Je zde květen a s ním přichází z 99 starého kalendáře 199 let starý hrdina, což je dobře obzvláště v této době, která hrdinům pranic nepřeje. Nebo možná přeje, neboť hrdinství není jen otázkou válečných časů a vojenského sukna, leč jaksi k tomu, aby se o něm referovalo, nezbývá místo, alespoň ne v této zemi, kde nám ti nejvyšší denodenně předvádějí to nejnižší. Takže nemaje hrdinů na obrazovkách současného dění, nezbývá než se obrátit do minulosti, kdy byly věci i hodnoty přece jen vymezeny a vnímány ostřeji. Drobný příběh pěšáka Josefa Janouška od LIR 54 Froon, tedy pluku Josepha, sv. pána Froona von Kirchrath, který se proslavil v bitvě u Chlumce a Přestanova, spojený s příběhem jednoho Francouze, možná vyvolá svou naivitou úsměv, i to však je stokrát lepší, než trapnost, předkládaná nám denodenně jako stigma našeho malého českého Absurdistánu.
Pěšák Jan Janoušek
Dne 30. srpna 1813 postupovala rakouská brigáda za velení generálmajora Abele společně s brigádou ruskou pod Knoringem proti levému křídlu francouzském, které u Chlumu zaujalo pevné postavení. Proti Varvažovu útočil 54. pluk pěchoty, který hned při prvním útoku odňal Francouzům čtyři jejich děla, jež hned ráno ztratili Prusové. Nepřetržitým deštěm zvlhl prach tou měrou, že nebylo lze stříleti. Z toho si Rakušané mnoho nedělali. Hnali se proti Francouzů s bodákem v ruce, tak že nepřátelé nuceni byli volně ustupovati úzkými ulicemi. Pěšák Jan Janoušek 54. pluku pěchoty pronásledoval s pěti muži osm Francouzům, jejichž vůdce, seržant, nesl prapor, ozdobený na hrotu zlatým orlem. Při domě, poškozeném dělovou střelbou, dohoniv Janoušek seržanta, vyrazil mu z ruky šavli a chopiv ho za hrdlo, vyrval mu prapor. „Kamaráde, dovol, bych naposled poceloval orla!“ pravil těžce raněný seržant. Janoušel podla mu prapor. Seržant políbiv vroucně prapor a zvolav: „Ať žije císař!“ sklesl mrtev k zemi.Spojenecký ruský car propůjčil statečnému pěšákovi Janouškovi řád sv. Jiří 5. třídy
Žádné komentáře:
Okomentovat