Děkuji všem kamarádům a známým, kteří mi nejrůznějšími cestičkami popřáli ke zcela nedávnému životnímu jubileu, co by jubilem být nemělo, leč tok času berme, jak je, a přiznejme si šest křížků na krku, absolvovaných ve stavu relativní zachovalosti, když se podíváte zvenku a nebudete moc mžourat... Děkuji i všem, kteří to nevěděli, protože ono datum na blogu nenajdete, a přesto mi dělají nesmírnou radost, že mě čtou a komunikují se mnou; beru to neskromně jako nevyslovené přání...Podobné jubileum trochu připomíná jednu scénu ze "Sedmi statečných", tu, v níž Vin (Steve McQueen) vypráví historku o chlapovi, co padal z dvanáctého patra a v každém patře slyšeli, jak si říká: "Zatím je to dobrý...!" C´est la vie, merde! Je lepší to zapít, zazpívat si a mně napadlo, že to za všechna slova udělá lépe písnička o markytánce Fanchon.
„Přátelé, je si třeba udělat přestávku a já vidím, kde vrhá zátka stín. Připijme na tu milou Fanchon a něco jí zazpívejme…,“ říká se (volně přeloženo) v první sloce jedné z nejoblíbenějších pijáckých písní napoleonské armády, kterou složil největší husar všech dob a jezdecký generál Antoine Charles Louis Lasalle (prý večer po bitvě u Marenga, tvrdí texty pod youtube videem, které najdete prolinkem nadpisu, to by v té zatracené bitvě ovšem musel nejdřív být...).
Proč ne, proč si ji nezazpívat, můžeme-li pít a líbí-li se nám děvčata. Každý nějakou Fanchon máme, ať je její křestní jméno jakékoliv, a je lepší pít na ně než na šedesátku. Tak na vás, mou Fanchon i na mne… Na zdraví!!! A plujme dál...
Žádné komentáře:
Okomentovat