Slavkov 2010 je za námi! V bitvě, která se odehrála 205 let a dva dny po té skutečné z 2. prosince 1805, opět zvítězili Francouzi, neboť alternativní historie existuje pouze v románech. Ztráty na životech nebyly, jen jedno lehce poraněné koleno, na které stačila ortéza (postižený si pro úraz přiletěl až z Malty); omrzliny, nachlazení a další průvodní újmy na zdraví v důsledku aktivní či pasivní účasti se nepočítají. Slunce svítilo na mrazivou krajinu a na ojínělé stromy na Santonu, odkud sestupovali vojáci V. armádního sboru maršála Lannese, podporovaní jezdectvem sborovým i tím od maršála Murata. Byla to scénérie (odmyslíme-li si vojáky) takřka jak z Ladových obrázů, jasná obloha, slunce na ní zářilo, leč mrzlo až praštělo a v době ukončení bojů ukazovaly teploměry -13 stupňů Celsia... Vojska ruského předvoje knížete Bagration vzdorovala zmužile, stejně jako jezdectvo ruskéh
o generála Uvarova i rakouského knížete Liechtensteina, a všech fází boje se účastnilo na 1200 vojáků (z mnoha zemí světa) v uniformách tří armád, 80 koní, jakož i, tuším, na dvě desítky, děl, což vše dohromady vystřílelo kolem 350 kg černého prachu. Jeho císařské Veličenstvo (v podání Franka Samsona z Francie) slíbilo předtím ve stanu, že opět zvítězí, z čehož měl nesmírnou radost zejména Frank Simon z Belgie v roli vrchního velitele francouzských sil, neboť jinak pravidelně velí napoleonské Armée du Nord u Waterloo, kde mu nezbývá než prohrávat... Vítězství císařských orlic přijela na poslední chvíli shlédnout Jeho Excelence Pierre Lévy, velvyslanec Francouzské republiky, a mezi hosty se objevil i ministr vnitra Radek John. Co říci dál? Dojmů je mnoho, stále trochu rozmrzám a bezpochyby se k uplynulému víkendu ještě vrátím. Vlastně jsem tento příspěvek ani psát nechtěl, ale v mailu napoleonknihy@volny.cz mi přistály první fotografie od Miloslava Kolomazníka, kterému za ně velmi děkuji. Zachycují celkovou atmosféru i pár detailů, francouzského kyrysn
íka, rakouské pěší myslivce a ruské jezdce stejně jako závěrečný boj. On sám k tomu v mailu napsal:"Rád bych také přispěl, a proto přikládám výběr z několika fotografií, které jsem pořídil ještě předtím, než mi omrzly prsty na ruce a přestaly fungovat mimické svaly;-) Chtěl bych tímto vzdát hold uniformovaným nadšencům, jejichž zápal o to více nyní obdivuji a Vám poděkovat za zajímavé komentáře, které jste v průběhu rekonstrukce bitvy zprostředkovával z přenosového vozu."
Díky i za pochvalu, v závěru už se mi ale dělaly rampouchy na vousech...
Co zbývá? Říci, že tentokrát vyhráli všichni, neboť porazili generála Zimu, což se roku 1812 ani Napoleonovi nepovedlo! A že všem účastníkům bez rozdílu barvy kabátu patří slova slavné Napoleonovy proklamace:
"Vojáci, jsem s vámi spokojen!
Ve slavkovském dni jste dostáli všemu, co jsem od vás očekával; své orly jste pokryli nesmrtelnou slávou. (...) Vám postačí říci: „Byl jsem v bitvě u Slavkova“, aby odpověděli: “To je hrdina!“
Summary: Report and first photos from reenactement battle of Austerlitz (December 4 2010) on the ocassion of 205th anniversary. This was the simulation of the fight on the left french wing near the Santon Hill (V. corps of marshal Lannes and marshal´s Murat cavalry vs. avant-garde of prince Bagration) in very cold winter (-13 C), with 1200 soldiers, 80 horses and 20 guns.
4 komentáře:
Ano, ano, byla opravdu "kosa". Přiznám se, že jsem byl již od rána 9:30 ve Slavkově a následně se přesunul do Tvarožné do ležení, i následnou bitvu. Manželka se v 15 hodin odpoledne již tak třásla, že jsme museli vyklidit bojiště, i když se držela statečně a musela být mnou přemlouvána, aby se odebrala do kočáru, protože dnes se při bitvě již neumírá.
Na bitvě mě asi nejvíce uchvátil žlutý trubač, jezdící se štábem Napoleona, Lannese a Duroca. Opravdu exkluzívní, majestátní barva a provedení, prostě nádhera.
Přiznám se troufale, že víc než bitva mne zaujaly manévry ve Slavkovském zámku, v nádherně, sluncem zalité, promrzlé zahradě, jako z pohádky. Cvičení z kolony do linie a podobně se mi moc líbilo.
Na Vás mám otázku. Odkud jste komentoval bitvu? Stál jsem na náspu pod tribunou, ale Vás jsem neviděl. Přitom jste musel mít dobrý rozhled na bojiště. Ale odkud? Záhada :-)
Moc pěkné fotky ... doufám, že se jich časem vyrojí víc. Byl jsem doma s nemocnými ratolestmi a tak jsem jen lovil na internetu, co se kde objeví ...
Pěkné fotky jsou i na iDNES: http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?r=domaci&c=A101204_193338_brno-zpravy_jba
Snad bude těch fotek víc a určitě se jich tuny objeví za pár dní na www.austerlitz.org; upozorním. Pro Romana: ten žlutý jezdec, měl-li přilbu s hřebenem, byl kyrysnický trubač; ti jezdili bez kyrysů a barevně se odlišovali )barevně byli jiní i u jiných jezdectev; viz Detailleho obraz Vive l´Empereur!, tam je trubač po straně v modrém... A já, já byl v jednom ze dvou červených pick-upů před VIP stanem na kraji stráně, aby mikrofon nebral zvuky boje a zpětně nevazbil. Z téhož důvodu neběžel autu motor a tudíž ani netopilo, takže všichni stejný podmínky. Jen jsem vylezl párkrát ven, abych se rozhlédl, když padal dým, proklepal nohy a dal si jedno cigáro, když nebylo moc co mluvit, a abych od rejžy zjistil, co se děje tam, kam nedohlédnu; rejža měl vysílačku a byl ve spojení s generály, leč hlavně s capitaine-adjoint Jakubem Samkem, kterého velmi obdivuji, jak to ukočíroval!!! Byl jsem takovej zmrzlenec v černém kabátě s kožešinou na kapuci a s australským kloboukem naraženým přes kulicha :-). Ale Vojta Fatka, režisér, mě vždy rychle zahnal zpět, ať povídám :-)
:-) aha tak je jasné, že jste nebyl moc vidět. Režiséra s vysílačkou jsem viděl, běhal pořád sem a tam, ale to se dá očekávat.
Ano byl to kyrysnický trubač, opravdová nádhera. Škoda, že jsem ho z blízka viděl jen krátce, ale utkvěl mi v paměti nejvíc ze všech, což byl jistě tenkrát i záměr. Bohužel od Napoleona i maršálů jsem byl daleko, ale i tak měli kabáty a z uniformy bych toho moc neviděl.
Okomentovat