"Aby se věc podařila, musí každý učinit ústupky a odjíždět nespokojen. Právě z těchto částečných obětí se musí zrodit všeobecná shoda a všeobecný prospěch. (Talleyrand)
Zde se však nehodlám zabývat učebnicovou evropskou politikou a nebudu zde rekapitulovat politická jednání ani výsledky kongresu, k nimž je dost materiálu jinde. Zlákal mě průběh kongresu takřka den po dni tak, jak jsem ho zachytil a jak ho zde po úpravách a doplňcích předkládám. Obávám se sice, že čtení bude únavné (vždyť kongres trval od 13.9.1814 do 12.6.1815) a postupně dost jednotvárné, ale nakonec není třeba číst důsledně všechno - i tak poopraví představy tím, že ukáže skutečnou „pracovitost a zaneprázdněnost“ hlavních i vedlejších aktérů kongresu a poodhalí smysl bonmotu knížete de Ligne (někdy připisovaného Talleyrandovi), který jsem si vypůjčil do názvu příspěvku.
Vídeň měla v té době 230 000 obyvatel a tím byla třetí největší evropskou metropolí. Jako místo konání kongresu ji prosadil car Alexandr jako výraz díků za to, že Rakousko po 20 let stálo v čele koalic a odporu proti francouzskému expansionismu. Překážkou setkání sice mohly být dvě nedávné okupace Vídně (1805 a 1809), nedávný státní bankrot (1811) i povaha císaře Františka - nepřítele okázalosti a vyhazování peněz, ale šlo o postavení Rakouska a prestiž Habsburků. Vídeň i celá země se tedy překonaly, sebraly všechny síly a prostředky a předvedly Evropě nádheru, která dlouho zůstala v paměti všech účastníků a svědků událostí. Málokdo měl přitom představu, zda a nakolik budou vynaložené úsilí a peníze zúročeny... Posuďte sami:
Úterý 13.9.1814
Do Vídně přijíždí hrabě Nesselrode (Rusko) a lord Stewart = Castelreagh
14.9.
Přijíždí baron von Stein (Prusko)
17.9.
Přijíždí rytíř de Labrador (Španělsko), sasko-výmarský vévoda Karel August, vévoda Campo Chiaro (Neapol) a kníže von Hardenberg (Prusko)
18.9.
Přijíždí kníže von Wrede (Bavorsko)
Do Vídně se z Bádenska po několika týdnech vrací Metternich. Kongres začíná večer plenárním zasedáním čtyř mocností (Anglie, Rakousko, Prusko, Rusko). Bylo rozhodnuto, že zasednou tři výbory: pro společné zájmy a evropskou zahraniční politiku (přizvány budou Francie a Španělsko), pro německé záležitosti (členy budou Rakousko, Prusko, Hanoversko, Bavorsko, Württemberg) a pro švýcarské záležitosti.
N.B.: dále si pro zkrácení dovolím označovat zasedání delegací a vrcholných či pověřených zástupců moderní terminologií = G4, G5 atd.
21.9.
Císaři Františkovi udělen Podvazkový řád.
22.9.
Čtyři ministři podepisují první protokol.
Večeře u kněžny Vilemíny Zaháňské.
Přijíždějí králové württemberský (Bedřich I.) a dánský (Bedřich VI.).
23.9.
Dorazil Talleyrand se suitou (z Paříže vyjel 16.9. a na ministerstvu ho po dobu nepřítomnosti zastupoval markýz de Jaucourt). Ubytoval se v Kounickém paláci v Johannesgasse, jehož interiéry však byly v bídném stavu - lůžkoviny, koberce i závěsy prožrané od molů, vše se muselo vyměnit.
24.9.
Přijíždí korunní princ württemberský a princ Vilém Pruský.
