Blíží se čas prázdnin, a i když převážná většina z nás už dávno není školou povinná, znamená tahle doba čas dovolených, cestování, toulání, atd. Blog na jedné straně asi trochu zvolní tempo, protože ne všude budu u internetu a musím si tu a tam léčit počítačovou závislost, to říkám a omlouvám se dopředu; na podzim všechno doženu... Na druhé straně mě neúnavný komentátor Theodor přiměl k nápadu, který možná přejde ve fiasko (ale tak to chodí a kdo nic nezkusí nic nezkazí...) a v tichosti vyšumí, nicméně se mi zalíbil a já se ho v následujících řádcích pokusím nějak formulovat. Nápad se nenápadně zrodil v jakési diskuzi v blogu a diskuze se týkala estetiky jednoho moderního pomníku na slavkovském bojišti jakož i letošního projektu na pomník další, navržený ve dvou variantách tamtéž. Nebudu se o tomto záměru šířit, nemám k tomu ani puvuár, ani nejčerstvější informace, jen naznačím, že se mi ani jedna ze dvou variant nelíbila a že jsem svůj názor příslušné komisi před cca čtvrt rokem poslal stejně jako mnozí jiní. Ve Slavkově je jeden z nejkrásnějších pomníků napoleonských válek v celé Evropě, míním tím Mohylu miru, a to, co se navrhovalo letos, by se docela dobře zařadilo mezi pomníky nejošklivější. Tyhle dvě nej- by mohly být inspirativní a já zkusím vyhlásit
FOTOSOUTĚŽ O NEJKRÁSNĚJŠÍ A NEJOŠKLIVĚJŠÍ VOJENSKÝ POMNÍK DO ROKU 1870
-Použít lze snímky vlastní i internetové, staré i současné, barevné či černobílé, jak kdo svede a má.
-Estetickým měřítkem je jedině vás pocit, pár slov zdůvodnění není na škodu.
-Pokud získá nápad ohlas, nebudu vítěze vybírat já, ale předhodím to nejzajímavější na blogu v plen, ať hlasujete vy.
-Výběr nechci redukovat jen na napoleonské či celé koaliční války, proto jsou tematem všechny události, místa a bojiště související s vojenskou historií od starověku do roku 1870 (což je moje interní hranice, protože výše už to není až na výjimky moje parketa), takže to může být Leonidas u Thermopyl i Baterie mrtvých u Sadové...
-Pomníkem se rozumí jak prostý či okázalý monument na paměť čehosi, tak i socha, zobrazující kohosi nebo cosi z výše tematicky uvedeného; může to být stejně kříž u cesty jako Napoleon v Boulogne-sur-Mer...
-Vaše favority posílejte v průběhu července (nebo o konce června, jste-li dychtiví) do konce srpna na e-mail
napoleonknihy@volny.cz.
A abych nezapomněl, odměnu pro vítěze (jednoho absolutního, nejsem Rotschild) vymyslím, tak se snažte!
Přikládám tři pospojované mimosoutěžní kandidáty a omlouvám se frankofilům, že všechny pocházejí z naší bývalé širší vlasti i z bojů našich předků v armádě habsburské monarchie. Dva se vztahují k roku 1809, jsou moji oblíbenci pro relativní prostotu a poněkud se ideově podobají motivem lva; jeden je v Aspern a druhý v Malborgetu. Pokud jde o pomník na veřejném prostranství, arcivévoda Karel na vídeňském Heldenplatz je skvělým příkladem nepokrytecké úcty k minulosti země, úcty která se nebojí vyjádřit obdiv hrdinství, schopnostem či událostem a nepotřebuje se schovávat za laciné pacifistické fráze o obětech či utrpení, o němž toho autoři podobných proslovů mnoho nevědí...
29 komentářů:
Tip na památník nejošklivější žádný nemám, poněvadž pokud jsem se setkal s možným kandidátem, snažil jsem se jej z mysli vytěsnit, což se mi – zdá se – vcelku úspěšně podařilo.
