středa 22. února 2012

POCHOD NA MOSKVU (NAPOLEON V RUSKU 1): PREVIEW

Právě dnes mi paní Zemanová, grafička AKCENTu, poslala poslední -pdf  zasazeného textu s nalitými obrázky, mapami, plány a tabulkami prvního dílu knihy NAPOLEON V RUSKU, který, jak jsem tu už psal, má podtitul POCHOD NA MOSKVU. Asi už máme oba, ona i já, určitou praxi ve spolupráci na dálku, neboť vše šlo plynule, jen tabulky ji trápily stejně jako mně při tvorbě, neboť tady jich bude na konci v Ordrech de bataille (kruci, neukázněně přechytřelý Word mi místo „bataille“ stále vnucuje „braille“, protože slepecké písmo zná a bitvu ne…) pěkných pár stran. Takže už mohu prozradit několik věcí a ty dříve řečené zopakuji, neb opakování je matka moudrosti (a tetou sklerotiků).   
Předně formát: bude stejný jako u obou dílů Waterloo. Rozsahem ovšem překonává i tlustší Poslední bitvu, která má cca 480 stran; tady jich je 544… 
Obsahem sahá celý text od analýzy příčin konfliktu na obou stranách (v objemu naprosto nutném, neboť mám raději akce než rozbory) až po večer či noc na konci bitvy u řeky Moskvy/Borodina 7. září 1812 (evropského kalendáře; podle juliánského ruského musíte odečítat tucet dní)
I grafika bude prakticky stejná jako u Waterloo, tedy s podbarvenými bloky na konci každé kapitoly a v nich se bude obsah „vyprávěcí části“ rozvíjet, prohlubovat či zlepšovat o medailonky postav z obou stran, způsoby boje dvou armád, armádní služby, druhy zbraní, jednotky, řády, formace, manévry, dokumenty, atd. (včetně leitmotivu, jímž jsou výňatky ze vzpomínek württemberského kanonýra Fabera du Faur, unikátní tím, že jde o komentáře k jeho navýsost autentickým litografiím, což si můžete na blogu najít přes štítek art...; v obou dílech jich bude asi třetina z devadesáti, které pořídil). Snažil jsem se neopakovat to, co bylo v blocích u Waterloo, a přidat hodně z ruské strany…
Obrázků bude v tomto dílu, jak mi říká prohlížeč, 197 kousků, nepočítaje frontispice a předsádky. 
Averjanov: Boj o Smolensk
Map vidím celkem 33, z nichž by měly některé překvapit, ty borodinské určitě, a pak např. dvě fáze boje našich rakouských předků s Rusy u Gorodečna/Poddubna, u nás nikdy nepublikované a i jinak dosti utajené v objemných starých svazcích. Pár jich je navíc kvůli čitelnosti přes dvoustranu.
Hodně jsem se s tímto tématem vyřádil, což na první pohled zjistíte, když porovnáte zhruba (tuším) před deseti lety vydanou knihu 1812: Napoleonovo ruské tažení: má 516 stran běžného formátu od příčin až k hořkému konci… Proč? To pochopíte při náhledu na bibliografii obou věcí. Sbírka memoárů a dokumentů se nesmírně rozrostla a přibyla i neuvěřitelně podrobná díla stará, která jsem tehdy neměl (šestisvazkový Fabry, což je téměř všechna dokumentace v hlášeních a rozkazech, které z roku 1812 zbyly, třísvazkový Michajlovský-Danilevský, Napoleonova korespondence z onoho roku, kompletní sbírka bulletinů, např.) i moderní (z těch nejskvělejších zmíním práci anglické knihy Adama Zamoyskiho, Alexandra Mikaberidzeho a Dominica Lievena, z ruské strany pak neuvěřitelně důkladné studie A. I. Popova, V. A. Bessonova či V. I. Zemcova; přece jen jsem se azbuku před lety neučil nadarmo). A tak dále…
Navzdory všem podkladům jsem se snažil, aby to bylo čtení svižné, poutavé, byť místy kritické, jinde zas heroické, padni komu padni, a mnohdy drsné… To, že nemám moc rád rozbory, neplatí tak zcela, i zde jich je řada a mnohé říkají cosi jiného, než zažitá tvrzení. Počínaje příčinami konfliktu přes promarněné šance, za něž nemohl Jérôme Bonaparte, jak se stále píše (a i já to psal), podivnou roli maršála Davouta v celé věci, vztah Barclaye de Tollyho a Bagrationa či velmi rozporuplnou osobnost Kutuzovovu…
Dobrá, dobrá, dál na sebe nebudu pět chvalozpěvy a místo toho raději přidám na konec obsah, který vám dá lepší představu.
Výřez z borodinského panoramatu Franze Roubauda, kterého Rusové píší jako Rubo...
Dodávám, že druhý díl ZKÁZA VELKÉ ARMÁDY se objemem lišit od prvního nebude a já dnes dopoledne dokončil několikadenní přechod Bereziny, čímž začínám textu vidět přece jen zvolna na konec, i když s prvním čtením po sobě, zasazením obrázků a doděláním map mě čeká práce trochu sysifovská (a kruci podruhé, Word zas nezná Sysifa a napsal „syslovská…).
Kdy že by mohl být první díl ta trhu?  Relativně brzo, AKCENT na to pospíchá, jenže teď budu dělat korektury já, pak nastanou jazykové korektury, pak se to zapracuje a půjde do tisku. Tipuju květen a určitě včas upozorním, že je to tady!
OBSAH:
Tažení 1812: velký začátek tragického konce
I. VOLÁNÍ DO ZBRANĚ
Cesta k válce ruskýma očima
Cesta k válce z francouzského pohledu
Bránit se, nebo útočit?
Přerod ruské armády
Císař jde do války!
Koncentrace sil
Směr Němen!
Vilno, ruský hlavní stan
Povel vyrazit
II. HONBA ZA VÍTĚZSTVÍM
Ústup od hranic
Problémy u Vilna
Císařův zbytečný hněv
Otazník nad vinou prince Jérôma
Vítězství nad Bagrationem
Vlažně vedené tažení
Bude to svatá válka!
Střetnutí u Ostrovna
Vitebsk, a co dál?
Porážka generála Kulněva
První bitva o Polock
Tormasov na scéně
Schwarzenbergovo vítězství u Poddubna
Smrt bez boje, útrapy bez hranic
III. ZÁPAS O SMOLENSK
Co udělá Barclay?
Šarvátka u Inkova
Bitva u Krasného
Skvělý manévr na nic
Před smolenskými hradbami
Bitva o Smolensk
Smolensk v plamenech
Bitva u Lubina a Valutiny-gory
Zastavit, nebo táhnout dál?
Zbavte Barclaye velení!
IV. BITVA U ŘEKY MOSKVY
Kutuzov přijel!
Otazník nad Ševardinskou redutou
Pozice předem ztracená
Napoleonovy dispozice k bitvě
Co zamýšlel Kutuzov?
Uvidím zapadat slunce i zítra?
Bitva začíná
Dobytí vsi Borodino
Davoutův útok
Krvavé Tři fleše
Bagration je raněn!
Utický kurgan
První útok na Velkou redutu
Uvarov versus Beauharnais
Kyrysníci u vsi Semjonovskaja
Sire, nasaďte gardu!
Jen stát a umírat...
Smrt generála Caulaincourta
Saskou krví zbrocené valy
Pád Velké reduty
Ustoupit, nebo bojovat dál?
Nejkrvavější bitva