25.9
Brzy ráno kanonáda oznámila, že car vyjel z Nikolsburgu (= Mikulova) a dorazí do Vídně v nejbližších hodinách. Císař František s bratrem arcivévodou Josefem cara a pruského krále Fridricha Viléma III. uvítali na Táborském mostě poblíž hostince, který se pak začal zvát „U tří spojenců“. Doprovodili hosty až do Hofburgu. Carova sestra Jekatěrina se od ostatních oddělila a inkognito odjela do Vídně. Carevna je dosud na návštěvě u rodičů v Bádenu a do Vídně se vypraví až za několik dní.
Všichni tři panovníci jeli přes Prátr do Hofburgu koňmo mezi špalíry vojáků, za hlaholu všech vídeňských zvonů, hudby orchestů a před očima tisíců diváků.
Večer se všichni dosud ve Vídni přítomní panovníci sešli v Hofburgu ke společné večeři. Zatím chybí už jen bavorský král Maxmilián I. Josef, který dorazí až následujícího dne.
27.9.
Přijíždějí bavorský král a malíř Jean-Baptiste Isabey
29.9.
Přijíždí Eugène de Beauharnais. Večer ohňostroj v Prátru
30.9.
František I. pořádá gala recepci v Hofburgu
1.10.
Ve dne: Talleyrand rozeslal představitelům G4 memorandum.
Večer: gala představení v Burgtheatru, po něm recepce u kněžny Bagrationové, obojí za účasti cara
2.10.
Přijíždí velkovévoda bádenský, hrabě Löwenhielm (Švédsko) - a podle webu i hrabě koperský (Koper je dnes ve Slovinsku, tehdy byl rakouský?)
Mše (= byla neděle) pod širým nebem na pevnostním kolišti, jíž předcházelo defilé jezdectva i pěchoty, které utvořily čtverhran kolem oltáře.
Večer první reduta - maškarní ples v Hofburgu, zúčastnilo se 12 000 lidí, po akci se napočítalo 3 000 chybějících stříbrných čajových lžiček s císařským erbem...
3.10.
První pondělní společenská akce u Metternichů ve Státním kancléřství, večeře na carovu počest u knížete Razumovského (ruského vyslance ve Vídni)
4.10.
Dělostřelecké manévry na Simmeringu
5.10.
Talleyrand se nepohodl s Hardenbergem na téma „práva národů“.
Lov v Auhofu.
Večeře u knížete Windischgrätze - pozváni Talleyrand, Gentz, Vilemína a Dorotea Kurlandské, kníže Liechtenstein. Talleyrand později informoval Ludvíka XVIII. o „dlouhém a vážném rozhovoru“ po večeři s Gentzem
6.10.
Lidová slavnost v zahradách Augarten
7.10.
Přijíždí Marie-Louisa, ubytována v Schönbrunnu
8.10.
Po 10 dnech pracovních jednání je rozhodnuto, že kongres bude pokračovat až 1.11.
9.10.
Přijíždí velkokníže Konstantin.
Mše a vojenská přehlídka.
Lov v Laxenburgu.
Císařský pár pořádá maškarní ples v Zimní jízdárně Hofburgu, imitující ledový palác dekorací z křišťálu a stříbra. Všechny dámy jsou oděny bíle nebo růžově, pánové v uniformě nebo modro-černém fraku.
10.10.
Arcivévoda Karel pořádá pro cara a pro pruského krále exkurzi na bojiště u Aspern/Essling.
Představení opery "Moses" v Theater an der Wien.
Večeře pro 120 stolovníků v kancléřství, následoval taneční večírek
11.10.
Panovníci v Schönbrunnu sledovali večerní představení opery „Johann von Paris“, poté večeřeli v Oranžerii.
12.10.
Přijíždí švýcarský prezident Vincent de Salis-Sils a Angličan sir Sidney Smith.
Lov v Laxenburgu a ples v Appolonově sálu.
13.10.
Ples v Hofburgu
16.10.
Představení Haendelovy opery „Samson“ v Zimní jízdárně
18.10.
Velká vojenská přehlídka v Prátru k výročí bitvy u Lipska.