Favorit je jednoznačný – Mohyla míru. A pochybuju, že by se mu mohl jiný vyrovnat. Jak vzhledem, tak myšlenkou: Dokonalé spojení velkoleposti s uměřeností. Důraz na smíření namísto hrdinství. … S pousmáním sleduji, jak carská úzkoprsost, která nápis – na rozdíl od české, francouzské a německé pamětní desky - dovolila věnovat pouze ruským obětem, se časem proměnila v hanbu.
Krásný je v každé době – v létě i zimě, ve dne i v noci. Nejvíc se mi obecně líbí letecké snímky, ale na žádný vhodný jsem nenarazil.
(obr. 1a) http://www.amber-trail.cz/cz/fotky/detail.php?pohled=cile/54.jpg
(obr. 1b) http://www.uzlatehosrnce.cz/images/others/mohyla-miru.png
(obr. 1c) http://obrazky.oblibeny.cz/clanky_foto_velke/fotky_nova_132.jpg
Nemám kdovíjaký přehled, a tak na druhé a třetí místo připojuji: Pomník myslivce z bitvy u Náchoda 1866 a rakouský pomník u Křečhoře na paměť bitvy u Kolína 1757.
(obr. 2) http://img.groundspeak.com/waymarking/b447ad6c-80be-41b9-b901-775621ade221.jpg
Nápad se schodištěm nebyl sice sám o sobě špatný, ale provedení už ano. Jednak vzhledem trochu připomíná doplněk zbohatlíkovy vily, jednak barevně neladí s pomníkem – ta světle šedá se má k okrové jako pěst na oko. Proto snímky bez něj:
(obr. 3a) http://foto.mapy.cz/original?id=9915
(obr. 3b) http://foto.mapy.cz/original?id=142948
TG
Už si na to zřídím zásobníček; nebo lépe, pošlete mi to (pokud jste tak neučinil) na k článku připojený mail...
Naprostý souhlas s poslední větou, jsem zvědavý, jestli někdy v budoucnu se dočkáme obnovení Radeckého pomníku v Praze .....
Já také, i kdyby měl být na jiném místě v historickém centru!
Určitě je Mohyla míru krásný památník, či pomník, ale že je nejkrásnější je dost těžko říct.
Mně osobně se samozřejmě také líbí, ale vybavím-li si např. právě Hofburg s Karlem, nebo sedící Maria Terezia kousek od něj pře silnici tak nevím nevím. Nebo v Budapesti na hradě princ Evžen Savojský atd.
Je to hodně subjektivní, jelikož co do velikosti s Mohylou nikdo neobstojí. Ostatní pomníky jsou menší. Pokud nesrovnáme s pomníkem u Waterloo nebo bitvy u Lipska. Pomník je snad i Arc de Triomphe v Paříži atd.
Mohylu mám nejblíž a rád tam jezdím celkem často, ale nechci být při zemi, tudíž bych řekl, že krásné pomníky všeobecně převládají nad škaredými všude po Evropě. Jistě si každý z dané země řekne, že ten v jeho blízkosti je ten nejhezčí :-)
S Mohylou souhlasím a bude leší ji ze soutěže vyřadit, podle všeho by jasně zvítězila. Uvidíme, už se sešly dva balíčky fotek, časem to odpublikuji, abych soutěž připomenul; má slušný ohlas... A propos, to vy jste mi psal, aby byly 4-5 příspěvky na stránce? Snažil jsme se, od strany 2 jsou, ale na "jedničce" si software staváí hlavu a má tam jen dva (a při pokusu o další článek dokonce jeden; zatím jsem jej stáhl, ať tu soutěž pár dní visí).
