Přítel Karel Řezníček mě na mou žádost obšťastnil článkem o španělském Museo Naval, které navštívil. To mu závidím, za článek děkuji a omlouvám se, že jsem většinu jeho fotek nahradil jinými, všichni víme, jak se v muzeích špatně fotí a co dělají skla vitrin... Na jeho fotografiích najdete ukořistěnou francouzskou orlici a vedle onu císařskou devizu praporu s nápisem Empereur des Francais au vaisseau L´Atlas (císař Francouzů lodi Atlas), o níž se Karel zmiňuje. Na dalších mezi modely vyniká Santíssima Trinidad, ještě bez čtvrté paluby... V nadpisu v prolinku najdete další snímky a základní informace naleznete na anglické wikipedii, ťuknete-li v googlu heslo Museo naval de Madrid...Myšlenka na zřízení španělského námořního muzea, či spíše reprezentativní historické expozice, vznikla již v roce 1790, realizace se však dočkala až roku 1842 a během následujících let se ještě dvakráte stěhovala, než roku 1930 nalezla definitivní asyl v prvním patře španělského námořního velitelství, kde působí dodnes. Vstup do vlastního muzea je vysloveně nenápadný a návštěvníka zde potěší lidové vstupné (3 eura), méně již průchody bezpečnostními rámy a plné legitimování, ale určitě se vyplatí vše podstoupit a jakkoli je zde zakázáno fotit, fotoaparát vám nikdo nebere a tak se logicky neubráníte pokušení jej i použít...
A věru že je zde CO fotit a to, ať již se zabýváte moderním námořnictvem, či loďmi, jež dnes už dávno světová moře nebrázdí. Vzhledem k relativně stísněným prostorům expozic lze konstatovat, že stěžejním pilířem celé kolekce jsou zejména modely, ovšem modely nesmírně pečlivě a detailně vypracované a to od antických plavidel po velké bitevní lodě 20. století. Dalšími pilíři jsou nejrůznější zbraně, obrazy a neposlední řadě vlajky. V místnosti »14« věnované tzv. Trafalgarské epoše nalezneme Gravinovu admirálskou zástavu, jež vlála osudného 21. října na jeho vlajkovém trojpalubníku Princípe de Asturias, dále je zde vlajka francouzského admirála Rosilyho, jež musela být roku 1808 sejmuta z lodi Héros, po té co se z bývalých spojenců stali nepřátelé. Za obdobných okolností se ve španělských rukou ocitla vlajka a palubní orel francouzské lodi Atlas, jenž v rámci trafalgarské kampaně uvázla v přístavu Vigo. Je 
zde celá řada ne právě moc známých pláten, a to jak zobrazujících bitvu samotnou, tak její hlavní aktéry – samozřejmě především ty španělské... Doplňujících exponátů (tabatěrek, sextantů, dalekohledů, vyznamenání) je zde tolik, že ve vzpomínkách splývají a značná potíž je, že popisky jsou výhradně ve španělštině. Katalog si sice můžete zakoupit, ale přijde vás 40 eur a to ještě jen jeden ze čtyř časo-historických pásem, čili, kdyby jste chtěli mít „komplet“ přehled o všem co vám muzeum nabízí, bude vás to stát pl
ných 160 eur a dosti se ohnete i pod hmotností všech čtyř objemných, ale žel jen prabídně ilustračně vybavených fasciklů (sice četná, ale jen malá a ne moc zřetelná fota). A to je tam spoustu další literatury, například kompletní plány španělských lodí zúčastnivších se Trafalgarské bitvy, včetně nádherných fotek modelů již existujících, jenže tam nebyla žádná historická plátna, tak mě 70 eur odradilo. Místo toho jsem chtěl zakoupit soubor španělských dokumentů a hlášení vztahujících se k celé trafalgarské kampani, jenže ouha nešlo o jeden, ale dva svazky, a 2× 48 eur již přesahovalo mé finanční možnosti – zbaběle jsem raději utekl a šel nabrat duševní rovnováhu k nedalekému památníku událostí 2. května 1808...
zde celá řada ne právě moc známých pláten, a to jak zobrazujících bitvu samotnou, tak její hlavní aktéry – samozřejmě především ty španělské... Doplňujících exponátů (tabatěrek, sextantů, dalekohledů, vyznamenání) je zde tolik, že ve vzpomínkách splývají a značná potíž je, že popisky jsou výhradně ve španělštině. Katalog si sice můžete zakoupit, ale přijde vás 40 eur a to ještě jen jeden ze čtyř časo-historických pásem, čili, kdyby jste chtěli mít „komplet“ přehled o všem co vám muzeum nabízí, bude vás to stát pl
ných 160 eur a dosti se ohnete i pod hmotností všech čtyř objemných, ale žel jen prabídně ilustračně vybavených fasciklů (sice četná, ale jen malá a ne moc zřetelná fota). A to je tam spoustu další literatury, například kompletní plány španělských lodí zúčastnivších se Trafalgarské bitvy, včetně nádherných fotek modelů již existujících, jenže tam nebyla žádná historická plátna, tak mě 70 eur odradilo. Místo toho jsem chtěl zakoupit soubor španělských dokumentů a hlášení vztahujících se k celé trafalgarské kampani, jenže ouha nešlo o jeden, ale dva svazky, a 2× 48 eur již přesahovalo mé finanční možnosti – zbaběle jsem raději utekl a šel nabrat duševní rovnováhu k nedalekému památníku událostí 2. května 1808...
Žádné komentáře:
Okomentovat