BITVA O VARŠAVU 1920, FILM JERZYHO HOFFMANA

Před více než rokem, přesně v článku z 12. ledna 2011 s titulkem Filmové preview: Bitwa warszawska 1920, jsem se rozepsal a trailerem doprovodil tehdy teprve natáčený historický velkofilm Jerzyho Hoffmana (Ohněm a mečem, Potopa, Pan Wolodyjowski) o událostech, o kterých jsme se my, dříve narození, z pochopitelných důvodů za minulého režimu téměř neučili, a pokud ano, tak ze zcela opačného úhlu pohledu. Historický kontext, nebo alespoň jeho nástin, naleznete v onom článku (abyste ho nemuseli hledat, dávám prolink do nadpisu), takže zde jenom podotknu, že jde o události dva roky po skončení 1. světové války a poslední etapu toho, čemu se v sovětských dějinách říkalo období intervence, byť tady jsou interventy rudí, pokoušející se ovládnout mladé obnovené Polsko, protože jim z velké části od konce napoleonských válek patřilo a také z toho důvodu, že by přes ně vedla cesta k ideálu světové revoluce, do krizí a revolučními zmatky zmítaného Německa… Film už měl premiéru, pokud se ale nemýlím, naše filmové distributory úspěšně míjí a nějaký čas potrvá, než se objeví na DVD, pokud se u nás objeví… Je to velká škoda, řekl bych, a já, podobně jako jiní v této zemi, jsem Bitvu o Varšavu viděl staženou v celkem slušném rozlišení v originále, čemuž se dík příbuznosti polštiny s češtinou a určité, školními škamny vnucené, znalosti ruštiny, dalo docela dobře rozumět. Pak jsem pátral, co si o něm myslí jiní, a na serveru http://www.csfd.cz jsem narazil na názory nejen neučesané (tak to bývá), ale i hodně protichůdné. Jeden mě zaujal natolik, že jej zde ocituji, než k Hoffmanovu snímku řeknu svoje. Říká (po opravě hrubek z neznalosti češtiny, což je u webových kritiků a komentátorů čehokoliv věc, která mi vadí nejvíc) toto:

Maršál Pilsudski (D. Olbrychski)

    „Pokud tenhle film navštívíte s profesorem dějepisu, který má doktorát z polských dějin, jako se to povedlo mně (fakt nekecám! :-) ), tak si ho nejspíš velmi užijete. Oko znalce v něm totiž zachytí mnoho historických podrobností, které jsou zajímavé a důležité. Předpokládám, že ten film autoři poskládali ze střípků polského dějepisu, které se každý polský školák ve škole učí. Problém je, že u toho zůstalo. Naprosto souhlasím s názorem StarsFan (z 9.10.2011) - z filmařského hlediska podle mne ten film moc nefunguje. Je to takový slepenec obrazů a výjevů, patlanina. Jako bych úplně slyšel režiséra a scénáristu, jak film plánují: ,...a ještě kozáky tam musíme dát a ještě vztah církve k Pilsudskému..., a také nezapomenout na vztah rolníků k válce...,‛ atd. Ve filmech obvykle vídáme postavy, které prožívají nějaký děj. Tady jsme sledovali historický děj, ale v podstatě bez postav. V tomto filmu se objevují figurky, přichází a zase mizí, je jich mnoho a většina je tak na jedno použití. Některé působí doslova jako loutky, které předříkávají potřebné fráze (např. závěrečný Leninův proslov je hódně odfláknutý, přestože je to jeden z klíčových momentů filmu a dalo se z něj vytřískat mnohem více). K žádné postavě jsem si nenašel vztah (snaž až na polsko-ruského Čekistu - ten byl úžasnej, úplně k sežrání). A ještě mi trochu vadily bojové scény, popř. přípravy na ně (Poláci někam jedou na koni, šavle bojovně pozvednuté, a jedou, a jedou, a jednou, slunce zapadá a oni stále jedou...). Ve filmu je takových scén mnoho, mnoho minut, ale nějak mě nebavily, nevím, čím to bylo. SHRNUTÍ: Jako dějepis je to super. Pro Poláky určitě film roku (desetiletí) - dovedu si představit, že polský divák bude řvát nadšením. Jako film (podle mne) lehce podprůměrné.“

    Obecně bych k názoru recenzenta, podepsaného pseudonymem Don Kryspin, podotkl, že poněkud neví, co chce, zda heroickou dějovou epiku, nebo fresku, která se bude snažit ztvárnit a oživit určitou etapu dějin. Prvním příkladem může být Pearl Harbor, druhým Tora,tora,tora, a Hoffman se zjevně snažil o druhé, byť minimum příběhu tu v postavách polského jezdeckého důstojníka a barové tanečnice, co odejde na frontu, přece jen máme (nepočítaje v to nečernobílé, byť epizodické charaktery postav Poláků a občas i jejich protivníků obecně). Je dobře, že se scénář ubírá druhou cestou, a já přiznávám, že mi film nepřipadal ani dlouhý, ani s nefunkčním scénami, natož s odfláknutým projevem (v tomto ohledu je Leninem, Trockým, Stalinem, Tuchačevským a koneckonců i Pilsudským či Petljurou řečeno to nejpodstatnější). Film není poskládán jen ze střípků dějepisu, má toho v sobě mnohem víc a bylo by třeba delší přednášky o kořenech polsko-ruského antagonismu, datujícího se 

minimálně od roku 1612, různými peripetiemi stupňovaného a dodnes (viz vládní letadlo u Smolensku) hodně živého. Velké bitevní scény, boj o Radzym, obrana hřbitova, bitva pod Komarowem a finální zvrat, Poláky nazvaný Zázrak nad Vislou, jsou kamerou, obrazem i atmosférou zjevně inspirovány plátny Jerzyho Kossaka (najdete je opět v mém přes rok starém článku), což dodává filmu úžasnou atmosféru, pokud si to ovšem uvědomíte. Dokonce si troufnu tvrdit, že onen „slepenec“ obrazů je víc než funkční a velice pečlivě vybraná mozaika, odvozená z reality tak, aby vytvořila plastickou představu doby, událostí, příčin, průběhu i následků, po stránce reálií navíc propracovaná do mnoha podrobností (detailisty bezpochyby potěší útok polského jezdectva s podporou lehkých tanků Renault, či nálet polských Albatrosů). Nebudu se zde rozepisovat víc, umělecko-historický rozbor není mým cílem, tím zůstává jen upozornění na film, který mě svým způsobem uchvátil, a pokud dáte na moje doporučení, zkuste se na něj podívat tady. Bezpochyby najdete i titulky, ty se mně ale nepodařilo do staženého filmu vložit… A budu se těšit, pokud řeknete k Bitvě o Varšavu svůj názor.

   Snímek najdete (v původním znění) na  http://movie-library.cz/film/291844-varsavska-bitva-1920-festivalovy-nazev/