Dovolim si pridat jede mimo soutez.
http://www.360cities.net/image/dog-tag-memorial-boston#308.50,0.00,68.1
http://artofgardeningbuffalo.blogspot.com/2009/09/dogtag-garden.html
Videl jsem ho nazivo v Bostonu a byl to hodne silny zazitek.
Ne ne já to nebyl :-)
Ale je pravda, že aby toto celoletní téma přežilo, je lepší ho držet nad vodou a na očích.
I navzdory zlobivé technice :-)
Ad "Dogtag": silné, velmi silné, prosté a beze slov... Neznal jsem, dík!!! Je to moderní, ale asi mě to k mimosoutěžní odbočce v kontrastu k pomníkům jen pro prachy jejich tvůrců a lobby místních "lidospráv" či úřadů bude inspirovat. DÍK!!!
Apropos Boston: Nevyfotil(a) jste si USS Constitution???
Ad Boston - byl jsem tam a vyfotil, ale byl jsem trochu zklamany. Trefil jsem se zrovna do udrzby, takze lod mela sejmute cnelky a castecne byla uzavrena. Takze ten vzhled byl mene majestatni, nez jsem cekal.
Na druhou stranu tam cirou nahodou byl na navsteve spanelsky ctyrsteznik - http://en.wikipedia.org/wiki/Juan_Sebastián_Elcano_(Spanish_ship)
Pokud byste mel zajem, muzu se pokusit nekde nahrat fotky, byl to pomerene hekticky tyden, takze tam mam za sebou i navstevu pamatniku na Bunker Hill.
No a pro priznivnce valecnych lodi samozrejme povinnou http://www.battleshipcove.com/
Coz mi pripomina jednu vec. V srpnu se chystam do Portsmouthu, je neco, co byste mi doporucil k videni, samozrjme krome obecne znamych veci? Nejake zajimavosti o kterych se nevi?
A mozna jeste jedne tip na navstevu v UK - http://www.thedockyard.co.uk/
Jiri P.
USS Massachussets, to závidím, jestli jste ti prolezl. Portsmouth jako město nic moc, pokud se nechcete klanět památce Ch. Dickense, ale doky (www.historicdockyard.co.uk/), to jo, na to je den málo: Victory a Warrior, dva různé světy, Mary Rose, užasný zážitek vidět ten vrak, muzeum k tomu skvělé, v shopu se dá najít leckjaká kniha, co ji jinde nemají, chce to kafe (nebo u Victory občas nalévají námořnický rum) a pauzičky, a pak se na tu krásu , kde vedle kotvily moderní fregaty a letadlová loď, podívat ze Spinaker Tower (to moderní obchodní centrum pod ní je taky roztomilé). Naproti v Gosportu je http://www.submarine-museum.co.uk/. St.-Nazaire to zrovna není, ale kde my, suchozemci, prolezeme ponorku???
Kdo tam nestál, nepochopí. Nejde jen o sochu, ale i o atmosféru místa, když člověk zírá sám na to dílo a okolo jezdí jen auta a šaliny. U Hofburgu to není ono. Navíc tato socha má obrovskou dynamiku, ačkoliv se to na první pohled nezdá.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Schwarzenberg_statue.jpg
http://img.groundspeak.com/waymarking/f556fe2d-72da-443b-b508-dd67e6db0e83.jpg
http://img.groundspeak.com/waymarking/49af8035-a274-4668-9e91-7103a8e2fff5.jpg
Ve skutečnosti snad dvakrát větší. Aspoň loni se mi to tak zdálo :-)
Novější, ale ze stejného náměstí.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/Hochstrahlbrunnen-wien.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3c/Schwartzenbergplatz_klein.jpg
S velitelem České armády a hlavním vítězem nad Napoleonem jste mi udělal(a) radost. Ten druhý pomník ale nevím kam zařadit, při vší úctě k obětem rozhodně ne mezi nejkrásnější. Co vy na to???
