http://vydavatelstviakcent.cz/kniha.php?id=1302
V nejbližších dnech sem vložím ukázku v podobě jedné z kapitol, zatím ale mějte strpení a spokojte se s anotací nakladatelství AKCENT.
Dodávám k ní, že v knize najdete 116 vyobrazení a 18 map.
Bitvy a osudy válečníků II. 1588-1626
Druhý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků navazuje na Války pro víru i čtyřsvazkové Rytířské bitvy a osudy. Zahrnuje čtvrt století bojů před vypuknutím Třicetileté války 1618–1648 s boji Jindřicha IV. o trůn francouzský, Zikmunda III. Vasy o švédský a prostřednictvím vpádu pasovských i Rudolfa II. o trůn český, těžiště ale spočívá v tzv. České válce, rozpoutané v květnu 1618 vyhozením císařských místodržících z oken Pražského hradu. Stavovské povstání sledujeme skrze tři protichůdné postavy hlavních aktérů tohoto zápasu, prostřednictvím císařského generalissima Buquoye,
stavovského generállajtnanta Thurna a žoldnéřského dobrodruha Mansfelda. Z pohledu hrabat Buquoye a Thurna se v knize odehrává i osudová bitva na Bílé hoře, k níž se přidávají zážitky z této války a dojmy z jezdeckého útoku z pera mladého hraběte Anhalta.
Počet stran: 448
Vázaná s přebalem
ISBN 978-80-7497-223-2
2 komentáře:
Hezký den. Děkuji Vám za anotaci, na novou knihu se už těším a ráda si ji zakoupím.
Novou knihu z celého cyklu jsem si postupně přečetla a děkuji Vám za řadu zajímavých kapitol i portrétů osobností i pomocí deníku (Kristián z Anhaltu ml., Buquoy, Mansfeld). Knihu si určitě ještě přečtu znovu. Text je opět plný informací a hlavně souvislostí, které mě jako čtenářku velmi obohatily. Tedy, děkuji za Vaši práci. :-)
V knize bych naopak upozornila na některé chyby/nepřesnosti v datacích. První se týká bitvy u Stínavy, která má na obrázku z Theatrum Europaeum datum 27. září 1633, i když je vedle v textu datována do 11. a 12. října. Deník Kristiána z Anhaltu hovoří o zápise z 28. ledna 1618 z Pražského Hradu, ale o v předešlých odstavcích je napsáno, že do Čech přicestoval až po 4. listopadu 1619 společně se svým otcem a Fridrichem Falckým. Poslední připomínku mám k porovnání zacházení s obyvateli dobyté Plzně (1618) ze strany hraběte Mansfelda se zacházením s obyvateli dobytého Magdeburgu. V textu se hovoří o časovém odstupu "pár let", ale Magdeburg byl dobyt a s velkými ztrátami na civilním obyvatelstvu i vypálen až v květnu r. 1631...
I tak Vám děkuji za velice zajímavou knihu.
Okomentovat