neděle 15. ledna 2017

FRANCIE PROTI EVROPĚ MICHALA ŠŤOVÍČKA



 Nakladatelství Epocha vydává řadu let edici s názvem Zapomenuté války, která už čítá spoustu titulů z oblasti vojenskohistorické literatury faktu, sahající od válek antických až po ty moderní. Poslední svazek, který v těchto dnech přichází na knihkupecké pulty, se týká válek, řečeno trochu zjednodušeně, Francouzské revoluce. Přesněji jde o války s tzv. 1. a 2. protifrancouzskou koalicí (1792–1797 a 1799–1802) a název FRANCIE PROTI EVROPĚ ani v nejmenším nepřehání. Francie tehdy vskutku bojovala proti většině Evropy a na tolika frontách, až je neuvěřitelné, že navzdory porážkám a krizím vyšla z těchto konfliktů vítězně.
            Autorem knihy s atraktivním přebalem, využívajícím kresbu renomovaného Keitha Rocca, je Michal Šťovíček, který se mezi autory, překračující rámec literatury faktu k čisté historii, etabloval titulem VENDÉESKÉ VÁLKY, tedy prací o krvavém konfliktu mezi roajalisty a revolucí, známém spíše z románů (Victor Hugo: Devadesát tři) a filmů.
            Do edice Zapomenuté války jeho nová kniha patří i nepatří. O Francouzské revoluci u nás vyšlo v překladech či jako původní tvorba řada titulů a revoluční války v nich pominout nešlo, informace ale jsou všude skoupé, stručné a mnohdy povrchní. Autory mnohem víc zajímalo vnitropolitické dění, všechny ty zápasy frakcí, směrů, idejí a názorů, v nichž válečné dění jako kdyby překáželo. Podrobnosti o zápase např. girondinů a jakobínů jsou tu důležitější než příčiny a důsledky válečných operací, snad i proto, že pochopit a analyzovat válečné kampaně, či dokonce bitvy je věc notně složitá, vyžadující hodně znalostí. Paradoxně jako kdyby tyto práce neznaly okřídlenou poučku, že válka je pokračováním diplomacie jinými prostředky…
            Pokud někdo chtěl o revolučních válkách něco uceleně vědět, měl jen dvě možnosti. Buď najít starou práci Milana J. Krystůfka z roku 1883 Boj monarchické Evropy s revolucí francouzskou až do vypuzení císaře Napoleona I. na ostrov sv. Heleny, nebo hledat v zahraničí, ani tam ale souhrnné moderní dílo na toto téma neexistuje. Musel tedy číst staré mnohasvazkové práce Chuquetovy, či dokonce Thiersovy, nebo ještě starší kompendia jako France Militaire, či proslulé Victoires, Conquêtes… V tomto smyslu vyplňuje Šťovíčkova kniha doslova bílé místo.
            Mohu-li být jako recenzent (byť jen na vlastním blogu) osobní, musím říci, že před autorem smekám jako pro odvahu, s níž se do psaní pustil, tak i za způsob, kterým to dokázal. Jde totiž o téma nesmírně rozsáhlé a k tomu velice košaté, kde nice není zcela jednoznačné, natož přímočaré. Vyvíjely se armády, rodila taktika, měnily strategické záměry a velitelé se střídali jak na běžícím pásu, přičemž leccos ovlivňovalo politické dění. Války přitom politický vývoj formovaly a předurčovaly; stačí připomenout, že z nich vzešel Napoleon Bonaparte…
Už samotná skladba knihy, obsah, či chcete-li, osnova, je složitou věcí vzhledem k časovému rozsahu i frontám v Německu, Nizozemí, Itálii, Španělsku, Švýcarsku, rakouských zemích, v koloniích za oceánem, na moři a nakonec i občanské válce uvnitř země. Sedm částí Šťovíčkovy práce, odpovídajících chronologii, toto vše pokrývá.
            Kniha vás vtáhne do děje už od prvních kapitol, v nichž se ještě neválčí, ale vysvětluje, jak k válce došlo a kdo ji chtěl víc. I toto je problém, který v monografiích o Francouzské revoluci stručně a přitom jasně nenajdete.
Vypořádat se s tolika událostmi, fakty, čísly, popisy a přitom zachovat čtivý jazyk je možná věc nejtěžší; mohl bych jmenovat řadu titulů z vojenskohistorické produkce, které jsou po stránce odborné na výši, leč číst se dají s námahou. Tady si stěžovat nemusíte, od podivné a legendami opředené bitvy u Valmy vás vtáhne autor do dějů, přičemž nejednu legendu (zejména ty o revolučním elánu, který porážel a překonával vše) úspěšně boří.
            Vše zachytit, spojit, popsat operace i bitvy, příčiny a důsledky, přidat nezbytnou část militarií, co se skladby armád, zbraní a způsobu válčení týče, muselo být prací doslova sysifovskou tím spíše, že nakladatel určoval rozsah díla.
            Existují knihy o válce, které jsou dobře napsané, protože ale v nich chybí mapy a schémata, tápete geograficky, takticky i strategicky a velká část autorovy námahy tak není k ničemu. Tady nemusíte mít obavy, že se bez atlasu či google maps ztratíte, všeho je tu důkladně, byť vzhledem k formátu knihy musíte přibrat k ruce u některých schémat lupu.
            Nesčítal jsem ilustrace, je jich ale požehnaně a v dobré kvalitě, což znamená další plus.
            Není zdaleka poslední, v příloze uvedená chronologie nejdůležitějších bitev (jejichž počet cosi napovídá o šíři tématu) představuje skvělou orientační pomůcku i pro zasvěceného čtenáře.
            Mezi přílohami je ovšem to nejúžasnější a nesmírně náročné pro zpracovatele, tedy autora. Jde o přehled francouzských armád a jejich velitelů, zčásti převedený do přehledných grafických „stromků“, vystihujících vznik, rozdělování, splývání i přejmenovávání, o velitelích, často rychle odvolávaných a nejednou končících pod gilotinou, ani nemluvě… Museli byste mít více než sto let starou Clergetovu práci Tableaux des armées française…, abyste získali podobný obraz.
            Recenzent má knize či autorovi něco vytknout, to je obecná zásada ve všech periodikách, které se recenzí odborných knih zabývají. Já to učiním nepřímo, po chvále nakladatele i výtkou. Rozsah 504 stran je u této edice nadstandardní, jen lituji, že Epocha nesouhlasila s rozdělením tématu do dvou svazků, s jednou koaliční válkou v každém. Přeškoda, když to dokázala udělat v případě Richterova Ave Caesar
            Co říci na závěr, abych se neopakoval?
            Že se na knižní trh dostává publikace nevšední, kterou lze jen doporučit! A autorovi osobně blahopřeji za způsob, jímž se vypořádal s tématem, na které já nesebral navzdory létům zkušeností s těmito válkami odvahu…!