Kdyz uz tady zminujeme Velkou vlasteneckou vlaku. V Ukrajine je zajimave muzeum vestavene do podstavce obrovske sochy vitezstvi, viz. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Motherland-Kiev.jpg
Pamatniky je to typicky "rusky", ale v muzeu samotnem mne zaujal jeden exponat, ktery vitezstvi reprezentuje mnohem prostsim, ale o to vyraznejsim zpusobem
http://www.flickr.com/photos/kotsreveb/2638818522/in/photostream
Ale zase uz jsem mimo soutez :-)
Jiri P.
Nejkrásnější určitě ne, jen mi přišlo správné na něj upozornit, protože je velice blízko toho prvního a nelze ho nepřehlédnout. To spíš ať si každý udělá názor sám. Ale pokud se člověk zaměří vyloženě na sochu rudoarmějce, tak nejhorší není. Tento pomník je podobný.
http://www.znojmo.eu/47-pomnik-vitezstvi-na-marianskem-namesti/d-2861/p1=4894
Ale to už hodně odbíhám od tématu.
Ad ruský exponát Ukrajina: Ano, tohle je síla. I když je mimosoutěžní (nebo právě proto) udělám v červenci "mimosoutěžní odbočku", abych "soutěž" připomněl, tohle je skvělý kandidát, dostal jsem i dalšího z USA a vím o jednom v Británii, všechny mají obrovskou sílu a jsou velmi netradiční (narozdíl od toho, co se na jaře odprezentovalo pro Slavkov, tam kloudná myšlenka nebyla a sílu to mělo jak za groš kudla...)
Již poněkolikáté tu padla zmínka o (zamítnutých) dvou návrzích na další pomník na Starých vinohradech, a protože jsem o tom nic nevěděl, ponoukla mne má zvědavost – budiž prokleta – vyhledat, o čem je vlastně řeč.
Nejobsažnější informaci jsem nalezl ve Zpravodaji č. 2 z r. 2011 obce Blažovice, který mimo jiné na vědomost dává projednávání tohoto námětu v obci (ss. 7-9). Viz www.blazovice.eu (tam postupně: Obecní úřad-Zpravodaj-rok_2011-č.2/2011) – včetně vyobrazení a důvodů protivných stran. Takže máte možnost svobodně a samostatně posoudit, nakolik náležitě návrh ztělesňuje úpění raněných (nejenom těch zdejších), i jeho sílu. To pokud jde o „aeolské píšťaly“; ty náhradní „švédské šance“ či „husitské sruby“ (řekl bych asi „ruské řady“) už tam – žel – tak podrobně rozebírány nejsou.
TG
Vida, je to tam. Ty kresby znám, i celý projekt, nezavrhly ho jen Blažovice, ale i CENS, Projekt Austerlitz, ba i ČSNS a tuším, dr. Hanák z muzea na Mohyle, moje mališkost taky, jenže to je jako s mnoha věcmi v této zemi, skoro bych řekl mafie státních úředníků, přidělovačů grantů a tzv. umělců ve stylu já na bráchu... Je to favorizovaný kandidát na nejošklivější napoleonský pomník (byť může soutěžit s tamním radarem), a protože je o balík, navrhovatelé to jen tak nevzdají.
Nerad bych zavdal podnět k nějaké rozsáhlé polemice. Není a ani nebývá to mým záměrem. Leč opět mi to nedá, abych k těm moderním pomníkům či pouze návrhům nepřipojil poznámku.
Předesílám: Pokud by to bylo zcela na mé vůli, pak bych asi v prostoru Starých vinohradů nevztyčoval pomník žádný (tj. ani ten již stojící), leda něco drobného jako na Žuráni, a namísto toho osázel znovu celý kopec vinohradem a ořešáky. Život jde dál a já bych dal přednost podtržení významu Mohyly tím, že ostatní pozoruhodná či památná místa budou nanejvýš turistickým orientačním bodem, např. vyhlídkou, křižovatkou či odpočívadlem, s vhodnou vzpomínkou na padlé. Takovými význačnými body již jsou Žuráň, Santon a Sv. Antonín a nic podstatného nebrání tomu učinit podobným i Staré vinohrady.