Šlo o jednu z největších slavností kongresu, uspořádanou podle představ císaře Františka I. jako dík vojákům. Prátr se již od rána plnil diváky, počasí bylo nádherné. Při příjezdu panovníků utvořilo vojsko dvojitý čtverhran, uprostřed něhož se tyčil stan. Po slavnostní mši zaujali panovníci místa poblíž letohrádku a sledovali defilé. Kolem letohrádku a na pláni Simmering byl vojákům vídeňské posádky na dlouhých stolech podáván oběd připravený na místě v polních kuchyních. Celé prostranství slavnosti bylo kvůli bezpečnosti oploceno rybářskými sítěmi, tyčila se na něm i obrovská pyramida ze zbraní a bojových standard.
Večer pořádal Metternich ples.
19.10.
Car obědvá u knížete Razumovského.
20.10.
Baron von Gagern pozval anglickou delegaci do Laxenburgu a Badenu.
Lov v Prátru. Ples pořádaný vídeňskou radnicí v pověstném tanečním sále Mehlgrube. Soukromý večírek u hraběte Stackelberg na počest carských manželů.
22.10.
Bál u hraběte Zichyho.
23.10.
Bál u dvora. reduta. Bál u hraběte Schönborna.
24.10.
Metternich se nepohodl s carem.
Císař František, car a král bedřich Vilém III. odjeli do Budapešti, zůstanou tam do 27.10.
26.10.
Ples u Stackelberga
30.10.
Zahajovací zasedání G18. Zasedání G8. Ověřování pravomocí.
Koncert 20 klavíristů, ples u Metternicha.
31.10.
Pracovní zasedání G6 (přizvány Francie a Španělsko), kníže Metternich zvolen předsedou kongresu na návrh Talleyranda a se souhlasem císaře Františka.
Večer ples u knížete Razumovského na počest přítomných panovníků.
1.11.
Slavnostní zahájení kongresu.
Večer repríza koncertu z 30.10.
2.11.
Přijíždí hrabě de Noailles.
3.11.
Car Alexandr je nemocen.
Večer ples u dvora
6.11.
Večerní koncert 9leté zázračné kytaristky Franzisky Bolzmannové
8.11.
Maškarní ples pro 1 500 pozvaných u Metternicha, auquel participent 1500 invités. Toho večera měla lady Castelreaghová ve vlasech Podvazkový řád svého manžela. Jeden z nejnádhernějších večerů kongresu skončil až s ránem
10.11.
Lov v parku Lainz. Velká reduta v Zimní jízdárně
14.11.
Bál u dvora
17.11.
Ples pořádaný vídeňskou radnicí v Mehlgrube, během něhož byl car stižen nevolností
20.11.
Vzlet horkovzdušných balónů v Prátru.
23.11.
Císařský karusel Císařské jezdecké školy (Hofreitschule) v Zimní jízdárně. Zlatým hřebem dlouho připravované akce byl simulovaný boj, jehož pravidla ovšem zakazovala jakákoli zranění. Pro tuto příležitost objednal arcivévoda Rudolf u Ludwiga van Beethovena hudbu, která se nezachovala. Je o ní zmínka pouze ve skladatelově dopisu:
„Vidím, že Vaše císařská Výsost hodlá nechat hrát moji hudbu i koním. Budiž, uvidíme, zda při ní jezdci budou moci předvádět nějaké obratné kousky. Ha, ha, baví mne, kterak o mně Vaše císařská Výsost smýšlí. Budu tedy po celý život vaším oddaným služebníkem...
„Vidím, že Vaše císařská Výsost hodlá nechat hrát moji hudbu i koním. Budiž, uvidíme, zda při ní jezdci budou moci předvádět nějaké obratné kousky. Ha, ha, baví mne, kterak o mně Vaše císařská Výsost smýšlí. Budu tedy po celý život vaším oddaným služebníkem...
P.S. Tato koňská hudba přicválá k Vaší císařské Výsosti co nevidět.“
Karusel se následně dočkal tří repríz.
Po karuselu následoval maškarní ples.
24.11.
Maškarní bál v paláci Augarten.
26.11.
Bál u hraběte Zichyho
27.11.
Panovníci večeří u dvora
29.11.
Ludwig van Beethoven dirigoval před všemi shromážděnými panovníky a 6 000 posluchači koncert svých děl: Sedmá symfonie, Wellingtonova bitva u Vittorie, Wellington u Vittorie (Antonio Salieri řídil kanonádu, Johann Nepomuk Hummel bicí a Meyerbeer obsluhoval stroj na výrobu hromu...) a také kantátu Der glorreiche Augenblick (Slavnostní okamžik). Za toto dílo bude koncem roku jmenován čestným občanem města Vídně. Koncert byl skladatelovým triumfem, i když symfonie se nesetkala s žádným velkým ohlasem, a opakoval se 2. prosince.
3.12.
Metternich nemocen
6.12.
Bál u knížete Razumovského
8.12.
Proslavené kázání otce Zachariase Wernera ve františkánském kostele (Franziskaner - klášter s rodovou hrobkou Habsburků)
Večeře u cara Alexandra
9.12.
První představení amatérského divadla „Paša ze Suresnes“ ve francouzštině pod režií malíře Isabeye a architekta Moreaua. Následovala série „živých obrazů“ podle děl slavných mistrů vystavovaných ve Vídni. Představení se budou opakovat 21.12.
11.12.
Koncert Louise Spohra v malém Redoutensaal.
13.12.
Umírá celoevropská celebrita, 79letý literát, diplomat a voják, kníže Charles-Joseph de Ligne alias „Růžový princ“ = pro svou nezřízenou zálibu v této barvě. Když revoluční Francie anektovala Belgii, konfiskovala mu jeho tamní rodové panství a majetek, od té doby žil v relativní chudobě. Carevna Kateřina II. jej jmenovala z čirého soucitu ruským polním maršálem a věnovala mu pozemky na Krymu. Ve Vídni se podílel na organizování radovánek kongresu. Autor titulku tohoto příspěvku (Der Kongreß tanzt viel, aber er geht nicht weiter) pronesl ještě svůj poslední bonmot: „Kongresu chybí ještě jedna věc, pohřeb polního maršála - já to zařídím.“
Pohřbu se zúčastnilo několik tisíc Vídeňanů
18.12.
Panovníci společně večeří u dvora
20.12.
Koncert u dvora
23.12.
Koncert u dvora
24.12.
35. narozeniny cara Alexandra: slavnostní pravoslavná mše, hostina a galakoncert v Hofburgu. Císař František se na oslavy oblékl do ruské důstojnické uniformy.
25.12.
Beethovenův koncert a „soukromý“ ples v Hofburgu.
26.12.
Odjíždí würtemberský král Bedřich I.
27.12.
Potvrzena Metternichova volba předsedou kongresu
29.12.
Zasedání G4.
Piknik v paláci Augarten.
30.12.
Bál u knížete Razumovského
31.12.
Silvestrovská oslava u hraběte Zichyho
Těsně před plesem, který chystal car Alexandr pro diplomatické delegace na kongresu, komplet vyhořelo ruské vyslanectví = palác knížete Razumovského. Císař František přijel k ohni na koni a když se dozvěděl, že příčinou požáru byl bezpochyby nejmodernější systém vytápění budov, pronesl: „Vida, kam vedou snahy o modernost.“
Neděle 1.1. 1815
Ludwig van Beethoven diriguje koncert tisícihlavého orchestru.
Recepce a ples v Hofburgu. Císař František stůně, takže hosty vítá císařovna a ples zahajuje v císařově zastoupení kníže Schwarzenberg.
2.1.
Značně agilní Ludwig van Beethoven naposled koncertuje na klavír před panovnickým obecenstvem.
3.1.
Anglie, Francie a Rakousko podepisují tajnou obrannou smlouvu namířenou proti Prusku a Rusku
9.1.
Maškarní slavnost u Metternicha (repríza bude 23.1.) Car Alexandr byl pozván, ale nedostavil se
18.1.
Bál u lorda Stewarta = Castelreagha na počest narozenin anglické královny
21.1.
Obřad na paměť Ludvíka XVI. ve svatoštěpánském chrámu za účasti všech účastníků kongresu. Katafalk uprostřed lodi obklopený sádrovými sochami - alegoriemi Francie, Evropy, Víry a Naděje, byl dílem Isabeye a Moreaua. Mši sloužil vídeňský arcibiskup Sigismund Anton Hohenwarth, rekviem složil Sigismund von Neukomm, žák Josefa Haydna a dvorní kapelník Talleyradnda (jehož nápadem celá akce byla). Francouzský farář kostela sv. Anny přečetl Ludvíkovu závěť ve francouzštině a pronesl kázání. Po obřadu následovala recepce a hostina v Kaunitzkém paláci, po ní „klub“ a ples u hraběte Zichyho.
22.1.
Vyjížďka kongresistů na saních.
Vyjížď ka byla plánována již dlouho předem, ale kvůli počasí několikrát odložena. Nakonec vyjel nádherný průvod 35 dřevěných a bohatě zlacených saní s rudými sametovými sedátky a zlacenými třapci. S vojenským doprovodem a s fanfárou pomalu vyjel z Josefplatz, projel městem a poté zamířil klusem k Schönbrunn, kde na výletníky čekal ples. Průvod vedl vrchní ceremoniář kniže Trautmannsdorf, následoval císař s carevnou, carem a kněžnou Auerspergovou, dánský král a velkovévodkyně výmarská, pruský král a hraběnka Zichyová. Dámy byly oděny v kožešinách, pánové v uniformách, koně měli chocholy z pštrosích per a proti chladu byli chráněni tygřími kůžemi. celý průvod měl ostentativně demonstrovat bohatství Rakouska. Sledovaly jej samozřejmě davy sbíhající se už od rána. Ozývaly se však i hlasy pranýřující takovou marnotratnost. Na Nový rok byla totiž zvýšena daň z příjmu o polovinu, potměšilí Vídeňané proto okamžitě překřtili honosné saně na Padesátiprocentky...
Téhož dne bylo ještě na pořadu představení opery "Aschenbrödel" v Schönbrunnu.
25.1.
Panovníci večeří u dvora u příležitosti carevniných narozenin, následuje galakoncert v obřadní síni
28.1.
Ples u dvora a recepce u hraběte Palffyho v Hernals
30.1.
Lord Castelreagh odvolán
31.1.
Odjíždí královna bavorská se svou suitou.
1.2.
Banket u Talleyranda pro 60 pozvaných na počest příjezdu vévody Wellingtona místo odvolaného Castelreagha.
2.2.
Velká reduta a ples u knížete Schwarzenberga.
5.2.
Večeře u Metternicha na Weelingtonovu počest, následována recepcí.
7.2.
Maškarní bál u Metternicha na závěr masopustu.
8.2.
Společné prohlášení o zrušení otroctví.
15.2.
Odjíždí lord Castelreagh
26.2.
Talleyrand odjíždí do Prešpurku. Téhož dne uprchl Napoleon z Elby.
1.3.:
Mše k výročí úmrtí Leopolda II.
4.3.
Dvůr jede do Prátru a Augarten na operu "Agnès Sorel"
5.3.
Představení opery L. van beethovena „Kristus na hoře Olivetské“.
7.3.
Kongres se dozvídá o napoleonově návratu z Elby.
Předchozí noci se diskutovalo až do 3 hodin ráno a Metternich zakázal, aby ho budili. Kolem 6. hodiny ranní však jeden z jeho sloužících zákaz porušil a předal metternichovi depeši od rakouského konzula. Metternich ji zprvu bez přečtení odložil, pokusil se opět usnout, ale nakonec ji otevřel a dozvěděl se, že do Janova vplula anglická loď s úkolem pátrat, kde se nachází Napoleon, který zmizel z Elby. "Byli jsme právě na plese u Metternicha, když nám oznámili, že Napoleon se vylodil v Cannes a postupuje (..) Jako by náhle zhasly tisíce svic... tanečníci se zastavili, orchestr hrál naprázdno..." (de la Garde)
Kongres se s Napoleonovým návratem nehodlal smířit a okamžitě jej prohlásil za psance, přičemž císař František v deklaraci zmírnil původní příliš příkré Talleyrandovy formulace...
Večer představení Kotzebueovy jednoaktovky "Die alten Liebschaften", účinkovali Dorotea Kurlandská, Marie Metternichová, Selina Meadeová, Ilora Wrbnová a Gabriel Auesperg. Těsně před rozevřením opony pronikla na veřejnost zpráva o Napoleonově útěku, až dosud tajená. (Napoleon právě vjel do Grenoblu)
8.-12.3.
Talleyrand, Metternich a Wellington cestují do Prešpurku
9.3.
Carevna odjíždí do Karlsruhe
13.3.
Napoleon postaven mimo zákon
16.3.
Odjíždí švýcarský prezident Salis-Sils
17.3.
Porada vojenských velitelů u Wellingtona.
18.3.
Představení francouzského divadla.
19.3. (Květná neděle)
Večeře u Vilemíny Zaháňské za účasti Talleyranda, Metternicha, Wellingtona, Gentze, Louise de Rohan a tajemníků anglického a francouzského vyslanectví.
25.3.
Odjíždí princ Vilém Pruský. Revize Chaumontské smlouvy (smlouva z 8.3.1814 o jednotě a vzájemné pomoci spojenců proti Francii).
27.3.
Podpis spojenecké smlouvy.
Ples v Hofburgu za účasti všech panovníků.
28.3.
Ramenový telegraf oznámil Napoleonův vjezd do Paříže.
Francie se připojuje k Chaumontské smlouvě
Večer recepce u Vilemíny Zaháňské u příležitosti Wellingtonova odjezdu.
29.3.
Wellington odjíždí do Holandska, aby se ujal vrchního velení spojeneckých sil. Odjíždí Sir Sidney Smith
30.3.
Muratova proklamace o sjednocení Itálie.
3. - 5.4.
Zasedání G5
7.4.
Odjíždějí král bavorský, korunní princ wurttemberský a Eugène de Beauharnais.
8.4.
Odjíždí korunní princ bavorský
10.4.
Zasedání G5 k územním požadavkům Rakouska.
20.4.
Zasedání G5.
Večer představení Haendelova oratoria „Mesiáš“ (repríza 23.4.)
23.4.
Odjíždí hrabě de Noailles.
24.4.
Odjíždí princ von Wrede
27.4.
Arcivévoda Jan odjíždí do Itálie.
30.4.
Zasedání G5, mimo jiné o anglických subvencích.
12.5.
Kongres zbavuje Napoleona trůnu
16.5.
Odjíždí dánský král s celým doprovodem
23.5.
Metternich je pověřen vypracováním závěrečného aktu kongresu.
26.5.
Alexandr I. a Fridrich Vilém III. odjíždějí z Vídně - pruský král míří do Berlína, car do hlavního spojeneckého stanu v Heilbronnu.
27.5.
František I. s manželkou odjíždí do Heilbronnu.
Schválení závěrečného aktu
28.5.
Odjíždějí carova sestra Jekatěrina Oldenburská, vévoda Sasko-Výmarský a baron von Stein.
8.6.
Kongres zakládá Německou konfederaci.
Odjíždí hrabě Nesselrode
9.6.
Poprvé se sešli komplet všichni účastníci kongresu, aby vyslechli ve slavnostním sále Hofburgu četbu závěrečného aktu. Následovala recepce, jíž jménem císaře předsedal Metternich.
Všichni ministři podepsali závěrečný akt.
Kongres oficiálně skončil.
10.6.
Odjíždějí Talleyrand a Hardenberg
11.6.
Oficiální zakončení kongresu.
12.6.
Odjíždí Metternich a nazítří dorazí do císařského hlavního stanu v Heidelbergu, kde se 18.6. dozví o bitvě u Waterloo.
Žádné komentáře:
Okomentovat