Už mě trochu nudí, když někdo srovná Napoleona s Hitlerem, přesto se snažím stále vysvětlovat, že je to hluboký omyl. Naposledy podobné srovnání učinil Ondřej Neff v článku z 8. listopadu t. r., publikovaném v Lidových novinách pod titulkem Černobílý Hitler (prolink na plné znění je v nadpisu). Jaksi bokem tu napsal:„Je to dlouho, kdy mě poprvé napadla otázka, jak se budoucnost postaví k Hitlerově historické figuře. Nasnadě je srovnání s Napoleonem. Vždyť také on byl nelítostný agresor a podle odhadů zavinil smrt dvou a půl milionu vojáků a milionu civilistů v Evropě i v zámoří. Přesto je vnímán jako velikán, jako obdivuhodná postava. Hitler byl v tomto směru výkonnější, počet obětí druhé světové války se odhaduje na dvaašedesát milionů a také se změnil poměr padlých vojáků a civilistů.“
Dovolím si kolegu spisovatele (který onen příměr nepoužil poprvé) poučit o tom, co v hodinách dějepisu zanedbal a pak už nedohnal. Přirozená lenost mě přitom žene k použití odstavců, mnou napsaných v komentářích a diskusích na tomto blogu. Hitler je zosobněním nacismu a fašismu.
Tyto dvě politické koncepce charakterizuje:
-nacionálně-socialistický program
-antislavismus
-antisemitismus
-teorie nadřazenosti rasy
-sociální darwinismus
-odstranění parlamentarismu
(a samozřejmě by šlo dodat koncepce Blut und Boden či Drag nach Osten, ty ale plynou z výše uvedených bodů)
Ani jeden bod nelze na bonapartismus aplikovat (k parlamentarismu připomínám existenci senátu v době císařství). Napoleona jde nanejvýš přirovnat k absolutistovi (Ludvík XIV., atd.), či k diktátorovi (Oliver Cromwell, Maxmilien Robespierre a stovky jiných), nebo k dobyvačnému válečníkovi-monarchovi (Alexandr Veliký až Fridrich Veliký...). Pokud kdo srovnává Napoleona s Hitlerem, plete si hrušky s jablky a měl by vrátit školné, nebo psát o něčem jiném.
Chce-li pan Neff vhodnou modernější personifikaci války, na kterou by mohl Napoleona naroubovat, měl by se opřít spíše o Bismarcka či Viléma II., a jakkoliv jsou to postavy pro mne nesympatické, mlčel bych... Pokud hledá paralelu pro Hitlera, byl by vhodnější Josif Vissarionovič, Pol Pot či Rudí Khmerové, nebo možná Attila; i Čingizchánovi by hodně křivdil. Smůlou ovšem je, že by to nevyznělo tak efektně a o efekt přece jde, n´est ce pas?
Neodpustím si položit panu Neffovi zlomyslnou (byť řečnickou) otázku: to Victor Hugo v Bídnících (i ve svých básních) a Stendhal v Kartouze Parmské či Červeném a černém, atd., postavili takový pomník muži, který se tolik podobal Hitlerovi. Jak je to možné? Neměli by se zatratit? Nebo jim to poblouznění protentokrát promineme?
Mimochodem, názor, že Napoleon je Hitler, potažmo že bonapartismus je předobrazem nacismu, hlásala marxisticko-leninská historiografie (a zejména její dobově podmíněná marxisticko-leninsko-stalinská odnož) a lze jej najít ve vysokoškolských učebnicích z té doby. Dodnes jsou o tom (poněkud překvapivě, byť tak velké překvapení to zase není) přesvědčeni někteří učitelé v USA, nejspíš dík Karlu Marxovi a jeho příteli Bedřichovi Engelsovi, kteří jsou oba autory řady hesel v Encyclopedia Americana, což je taková americká Britannica, či Otta, jak chcete... Přední napoleonští historikové v USA (např. G. Nafziger) podobné názory kategoricky odmítají (z ostatních jmenujme třeba Francouze T. Lentze či Brita Ch. Esdaila, chceme-li moderní špičku).
Co se obětí války týče, opět z lenosti použiji odstavce napsané v reakci na jeden článek v Reflexu, na kterou zmíněný časopis pochopitelně nezareagoval. Ta kvanta obětí připadají na vrub tzv. koaličních válek, jichž se Napoleon Bonaparte aktivně účastnil až od roku 1796, navíc do roku 1800 jako jeden z mnoha. Byl nelítostný agresor, jak si myslí pan Neff? Válku druhé koalice vyhlásili Francii její nepřátelé. Válku třetí koalice rovněž. Válku s Pruskem roku 1806 začalo Prusko, polské tažení roku 1807 vyplynulo z toho, že Rusko od roku 1805 neuzavřelo s Francií mír, který Rakousko podepsalo u Prešpurku, a válku roku 1809 začalo Rakousko. Takže nám zbývají roky 1812 až 1815, z čehož plyne, že oním velkolepým způsobem ničili Evropu jak "hodní", tak i "zlí".