Musím přiznat, že podle slov pánů JK a JS jsem od těch nových návrhů očekával větší hrůzu. „Ruské řady“ se mi sice vůbec nelíbí – připomínají mi pozůstatky nějakého Kozího hrádku – ale „aeolské píšťaly“ mi připadnou řádově stejně přijatelné (či nepřijatelné) jako ten uskutečněný „zbýšovský památník“. Kdybych se musel rozhodnout mezi ním poblíž křižovatky a „píšťalami“ na vršku, vychází mi to nastejno. Co se mi nezamlouvá, to je spíše určité „přepomníkování“, které jako by si kladlo za cíl soupeřit s Mohylou míru namísto toho, aby ji doplňovalo.
Pravda, poněkud mne vždy uvádí do rozpaků, že je nutné v případě moderních zpracování vysvětlovat, oč jde a jaká že to myšlenka a jakým způsobem je v předmětu umně ukryta, ale beru to více jako zvláštnost než překážku. Bohužel, bývají realizace horší než načrtnuté plány, zčásti i vinou návštěvníků či obcí, neudržujících pořádek a ničících je. I ten zbýšovský vypadá na fotografii mnohem lépe než ve skutečnosti. Jako by si nikdo neuvědomoval, že záhony i štěrkované plochy vyžadují péči, jinak zarostou plevelem a přičiněním některých příchozích se pokryjí odpadky. Docela rád bych vyzvěděl, proč se komu nepozdává, že by „aeolské píšťaly“ náležitě zpodobnily nářek umírajících, ale obávám se podnítit diskusi, která by mohla hravě trumfnout ty o „dobytí Bastily“ či o „dobíjení knih“.
TG
Já v březnu t.r. formuloval svoje stanovisko, s nímž se seznámili všicjni členové komise, takto (úvodní omáčku deletuji a podotýkám, že argumenty CENS a Projektu Austerlitz jsem neopakoval, jen v úvodu potrhl, že se s mnimi ztotožňuji)...):
"...Druhý ze čtyř bodů zadání („prezentovat a zdůraznit, že se jedná o dobývané spojenecké stanoviště“) je nonsens, prozrazující základní neznalost historického pozadí. Na Starých vinohradech se bránili Francouzi útoku ruské imperátorské gardy, tedy útoku koalice (spojenců).
Pokud jde o charakter výtvarného řešení, plyne z toho, že esteticky lepší varianta pomníku-reduty by byla spíše memoriálem pro Francouze. Na slavkovském bojišti ovšem žádná fortifikace nebyla a leckterý návštěvník si položí těžko zodpověditelnou otázku, cože se takovým monumentem vlastně chce vyjádřit. Možná by se hodila na bojiště, jakým je ruské Borodino, tam by na první pohled evokovala obranu Velké reduty a Tří fleší, na Staré vinohrady ale historicky ani ideově nepatří.
Necítím se povolán k výtvarnému hodnocení první varianty antikorového monumentu, spokojím se tedy jen s konstatováním, že mě neoslovuje ani pojetím, ani předpokládanou iluzí nářku.
Dovolím si shrnout význam místa, záměru a protikladu navrhovaného výsledku:
-Bitva tří císařů je jednou z nejproslulejších bitev světových dějin a my máme to štěstí, že se nachází v naší zemi.
-Boj na Starých vinohradech tvoří jednu z nejproslulejších epizod této bitvy a klíčový moment na tuto lokalitu omezeného střetu tvořila srážka dvou jezdectev, pro niž se vžilo doslova legendární pojmenování „garda proti gardě“.
-Proč tento celosvětově známý kontext ani jeden návrh nevyjadřuje?