21 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den pane Kovaříku ,

musím říct,že jste mě velice příjemně navnadil a na knihu se těším " jak malej Jarda ". Také jsem hrdým vlastníkem 1812: Napoleonovo ruské tažení: ( mimochodem první knihy co jsem si od Vás koupil a díky ní jsem se začal více zajímat o Napoleona a stal se tak pravidelným kupujicím všech Vašich knih ),takže určitě bude možnost srovnání,ale nepochybuji o tom,že toto druhé vydání bude lepší (nic ve zlém prosím),monumentálnější,propracovanější..... Z každou další knihu co napíšete se neustále zlepšujete,doslova zrajete jak víno.Takže je radost to číst.

Jinak měl bych na Vás otázku,kam se budou dále ubírat Vaše budoucí kroky.
Pustíte se do nějakého maršála - Murat,Soult nebo Davout ? Válka s Pruskem 1806 ? Nebo odklon k počátkům ? - Valmy,Neerwinden....... Či dokonce něco mimo napoleonského ? Pokud se nepletu jednou jste tu psal,že uvažujete o něčem podobném jako Rytířské bitvy a osudy,které jsou exceletní.Takže Villars,Vendomme,Russworn,De Saxe,Rossbach,Fontenoy......atd ?
Je mi jasné,že se na to lidé ptají dost často,takže doufám,že Vás příliš neotravuji.