Summary: Diffrences betwen Napoleon and Hitler; my reaction, explanation and response to an article in Czech newspapers Lidové noviny (see the link in the title).
20 komentářů:
Zajímalo by mě, jestli si pan pisatel čte následné názory na svoje články, či jak k podobným scestným srovnáním přichází. Těmi názory myslím Váš, nebo Jakubův, jelikož vy dva jste 100 % ti, jenž se k tématu mohou erudovaně vyjádřit. Myslel jsem, že první článek stačil, ale spletl jsem se. Myslím, že pan Neff musí mít s Napoleonem nevyřízené účty, jinak mi to má hlava jaksi nebere.
Asi nemá jak, já mu chtěl prolink poslat na Lidovky, jenže tam se musí jedinec na komentáře přihlásit s plnu adresou a se vším jak na odběr zboží, což se mi nelíbilo, na to jsem moc líný a spíš podobný postup beru jako znamení: "Merde s vašimi komentáři, holoto šťouravá " :-) Ono to vyjde nastejno, oběma pánům autorům i redaktorům Reflexu jsem předchozí reakci poslal, leč odezvy hrachu na stěnu vrženého a mlčení mrtvého brouka se mi dostalo. Holt orel (a žurnalista) much nelapá, pro chytání žhavých témat na to nemá ostatně čas :-))) Třeba mu to ale někdo donese...
Kéž by pan Neff zůstal čistě u informace o té výstavě, to by ten článek měl alespoň nějakou hodnotu. V tištěné podobě je dobrý tak na podpal v kamnech. Jak ale naložit s elektronickou podobou? :) Ze dvou holých statistik vytvořit úvahu o tom, že zmínění pánové jsou vlastně stejné bestie i bez ohledu na tyto statistiky...hm, to je hodno českých médií. Mnohdy (ne vždy) dojdu po přečtení článku k názoru, že autor o tom vlastně nic neví a zpravidla vychází jen s obecných znalostí. Bohužel je to i tento případ. Lidé mají tendenci věci zjednodušovat, nezabývají se příčinou událostí, okolnostmi a ani následky. Ten článek o článku bych nazval Černobílý Ondřej Neff. Je tu více akční, úderné, více v duchu současné žurnalistiky :)
Celkem nedávno mi padla do ruky učebnice dějepisu pro ZŠ, táta je jedné ředitelem, tak mě zajímalo, co dnes v těch učebnicích je (své ze ZŠ si nepamatuju, a na gymplu jsme měli francouzské).
M. Hlavačka: Dějepis pro 8. ročník ZŠ (novověk), SPN, Praha. S Hitlerem tam Napoleona explicitně nesrovnává, ale je to tak obludný text, že jsem nevěřil svým očím.
Například:
"První konzul Napoleon Bonaparte uštědřil Rakušanům několik porážek v severní Itálii a v Bavorsku. Císař Napoleon I. si již chtěl podmanit celou Evropu. Z obranných válek učinil války dobyvačné. Mezi léty 1805 a 1812 se zdálo, že mu nikdo nezabrání, aby svůj záměr naplnil (...) Koncem roku 1806 porazil Napoleon pruské vojsko... Další evropská mocnost byla pokořena."
Tímto způsobem je dětem objasňováno, kdo byl Napoléon Bonaparte a jak vypadala Evropa přelomu 18. a 19. století, touto bezmála Tolkienovskou pohádkou o temném pánu, který na ni uvrhl stín. A to samozřejmě nevyjmenovávám faktické chyby, kterých je tam požehnaně. Žádné souvislosti, žádný výklad příčin a následků, jen místy pokroucená chronologie, z níž vychází Napoléon vskutku zle.
Věnovali jsme se tomu v diskusi na napoleonice, byť tedy se tam občas někomu trošku utrhne ruka a dostanem se mimo téma :)
http://napoleonika.cz/component/option,com_forum/Itemid,32/page,viewtopic/t,2279/lang,cz/
Já bych mohl posloužit citací z 1. 2. svazku Dějin novověku z řady čsl. vysokoškolských učebnic světových dějin (SPN někdy kolem roku 1970), tam je bonapartismus (zejména v souvislosti s Napoleonem III.) s fašisměm přímo srovnáván. A propos, dnes jsme poslal mail šéfredaktorovi Lidovek s prolinkem a žádostí, aby jej p. Neffovi přeposlal. Pokud bude ochoten zareagovat, jsem připraven jeho názor zveřejnit na hlavní straně.