-Proč se zdůrazňuje myšlenka vytvořit „památník uctívající tisíce padlých“, když to je základní idea Mohyly míru včetně pietního osária, které se v ní skrývá? V této souvislosti a v kontextu dalších pomníků na bojišti zní spíše jako fráze.
-Jakým způsobem oba návrhy prezentují „souvislost s významným strategickým krokem“ Napoleona, ne-li žádným?
Celosvětově známým uměleckým ztvárněním bitvy u Slavkova a současně boje na Starých vinohradech je plátno Françoise Gérarda; možná by bylo mnohem smysluplnějším východiskem pro výtvarnou variantu monumentu. Stejně tak lze připomenout reliéf s bitvou u Slavkova na Arc de Triomphe v Paříži; i s ním a z něj by se dala vytvořit ideově pádnější inspirace pro pomník méně nákladný, o to však smysluplnější a s větší výpovědní hodnotou. Nelze se, chceme-li přece jen redundantně uctívat padlé, inspirovat lvem u Aspern, Malborghettu či Predilu, mluvíme-li o jiných památnících obětí této doby? Chceme-li „významný strategický krok“ (rozuměj největší vítězství, které položilo základ pověsti Napoleona jako císaře), nebyla by lepší inspirace pomníky s orlicemi při jihofrancouzské Route Napoléon?
Dovolím si malou úvahu, i když vím, že dnešnímu myšlení při realizaci podobných monumentů neodpovídá. Proč se na pomníky na bojištích pohlíží stále jen jako na mementa utrpení? Ti, co zde zahynuli, nebo byli jen raněni, či zemřeli na nemoci, bezesporu trpěli, byli to ale živí lidé se svými osudy, pocity, touhami a oddaností. Proč nepostavit pomník nejen jejich utrpení, ale i statečnosti, sebezapření, sebeobětování a nadšení? Vždyť šli do bitvy s velice podobnými výkřiky: jedni volali ,Vive lʼEmpereur!ʽ, druzí ,Kaiser hoch!ʽ a třetí jednoduše ,Radi umrejem!ʽ; ve všech třech případech to byla oddanost osobě, která ztělesňovala jejich domovinu a ideály, o nichž můžeme sice pochybovat, ne je však zpochybňovat a přehlížet!
Nebylo by proto pro mysl návštěvníků podnětnější a přitažlivější vytvořit emotivní sousoší vojáků tří císařů, případně jen gardového jezdce francouzského a ruského? Tváře těchto mužů, pojaté podobně, jako je malovali Rafet či Charlet, v sobě mají tolik emocí, že to studený nerezavějící kov ani bastion nikdy nevyjádří…
Inspirací je bezpochyby mnohem více a není třeba se uchylovat k abstraktním vyjádřením či kyklopským stavbám.
Dobry den,
tak jsem premyslel a premyslel a napadl mne jeden soutezni - Nelson's column
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Trafalgar_Square-2.jpg
Priznam se, ze se mi libi jak se v nem snoubi velkolepost (jeho vyska) s urcitou prostotou - neni nadmerne prezdobeny a Nelsonova socha, pokud by byla umistena na standarnim podstavci be nicim nevynikala.
Jiri P.
Sohlasím s názorem pana Theodora, těžištěm oblasti je pro mě Mohyla míru, která symbolizuje všechno to, co s sebou bitva takových rozměrů nese. V oblasti se pohybuji opravdu často a o bitvě toho vím vcelku dost, přesto vždycky zamířím nejprve tam...
... když už se ale musí něco mermomocí budovat, stanoviska pana JK považuji za naprosto relevantní. Abych podpořil poslední odstavec Vašeho posledního komentáře, přikládám odkaz na památník (http://www.lidice-memorial.cz/MChild_history_cz.aspx)který sice s danou dobou vůbec nesouvisí, ale emocemi se mi vždycky podlamují nohy! Do každé z tváří bych se dokázal dívat dlouhé minuty ... M.K.
