překládal oboje, jestli by na to nějakého nakladatele neukecal...
Ďakujem za ponuku, milerád ju využijem :-)...ozvem sa vám na ten mail. Tú Kentovu sériu nepoznám, ale vyzerá veľmi zaujímavo. Popravde, Hornblowera poznám len z TV adaptácie a z O´Brianovej série som čítal len prvé dve knihy (k ďalším sa mi zatiaľ bohužiaľ nepodarilo dostať), zato však už niekoľkokrát, tak som bol uchvátený :-) O filme ani nehovoriac - ten neohrozene tróni na vrchole mojej osobnej Top 10 ;-) Pokiaľ viem, český vydavateľ O´Brianovej série po 5.knihe s jej vydávaním prestal s odôvodnením, že si nemôže dovoliť vydávať knihy dobročinne, takže sa obávam, že to aj tá Kentova séria u nás (myslím tým samozrejme ČR, u nás to je bez debaty) bude mať s hľadaním nakladateľa veľmi ťažké...
Roman
Hezký večer. Leonid Křížek přeložil jen první 4 O´Brieny, pátý Simona Kučerová (a moc dobře - byla vidět její poctivá konzultace s odborníky na tu dobu), pak obojí vyšumělo (peníze, čas, nevím). Faktem je, že faouškovská komunita u knih blaženě mlaská (platí i pro Hornblowery), ale je velmi malá. Knih se prodá pár set, a to ještě ve velmi velkém časovém horizontu. Najít dobrého překladatele je složité, protože zatímco u běžnější četby stačí teoreticky angličtina a cit pro jazyk, zde se ještě přidává nutná znalost (nebo konzultační příprava) námořnictví a propriet té doby. Naše komunita je bohužel (i když spíš bohudík?) natolik znalá, že je schopna tlouct překladateli/nakladateli hlavou o stěžeň, když na straně 46 třetí kapitoly překladatel nechal zauzlovat lano zprava, když "přece každý trouba proboha ví, že se to dělalo zleva!" :) Ale vážně - tím chci jen říct, že je složité zajistit překlad tak, aby to nebyla s prominutím "prasečina", což si - jak uznáte - tyto knihy rozhodně nezaslouží. Oslovený překladatel buď nechce (nemá čas či případně má obavy z nutné složité dobové přípravy) nebo chce tolik peněz, že knihu s prodejem 300 ks odsoudí k charitě. Vydat celou sérii O´Briena (20+) jako charitu je šílenost. Samotného mne to velmi trápí, ale taková je realita. Co se týče Horblowera, nakladatel bohužel (i přes určitá varování předem) vydal nejprve ty díly, které už u nás vydané byly, to jest hlavní část komunity je již měla, a tím pádem nekoupila. Po takovém vykrvácení už na další díly bohužel nedošlo. Přesto se blýská určitá naděje ohledně O´Briena. Pokusil jsem se umluvit nakladatele, kterého také trápí, že v kvalitní věci nemůže pokračovat jak by chtěl, aby sérii i přesto zkusil dovydat, a to alespoň jako klubovku - to jest malý počet, vyšší cena, soukromé odběry (tj ne do běžné distribuce). Není to ideální, vím, a také jen ve stadiu nápadu ani ještě nebyl nenásilně ukecán žádný překladatel, ale zaplaťbánbůh alespoň za to. Osobně právě u O´Briena vždy strašně lituji, že nevládnu tak dobře angličtinou, zvláště když jsem viděl speciální vydání celé série, kdy hřbety všech knih tvořily dohromady neskutečný obraz lodě na moři!
K samotnému článku "zkázy" lodě Duguay-Trouin - je to strašná škoda. Chápu tehdejší rozhodnutí v kontextu doby (i peněz), ale bože - nebyla by to nádhera mít možnost tuhle loď vidět houpat se v rejdě a pěkně si ji osahat? Člověk by při těch záběrech, jak jde hrdý kolos ke dnu, skoro brečel. A zároveň je i trochu pyšný, že ho i v roce 1949 (!) nemohli jen tak lehce potopit! Tomuhle se říká řadová loď, vy chytráci! Tak na zdraví a památku Duguay-Trouina, přátelé! ... mTs
Nezbývá než držet palce. Pokud se Vám podaří nakladatele zlomit na "klubovku", nabízím na blogu veškerou možnou publicitu. Pokud jde o video konce Duguay-Trouina, taky jsem měl vlhké oko...
Zbývající díly O´Briana bych byl ochoten koupit i přes vyšší cenu a vím o několika dalších lidech, kterým by vyšší cena nevadila.
Obecně, obě řady, jak O´Brian tak Forester, měly zcela nevyužitý marketingový potenciál, protože k první existuje známý film a k druhé seriál a vydavatel nevyužil možnosti dostat oba autory do povědomí širší veřejnosti propojením s temito díly (např. páska s textem Knižní předloha TV seriálu Hornblower).
