ZMIJE ANEB KNIHA KTERÁ MĚ DOSTALA

"Rozbřesk nad Hindúkušem je jako exploze jasu. Neproniknutelná temnota noci zbledne jen na několik vteřin a úsvit vzápětí rozzáří oblaka. Zažehnou se a oslepujícím ohněm vzplanou ledovce na horských štítech. Vyvolá to pocit, jako když se někde daleko za řetězcem pohoří otevřel kráter vedoucí do nitra země, z něhož by vzkypěla a vytryskla masa rozžhavené lávy. Jako by někde daleko za zubatou linií hor rozepjal svá křídla pták Ohnivák, aby se vznesl do nekonečného prostoru," to je první odstavec knihy, kterou jsme si před pár dny koupil, protože mě už od prvních vět dostala.
   Dostat mě nebylo moc těžké, autor má v mojí hlavě velmi dobrý zvuk, překlad Stanislava Komárka z polštiny je vynikající, takže zbývá už jen prozradit jméno, což zas (s ohledem na přiložený obrázek) není tajemství. Ano, Andrzej Sapkowski, je opět tu. Před lety jsem čekal, kdy vyjde další (a další, a další...) díl jeho ságy o zaklínači Geraltovi z Rivie (což je vedle Tolkiena jedina fantasy, která mi přirostla k srdci), pak zas jsem se těšil na "husitskou trilogii" a od Narrenturmu obdivoval, s jak důkladnou erudicí, znalostí doby i reálií, schopností fabulace a mistrovstvím jazyka tento spisovatel píše. Tady, po přečtení upoutávky na zadní straně paperbacku kapesního formátu, jsem netušil, co si myslet, když tu ve čtyřech odstavcích vydavatel mluví o sedmém roce vlády Alexandra Makedonského, o červenci 1880 a zkáze 66. britského pěšího pluku u Maiwandu i o sovětské invazi do Afgánistanu...
    Ale koupil jsem a nelitoval těch 220,- Kč, neboť po citovaném a velice poetickém úvodu přišla drsná realita, přepad sovětského strážního stanoviště a kolony, která k němu jede, afgánskými dušmany, podaný tak strhujícím způsobem, že má člověk čtoucí před očima skoro film a představuje si, i když je to peklo nepředstavitelné... Právě odtud se odvíjí příběh sovětského poddůstojníka polského původu Pavla Levarta, o němž vám nic neprozradím, jen opíšu první motto ze dvou. Je v ruštině a ve verších:
     "Etot slučaj stal davno legendoj / na čužoj afganskoj straně / žyl odin soldat s lubovlju bědovoj / doverjalsa on odnoj zmeje..."
     Že jste se rusky neučili?  Já ano, a teď, když jsem psal Cušimu a začínám cosi o roce 1812, se mi to zatraceně hodí... Že jde o vojáka, který měl divnou milou v podobě zmije, to jste snad pochopili, a právě tam začíná fantasy, zasazená do kruté a hodně autenticky vykreslené reality onoho šíleného sovětského válečného dobrodružství. Tak autenticky popsané, že na konci je "afgánský" slovníček vojenských zkratek, techniky a hlavně argotických výrazů vojáků, nahnaných do onoho pekla pod heslem interancionální pomoci. Ten slovníček je třeba, Sapkowski hodně používá rusismy, hantýrku, někdy i krátké ruské věty a zní to skutečně skvěle... Nenechte si "Zmiji" A. Sapkowského ujít, blaď (jeden z výrazů, pro informaci, hádejte jaký)! A pokud si chcete přečíst první kapitolku, najdete ji na stránkách internetshopu arara.cz (který za tohle zaslouží pochvalu); prolink dávám do nadpisu.