P.S. I toto by mohl být vhodný kandidát do kategorie "identifikační destičky v Bostonu" apod.
Ano... Lidice znám dost důvěrně, mám to kousek... a souhlasím.
Nelson na Trafalgar Square je nádherný, monument okázalý a přesto bez okázalosti, bez té falešné a zbytečné, na co velká slova u takové věci, že...! Ono o sloupech by se dalo udělat album, nedávno, když jsem dopisoval Cušimu a zařazoval obrázky, ukončil jsem to pomníkem obrněnci "Imperator Alexandr I" a jeho kapitánu Buchvostovovi jakož i ostatním, je v parčíku nedaleko petrohradské Admirality, jen carský orel na špici a deska dole, to na mně působí víc, budí to neskonale větší emoce a představivost i pietu než vítr mezi trubkami... A když jsme seděli na schodech před Nelsonovým sloupem, taky jsem viděl víc jeho a námořníky všech stran... To mjsem si půlhodinky předtím v galerii na zémže rynku prohlížel Turnerovu Témeraire, čímž to bylo silnější...
Vaše odpověď, pane Jiří Kovaříku, je pro mne natolik zajímavá, že mne přiměla se nad nadhozenými otázkami zamyslet.
Napřed ale jedna malá pochybnost: Jak to, že Spojenci Staré vinohrady nehájili? Jejich obrana v tomto prostoru přece předcházela střetu gard po jeho ztrátě. Kutuzov poslal předvoj k Ponětovicím, ten však narazil na Soultův sbor za obcí Prace, načež došlo k souboji Saint-Hilairovy divize s Kolowratovými jednotkami o Pratecké návrší a Vandammovy divize s jednotkami Miloradovičovými právě o Staré vinohrady. Měl jsem za to, že boje probíhaly zprvu na jejich západních svazích, tj. Francouzi postupovali vzhůru od Prace a vytláčeli z výšiny Rusy.
Mnohé z toho, co jste napsal, pane JK, dobře vyjadřuje, co já jen pociťoval, protože se nad tím dosud nezamýšlel. Ty otázky by možná bylo vhodné rozlišit na konkrétní – týkající se právě jen daného místa, a obecné – týkající se zpodobování vůbec, zejména moderního.
Pokud jde o ten první okruh, asi se shodneme v tom, že ústřední myšlenku (tj. i utrpení i hrdinství, především však smíření) již ztělesňuje Mohyla míru a ostatní případné pomníky by proto měly mít opodstatnění v událostech dotyčného místa a jejich idea by s ní neměla soupeřit či nadbytečně ji zmnožovat a tím rozmělňovat. Z tohoto hlediska by byl zbýšovský pomník lepší než „aeolské píšťaly“. Naproti tomu kdyby už měl na Starých vinohradech vzniknout nějaký pomník, pak by se jeho myšlenka dala, soudím, hledat stejně tak dobře ve vytrvalosti a sebeobětování spojeneckých vojáků jako v oslavě strategického nadání korsického vojevůdce.
Ještě zajímavější mi připadnou ty obecné otázky druhého výše jmenovaného okruhu. Potíž je v tom, (1) čemu bychom vzdávat úctu měli a (2) co upřímně vyznávat můžeme, a konečně (3) jakým způsobem.
