pondělí 15. listopadu 2010

DOPSAL JSEM A ODEVZDAL...

Mnohé z vás nejspíš zaskočím, ale pravdou je, že z objektivních i subjektivních důvodů nemohu psát jen o Napoleonovi či období koaličních válek, byť mě přitahuje nejvíc. Občas odbočím kamsi jinam, což už jsem udělal s Mušketýrem, Richardem III., příběhy z francouzských dějin či cyklem o rytířských bitvách a osudech. Tentokrát jsem se vydal ve stroji času mnohem dál i hlouběji do minulosti a minulý týden jsem AKCENTu odevzdal vše pro redakci i tisk. Na záložce knihy najdete, až v příštím roce vyjde, tento text, který říká víc o obsahu:

"Válka Řeků s Peršany, první v celé šíři historicky zdokumentovaný konflikt v dějinách lidstva a současně velký střet dvou odlišných civilizací, ožívá v této knize v plné šíři počínaje představením obou soupeřů, perských králů Dareia a Xerxa na jedné a hlavních řeckých protagonistů, Athén i Sparty, na druhé straně. Je to převážně vojenská historie, která vás povede od bojů v Malé Asii přes legendární bitvy u Marathónu, Thermopyl či Salaminy až po konec válek, v němž se skrývaly zárodky úpadku a zániku obou soupeřů. Krom toho se v knize seznámíte i s bojovými technikami, taktikou, výzbrojí a druhy vojska zápolících stran."

Něco navíc ohledně zdůvodnění i způsobu přístupu jsem pak napsal do úvodu, který zní takto:

"Konec 20. a počátek 21. století učinily ze všech konfliktů, jež se mezi tzv. východní a západní civilizací v lidských dějinách odehrály, aktuální a do značné míry i konjunkturální záležitost, v níž se hledá jakési poučení či vysvětlení ve vztahu k současným problémům. Ani válce Řeků s Peršany se v některých syntézách z oblasti literatury faktu nevyhnulo konstatování, že šlo o první velký střet mezi Západem a Východem. Na rozdíl od křížových výprav bylo pro tyto autory potěšující, když mohli vylíčit, jak se první demokracie v lidských dějinách ubránila přívalu asijské despocie. Přiznávám dopředu, že jsem tento úhel pohledu neakceptoval, i když o něm vím. Proč, na to najdete odpověď dál. Zprvu jsem chtěl jen vyprávět příběhy, které jitřily už od prvních hodin dějepisu fantazii mnohých z nás, a představit je v celé jejich složitosti, souvislostech i drsných proměnách, o nichž učebnice pro nedostatek místa či choulostivost mnohých otázek nemluvily. Jednalo se mi především o přiblížení způsobů starověké války i boje na souši a na moři, ať už šlo o střety doslova legendární, jaké představují Marathón, Thermopyly či Salamina, nebo bitvy, jež zůstaly v jejich stínu. Pochopitelně se nešlo vyhnout příčinám ani následkům a během psaní mě samotného překvapovalo, že z civilizačního srovnání nejednou vycházejí králové Dáreios či Xerxés, jakkoliv onu dlouhou válku vyvolali, pozitivněji než jejich protivníci. Pokud jsem k něčemu dospěl, pak jen ke konstatování o pomíjivosti říší i moci, o úskalích demokracie či despocie a k přesvědčení o záludných důsledcích všech expanzí, jimž se ani jeden dobyvatel nevyhne. Byl tu i jeden důvod navíc, neboť narozdíl od našich předků dnes už málokdo čte Hérodota, Diodora, Plútarcha, Aischyla či Thúkydida, byť je to četba povznášející. Použil jsem citací z nich v maximální míře i v naději, že je trochu vzkřísím. Nemohl jsem je nepoužít, neboť kdo dokáže oživit konflikt lépe než ten, který jej zažil, či slýchal vyprávění bojovníků? Hérodotos mi navíc usnadnil jeden jazykový problém, tj. dosti ohromující nejednotnost českého psaní přízvuků řeckých jmen v různých překladech klasiků i v knihách o antické historii. Z českého vydání Hérodotových Dějin je v mém textu citací nejvíce, proto jsem i jinde přizpůsoboval přízvuky (jakož i tvary některých zeměpisných či vlastních jmen, z nichž Peloponnésos či Salamina, jsou nejvýraznějším příkladem) tomuto překladu z pera Jaroslava Šonky."

Kniha bude mít něco přes sto vyobrazení a 17 map. Odevzdal jsem i návrh přebalu, vlastně návrhy dva, byť graficky stejné, jen doteď nevím, zda bude na přední straně Davidův Leonidas u Thermopyl, či německé romantické plátno bitvy u Salaminy. Přikládám oba, a pokud jsem vás zaujal, budu rád, když mi poradíte ve volbě, který se tam ocitne definitivně. A jistěže časem zveřejním obsah a poté ukázku...

Takže Řekové i Peršané jsou za mnou a já s plným nasazením i s vydatnou pomocí Jakuba Samka pracuji na druhém dílu knihy o tažení 1815, který se bude z 80 % týkat jen událostí 18. června, tedy bitev u Waterloo a Wavre.

Summary: First annotation about my recently finished book "Greco-Persian Wars".

7 komentářů:

Theodor řekl(a)...