Navíc, díky provedení obálky jsem na O´Briana narazil v několika knihkupectvích v oddělení dětské knihy! Použít lokálního ilustrátora mi v tomto případě přijde kontraproduktivní, protže nezlepšuje prodejní potenciál a přitom zvyšuje cenu. Asi by bylo vhodnější na obálku použít reprodukci některého z dobových obrazů s námořní tématikou, aby bylo jasné, že to není dětská kniha.
Já už dokonce uvažoval o tom, sehnat přes web zájemce, kteří by si společně zaplatili překlad dalších dílů s tím, že by je holt měli k dispozici jen elektronicky. Podobný systém realizoval Stephen King - psal knihu na web a když mu dost lidí poslalo nějakých pár centů, napsal další kapitolu... Ale abych řekl pravdu, nevím jak ten jeho projekt dopadl a už vůbec jestli by něco podobného bylo zrealizovatelné v našich podmínkách. Ale možná by se dal najít slušný překladatel a následně někdo, kdo by spravil nejhorší faktografické nedostatky. Osobně se přiznám, že v originále nedokážu O´Briana ani číst, kromě speciálních výrazů má i dost specifický jazyk, obraty, používá zkratkovité glosy, které máme tak rádi v překladu ale v originále je to peklo.
Pokud by si tady nějaký návštěvník myslel, že ta myšlenka na překlad je realizovatelná a chtěl by v tom něco podniknout, nebo měl přímo nějaký nápad, může se mi ozvat na e-mail bytomak@seznam.cz
Je tu malý háček, autorská práva originálu!!! Takže překládat se dají takto bez poplatků jen díla memoárová a starší min. 50. let. Což by teoreticky šlo, např paměti Duguay-Trouina či Forbinovy jsou velmi interesantní a určitě se najdou i britské... Jenže King myslím, že skončil neúspěšně a nedivím se. Mohl bych to dělat jednoduše; každé vaše kliknutí na reklamy blogu obnáší asi 10-15 centů z eura; až by se naklikalo na průměrnou kapitolu, řekněme cca 10 str, při minimální ceně překladatelského honoráře 120,- K za normostranu, mohl bych ji přeložit a zveřejnit. Jenže reklamy jsou na blogu skoro dva měsíce a souhrn zisku z nich by vydal asi tak na pět stránek... :-) :-(. Holt neklikáte, neklikáte... Ale moje tamtamy říkají, že Talpress se dal na cosi znovu ukecat...:-)
Já samozřejmě netvrdím, že by to bylo jednoduché a každopádně by to bylo pořádně drahé. Ad autorská práva - přiznávám, že jsem uvažoval jen selským rozumem asi takto - koupím si knihu v originále a jsa Rotschild junior, nechám si ji pro sebe přeložit - musím platit za překlad autorská práva ? Doufal jsem, že ne. Když se o náklady podělím se sousedem, tak už platit musíme ? Jeden člověk nemusí, dvacet už musí...no, nevím, samotnému se mi to už nějak nezdá...
"Každej přece dobře ví, jak je právo gumový..." jak zpívá Jahelka...
To znovuukecání Talpressu se má týkat O´Briana ?
Autorská práva se týkají jakéhokoliv šíření díla, tedy mimo striktně vlastní potřebu. Takže dva už musí..., a autorský zákon je na webu. Právo je sice gumový, ale skončit u evropského soudu není nic příjemného. Takže bude lepší, když si jako Rotschild zaplatíte učitele cizích jazyků :-) Pokud jde o Talpress, myslím, že by se měl týkat O´Briena...
To byl pouze hypotetický Rotschild, bohužel. Doufejme, že s tím Talpressem je to reálné.
Ano, doufejme, nakladatelů, kteří jsou ochotni vydávat překlady věcí pro lidi našeho druho zajímavé, nějak ubývá...
Tady jsem zhruba před rokem zaslechl informaci o nějaké aktivitě Tallpressu týkající se knih Patricka O´Briana, tak se chci zeptat - je něco nového ? Tenkrát jsem se ptal i na Tallpressu ale odpověď byla všechno možné, jen ne zrovna přívětivá... Nicméně mám pocit, že tam skutečně pár měsíců byla zpráva, že další díl je právě překládán. Ovšem když jsem se tam teď koukal, tak nikde nic a nenašel jsem už ani tu zmínku o chystaném překladu... Není nějaká čerstvá informace ?
Bohužel nikoliv, ale podle mých zpráv se na tom pracuje a pan Talaš míní ve vydávání pokračovat... Trpělivost, co nám také jiného zbývá. Čekat a doufat, jak zní poslední věta Hraběte Monte-Cristo... :-)
Okomentovat