Michal Šťovíček
Měl jsem nejlepší předsevzetí
zpracovat delší příspěvek k letošním kulatinám bitvy u Přestanova a
Chlumce, ale nakonec jsem pro něj nenašel dost podkladů.
K výročí tedy přispěji
alespoň krátkou drobnou aktualitou o jedné z významných leč možná nepříliš
známých památek na našem území, sestavenou za pomoci údajů z místního tisku, obecních
webových stránek i vlastních fotografií.
Když se Rakousko po nezdaru mírových jednání a po ukončení
příměří zač. srpna 1813 oficiálně přidalo k protinapoleonské koalici,
začal se hlavní proud spojeneckých armád, tzv. Česká armáda, soustředit na
území Čech k pochodu nejkratší trasou do Německa, přesněji do Saska.
Titulární velitelé, tj. panovníci rakouský, ruský a pruský,
si nemohli odepřít demonstrativní a slavnostní zahájení tažení ve formě spojenecké
vojenské přehlídky. Zvolili si k ní lokalitu ležící na trase plánovaného
přesunu - na pomezí Lounska a Slánska. Vojska se k přehlídce soustředila ve
dnech 17.-22.8.1813 do šesti (někde se uvádí pěti) uskupení mezi obcemi Vraný, Lukov, Černochov, Ječovice, Ředhošť a
Loucka. Dobový dokument líčí, že „…dne
17. srpna přišlo rakouské vojsko v počtu sto tisíc mužů a utábořilo se na
polích u Jarpic k Pálečku, k Vranému a zase k Jarpicům. Rozbili
zde válečný tábor a zůstali zde ve stanech po dva dny (…) dne 20. srpna konala
se přehlídka vojska, které se postavilo do šesti šiků na polích mezi Lukovem,
Vraným, Černochovým, Ječovicemi, Ředhoští a Louckou. Přehlídku konali císař
rakouský František, car ruský Alexander a král pruský Vilém Bedřich. Po
ukončené přehlídce dalo se vojsko na pochod do Sas, kde 26. srpna udeřilo na
Drážďany…“ (Fr. Komárek, Paměti
panství a farní osady budenické, Praha 1911).
Po nezbytném zahajovacím „koncertu“ polnic,
bubnů, kotlů a píšťal byla tedy dne 20. srpna 1813 v rozlehlých polích mezi Vraným a Perucí zahájena impozantní
přehlídka vojsk sedmé protinapoleonské koalice. Ruský car Alexandr I., rakouský
císař František I. a pruský král Bedřich Vilém III. vyjeli společně před
nastoupená vojska a spolu se svými suitami projížděli podél vzorně seřazených
70 praporů pěchoty, 50 eskadron jezdectva a 30 baterií dělostřelectva. Po
skončení přehlídky rusko-rakousko-pruských vojsk se tito nejvyšší velitelé
spolu se svými štáby postavili těsně u silnice přesně uprostřed přehlídkové
sestavy a společně přihlíželi slavnostnímu defilé jednotek, které odsud
pochodovaly rovnou do Saska, aby zde dne 26. srpna utrpěly porážku u Drážďan a
jaly se ustupovat zpět do Čech, kde u Chlumce, Přestanova… atd. = všichni víme,
jak to bylo dál.
Všichni tři panovníci společně
sledovali parádemarš ze stanoviště, na němž se dnes opět či stále rozkládá pole,
Přesně na tom místě, necelé 2 km od dnešního Vraného byl po stu letech,
19.8.1913 s velkou slávou odhalen pomník v podobě pískovcové
třístupňové mohyly o čtvercovém půdorysu, jehož strana základny měří cca 3 m, strana
druhého stupně cca 2,2 m, základnu vrchního stupně ze země měřit nelze... První
a druhý stupeň jsou vysoké cca 1,5 m, horní stupeň je o něco vyšší, celkem tedy
téměř 5 m. Pomník, zvaný někdy pomník Tří císařů, je složen celý z
nepravidelných či jen nahrubo přitesaných kamenů, korunován stojícím rozkřídleným
orlem (rozpětí křídel cca 1,3
m) a osazen pamětními deskami:
na čelní straně třetího stupně
kulatý medailon s reliéfními portréty koaličních panovníků, pod ním na prostředním
stupni destička s letopočtem 1813 a na nejnižším stupni pak deska hlásající
(poněkud nepřesně), že TENTO POMNÍK BYL POSTAVEN R. 1913 NA PAMÁTKU STÉHO
VÝROČÍ PŘEHLÍDKY VÍTĚZNÝCH ARMÁD RAKOUSKO-RUSKO-NĚMECKÝCH PŘED ROZHODUJÍCÍ
BITVOU S NAPOLEONEM U LIPSKA. SEŠLI SE ZDE VELITELÉ SPOJENÝCH ARMÁD
RAKOUSKÝ CÍSAŘ FRANTIŠEK I. RUSKÝ CAR ALEXANDR I. PRUSKÝ KRÁL BEDŘICH VILÉM
III.
Všechny kovové součásti byly
odlity z bronzu, pomník stojí od samého počátku na poli, neoplocen,
nestřežen, těsně u nepříliš frekventované silnice č. 239 mezi Perucí a Vraným,
čili po celou dobu své existence přímo přitahuje vandaly a zloděje barevných
kovů. Deska s pamětním nápisem tak byla poprvé ukradena již r. 1919, naposled
obnovena v 70. letech 20. stol., načež v r. 1995 opět zmizela - žádná
z okolních či vzdálenějších sběren tuto zcela evidentně kradenou akvizici nenahlásila…
Orel byl při marných pokusech o zcizení rovněž po
r. 1989 vandalsky polámán, stejně jako medailon panovníků. Oba poničené
artefakty byly proto sejmuty a uloženy ve Vraném, takže koncem 90. let 20.
stol. anonymní, polozarostlá a zanedbaná kamenná mohyla nezasvěceným
nepřipomínala naprosto nic… Až v 21. století se z iniciativy vedení
městyse Vraný a s finanční podporou rozvojových programů začalo pracovat
na celkové restauraci pomníku, přičemž bronzové artefakty byly nahrazeny
plastovými s povrchovou „kovovou“ patinou, což se eventuálním zájemcům o
barevné kovy dává na vědomí na informační nástěnce vedle pomníku... Bylo rovněž
upraveno bezprostřední okolí, jehož jediným nedostatkem je absence jakéhokoli
parkovacího místa. Od dubna 2012 je
pomník opět v celé kráse připraven zúčastnit se letošních oslav – koaliční
orel již zlostně vyhlíží svým orlím zrakem přes pole, vsi, města a České
středohoří Napoleona u Drážďan…
V samotné obci Vraný je rokokový zámek
(dnes ústav sociálních služeb), v němž krátce ubytovali zajatého generála
Vandamma na jeho cestě z Teplic přes Prahu do Ruska (pomník před průčelím je ale
Svatopluk Čech...).
Žádné komentáře:
Okomentovat