Navštívit v Paříži Invalidovnu je pro toho, kdo se zabývá napoleonskými válkami, takřka povinnost, i kdyby byl ve městě bůhví pokolikáté. Důvodů je mnoho počínaje krásným areálem z doby Ludvíka XIV., impozantním zejména při pohledu od mostu Alexandra III.(viz foto), přes expozici Musée de l´Armée až po kryptu s Napoleonovým katafalkem (opět foto) či zdejší kostel (též snímek). Za pozornost stojí i obchůdek se suvenýry, kde lze koupit leccos od sklenky s proslulým "N" či kravaty s napoleonskými včelami až po knihy, pro které byste jinak museli dost daleko. Pokud jde o expozici, má několik částí: starověké a středověké zbraně i zbroj (kde ovšem naleznete i impozantní figury jezdců Napoleonovy armády), období od Ludvíka XIV. po Napoleona III., světové války (včetně nezbytného de Gaulla) a modely pevností, většinou z Vaubanových časů. Expozice "De Louis XIV a Napoléon I", rozšířená na jaře až k Napoléon III. je nejnovější a staví především na exponátech, proto se zde najde minimum vysvětlujících historických textů, které by zasazovaly věci do času a souvislostí. Na jednu stranu je to dobře, na druhou špatně, každé pojetí má prostě svoje klady i zápory, souhrn vystaveného ale představuje úchvatnou sbírku (byť mi tu, pokud jsem se nepřehlédl, chyběla třeba maršálská uniforma a hůl, o proslulém klobouku Marcellina de Marbot od Pruského Jílového ani nemluvě...). Fotografovat tu lze bez blesku, bez něhož mnoho nevyfotografujete, což dokazuje (navzdory všem úpravám v PC) snímek generála Lasalla a mojí maličkosti. Jedno je ovšem naprosto jisté: za svých devět euro dostanete takový náklad dojmů, až vám z toho jde hlava kolem, takže si připravte dalších zhruba 4,60 na čtvrtku piva nebo vína, abyste dali odpočinout nohám i hlavě... Na druhou stranu se nemusíte bát vzít s sebou partnerku, neboť Invalidovna uchvátila i moji nepříliš militaristickou ženu, která ji srovnala (byť je to nesrovnatelné) s Musée d´Orsay!
čtvrtek 13. května 2010
PAŘÍŽ-INVALIDOVNA
Navštívit v Paříži Invalidovnu je pro toho, kdo se zabývá napoleonskými válkami, takřka povinnost, i kdyby byl ve městě bůhví pokolikáté. Důvodů je mnoho počínaje krásným areálem z doby Ludvíka XIV., impozantním zejména při pohledu od mostu Alexandra III.(viz foto), přes expozici Musée de l´Armée až po kryptu s Napoleonovým katafalkem (opět foto) či zdejší kostel (též snímek). Za pozornost stojí i obchůdek se suvenýry, kde lze koupit leccos od sklenky s proslulým "N" či kravaty s napoleonskými včelami až po knihy, pro které byste jinak museli dost daleko. Pokud jde o expozici, má několik částí: starověké a středověké zbraně i zbroj (kde ovšem naleznete i impozantní figury jezdců Napoleonovy armády), období od Ludvíka XIV. po Napoleona III., světové války (včetně nezbytného de Gaulla) a modely pevností, většinou z Vaubanových časů. Expozice "De Louis XIV a Napoléon I", rozšířená na jaře až k Napoléon III. je nejnovější a staví především na exponátech, proto se zde najde minimum vysvětlujících historických textů, které by zasazovaly věci do času a souvislostí. Na jednu stranu je to dobře, na druhou špatně, každé pojetí má prostě svoje klady i zápory, souhrn vystaveného ale představuje úchvatnou sbírku (byť mi tu, pokud jsem se nepřehlédl, chyběla třeba maršálská uniforma a hůl, o proslulém klobouku Marcellina de Marbot od Pruského Jílového ani nemluvě...). Fotografovat tu lze bez blesku, bez něhož mnoho nevyfotografujete, což dokazuje (navzdory všem úpravám v PC) snímek generála Lasalla a mojí maličkosti. Jedno je ovšem naprosto jisté: za svých devět euro dostanete takový náklad dojmů, až vám z toho jde hlava kolem, takže si připravte dalších zhruba 4,60 na čtvrtku piva nebo vína, abyste dali odpočinout nohám i hlavě... Na druhou stranu se nemusíte bát vzít s sebou partnerku, neboť Invalidovna uchvátila i moji nepříliš militaristickou ženu, která ji srovnala (byť je to nesrovnatelné) s Musée d´Orsay!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
8 komentářů:
vidím, že jste tam nebyl v sobotu, jako já, jelikož to bylo hezky :-)
Co se týče suvenýrů, je jich tam opravdu mnoho, ale jaksi všechno je to takové laciné, takže jsem na propisku, či záložku s Napoleonem nezabral.
Figury jezdců jsou opravdu skvěle vyvedeny a z exponátů mne potěšila uniforma maršála Lannese, klobouk a jeho obvyklá jezdecká uniforma.
Na samotnou návštěvu muzea je si třeba vyhradit celý den, nebo aspoň půl den.