Neff i Lidovky dostali reakce už v březnu, když se "problému" věnoval prvně.
Ten jeho černobílý Hitler dnes visí i na Neviditelném psu, asi je na to fakt nějaký hrdý nebo co :)
http://neviditelnypes.lidovky.cz/fejeton-cernobily-hitler-0hm-/p_spolecnost.asp?c=A101110_020139_p_spolecnost_wag
Pro Romana Vavříčka:
Good idea, ten nadpis. Právě jsem to změnil. Dík!!!
Vážený Jiří Kovaříku, musím s Vámi polemizovat:
(1) Ondřej Neff nic ve škole nezanedbal. Naopak byl zjevně velmi pilným žákem, vše si bedlivě zapamatoval a leccos si k učivu ještě sám doplnil!
(2) Neřekl bych, že italský nebo španělský fašismus byly protislovanské, antižidovské, rasistické, ani že vyznávaly sociální darwinismus. Tím vším se vyznačoval německý nacismus. Fašismus byl zajisté obecně nacionalistický a etatistický, možná též antijudaistický, čímž se příliš nelišil od dobového katolicismu, ale to je něco jiného. Snažme se pečlivě rozlišovat i my, požadujeme-li to po druhých.
(3) Na Vaše řečnické otázky mohu odpovědět v Neffově duchu: Je to možné asi tak, jako Knut Hamsun byl obdivovatelem Hitlera. Prostě věhlas a zručnost spisovatele nejsou zárukou proti pošetilosti. Vždyť to znáte... Cožpak jejich mínění váží víc než “všechny objektivní důvody” (“Živá historie”, LN 15.3.), které jsou nadto “nasnadě” (“Černobílý Hitler”, LN 8.11.) - škoda jen, že nás, zaslepené, o nich autor opomenul zpravit. Asi to pokládal za ztrátu času s nenapravitelnými zabedněnci. Zvláště když zajisté nalezne dostatek “prozíravějších” čtenářů.
Ale bez legrace: Ta dvě Neffova “poslední slova” jsou špatná i z jiných důvodů než pro povrchní a přepjaté srovnání Hitlera s Napoleonem svědčící jen o jisté autorově nevzdělanosti a nedostatku úsudku. Nakonec ty chatrné znalosti a absence kritické úvahy zpochybňují, žel, i ty jeho závěry, které za něco stojí.
Vážený pane Theodore,
ano, mea culpa, pokud jde fašismus (i sarkasticko-řečnické pochybnosti o vzdělání), to však nic na goethovském jádru pudla (a našem tematu) nemění, ani fašismus nejde na Napoleona naroubovat. P. Neff navíc srovnával Napoleona s Hitlerem, ne s Mussolinim či španělským Frankem. Oddělujme, stejně jako Victor Hugo (možná pošetilý) odděloval velkého strýce od malého synovce. Pokud se nemýlím, v tom hlavním se naše názory shodují a já Vám velmi děkuji za čas nad mailem strávený.
Po pořádku: Ne, nemýlíte se. Shodneme se téměř v celém pudlu. Zbytek jsou jen blechy. Za málo, rádo se stalo. To já děkuji Vám za čas a úsilí, které svému blogu pro nás věnujete!
TG
Všimnul jsem si, že LN uzavřely čtenářům, kteří nejsou předplatiteli, přístup do archivu. Odkaz ukrytý v nadpisu je proto nefunkční.
Připojuji tedy ODKAZY jak na dotyčný fejeton, tak na dřívější autorovo "Poslední slovo" do Neviditelného psa:
"Živá historie" (LN 15.3.2010, Neviditelný pes 18.3.2010) http://neviditelnypes.lidovky.cz/spolecnost-ziva-historie-0yb-/p_spolecnost.asp?c=A100316_221708_p_spolecnost_wag
"Černobílý Hitler" (LN 8.11.2010, Neviditelný pes 11.11.2010) http://neviditelnypes.lidovky.cz/fejeton-cernobily-hitler-0hm-/p_spolecnost.asp?c=A101110_020139_p_spolecnost_wag
Díky... I když, pokud si pamatuji obsah, je vcelku dobře, že LN archiv uzavřely :-).
Myslíte asi konkrétně na pana Ondřeje Neffa - aby neměl moc velkou ostudu. :-)
To já bych zas rád viděl "orla", jak zavítá mezi "mouchy" - sem, nebo co já vím třeba na www.napoleonika.cz, to je jedno kam - a popasuje se s kritikou J. Samka ("Živá historie?", www.austerlitz.org) nebo s Vaší reakcí.