Michal Šťovíček: FRANCIE PROTI EVROPĚ. Epocha, 2017. ISBN: 978-80-7557-041-3

5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den,

úvodem bych chtěl touto cestou poděkovat panu Šťovíčkovi za dílo do kterého se pustil a také jej úspěšně dokončil.

Knihu jsem si chtěl pořídit už k Vánocům, nicméně čekání nebylo zase tak dlouhé.

Když jsme u těch "polozapomenutých" válek, rád bych se Vás zeptal, zda neplánujete o jedné z nich napsat.

Konkrétně o Prusko-francouzské válce z let 1870 - 1871. Či ještě lépe životopis Napoleona III. To by bylo skvělé!

Zajímá Vás toto období a máte něco takového v plánu? Alespoň výhledově...

Děkuji!

Lukáš Lipovský

Martin Šavel řekl(a)...

Musím přiznat, že na tohle jsem se obzvláště těšil, tak jsem na to opravdu hodně zvědavý.

V tom výčtu knih o revolučních válkách by neměl chybět Jomini a jeho prý vůbec nejlepší dílo Historie revolučních válek (nebo tak nějak), což mělo být pokračování jeho Pojednání o velkých vojenských operacích (tedy Sedmiletá válka). Narozdíl od posledně jmenovaného, Napoleonova vojenského a politického životopisu a Umění války toto ovšem, pokud je mi známo, nevyšlo v angličtině, tudíž mám smůlu.

To jen tak na okraj, kdyby se třeba panu Kovaříkovi zastesklo po překládání z francouzštiny :)

Michèle Dorée řekl(a)...

Na tu knihu jsem se těšila a zatím jsem při četbě spokojená, protože zejména I.koaliční válka byla pro mě dosud spíše nepřehledná. Je vidět, že pan Šťovíček textem navazuje na předchozí knihu Vendéeské války, kdy tyto děje zasazuje do rámce událostí této novinky.

Anonymní řekl(a)...

Panu Šavlovi: Jominiho dílo "Vojenské kritické dějiny revolučních válek" má 15 svazků + samostatný svazek map, to u nás (ani jinde?)nikdo nepřeloží a nebude ochoten vydat. Budiž Vám útěchou, že místy jsem jeho interpretace použil, ovšem neopisoval jsem = kde Jomini napsal 10-15 stránek, já je musel shrnout do 3-5 vět...


Anonymní řekl(a)...

Paní/slečně Dorée: Těší mě velice Váš první příznivý dojem, kéž Vám vydrží až do konce...