Připojuji se i k tomu, že ženu není nutno nechávat v parku. I ta moje se ráda připojila (jí se nelíbí Napoleonův sarkofág) a ráda shlédla i Pantheon, kam jsme pak směřovali následně (po tom pivu :)
Invalidovnu povinně navštěvuji pokaždé, když do Paříže vyrazím a vždy se najde něco nového, co si odtamtud odvezu. Ať už je to zážitek, nebo suvenýr. Část výstavy s napoleonskou tématikou mě posledně moc příjemě překvapila a strávila jsem v prostorách této části celé tři hodiny (a rozhodně ne jenom díky klimatizaci!). Namísto fotoaparátu, který také pořizoval mizerné snímky, mi posloužil skicák, který jsem hojně zaplnila.
Obchůdek se suvenýry je lapač turistů, zhouba! Při poslední návštěvě jsem se tam vracela pro knížku s karikaturami vojáků za 36 euro,...nu, když má člověk vstup do muzeí zdarma, všechno utratí v přilehlých obchodech (: V Louvru jsem zase hromadně skupovala pohlednice s obrazy (:
Ouvej, to znám, i když kreslit neumím; ty obchůdky se suvenýry, hlavně s knihami, mě vždy oberou o peníze, k čemuž se v Paříži přidá Gilbert Jeune (na rohu Boul Mich, vřele doporučuji, mají tam i věci antikvární za velmi přitažlivé ceny), FNACu a Virginu. Naposledy jsem odolal návštěvě napoleonského knihkupectvíčka Le livre chez vous; před pár lety jsem si kvůli němu musel přikoupit i další kufřík a naštěstí jsem tehdy necestoval letadlem, tam by mě snad ani pro nadváhu nevzali :-)
Zdravím Vás,
do Paříže se chystáme v druhé polovině tohoto týdne a Invalidovnu mám na programu ... váhal jsem, jestli vzít manželku (byť si občas nechá přednést něco z knih, které čtu ... a to včetně těch Vašich), ale článek a komentáře mě přesvědčily, že to projdeme spolu ...
Mějte se pěkně
Máte recht, ve dvou se to lépe táhne. Ona tam jsou navíc i jiná místa než vojenská (romantická procházka u Canal St.-Martin, přehršel zahrad, muzeum erotiky na Pigale, když nebudeme mluvit jen o umění :-))a u kafe nebo skleničky (což je nutnost, neboť nohy ochodíte i v metru při přestupu z jedné linky na druhou) je nemilé sedět sám. Krom toho, pařížská děvčata jsou oblečená poněkud fádně, samá černá a šedá, kostýmek, kalhoty, není mnoho těch, na nichž by oko unaveného válečníka se zalíbením spočinulo :-) Při nejhorším není obtížné ztratit se v davu turistů, obzvlášť v sobotu odpoledne je to hračka :-)
Tak výlet do Paříže máme za sebou a na Invalidovnu jsem měl cca 4 hodiny, což je opravdu zcela nedostatečné. Takže jsem proběhl Napoleonské období plus expozici o WWI a WWII (které jsou obě opravdu rozsáhlé) a už jsem si naplánoval, jak to projdu příště, až se do Paříže zase dostanu aneb je vskutku nemožné vstřebat vše, co je tu návštěvníkům k dispozici. Škoda jen těch popisů, kterých je v angličtině vskutku jak šafránu.
A ještě jeden postřeh, nedokážu tak zcela posoudit Napoleonské období, kde se přece jen nepohybuji tak dlouho, ale z expozice WWI i WWII přímo vál dech profrancouzského výkladu dějin (je to francouzské muzeum, tak je to do jisté míry pochopitelné), který byl ale z mého pohledu až moc zkreslený a tak trochu připomínal výklad dějin upravovaný komunisty v naší nedávné historii ...
A ještě k těm manželkám a přítelkyním, manželka se zúčastnila, i když cca po dvou hodinách to vzdala a usadila se s knihou na jedné z mnoha laviček v expozici. Nicméně nebyla sama a byl to moc pěkný pohled na odcházející dvojice, kdy muž prakticky vždy zářil nadšením z expozice a žena zářila nadšením z odchodu ... :o)
Ano, to se i moc líbí, ten postřeh o různých formách nadšení. Moje žena ovšem byla statečná a zpestřovala si to pózováním před samuraji či různou zbrojí, páč je už ze mne dost otrlá :-)
Dobrý den...chtěl bych také přispět svým názorem. O napoleoské války se zajímám od 11 let. Do teď nevím já ani kamarád co nás na této době okouzlilo. Možná to byla Napoleonova osobnost. Dříve jsem si ho však moc romantizoval a dělal z něj velkého hrdinu, který osvobozoval Evropu avšak už nejsem tak malý (je mi 16)
a vím že to takový hrdina nebyl ale nikdy bych neřekl tyran. Byl to člověk, který dělal chyby a měl přátele kteří umírali na jeho bitevních polích. Byl to sice sobec ale velký vojevůdce podle mě ten nejlepší. Dnes ho už vidím jinak ale pořád je to pro mě velký muž a politik který změnil běh Evropy.
Okomentovat