Zde bych se od Vás v něčem lišil. Aniž bych přitakával domněnce, že samo utrpení si zaslouží úctu – podle mne totiž spíše soucit – nepřikláněl bych se ani k názoru, že dnes můžeme upřímně vyznávat statečnost a sebeobětování. Zatímco první naráží v prvním bodě, druhé v bodě druhém. Oslavovat lze hrdinství a sebeobětování – na rozdíl od utrpení, s nímž soucítíme – vzpomínat pak oboje, ale obávám se, že by to od nás nevyznělo opravdově, že by se na to dala vztáhnout podobná námitka, jakou jste prve vznesl proti projevům o utrpení a obětech. (Tak jako není možné zamlčovat nadšení mnohých vojáků – stěží všech: asi ne každý kdo vyvolával svého panovníka, to činil z přesvědčení, že v něm vzývá vlast – je nutné zohlednit též současné mínění, které na tyto války pohlíží jako na zbytečné zabíjení zapříčiněné ctižádostí a vládychtivostí mocných a zaslepeností „nemocných“. Přesto, že buď to dřívější buď to dnešní, má někdo za falešné nebo mylné.) Zaplať Bůh, že se povedlo prosadit tu Mohylu míru právě v době, kdy už bylo možné oprostit se od zaujetí hrdinskými legendami a současně neupadnout do pozdějšího planého sentimentu, který pojem smíření chápe na způsob „co jsme si, to jsme si - a zapomeňme na všechno“ a má tudíž nepřekonatelné potíže sloučit soucit s trpícími s oslavou udatnosti.
Pokud jde o bod třetí - způsob zpodobení, nemyslím si, že by se v případě abstraktních vyjádření muselo nutně jednat o „uchylování se k nim“ - jako by to byla jen z nouze ctnost, když si nevíme rady s ničím „pořádným“. Pravdou však je, že si nejsem jist, zda vůči Mohyle jde o protiklad přínosný. Proto se s takovými spíše smiřuji, než že bych pro ně horoval. V případě nějakých tradičnějších pojetí bych zase měl strach, že by šlo o anachronismus. Nakonec to dopadá tak, že největší radost by mi udělalo vysazení čtveřice stromů - podobné té na Mohyle (dub, bříza, krvavý buk, lípa) - na Žuráni, protože až do toho jediného uhodí blesk, nezbude tam nic.
TG
P.S.: „Vítr mezi trubkami“ je pěkný název. :-) Mne napadlo: „polámané paraple“, ale z čistě estetického hlediska ten snímek nevypadá špatně.
Nějak jsme časoprostorově torchu souzněli; myslím, že odpovď, alespoň mezi řádky, a objasnění mých názorů ilustruje dnešní přispěvek (Pomníky mimo soutěž) víc, než bych napsal.
Pátral jsem po informacích o stavbě pomníku na Starých vinohradech a výsledek je k nahlédnutí na : http://www.5kolona.estranky.cz/
Jsem rád, že nejsem sám, kterému není lhostejné co se na bojišti děje.
Olda
Já taky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
A dík za prolink, i když o tom něco vím, přece jen tam pár zajímavostí bylo. Z komory architektů mám pochopitelně pocit, že o prachy jde vždycky AŽ NA PRVNÍM místě..., a těžko mi to nějaký laureát na zasloužilého umělce nové doby, či okresní můza, abych použil slova N. V. Gogola, vymluví :-).
Díky Oldovi za odkaz, konečně jsem prvně spatřil o čem se tu tak hojně diskutuje a je po tom "pliváno".
A já se přidávám, je to opravdu děs.
Jestli to snad má být moderní umění, kterému já někdy nerozumím, nebo se mi nelíbí?
Čekám že v mém pokročilejším věku, pojedu z Moravan, nebo po D1 a krásné panorama Prateckého návrší, které už tak hyzdí ta koule radaru na pravoboku, bude zleva do prava poseto pomníky a radary. Děsná představa......
Poslední zpráva je asi tato:
http://www.cka.cc/souteze/verejne_zakazky_iszvz/vystavba-pamatniku-stare-vinohrady/2011_05_12_pamatnik_stare_vinohrady_stanovisko_cka.pdf
Jak původní návrh vypadal si klikněte tady, stáhněte si v -pdf Zpravodaj 2/2011 a najděte str. 7:
http://www.blazovice.eu/zpravodaje-rok-2011/ds-1151/archiv=0&p1=1337
Okomentovat