VERSAILLES-GALLERIE DES BATAILLES (1)

Galerie des batailles, Bitevní galerie (1), je jedním z velkých lákadel při návštěvě zámku Versailles, a může být i velkým zklamáním, neboť z důvodů, které jsme nikdy nepochopil, ji uzavírají, i když je vše ostatní otevřeno. Prostě tu působí typické francouzské „merde“… O jejím vytvoření rozhodl Ludvík Filip, poslední francouzský král, a na prostoru 120 x 30 metrů se shromáždily obrazy i sochy (většinou busty), tvořící doslova obrazárnu francouzských vítězství od ranného středověku po vrchol prvního císařství. Galerie, dílo architektů Fontaina a Nevpeua, byla zpřístupněna králem-občanem roku 1837 a plátna menší i větší (byť i to nejmenší je obří) namalovali mistři slavných i dnes zapomenutých jmen. Úroveň je tedy různá, byť styl historického realismu a akademismu musí každého milovníka vojenské historie nadchnout. Některé obrazy jsou doslova světoznámé a znovu a znovu se objevují v reprodukcích či na obálkách řady knih.

Chronologicky vše začíná bitvou u Tolbiacu (2, autor Ary Scheffer), svedenou Merovejcem Chlovíkem, králem Franků, r. 496 nad Alamany. Následuje bitva u Poitiers z října 732 (3, autor Charles Louis Steuben), ve které Karel Martel zastavil postup Maurů z Pyrenejského poloostrova. Je tu i tíměř neválečnický obraz KarlaVelikého jako mírotvorce, neboť tu v kompozici Aryho Scheffera přijímá hold poraženého Widukinda. V bojovné obraně Paříže před Normany roku 886 se na koni vzpíná hrabě Eudes, jeden z prvních Kapetovců (3, Victor Schnetz). Pak přichází klenot, bitva u Bouvines, svedená 27. 7. 1214 Filipem Augustem proti německému králi, anglickému králi a flanderskému hraběti; právem se o této bitvě říká, že stvořila Francii. Horace Vernet tu Filipa Augusta představil ve chvíli, kdy přijímá od svých baronů přísahu před bitvou (5). Mistrovské dílo Eugèna Delacroixe tvoří Taillebourg, bitva svedená Ludvíkem IX. Svatým proti Angličanům roku 1242 (6). Filip Sličný se rozmachuje mečem a poráží Vlámy u Mons-en-Pévèle roku 1304 na Larivièrově plátně (7) a válečnickou vřavou dýchá i Cassel, kde Filip VI. Valois rozdrtil roku 1328 odbojné Vlámy Nicolaase Zaanekina (8, Ary Scheffer). Hodně málo známý obraz Duguesclina, kterému se v Larivièrově kompozici vzdává u Cocherelu roku 1346 Jean de Grailly (9). Je to jedna z vrcholných epizod Stoleté války, k níž se váže i Lepeuvenův obraz dobytí Orléansu Johankou z Arku (10).

Deset letmo zmíněných pláten je jen zlomek toho, co Galerie des Batailles nabízí; soumrak středověku, renesanci, války v krajkách, dobu revoluce a konečně Napoleonova vítězství si nechme na další, nejméně dvě, spíše však tři pokračování… I tak je to povídání letmo a mnohem víc informací najdete v prolinku v nadpisu.