Právě jsem se po týdnu vrátil z Paříže, a i když ji docela důverně znám, stále mě naplňuje dojmy, což mi vydrží na pár článečků. To první, co jsem v ní tentokrát (hned po odhození zavazadla) navštívil, má přednostní právo, a myslím, že vás trochu překvapí. Jde o hospůdku, která se skrývá na jednom z rohů Rue Galande na levém břehu Seiny v Quartier Latin, takřka proti Notre-Damu, a jmenuje se La Guillotine. Takřka historickému interiéru dominuje popravčí nástroj, po němž má lokál jméno, a nad revolučním ostřím se skví nápis "Armées de la République". Jde totiž o gilotinu pojízdnou a vojenskou, používanou k utužování revoluční morálky, disciplíny i ideologie. Není to žádná replika, ale originál, jeden z velmi mála, a máte zvláštní pocit, když si vedle ní dáte pivo (zejména Brug´s velmi doporučuji) či cosi ostřejšího. Majitel hospůdky a gilotiny by mi snad i dovolil vložit hlavu do "límce", ale nějak jsem neměl chuť... Při pohledu na stroj, kterému se říkalo drsně buď "Vdova", nebo "Lujzička" jsem si vzpomněl na knihu, která mi vyšla minulý rok a možná unikla vaší pozornosti. Jmenuje se "Sňatky se smrtí", vydala ji MOBA a je to třetí svazek volné trilogie příběhů z francouzských dějin. Právě v příběhu "Svatba v časech teroru" s podtitulem "O gilotině a krvavé svatbě štrasburského fanatika Euloga Schneidera" hraje vojenská gilotina dost podstatnou roli. Pokud vás zajímají další příběhy z tohoto svazku, sahají od bandity Cartouche, psance Mandrina či Gávaudanské bestie (pamatujete film "Bratrstvo vlků"?) přes revoluční příběhy o pádu Bastily (jenž má daleko do učebnicových klišé) či utýraném králi-dítěti Ludvíku XVII., který nikdy nevládl, až po časy napoleonské. V historkách z té doby dominuje otazníky opředená poprava vévody d´Enghien roku 1804 a obsáhlý exkurs, který shrnuje záhady kolem Napoleonovy smrti na Svaté Heleně (tak skvěle nastíněné hraným filmem "Monsieur N.", u nás v TV promítaným jako "Napoleon").
Právě jsem se po týdnu vrátil z Paříže, a i když ji docela důverně znám, stále mě naplňuje dojmy, což mi vydrží na pár článečků. To první, co jsem v ní tentokrát (hned po odhození zavazadla) navštívil, má přednostní právo, a myslím, že vás trochu překvapí. Jde o hospůdku, která se skrývá na jednom z rohů Rue Galande na levém břehu Seiny v Quartier Latin, takřka proti Notre-Damu, a jmenuje se La Guillotine. Takřka historickému interiéru dominuje popravčí nástroj, po němž má lokál jméno, a nad revolučním ostřím se skví nápis "Armées de la République". Jde totiž o gilotinu pojízdnou a vojenskou, používanou k utužování revoluční morálky, disciplíny i ideologie. Není to žádná replika, ale originál, jeden z velmi mála, a máte zvláštní pocit, když si vedle ní dáte pivo (zejména Brug´s velmi doporučuji) či cosi ostřejšího. Majitel hospůdky a gilotiny by mi snad i dovolil vložit hlavu do "límce", ale nějak jsem neměl chuť... Při pohledu na stroj, kterému se říkalo drsně buď "Vdova", nebo "Lujzička" jsem si vzpomněl na knihu, která mi vyšla minulý rok a možná unikla vaší pozornosti. Jmenuje se "Sňatky se smrtí", vydala ji MOBA a je to třetí svazek volné trilogie příběhů z francouzských dějin. Právě v příběhu "Svatba v časech teroru" s podtitulem "O gilotině a krvavé svatbě štrasburského fanatika Euloga Schneidera" hraje vojenská gilotina dost podstatnou roli. Pokud vás zajímají další příběhy z tohoto svazku, sahají od bandity Cartouche, psance Mandrina či Gávaudanské bestie (pamatujete film "Bratrstvo vlků"?) přes revoluční příběhy o pádu Bastily (jenž má daleko do učebnicových klišé) či utýraném králi-dítěti Ludvíku XVII., který nikdy nevládl, až po časy napoleonské. V historkách z té doby dominuje otazníky opředená poprava vévody d´Enghien roku 1804 a obsáhlý exkurs, který shrnuje záhady kolem Napoleonovy smrti na Svaté Heleně (tak skvěle nastíněné hraným filmem "Monsieur N.", u nás v TV promítaným jako "Napoleon").
