Není tomu tak dávno (přesně nedlouho před koncem loňského roku), co jsem vypustil na blog článeček V novém kabátě do nového roku a v něm se jaksi odbočkou dostal na grandiózní a humornou kresbu Malíř bitev, která si dělá úžasnou srandu z jednoho slavného obrazu o dobytí holandské válečné flotily, zamrzlé u Texelu, což se stalo 21. ledna 1795 (celou skutečnou historii o jedinečném dobytí válečného loďstva jezdectvem najdete v medailonku slavného Marulaze v mé knize Má krev patří Napoleonovi). Tehdy jsem netušil, kdo je autorem onoho komiksově pojatého multivýjevu, byť jsem jeho kresby už párkrát předtím viděl, a jedna čtenářka v komentářích odpověděla, že jde o Francouze Jean-Jacquese Loupa. Tož jsem zapátral po internetu et voila, byl to on. Pak se mi povedlo narazit na obrázek, který moji dětinskou mysl (ve francouzštině odkojenou komiksovými časopisy Pif či za bolševika velmi nesnadno dostupným Spirou) nadchl o to víc, že se s věnuje Napoleonovu ústupu z Ruska roku 1812. Činí tak způsobem, který v jistém směru překonává epické líčení Lva Nikolajeviče Tolstého, o Vereščaginových plátnech ani nemluvě, a já dobré dvě hodiny stahoval nejméně dvacet dílčích výřezů, abych z nich poskládal celý obraz přechodu Bereziny poněkud jinak, Napoleonem se zmrzlým nosem vpravo počínaje (povšimněte si, že právě nešlechetně sebral dvěma gardovým granátníkům medvědice, aby si s nimi přikryl holstry...) a popravou prasete či popem ve zvonici vlevo konče. Celé veledílo se jmenuje Napoleonovy zimní hry, a pokud po něm zatoužíte, existuje jako puzzle (počet dílků si lze představit) za lidovou cenu k 70 EU... Je to dílo dobové a přesto nadčasové, zejména v době psaní příspěvku, tedy ve dnech dosti tuhých mrazů, klouzání po chodnících, ranních škrábání aut či hledání místa na zaparkování v hromadách neuklizeného sněhu...
Jean-Jacques Loup je žijící autor, narozený roku 1936 v Arles. Vystudoval Ecole nationale des Beaux-Arts v Lyonu, což je něco jako naše UMPRUM, věnoval se reklamě, zběhl ale ke karikatuře (od deníku L´Express až po Playboy), byl architektem interiérů restauračních řetězců v USA, Kanadě, Španělsku i Libanonu, vytvořil několik humoristických knížek, věnoval se politické karikatuře (např. pro Punch, Pardon, atd.), především však proslul jako autor monumentálních puzzle, která se nesou ve stejném duchu jako obě zde prezentované kresby: vždy jde o syntetizující skrumáž postaviček, akcí a situačního humoru na různá témata (Noemova archa, Rallye Monte-Carlo, železniční Great Western, pirátská Captain´s Flint Party, atd...). Myslím, že mu právem dávám štítek, který Loupa řadí nejen do kategorie humor, ale i art, tedy po bok velkých mistrů...
1 komentář:
Nějak jsem v záplavě mailů a informací v novém roce ten první obrázek moc nevnímal ... teprve tento mě donutil detailně je oba prostudovat. Jsou vskutku výtečné a je vidět, že autor neumí jen dobře malovat ... navíc jsem se velmi dobře pobavil. Takže díky všem !!!
Okomentovat