Mne totiž na těch jeho dvou "Posledních slovech" (LN) nedráždí ani tak pomýlený názor ohledně Napoleona, ale způsob, jakým se obrací k veřejnosti a kterým předem vylučuje jakoukoli diskusi. Takže už to, že autor sestoupí z nadoblačných výšin svého sebeuspokojení a uvolí se odůvodňovat své názory, bych pokládal za malé vítězství ducha nad omezeností. Samozřejmě, byl bych moc zvědav, kterak by pan ON předvedl ony "všechny objektivní důvody". To by musela být hračka, že? Jenomže, když ono je to "nasnadě", tak se asi takové milosti my, nebozí zaslepení, nadít nemůžeme.
TG
Máme smůlu, vy i já; jak to chodí, on už ani neví, že takový článek napsal, a možná ho stvořil poránu, když ho bolel celej svět, možná pro řádkový honorář, možná mezi přepisováním Julese Verna do modernímu mladému čtenáři přístupného jazyka, což je samo o sobě důvod k prachmizerné náladě. Kdyby ostatně měl každý novinář reagovat na všechny námitky k tomu, co mu slina na jeho jazyk přinesla, neměl by čas na nic jiného a těžko by si investigativně vydělal na chléb jeho vezdejší :-).
Jejda, tak to se musím pana Ondřeje Neffa zastat. To byste mu, myslím, křivdil. Jsem přesvědčen, že poctivě - a i docela zdařile - popsal svůj názor na všechny uváděné osoby, včetně Napoleona. Takže určitě dobře ví, co si o něm myslí a kdykoli by byl schopen napsat něco podobného znovu. (Ale, jak jsem řekl, kdyby to bylo otevřenější vůči možné polemice a s nějakým pokusem o odůvodnění, přestalo by mi to tolik vadit. Koneckonců, kdo kdy nenapsal nebo nehájil nějakou hloupost?!)
S nemožností reakce na všechny námitky máte asi pravdu. (Ostatně, říkám si, zda to neplatí právě o těch mých, zejména této.) Přece však mám za to, že podobného (povýšeného) způsobu vyjadřování předem znevažujícího možné odpůrce by se měl člověk vyvarovat. To ani není otázka odpovědi na námitky jako spíš právě "nezpůsobu".
TG
Vcelku možná máte v lecčems pravdu, ne však, co se povýšenosti týče. Je to spíše truchlivá ironie, vždyť LN a pan Neff dostali informaci na článek i prolink na něj. Takže spíš mi připadá povýšenecká jejich ne-reakce (totožná s Reflexem v článku o Napoleonu Bártovi). Povýšenecké by např. bylo, kdybych napsal, že znalosti dotyčného novináře o Napoleonovi jsou hodny soutěže "Nikdo není dokonalý", v níž si např. Iveta Bartošová na otázku "Kde leží Venušin pahorek?" nebyla jista světovou stranou. :-)
No tohle. My už si zase nerozumíme, pane Jiří Kovaříku! - Tou větou, o níž hovoříte, jsem měl přece na mysli Ondřeje Neffa, ne Vás!
Tak ještě jednou, snad se mi to povede srozumitelněji: Vám jsem vytýkal pouze domněnku, že se u pana ON jednalo o záležitost okamžitého rozpoložení nebo nedostatku času. To by byl omyl, jsem přesvědčen. Schválně se jej na to zkuste zeptat - v kteroukoli denní dobu, v libovolné jeho náladě - nejlépe v převlečení, aby nebyl ovlivněn ohledy. A dozvíte se, co byl podle něj ten Napoleon zač.
Za povýšený mám způsob, jímž psal pan Ondřej Neff ta dvě "Poslední slova". Připustil jsem, že novinář nemusí mít čas odpovídat na všechny myslitelné reakce na své články (i když odpovědět na kritiku kolegy spisovatele bych pokládal za zdvořilé), ale tohle mi opravdu vadilo, protože to není věcí mylného názoru, kterých má každý sám více či méně dostatek.