Přeji mnoho úspěchu v osobním i pracovním životě.

S pozdravem Tomáš Kopecký.

Anonymní řekl(a)...

Už se těším, ale nějak nestíhám Vašemu tempu... Časem se k tomu ale určitě dostanu. :-)

A ještě si dovolím otázku: Myslíte, že si v budoucnu budu moci od Vás přečíst i něco o první koaliční válce na "severná frontě"? Bitvy jako Valmy, Jemappes, Neerwinden či Fleurus by si to jistě zasloužily.

Ondřej Král

jiri kovarik řekl(a)...

Pro O. Krále:
Když budu zdráv, tak ano, revoluční války mě lákají, hlavně ta první koalice, protože druhá je zčásti v "Bitvě u Marenga". Trochu na to sbírám materiál...

Pro T. Kopeckého:
Díky, snad zraju jako víno a snad nezkysnu...:-) Kdyby to nebylo jiné než předchozí knihy, nemohl bych se do témat jako Waterloo a 1812 znovu pouštět...
Do čeho se pustím? Výběr ovlivňuje trh a to, že si musím od Napoleona odpočinout (čtenáři také). Vše probíhá v dohodě s AKCENTem, takže:
-skončím Rusko a dám se do monografie Ludvíka XIV., hodně místa tam bude patřit jeho válkám (ten panovník osobně vládl přes 50 let a z toho přes třicet proválčil)
-pak nastane čas na velkou výzvu, na kterou se hodně dlouho chystám, na rok 1805 v celé šíři a ve stylu Waterloo či 1812
-potom nevím, mám dvě témata, Jutsko 1916 a křížové výpravy do Svaté země
-sbírám usilovně věci na polské tažení 1806/07, Popelku neznámou a teď se z ruských archivů teprve vynořující
-tři věci bych chtěl rozhodně, tu sbírečku kavalírských bitev a osudů, revoluční války a nějakého pana maršála, přičemž stále váhám mezi Davoutem a Berthierem. Berthier by byl košatější, trochu by ale představoval jinou kroniku Bonapartových a Napoleonových tažení... Železný maršál by byl zajímavější z pohledu taktiky, strategie, protikladu k Napoleonovi a mnoha rozporů, na které čím dál víc přicházím. Jeden velmi překvapující (i mne doslova zarazil...) najdete v prvním dílu Ruska!

Matto řekl(a)...

Neuvažoval jste třeba o nějakém rakouském tématu ala Radecký v Itálii, Solferíno či Rakousko-Pruská válka? Sice na tato témata u nás pár knih vzniklo, ale popravdě nedosahují kvalit Vašeho zpracování ... :o)
Mějte se pěkně, na Borodino se každopádně moc těším a doufám, že bude co nevidět

jiri kovarik řekl(a)...

Díky za lichotky, ale ne, na to se necítím dost silný, zejména šestašedesátníků je hodně a někdo by mohl psát...; jen tak koketuji z rakouské strany s biografií Karla Schwarzenberga, obzvlášť poté, co mi kolega Sáček dlouhodobě zapůjšil tlustý svazek dopisů jeho choti (úžasně otevřená a nesmírně lidská četba), ale to je zatím vzdálené...

Anonymní řekl(a)...

Pokud Vám můžu pane Kovaříku poradit ohledne knihy o maršálovi, o níž se rozmýšlíte mezi Berthierem a Davoutem, tak bych byl raději za Davouta. Ano, oba byli skvělí, ale prostě Davout, neporažený v boji, kde byste popisoval manévry a bitvy, jsou přece jen záživnější než štábní práce, jakkoli Berthierem dovedená k dokonalosti. Takže za mě Davout :-)

Jožka V.

marcos řekl(a)...

Vaše plány, to je jedna lahůdka za druhou: Ludvík XIV., rok 1805, bitva u Jutska, Davout nebo Berthier (přimlouval bych se za toho prvního)...hodláte se v budoucnu vrátit i k roku 1809 a neláká Vás i Ludvík XIII.? U nás ho pořád vnímáme v duchu Tří mušketýrů jako apatického slabocha a rehabilitaci by si víc než zasloužil!

Anonymní řekl(a)...

