středa 12. ledna 2011

FILMOVÉ PREVIEW: BITWA WARSZAWSKA 1920

V posledních dnech se řada komentářů pod vlivem článku Milana Jelínka o filmu Koráby útočí stočila na historické hrané snímky vůbec, přičemž hlavním leitmotivem se staly ruské postsovětské velkofilmy typu poměrně nedávno natočeného Tarase Bulby, což je obzvlášť názorný příklad ruského nacionalismu a šovinismu, důstojného stalinské éry. Jeden z vás mě ovšem upozornil na jiný, dosud vznikající film, o němž jsem neměl potuchy a který mě trailerem zaujal natolik, až jsme začal surfovat a hledat. Po zjištění, že na českých webech o něm není dosud zmínka, moje zvědavost vzrostla; kdo by odolal lákadlu referovat v tuzemsku mezi prvními, ne-li první vůbec. Podotýkám, že film, jehož premiéra je ohlášena na říjen tohoto roku, nemohu posuzovat jinak, než ze zmínek na zahraničních serverech a z preview, jen velice doufám, že to bude dobrý snímek, a držím palce, byť se tematicky vůbec netýká "mého" období.

Film nese název Bitwa warszawska 1920, má být uveden dokonce jako 3D a točí jej Jerzy Hoffman, veterán polského historického velkofilmu, který se stal nesmrtelným dík zfilmované trilogii Henryka Sienkiewicze (Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski). Obsazení je prestižní, z u nás známých polských herců ztvárňuje roli maršála Pilsudského Daniel Olbrychski.

Oč jde dějem i obrazem? O jednu z nejbolestivějších, u nás do roku 1989 velmi mlčením přecházených a pro Poláky hodně trudných epizod rusko-polských vztahů, o poslední epizodu toho, co sovětská historiografie označovala jako poslední (tuším třetí) válku s interventy, byť v tomto případě bylo interventem bolševické Rusko. To se prostě nesmířilo se ztrátou území, jež mu od dělení Polska patřilo, a v souvislosti s ideami světové revoluce i jejího vývozu pokládalo dotyčná území za most ke střední i západní Evropě; co se nezdařilo roku 1918 a 1919 v Maďarsku , Rakousku i Německu, mělo vyjít zde. V rámci objektivity nutno dodat, že mladé Polsko se snažilo posunout svoje hranice na východ, využít války na Ukrajině, získat zpět území, o něž před staletími přišlo, a využít situace, kdy se těchto prostor Leninova vláda kapitulačním mírem v Brest-Litevsku vzdala. V červnu 1920 zaútočila Buďonného 1. jezdecká armáda na polské linie, které prolomila, a Západní front Michaila Tuchačevského tento úder přeměnil od Bereziny v celkový postup do Běloruska na Grodno. Byl to příval, úspěch a počátkem srpna se bolševické jednotky blížily k Varšavě. Dvanáctého srpna už Tuchačevskij útočil na pravobřežní varšavské předměstí Pragu, jeho průlom však byl příliš hluboký, s nekrytými boky a vyžadoval přeskupení sil, jenže politický armádní komisař Stalin chtěl Varšavu stůj co stůj. To, že Buďonnyj a Jegorov jednali podle jeho vůle a ne podle Tuchačevského rozkazů, usnadnilo Pilsudskému přípravu protiofenzívy na několika směrech., vedenou hlavně z jihu, na bok a dlouhou operační linii. Ve dnech 12. až 25. srpna pak proběhla u Varšavy bitva, které dali Poláci jméno Zázrak na Visle; výsledkem bylo nejprve zhroucení útoku na Varšavu, odříznutí a panika čelních jednotek, a poté naprostý kolaps s celkovým ústupem za Bug. Za Grodnem přešel Tuchačevskij do obrany a v září podnikl u Němenu novou ofenzívu, v níž utrpěl další porážku. Následovalo příměří a na jaře následujícího roku mír v Rize...

Tolik tedy velmi zhuštěný historický rámec (podrobnosti s mapami najdete na anglické wikipedii, prolink vkládám do nadpisu) a lze si jen přát, aby scénář nesklouzl do laciného vlastenectví a nenesl se na vlně staletí trvající oboustranné polsko-ruské nenávisti (datující se, tuším, od roku 1612, což je, mimochodom, jiný ruský film na obdobné téma), byť zachovat objektivitu je asi velice těžké; pro Poláky jde o stejně bolavé téma jako v případě Katyně (viz opět film Andrzeje Wajdy) a mnoha dalších.

Snad pro zajímavost dodávám, že válka o Varšavu se stala i námětem obrazů dvou Kossaků, z nichž jsem o napoleonských plátnech Jerzyho Kossaka nedávno psal. Tento malíř je autorem triptychu Bitva pod Komarowem (jde o největší jezdeckou bitvu 20. století, v níž Poláci porazili Buďonného), hlavně však řadu desetiletí utajovaného Zázraku nad Vislou... Wojciech Kossak je zas znám (pokud jde o toto téma) především plátnem Obrana hřbitova, který zachycuje epizodu z bojů mezi Ukrajinci a Poláky o Lvov, tedy jakousi předehru celého kofliktu roku 1920.
Summary: Preview of the polish movie Battle of Warsaw 1920 by Jerzy Hoffman (first release in october 2011) with the short history of this conflict and some paintings by Jerzy and Wojciech Kossak (Miracle over Vistula, Battle of Komarov...).

4 komentáře:

Martin Vavricek řekl(a)...

Dovolím si upozornit také na jeden snímek mapující zajímavé události z první poloviny minulého století - The Kings's speech. Vypráví příbeh anglického krále Jiřího VI. Režie se ujal Tom Hooper, který na mě udělal velký dojem s miniserií John Adams. Pokud odvedl svou práci stejně kvalitně jako v předchozím případě, bude to stát za to. Ostatně film je podle médií žhavým favoritem na všechny možné filmovém ceny :)

http://www.csfd.cz/film/269587-kings-speech-the/videa/

jiri kovarik řekl(a)...

Slibuju, že na to kouknu, určitě, to mě zajímá!!!

Tomáš Re. řekl(a)...

Viděl jsem již dávno a musím uznat, že je to naprosto výborný film a je tam zcela viditelná celá situace jak na polské straně, tak i na té ruské a i na obyvatelech.. Podle mě, kdyby se tenhle film ještě natočil v době SSSR, tak z toho komanči udělají zase flák, kde se všichni zkamarádili a tančí spolu kolem ohně jako by to bylo v jednom filmu o polských okřídlencích, což je viditelná sovětská propaganda.. Sice tam zbroje udělali naprosto realně, ale ty bitvy.. Jaké bitvy? Samozřejmě, kde rusové vyhráli, kdy nejslavnější část výhry je obléhání Moskvy, která nikdy neproběhla a kde záhadně rusové vyhráli.:D

Jiri Kovarik řekl(a)...

Já ten film pokládám za velmi povedený, i když v Polsku vyvolal trochu rozladění u těch, co nejspíš čekali cosi dějově dojemného ve stylu Sever a Jih nebo Pearl Harboru...