TG
No problem. Já to bral ze zvyku jako napomenutí, týkající se i mne, což, myslím, je docela zdravé, nobody´s perfect... Už dávno jsem se ale smířil s tím, že je nesmírně těžké lidem jejich názor vymluvit, či dokonce vyvrátit, a někdy je ani k polemice a argumentaci nepřimějete, takže vlastně reagujete s vědomím ne zbytečnosti, ale v naději, že přesvědčíte několik jiných, když ne autora. V tomto případě jde o donkichotovský zápas s větrnými mlýny novinařiny, která je tu proto, aby formovala veřejné mínění, ne naopak, of course. A v tom je, řečeno s Goethovým Faustem (nebo Mefistem, který se vyklube z psíka, teď už nevím, "A" je asi správněji), jádro pudla... Oni ti novináři trochu připomínají některé školometské kantory, kteří si myslí, že mají podstatou svého postavení puvuár na pravdu...
No tak to bych měl s oněmi novináři možná leccos společného. :-)
Ta opakovaná nedorozumění mne přivedla k zamyšlení, čím to je, že k nim tak často dochází. Možná by to mohlo být tím, že mnohdy reaguji ne na předkládaný názor, nýbrž na způsob jeho odůvodnění. Rozhodl jsem se proto – kvůli objasnění mého přístupu příkladem – rozebrat přesněji, čeho jsem se dříve (třemi body) jen letmo a trochu žertem dotknul.
Nejprve ale proč jsem se tu tak rozplýval nad článkem pana J. Samka „Živá historie?“: Jednoduše proto, že jej považuji po argumentační stránce za bezvadný a kromě toho dokonale vypointovaný. (Viz poslední 2 odstavce.) Zejména to prvé je v českém prostředí natolik zřídkavé, že si zaslouží chválou nešetřit. Prohlašuji: Na výtečnou!
Pokud jde o Vaši reakci, pane Jiří Kovaříku, měl bych obavy, jak a na co by v ní Ondřej Neff zareagoval, protože obsahuje několik slabin.
(§1) Dovolím si kolegu spisovatele (který onen příměr nepoužil poprvé) poučit o tom, co v hodinách dějepisu zanedbal a pak už nedohnal. (…) (§2) Pokud kdo srovnává Napoleona s Hitlerem, plete si hrušky s jablky a měl by vrátit školné, nebo psát o něčem jiném.
- To není úplně nejlepší začátek kritiky, jelikož to kritizovaného nenaladí zrovna vstřícně, k dialogu – poučování o tom, co údajně ve škole zanedbal, by mohl pokládat za znevažující pro svou osobu, bez ohledu na to, že ani věcně to nesedí: Víme přece, co to bylo za výuku, kterou jsme Vy, já i pan ON byli nuceni absolvovat. Nestranné a poctivé zkoumání dějin k ní rozhodně nepatřilo.
(…) Podobně jde proti věci samé – tj. rozumné rozpravě – příliš emotivní vyjadřování. Že má pan ON o Napoleonovi mylnou představu, je sice pravda, ale nejprve by bylo třeba přimět jej, aby předložil své důvody a mohla být o nich zahájena polemika. Ony výzvy tomu příliš nenapomáhají, opět bez ohledu na to, že žádné školné pravděpodobně neplatil a doporučení o čem by měl nebo neměl dotyčný psát je poněkud přepjaté. Naopak je dobře, když člověk i se zjevně mylným názorem vyjde na veřejnost a obhajuje jej, neboť pouze to je cesta, jak se může přesvědčit o jeho nepodloženosti – ve střetu s jinými, pravdivějšími a odůvodněnějšími.
(§3) [Victor Hugo, Stendhal atd.]…postavili takový pomník muži, který se tolik podobal Hitlerovi. Jak je to možné?
- Možnou odpověď jsem již dal: I proslulí a jinak rozumní lidé podporovali občas velmi pochybné věci. Uvádění takových příkladů samo o sobě není proto žádným argumentem – pro ani proti.
(§4) … názor, že Napoleon je Hitler, potažmo že bonapartismus je předobrazem nacismu, hlásala marxisticko-leninská historiografie.
- To je irelevantní poznámka. Marxisticko-leninská historiografie hlásala spoustu věcí a mnohé z nich jistě mylné, ale zda je to také případ Napoleona, nelze rozhodnout před zahájením polemiky. Obecně: že někdo (zavrženíhodný či chvályhodný) o někom něco prohlašuje, neznamená ještě, že také to, co prohlašuje, je pokaždé stejné povahy jako on. Nelze usuzovat z (ne)důvěryhodnosti nositele na (ne)pravdivost jeho tvrzení. Je to jen výzva k ostražitosti, nic víc. (Srov. nacistické prohlášení o Katyni.)
Tak to máte za svou dobrotu, když tedy očekáváte ty výtky, abych Vám vyšel vstříc. :-)
TG
Ale ano, já to beru... :-) Berme některé věci jako hru v duchu Homo ludens Johana Huizingy a přiznejme si, že být neustále asertivní je nuda...
Okomentovat