8 komentářů:
Zdravím Vás, jsem před koncem této vaší knihy a musím uznat, že to je horor.
Kdo vymyslel lámání kolem, to musel být opravdu chytrák. Když si ještě vezmu to martyrium před vlastním rozlámáním končetin.....
A umučení malého Louise XVII jste taky vylíčil "nechutně" (tím myslím trefně jak asi podaly prameny a jak to tenkrát fungovalo)
Každopádně si pořídím i předchozí 2 svazky, ať mám vražednou trilogii komplet :-)
PS-na základě Gévaudanské bestie jsem zhlédl i film Bratrstvo vlků (ale film bych hodnotil jako lehký průměr)
Díky za poklonu, cítím se jak historický Alfred Hitchcock. Vzato z tohoto pohledu je historie vcelku nechutý horror pro zvrhlíky, který, čím blíže k současnosti, nabývá na intenzitě. Proto urputně setrvávám (až na výjimky) v čase od roku 1815 níže, na to nedávné (případně zažívané) nemám ani já žaludek :-). Ale je dobré vědět, že např. Francouzská revoluce nebyla taková, jak se nám prezentovalo ve školních lavicích, že měla svoje velmi stinné stránky. Pokud jde o Gévaudanskou bestii, ten film není umělecké dílo, Indiána v něm si mohli odpustit, ale vcelku se velmi držel faktů (až na politickou pointu). Když jsem teď byl ve Francii, objevil jsem tam paperback na téma "Bete de Gévaudan", kterou nedávno napsal historik a zoolog v jedné osobě; důkladně dokumentované a těším se, jak s ní budu chodit na koupaliště... :-)
A kniha je dočtena.
Musím uznat, žil jsem v omylu.
Myslel jsem, či spíše věřil informacím, že Napoleon nebyl otráven. Teď se od Vás dočtu, že nejen že otráven byl, ale že snad ani nemusí ležet pod kupolí v Invalidovně....
Čemu má pak člověk věřit??
Nedivím se Francouzům, že nechtějí nechat prozkoumat "jeho" ostatky.
Co kdyby tam nebyl on??? Skandál je asi slabé slovo proto, co by propuklo. Já to snad ani osobně vědět nechci, tady by mi stačila legenda.
Vcelku máte štěstí, asi se totiž od smrti Bena Weidera nic dalšího nedozvíte; jeho výzkum pány akademiky ve Francii nesmírně popouzel a nikdy je nepřesvědčil. A musel by se stát zázrak, aby francouzská vláda souhlasila s exhumací... Zbývá si tedy jen představovat něco ve stylu filmu "Monsieur N" (česky Napoleon), když si osmyslíte Betzy Balcombovou... Mimochodem, teď zrovna někdo prodával pramen Napoleonových vlasů, ale na to bychom ani jeden neměli :-)
Ano ano máte pravdu a prodal se myslím za nějakých 278 000 kč.
Film jsem si právě stáhl tak jsem zvědav :-) Doufám, že bude lepší než bratrstvo vlků, které jsem si po přečtení příběhu v knize taky dovolil zhlédnout.
Mně se líbil, mnoho věcí (pominu-li milostnou fabulaci) je tam velmi věrných a navíc to má skvělou muziku: při "Agnus Dei" na začátku mi šel mráz po zádech. A Hudson Lowe je úžasný (a tváře starých granátníků při N. pohřbu v Paříži, to je kamera jak od Sergia Leona, prostě poráda)...
Právě jsem zhlédl Monsieur N.
Přiznám se, že to nebylo špatné. Herec ztvárňující Bertranda působí opravdu majestátně. Trošku mi to připomnělo film který jsem nedávno viděl s Ianem Holmem jako Napoleonem - Císařovy nové šaty.
Napadlo mě během scény, kdy mohl Napoleon utéct, proč to neudělal???
Ano sice tam pak říká Loweovi, že by neměl kam, ale stejně........
Celkový dojem není špatný, když to ještě srovnám s vaším výkladem v Sňatcích se smrtí, tak to nechává opravdu volnost fantazii.
Rád bych viděl i film Soupeř, český název, ale jaksi ho nejsem schopen sehnat v češtině. I když německy by mi taky stačil :-)
I mně se Monsieur N. líbil u muzika (hlavně Agnus Dei na začátku) je úchvatná. Pokud jde o Duellistes Ridley Scotta, měly by se dát objednat na amazon.co.uk, britská verze (stoprocentně kompatibilní s našimi stroji) má titulky a na 99 % i německé; na amazonu se to dá zjistit...
Okomentovat