RAMBOUILLET - OPOMENUTÁ REZIDENCE
Michal Šťovíček
O této císařově rezidenci asi 50 km západně od Paříže se
téměř neví, neboť Napoleon v ní strávil za svého života celkem sotva 40 dní.
Na bývalých pozemcích kláštera Saint-Denis se od počátků
monarchie rozkládal královský lovecký revír o rozloze přes 20 tis. ha - hluboké
a pro lov ideální lesy, na jejichž kraji stálo od 14. stol. celkem prosté
šlechtické sídlo - lovecký hrádek, v němž mj. po jednom z lovů zemřel František
I. V zámecké sídlo jej začali měnit až Bourboni na sklonku 17. stol., konkrétně
Louis-Alexandre de Bourbon, hrabě de Toulouse, nemanželský legitimizovaný syn
Ludvíka XIV. a paní de Montespan. Královským sídlem se stal až v r. 1783, kdy
jej Ludvík XVI. koupil od vévody de Penthièvre za značnou sumu 16 milionů
livrů, avšak k žádným úpravám vlastního zámku nepřikročil pro nevhodný terén i
těsné sousedství městečka a vodního kanálu. Snažil se však, aby si lovecký zámek
oblíbila Marie-Antoinetta, která si toto sídlo silně ošklivila, a nechal u něho
vybudovat rozsáhlé příslušenství, romantický park s umělou grottou, tzv.
Mušlovým pavilonem a statkem v tehdy módním bukolickém stylu včetně ovčína,
kravína, mlékárny apod.
Za Revoluce byl zámek opuštěn a
teprve v r. 1804 se na Napoleonův příkaz začalo s přestavbou v důstojný a
pohodlný lovecký zámek. V první etapě pod vedením architekta G. Trepsata bylo
zbořeno celé jedno křídlo a tím prakticky zničeno čestné nádvoří, přičemž
zbytek zámku byl připraven k obývání r. 1807.
Plán
zámku v r. 1809 - šrafovaně zbořená část. Takto se zámek zachoval dodnes
(vpravo dole tzv. Věž Františka I. - pozůstatek středověké stavby.
|
Napoleon nicméně ještě pomýšlel na
celkovou demolici a vybudování zbrusu nového zámku, ale pro žádný plán dalšího pověřeného
architekta Augusta Farmina se nerozhodl. Došlo jen na některé úpravy interiérů
a pokračovaly úpravy parku včetně výsadby první aleje exotických cypřišů holých
ve Francii (byla pokácena po velké bouři v prosinci 1999).
Napoleon naposled přespal v
Rambouillet z 29. na 30. 6. 1815 na cestě do exilu.
Tradici lovů v rambouilletských
lesích pak obnovili až francouzští prezidenti r. 1883, následně se zámek stal
letním prezidentským sídlem a slouží i pro ubytování státních návštěv a jako
místo mnoha mezistátních jednání na nejvyšší úrovni - mimo pobyty prezidentů a
státních hostů ovšem zámek zůstává na rozdíl od našich Lán přístupný
veřejnosti. V závěru r. 2009 se prezidentská kancelář vlastnictví zámku vzdala
a předala jej městu a úřadu pro národní památky, nadále jej však má v užívání.
Nedomnívám se proto, že mnoho
bloggerů tento velice zajímavý zámek navštívilo (leží i poněkud stranou
hlavních turistických tras), přidávám tedy o něco více obrázků ze současnosti
nebo nedávných dob:
Vstupní průčelí |
Zahradní průčelí |
Mramorový sál |
Velký salon |
Jídelna |
Salon
|
Napoleonova koupela |
Mušlový pavilon v parku |
Mlékárna Marie-Antoinetty s průhledem do umělé grotty v parku (nesloužila k výrobě mléka, nýbrž jako "mléčný bar") |
Brána do státního ovčína |
Zemědělské zařízení v zámeckém parku za celých téměř 230 let
nepřerušilo provoz, bylo rovněž zestátněno a slouží dnes jako veřejně přístupný
výzkumný statek, zejména ovčín. V městské zástavbě dále stojí tzv. Palác
Římského krále - budova z 80. let 18. stol., který Napoleon hodlal po úpravách
věnovat svému synovi, ten však nikdy neměl příležitost jej navštívit. Dnes
slouží muzejním účelům.
Palác Ŕímského krále - plán Napoleonova architetka A. Farmina a současný stav |
Žádné komentáře:
Okomentovat