středa 15. května 2013

POMNÍK Z ROKU 1813 K POČÁTKU POCHODU ČESKÉ ARMÁDY



Michal Šťovíček
   Měl jsem nejlepší předsevzetí zpracovat delší příspěvek k letošním kulatinám bitvy u Přestanova a Chlumce, ale nakonec jsem pro něj nenašel dost podkladů.
K výročí tedy přispěji alespoň krátkou drobnou aktualitou o jedné z významných leč možná nepříliš známých památek na našem území, sestavenou za pomoci údajů z místního tisku, obecních webových stránek i vlastních fotografií.
    Když se Rakousko po nezdaru mírových jednání a po ukončení příměří zač. srpna 1813 oficiálně přidalo k protinapoleonské koalici, začal se hlavní proud spojeneckých armád, tzv. Česká armáda, soustředit na území Čech k pochodu nejkratší trasou do Německa, přesněji do Saska.
Titulární velitelé, tj. panovníci rakouský, ruský a pruský, si nemohli odepřít demonstrativní a slavnostní zahájení tažení ve formě spojenecké vojenské přehlídky. Zvolili si k ní lokalitu ležící na trase plánovaného přesunu - na pomezí Lounska a Slánska. Vojska se k přehlídce soustředila ve dnech 17.-22.8.1813 do šesti (někde se uvádí pěti) uskupení mezi obcemi Vraný, Lukov, Černochov, Ječovice, Ředhošť a Loucka. Dobový dokument líčí, že „…dne 17. srpna přišlo rakouské vojsko v počtu sto tisíc mužů a utábořilo se na polích u Jarpic k Pálečku, k Vranému a zase k Jarpicům. Rozbili zde válečný tábor a zůstali zde ve stanech po dva dny (…) dne 20. srpna konala se přehlídka vojska, které se postavilo do šesti šiků na polích mezi Lukovem, Vraným, Černochovým, Ječovicemi, Ředhoští a Louckou. Přehlídku konali císař rakouský František, car ruský Alexander a král pruský Vilém Bedřich. Po ukončené přehlídce dalo se vojsko na pochod do Sas, kde 26. srpna udeřilo na Drážďany…“ (Fr. Komárek, Paměti panství a farní osady budenické, Praha 1911).
 Po nezbytném zahajovacím „koncertu“ polnic, bubnů, kotlů a píšťal byla tedy dne 20. srpna 1813 v rozlehlých polích mezi Vraným a Perucí zahájena impozantní přehlídka vojsk sedmé protinapoleonské koalice. Ruský car Alexandr I., rakouský císař František I. a pruský král Bedřich Vilém III. vyjeli společně před nastoupená vojska a spolu se svými suitami projížděli podél vzorně seřazených 70 praporů pěchoty, 50 eskadron jezdectva a 30 baterií dělostřelectva. Po skončení přehlídky rusko-rakousko-pruských vojsk se tito nejvyšší velitelé spolu se svými štáby postavili těsně u silnice přesně uprostřed přehlídkové sestavy a společně přihlíželi slavnostnímu defilé jednotek, které odsud pochodovaly rovnou do Saska, aby zde dne 26. srpna utrpěly porážku u Drážďan a jaly se ustupovat zpět do Čech, kde u Chlumce, Přestanova… atd. = všichni víme, jak to bylo dál.
Všichni tři panovníci společně sledovali parádemarš ze stanoviště, na němž se dnes opět či stále rozkládá pole, Přesně na tom místě, necelé 2 km od dnešního Vraného byl po stu letech, 19.8.1913 s velkou slávou odhalen pomník v podobě pískovcové třístupňové mohyly o čtvercovém půdorysu, jehož strana základny měří cca 3 m, strana druhého stupně cca 2,2 m, základnu vrchního stupně ze země měřit nelze... První a druhý stupeň jsou vysoké cca 1,5 m, horní stupeň je o něco vyšší, celkem tedy téměř 5 m. Pomník, zvaný někdy pomník Tří císařů, je složen celý z nepravidelných či jen nahrubo přitesaných kamenů, korunován stojícím rozkřídleným orlem (rozpětí křídel cca 1,3 m) a osazen pamětními deskami:
na čelní straně třetího stupně kulatý medailon s reliéfními portréty koaličních panovníků, pod ním na prostředním stupni destička s letopočtem 1813 a na nejnižším stupni pak deska hlásající (poněkud nepřesně), že TENTO POMNÍK BYL POSTAVEN R. 1913 NA PAMÁTKU STÉHO VÝROČÍ PŘEHLÍDKY VÍTĚZNÝCH ARMÁD RAKOUSKO-RUSKO-NĚMECKÝCH PŘED ROZHODUJÍCÍ BITVOU S NAPOLEONEM U LIPSKA. SEŠLI SE ZDE VELITELÉ SPOJENÝCH ARMÁD RAKOUSKÝ CÍSAŘ FRANTIŠEK I. RUSKÝ CAR ALEXANDR I. PRUSKÝ KRÁL BEDŘICH VILÉM III.
 Všechny kovové součásti byly odlity z bronzu, pomník stojí od samého počátku na poli, neoplocen, nestřežen, těsně u nepříliš frekventované silnice č. 239 mezi Perucí a Vraným, čili po celou dobu své existence přímo přitahuje vandaly a zloděje barevných kovů. Deska s pamětním nápisem tak byla poprvé ukradena již r. 1919, naposled obnovena v 70. letech 20. stol., načež v r. 1995 opět zmizela - žádná z okolních či vzdálenějších sběren tuto zcela evidentně kradenou akvizici nenahlásila… Orel byl při marných pokusech o zcizení  rovněž  po r. 1989 vandalsky polámán, stejně jako medailon panovníků. Oba poničené artefakty byly proto sejmuty a uloženy ve Vraném, takže koncem 90. let 20. stol. anonymní, polozarostlá a zanedbaná kamenná mohyla nezasvěceným nepřipomínala naprosto nic… Až v 21. století se z iniciativy vedení městyse Vraný a s finanční podporou rozvojových programů začalo pracovat na celkové restauraci pomníku, přičemž bronzové artefakty byly nahrazeny plastovými s povrchovou „kovovou“ patinou, což se eventuálním zájemcům o barevné kovy dává na vědomí na informační nástěnce vedle pomníku... Bylo rovněž upraveno bezprostřední okolí, jehož jediným nedostatkem je absence jakéhokoli parkovacího místa. Od dubna 2012 je  pomník opět v celé kráse připraven zúčastnit se letošních oslav – koaliční orel již zlostně vyhlíží svým orlím zrakem přes pole, vsi, města a České středohoří Napoleona u Drážďan…
 V samotné obci Vraný je rokokový zámek (dnes ústav sociálních služeb), v němž krátce ubytovali zajatého generála Vandamma na jeho cestě z Teplic přes Prahu do Ruska (pomník před průčelím je ale Svatopluk Čech...).

Žádné komentáře: