JOB

Název příspěvku vás možná zarazil, ujišťuji však, že nepůjde o biblické čtivo z příslušné knihy Písma, neboť za oním třípísmenkovým jménem se skrývá francouzský ilustrátor, jenž si takový pseudonym vytvořil z některých počátečních písmen svého jména. Celé znělo Jacques Marie Onofroy de Bréville, narodil se v Bar-le-Duc 25. listopadu 1858, zemřel 15. září 1931 v Neuilly u Paříže a patří mezi nejproslulejší ilustrátory, kteří se zabývali napoleonským obdobím. Toužil studovat na École de Beaux-Arts, což je francouzská obdoba české Umprum, leč otec byl proti a syn se dal ze vzdoru k armádě, v níž zůstal až do roku 1882. Zamiloval si vojenský život, vojsko mu všípilo silně patriotické, až se šovinismem hraničící přesvědčení (po prohrané prusko-francouzské válce pochopitelné) a teprve nyní vysněnou uměleckou školu absolvoval, přičemž už roku 1886 začal na uměleckých salonech vystavovat, byť s ohlasy dosti rozpornými. Nechal malování, přesedlal na kresbu a karikatury, začal publikovat v časopisech jako La Caricature či La Lune, brzo ale zjistil, že se stává velmi oblíbeným ilustrátorem knih pro děti, z nichž mnohé byly vlastenecko-heroické a věnované právě Napoleonovi i jeho armádě. Z toho pak vznikly dvě knihy (či spíše soubory ilustrací) nejznámější, La Vieille Garde impériale (Stará císařská gardy) a L´Épopé du costume militaire française (Epopej francouzského vojenského oděvu) Henriho Bouchota. Jobova konturovaná a kolorovaná kresba je dokonale charakteristická, na první pohled rozpoznatelná a stylem připomíná to, co přišlo až mnohem později, kresbu komiksovou. Bezpochyby mnohé jeho obrázky znáte a z následujících příkladů se o tom určitě přesvědčíte!  Knižně stále vycházejí, nejčastěji jako soubor, zahrnující výbor z obou jmenovitě uvedených děl.

Gardoví pěší granátnici na pochodu

Gardoví granátníci u Jílového

Útok kyrysníků

Červení kopiníci

Lannesova smrt

Moskva!

Odpočinek granátníků císařské gardy