Píšete: „Pochopitelně se nešlo vyhnout příčinám ani následkům a během psaní mě samotného překvapovalo, že z civilizačního srovnání nejednou vycházejí králové Dáreios či Xerxés, jakkoliv onu dlouhou válku vyvolali, pozitivněji než jejich protivníci.“

To jste mne tedy navnadil a vzbudil mou zvědavost! Kdoví, zda si nebudu muset poopravit své představy podobně, jako se mi to přihodilo kdysi dávno s Napoleonem, když jsem se – z původně jen turisticko-vlastivědných důvodů - začal zajímat o bitvu u Slavkova, potažmo pak o celé období napoleonských válek.

TG

PS: Co se týče obálky, hlasoval bych asi pro druhý návrh: Salamina vpředu, Thermopyly vzadu, protože se mi zdá, že postava na obraze by příliš soupeřila o pozornost s maskou, která by měla být vůdčím motivem. Platí to však pouze pro předpokládanou skutečnou velikost knihy. Na zmenšené upoutávce vypadá možná naopak lépe první návrh.

Martin Vavricek řekl(a)...

Zajímavé téma, dočkáme se i nějaké ukázky z textu knihy? Co se týče přebalu, jsem pro první variantu.

jiri kovarik řekl(a)...

Ukázky se dočkáte, ale nemohu vystřílet prach naráz :-) Za čas pustím ven obsah a vy si vyberete... Pokud jde o představy, jsem rád, že jsme navnadil..., i já je měl zkreslené a poopravoval jsme si je, dost poopravoval...! Přebaly, jak vidíte, jsou halb und halb; já osobně bych se přiklonil k Salamině, ale neberte to jako ovlivnění...

Anonymní řekl(a)...

Z hlediska obsahu bych se přiklonil k prvnímu návrhu přebalu knihy, Leonidas nijak neovlivňuje váhu přilbice v popředí, a při bližším zahledění do obrázku je jako ústřední postava dobře rozeznatelný.
Salamině bych dal prostor na zadní straně, výjevy v horní části obrázku si o to doslova říkají;-)
Z hlediska kompozice bych volil druhý návrh, zde jsou jednotlivé prvky uhlazeněji umístěné...
Takže nakonec bych z Vašich dvou návrhů poskládal návrh třetí;-)
Zdravím M.Kolomazník

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,

ja bych volil variantu 2). V nazvu mate slovo valka, tak by bylo vhodnejsi mit na titulni starnce bitevni rez.

Anonymní řekl(a)...

Vavča: Dobrý den, na váš text se těším, třeba si česká historiografie zaměřená na starověk zase vylepší renomé.

http://www.kosmas.cz/knihy/155377/encyklopedie-recko-baktrijskych-a-indo-reckych-panovniku-z-pohledu-jejich-minci/ Nedávno vyšlo tohle, velice zajímavá práce, byť převážně numismatická.

http://knihy.abz.cz/prodej/dobyvatel-sveta-valecna-anabaze-alexandra-i-makedonskeho
Naopak tohle by mělo autora, redakční radu, pány z UK, co pod to připojili svůj podpis, strašit ve spaní. Nepřesnosti, divný styl psaní (alá beletrie, jenže s tím rozdílem, že autor na to nemá talent, na rozdíl od Hollanda).Je to prostě příliš jednostraně zaměřené, aby se to mohlo vydávatza historickou práci a příliš špatně napsané, aby to mohlo být beletrií. Navíc neporozumění tématu(je vidět že v tom autor není doma), nechápání některých dobových reálií, nad vším soudy (většinou zbytečné a mimo), nulová snaha něco osvětlit objektivně.

Zpět k tématu. Naše chápání řecko-perských válek je stále dost určeno klasickými autory a tí nazíráním 19. stol., které mělo své představy, sny, zájmy. Pohled na perskou říši začíná být příznivější od dob Toynbeeho.

Chci se zeptat, použil jste něco z knihy T. Hollanda Perský oheň? Čtivě napsáno, nikoliv povrchní, autor vysvětluje události z pohledu obou stran, ani o jedné si nedělá iluze a neglorifikuje ji,velmi vzácný přístup.

Jinak gratuluji k volbě tématu, řecko-perské války, to je jeden z nejúžasnějších příběhů všech dob, a nejen pro staré Řeky:)

jiri kovarik řekl(a)...

Dobrý den, doufám, že vás příliš nezklamu, až to vyjde... Ano, "Perský oheň" jsem četl a využíval, řekl bych, velmi mnoho, byl pro mne zpočátku hodně základním vodítkem pro orientaci v tematu i problémech. Myslím, že je to nejlepší věc, která česky za poslední desetiletí vyšla..., krom toho jsme se velice opíral o militaristické monografie (nejen) řady Osprey (byť Salaminu nepokládám za nejlepší) a věci novější i stoleté anglické a franouzské (např. Jonquierův rozbor námořních bojů...). Nosnou věcí ovšem zůstali antiční autoři, ba i ti, co česky nevyšli (Diodoros...) a např. Behistunský nápis v plné verzi...
Pokud jde a Vámi citovaného Dobyvatele světa, nečetl jsme, ale věřím. Znám autora, vážím si jej jako člověka, dokonce je to muž, který mne před více než deseti lety "objevil" pro mého dnešního dvorního nakladatele, ale tohle je asi stejné fiasko jako před lety jeho kniha o Evženu Savojském. Je mi to líto... Bohužel, jsme-li u řeckého tematu, není to Pressfiledova "Ohnivá brána", kterou i historikové považují za fantastickou kombinaci beletrie a historie, ba ani "Příhody Řeka Melikla", které jsem miloval v dětství...