Jen chci doplnit, že šestašedesátníků je nejen hodně ale někteří skutečně pilně publikují. Za všechny bych chtěl vypíchnout hlavně pány Jánského, Náhlovského a Dvořáka. Díky nim jsou již pěkně popsány bitvy u Náchoda, České Skalice i menší srážky v severních Čechách. Velmi zajímavá a netypická je i kniha Libellus Honoris, která je soupisem a jakýmsi "tablem" c.k. důstojníků v této válce padlých.
A do budoucna se můžeme těšit na další. Pokud vím, tak v přípravě jsou momentálně monografie o bitvách u Trutnova a Svinišťan.

Většina je k dostání na portálu 1866.cz: http://www.1866.cz/index.php?option=com_virtuemart&Itemid=91&vmcchk=1&Itemid=91

To doopravdy bílé místo (podotýkám v češtině) vidím hlavně v Radeckého taženích a vůbec válkách v revolučních letech 1848-49.

O.Král

jiri kovarik řekl(a)...

Jožkovi:
-ano, jsme stejného názoru :-)

Marcosovi:
-Ludvíkem jsme se trochu zabýval v "Mušketýrovi", najdete tam, pokud jej neznáte, spoustu věcí o něm a jeho době, zejména té válečné, od La Rochelle dosti podrobně.

O. Královi:
Ano, to máte pravdu..., jenže, jak jsem řekl, míje plány jsou příliš velké a bude to na jiných... Nicméně přivítám kohokoliv, kdo by tu chtěl něco publikovat, blog vůbec není omezen jen na napoleonika!

Anonymní řekl(a)...

Hezký podvečer. Co se týče dalších vašich plánů, opět se přimlouvám za Davouta. Ne že by Berthier nebyl zajímavý, spíše naopak, nicméně je to až na výjimky (a teď mne moc nekamenujte, záměrně zjednodušuji) podobná linie s akcemi Napoleona. Skvělý ve štábní práci, horší v samostatném velení, defacto zkopírujeme tažení císaře. Kdežto Davout je podle mne (ach, už čekám další kamenování) takticky roven Napoleonovi, ne-li (au, kámen) lepší. Jistě, byl to pedant, suchar, nicméně - a to sám Napoleon uznával, pokud potlačil žárlivost - schopnost a spolehlivost sama (což čestně prokázal i v závěru císařství). Pokud by mne měl někdo "krýt záda", zvolím bez přemýšlení Davouta, nikoliv Napoleona, ačkoliv čtení o tom druhém je vždy bezesporu zajímavější a čtivější - to však na kvalitách prvního nic neubírá, spíše naopak. Pokud tedy mohu za sebe, pane Kovaříku, pak bych si tedy přál brzy se začíst do "Maršála Davouta" ... Martin T. Schwarz

Anonymní řekl(a)...

Připojuji se k těšitelům na ruské tažení!
Když jsem začínal číst vaše nové Waterloo, měl jsem trochu strach, že změna v řešení knihy nebude přínosem, ale po dvou kapitolách jsem si rychle zvykl a byl nadšen. Hlavně rozsahem knihy, kde autor nebyl nucen vejít se do jednoho svazku a mohl tak "vypustit" maximum informací. Tímto prostorem oba díly vůbec neztrácí tempo, ale naopak děj a akce mohou být popsány do všech podrobností. Oddíly na konci kapitol nezdržují, nerozptylují, člověk dostane jen dávku zajímavostí, nadechne a jde na další kapitolu. Moc se mi líbilo rozebrání diskutabilních a rozporných osob a vazeb v této akci: Napoleon, Ney, Grouchy a Wellington a Blucher. Rozebráno se skvělou logikou a objektivitou s maximem informací. Mapy a mapy, čím více, tím lépe, každý chlap si chce hýbat vojáčky na mapě:-).Osobně neznám podobnou práci v Čechách v podobné kvalitě a rozsahu, napříč všemi obdobími historie...
Nedovoluji si recenzovat, jsou to jen mé skromné dojmy:-)
Jak řekl klasik ústy Josefa Švejka: "Napoleon se u Waterloo opozdil o 5 minut a byl v hajzlu s celou svojí slávou!"
Děkuji za skvělou práci a příslib dalších!
Petr Sládek

karel.reznicek řekl(a)...

