pondělí 12. listopadu 2012

SLAVKOV-AUSTERLITZ 2012

Následující informaci jsem si dovolil převzít ze serveru www.austerlitz.org, kde se bezpochyby ještě objeví podrobnější program vzpomínkových akcí (proto na něj dávám prolink do nadpisu). Zde máte to, co vás asi zajímá nejvíc, tedy čas, téma, místo a účast bojové ukázky, kterou, jak z převzatého textu zjistíte, budu mít tu čest i potěšení live komentovat.

Hlavní vzpomínková akce věnovaná napoleonské historii ve střední Evropě proběhne ve Slavkově a na slavkovském bojišti ve dnech 30. listopadu – 2. prosince 2012. Hlavními body programu budou sobotní bitevní ukázka pod kopcem Santon (14:00), večerní defilé s přehlídkou a ohňostrojem ve Slavkově u Brna (19:30) a nedělní pietní akt na Mohyle míru (10:30). 
207. výročí bitvy u Slavkova
AUSTERLITZ 2012
30. LISTOPADU - 2. PROSINCE 2012
SLAVKOV, TVAROŽNÁ, PRACE A SLAVKOVSKÉ BOJIŠTĚ
Letošní bitevní ukázka v programu vzpomínkových akcí 207. výročí bitvy u Slavkova proběhne na tradičním místě pod Santonem u obce Tvarožná, 1. prosince 2012 od 14 hodin.
    Zúčastní se jí na 900 „vojáků“ v uniformách armád Francie, Varšavského vévodství, Rakouska, Ruska a Saska, na 60 koní a 15 děl. Účastníci přijedou kromě České republiky také ze Slovenska, Polska, Rakouska, Německa, Francie, Belgie, Itálie, Maďarska, Ruska a Rumunska.
    Průběh bitevní ukázky bude komentovat historik a autor literatury faktu, věnované mj. a především období revolučních a napoleonských válek, Jiří Kovařík. Scénář ukázky je letos inspirován závěrečnou fází rozhodujících bojů na Prateckých výšinách a ústupem koaličních jednotek přes Křenovice a Zbýšov na Slavkov a Hodonín, tedy sekvence bitvy nepříliš známá, protože probíhala souběžně s konečným útokem Soultova sboru do týlu koaličního levého křídla v údolí Zlatého potoka, jde o část bitvy, jejíhož závěru se na francouzské straně účastnily především jednotky pod velením maršála Bernadotta.
    V ukázce se představí na francouzské straně tři bataliony pěchoty v celkové síle cca 350 vojáků, dělostřelectvo bude obsluhovat mj. dva čtyřliberní polní kanóny systému Gribeauval, repliky v měřítku 1:1, jezdectvo bude zastoupeno jednotkami gardových jízdních myslivců a kyrysníků. Na koaliční straně to budou dva bataliony rakouské pěchoty a jeden ruské, početnější dělostřelectvo, a mezi jezdci nastoupí císařští a královští huláni, husaři a kyrysníci a ruští gardoví a bugští kozáci.
    Vstup do hlediště bitevní ukázky bude zdarma. Vstupenky na tribunu lze zakoupit v předprodeji na www.ticketstream.cz

3 komentáře:

roman.ricka řekl(a)...

Už se moc těším, i když více než bitva mě zajímá cvičení jednotek v areálu Slavkovského zámku, nebo prohlídka ležení přímo v Tvarožné.
Atmosféra zasněženého a zmrzlého parku, se cvičícími jednotkami a v něm jen hrstka promrzlých pozorovatelů, jenž se nabídla dva roky zpět, je nepřekonatelná.
Doporučuji všem!

Anonymní řekl(a)...

V roku 2005 som sa bol pozrieť pri príležitosti 200. výročia bitky a veľmi sa mi to páčilo. Niektorí, čo tam prišli v uniformách, sa v tom dosť vyžívali. Hlavne tí, čo vystupovali ako francúzski granátnici. Dokonca som tam videl aj jedného, čo mal pruskú uniformu z čias sedemročnej vojny :) Určite by som sa chcel pozrieť aj na 200. výročie Waterloo. Bude to určite veľkolepá šou. Inak už len čakám, kedy sa objaví monografia Ľudovíta XIV., je možné, že by to bolo ešte tento rok? Na záver by som mal ešte jednu otázku, na ktorú som nenašiel odpoveď (alebo som to asi prehliadol) v Nap. ťaženiach ani dvojdielnej Polostrovnej vojne - prečo sa Napoleon v rokoch 1810 a 1811, kedy bol relatívne pokoj, nevrátil do Španielska a nevybavil si s Angličanmi účty. Po prečítaní dvojdielneho Waterloo (čo bolo pre mňa ako frankofila bolestné čítanie) mi bolo jasné, že Napoleon Angličanov úprimne nenávidel a hádam nič by mu neurobilo väčšiu radosť ako zničenie ich armády.

Jiří Kovařík řekl(a)...

Dobrý den,
Ludvík se objeví až v první polovině roku 2013, odhadl bych to na květen; určitě dám vědět, jak věc postupuje, a ohlásím vyjití.

Vaše "proč" ohledně Španělska je chytrá otázka, ale nemá vyčepávající odpověď. Mnozí odhadují, že se tu projevovala určitá pohodlnost, na zřeteli měl císař spíše uspořádání Evropy a sňatek, po němž následovalo narození syna, dynasticky velmi významná věc, což hrálo také roli. Jenže proč se po debaklu v Portugalsku a nezanedbatelných prohrách ve Španělsku (Barrosa, Albuera, Fuentes de Onoro) pouštěl do války na dvou frontách (Rusko) má jediné vysvětlení: očekával, že vše dopadne jako roku 1809 s Rakouskem, tedy relativně rychle a vítězně. Rusko se stalo problémem č. 1, na Španělsko mohl přijít čas až potom, a že r. 1812 prohraje (navíc tak katastrofálně), to si nepřipouštěl, jinak by tam přece netáhl. Tak si to ostatně představoval ještě před bitvou u Borodina, kdy dostal zprávu o Marmontově prohře u Salamanky/Arapiles.