středa 1. února 2012

HRDINA NA ÚNOR

Máme tu další měsíc a s ním hrdinu na únor z Velkého zábavného kalendáře pro dům i rodinu na obyčejný rok 1913, vydaného Nakladatelstvím a uměleckou knihtiskárnou J. Steinbrenera v Praze, Vimperku a Novém Yorku. Z válek roku 1813 tentokrát kupodivu připomněl bojiště, jež je po téměř dvou stech letech takřka zapomenuté a vy můžete hádat (s tím, že si přečtete můj dovětek úplně dole pod obrázkem až potom), kde se nacházelo...


ŠIKOVATEL ROCHUS LEBANOVIČ
Pět francouzských praporů s osmi děly postoupilo dne 28. srpna 1813 proti Běláku, jejž hájil nadporučík Rath od 39. pluku s jedním pouze praporem a čtyřmi děly. Proti hradbám zámku, kde šikovatel Rochus Lebanovič stál pouze s jednou četou, podniknut byl nepřátelský útok, který však byl odražen. Nyní objevilo se nepřátelské dělo, z něhož páleno bylo na hradby. Šikovatel Lebanovič zvolal: „Děla musíme se sprostiti, jinak to špatně dopadne. Kdo půjde se mnou?“
   Čtrnácte mužů hlásilo se k této výpravě na život a na smrt. Lebanovič, opustiv s těmito dobrovolníky hradby, zanechal deset mužů v úkrytu s pokynem, by ihned zahájili palbu na nepřátelskou posilu, která by přikvapila na pomoc dělu, na které on sám se čtyřmi muži podnikne útok. Na to plížil se nepozorován s pěšáky Michalem Nagym, Janem Barnou, Petrem Gejšou a Theodorem Pantým až na 60 kroků do děla, načež s hromovým „hurá!“ obořili se na něj společně. Kapitán, který stál u děla, postaviv se útočníkům na odpor, byl odzbrojen a zajat. Jakmile to dělostřelci spatřili, odhlomozivše dělo, o překot s ním odjížděli.
    Šikovatel Lebanovič obdržel zlatou medaili za statečnost, kdežto ostatním čtyřem hrdinným pomocníkům dostalo se po stříbrné medaili.
Poněkud záhadný Bělák je českým názvem pro korutanský Villach, slovinsky Beljak, ležící na Drávě, do roku 1813 součást francouzských Illyrských provincií; tady probíhaly od 21. srpna boje mezi jednotkami italského vicekrále Eugèna de Beauharnais a Rakušany polního zbrojmistra barona Hillera. Konkrétně by se mělo jednat o boje generála Gratiena, který se snažil ve dnech 27. až 29. srpna zastavit rakouský pokus o obejití francouzské pozice od Tarvisia přes Weissenfels…

2 komentáře:

fandatlapka@seznam.cz řekl(a)...

DOBRÝ DEN NÁHODOU JSEM NAŠEL ASI PO SVÉ BABIČCE UVEDENÝ ZÁBAVNÝ KALENDÁŘ PRO R.1913. SICE NENÍ V MOC DOBRÉM STAVU ALE CELKOVĚ JSEM KNIHU LAICKY OPRAVIL TAKŽE JE JAKŽ TAKŽ V POŘÁDKU V KNIZE JE ZAJÍMÁVÉ ČTENÍ O VŠEM MOŽNÉM A JSOU HEZKÉ I ILUSTRACE JAK BAREVNÉ TAK ČERNOBÍLÉ. JSEM ZE STARŠÍ GENERACE (JE MĚ 68 LET) A MŮJ TÁTA DOKONCE BOJOVAL V I.SVĚTOVÉ VÁLCE (BYL ROČ.1895)A OBČAS MĚ VYPRÁVĚL O TOM CO PROŽIL. PROTO MÁM K TÉ DOBĚ NĚJAKÝ VZTAH A VÝŠE UVEDENÉ KNIHY SI PROTO VÁŽÍM. JSEM TAK TROCHU SBĚRATEL STARÝCH KNIH A ČASOPISŮ PROTO MÁM O LECČEMS PŘEHLED. TO JE TAK VŠE CO JSEM VÁM CHTĚL SDĚLIT. POČÍTAČ NENÍ MÝM KONÍČKEM ALE SNAŽÍM SE. ZDRAVÍ VÁS FRANTIŠEK VYCHODIL - fandatlapka@seznam.cz

Jiří Kovařík řekl(a)...

Vážený pane Vychodile, velice si vážím Vašeho komentáře a děkuji Vám za námahu, kterou jste si dal. Jsem rád, že jsme se setkali alespoň nad stejnou půvabnou knížkou, oním kalendářem, což je útěšlivé čtení nejen měsíčními historkami, ale i dalšími příběhy i dobovým vojenským humorem. Přeji Vám hodně zdraví i přírůstků do sbírky. Váš
Jiří Kovařík