Pro O. Krále:
V Liberci (konkrétně v INFOcentru nedaleko radnice) jsem narazil na publikaci, jež pojednává o jezdecké srážce z 24. června 1866 u Dlouhého Mostu...
Zakoupil jsem ji, ale dosud nepřečetl, neb po smutných rodinných událostech zmizela někde pod kupami... -- každopádně na vámi uvedených stránkách ji neinzerují!
Zde je alespoň náhled na její titulní stranu:
http://www.dlouhy-most.cz/

jiri kovarik řekl(a)...

Petře Sládku, díky, je to pěkná odměna za dřinu, kterou Waterloo docela dalo, a povzbuzení k 1812, což byla (a s druhým dálem stále je) veledřina, byť uchvacující... :-)

Anonymní řekl(a)...

Pro K. Řezníčka:
Tuto knihu samozřejmě znám. Kolega Náhlovský ji vydal zhruba před rokem a na portálu 1866.cz se nenachází z toho důvodu, že jejím vydavatelem není Komitét 1866, ale přímo obec Dlouhý Most.
Až na Vás odněkud tato publikace vykoukne, její přečtení rozhodně doporučuji. Autor je prakticky jediný člen Komitétu, který je "Prušák". Proto se ve svých knihách zabývá Pruskou armádou více než ostatní. Například zde se lze dočíst mj. i podrobnosti o organizaci pruské pěší kolony, předvoje a tábora, což jsou věci skutečně v našich končinách nevídané.
Stejně tak se v internetovém obchodě nenacházejí knihy od Jaroslava Dvořáka, který je vydává nákladem vlastním.
Nicméně ke všem se dá proklikat v rubrice Aktuality: http://www.1866.cz/index.php?option=com_content&view=category&layout=blog&id=1&Itemid=57
A když už jsem u toho, tak ještě připomenu spolkový časopis Komitétu Bellum 1866, který bývá tradičně opravdu nabitý. Poslední roky vychází dvakrát ročně, přičemž jeho obsah je vždy cca 200 stran.
O.Král

Anonymní řekl(a)...

Musím souhlasit s ostatními,že budoucí plány pana Kovaříka jsou opravdu exceletní. Mimochodem děkuji za vaši obsáhlou odpověd.

Jinak když už jsme u těch budoucích knih a plánů, nenapadlo Vás někdy sepsat historii nějakého pěšího nebo jezdeckého pluků ? Něco jako Pětatřicátníci od Jana Drnka
T.Kopecký

Anonymní řekl(a)...

Pro pana Krále nebo Řezníčka,

dá se kniha od pana Náhlovského přímo objednat v Infocentru (do Liberce to mám "jaksi z ruky " a ani nemám možnost se tam dostat ) nebo koupit v nějakem knihkupectví

Děkuji za odpověd. T.Kopecký

Anonymní řekl(a)...

Tak již nic,ted´ jsem "vygoogloval " :),že je možnost přímeho objednání u pana Náhlovského.Takže tuto možnost určitě využiji.

T.Kopecky

jiri kovarik řekl(a)...

Upřímně řečeno, nenapadlo. Regimentálky (francouzské i rakouské) existují, to by bylo nošení dříví do lesa. Ne že by nebyla zajímavá temata (zejména větší celky jako císařská garda, Napoleonovo jezdectvo, rakouksé jezdectvo), ale na něco takového tady není trh ani nakladatelství podobné těm, která se věnují bunkrologii, letadlům, technice moderních válek, atd..., a to je hlavní problém!

Anonymní řekl(a)...

Myslím že Ludvík XIV. je hodně zajímavé téma. Ale nepolímýšlel jste někdy na sedmiletou válku? Zvlášť boje v západní evropě myslím že to je velmi opomijené téma na to že to byl tak významný konflikt pro osud Francie. Nemohl byste alespoň poradit nějakou dostupnou publikaci nebo zdroj na tohle téma?

Anonymní řekl(a)...

Nebo životopis maršála de Saxe a taky si myslím že by bylo zajímavé podrobně popsat bitvu u Lipska a tažen 1813 po návratu z Ruska.

Jiří Kovařík řekl(a)...

Lipsko je hodně podrobně ve 4. dílu Napoleonových tažení... Roku 1813 se trochu vyhýbám, ve výše uvedeném toho je hodně, i když uznávám, že je to strašně obsáhlé období. Maršál de Saxe? Možná jako jedna z postav jakési návaznosti na Rytířské bitvy a osudy. Na Sedmiletou možná dojde, ale nevím, jak a za jak dlouho. Ludvík XIV. je veletéma, teď mě pohlcuje a ještě dlouho bude...