HRDINA NA ČERVEN

A je tu poslední hrdina, v pořadí dvanáctý, neboť s otiskováním obrázků a textů jsem začal (to to letí...) v červenci loňského roku. Škoda, trochu jsem si na začátky měsíce v tomto stylu zvykl, leč jiný vojenský kalendář jsem neobjevil, takže budu muset vymyslet cosi jiného, možná reminiscenci na kulatá historická jubilea, připadající na červenec, srpen, září, atd., která by mě přiměla k nějaké rozmarné, či zlomyslné úvaze ve stylu o tempora o mores, volně přeloženo na  aktuální dění, mravy, atd., což zas není originální, ani namáhavé či příliš těžké a každé slušné periodikum to dělá skrze klávesnicí svého šéfredaktora, jehož malá fotografie se pak zaskví v růžku nahoře... Uvidíme za měsíc, teď se raději věnujme našemu závěrečnému statečnému vojákovi z HR (Husaren Regiment) Nr. 3 Erzherzog Ferdinand Carl d´Este.


Desátník Jan Sazina
Maršálek kníže Schwarzenberg očekával dne 24. září 1813 u Drážďan příchod levého křídla pod velením generála jízdy hraběte Klenaua. Poněvadž tento sbor dlouho se neobjevoval, odeslal maršálek několik jízdeckých hlídek, by docíleno bylo spojení s tímto sborem. Jednu takovou hlídku o 12 jezdcích vedl desátník 3. husarského pluku Jan Sazina. Po dvouhodinné jízdě zpozoroval před sebou vesnici, u jejíhož východu stála nepřátelská výprava o desíti vozech. Sazina rozestavěv své lidi za kryjící křoviska, plížil se sám opatrně do vsi, by obhlédl celý stav věci. Vyslídiv, že celou výpravu provází pouze 15 ozbrojených a 75 neozbrojených mužů, rozhodl se, že na celou tu výpravu podnikne útok. Vrátiv se co nejopatrněji ke svým lidem, vedl je zadem do vesnice. Když pak nepřátelský výprava hnula se ku předu, vpadl Sazina se šesti jezdci překvapeným Francouzům do zad, kdežto ostatních šest husarů útočilo bokem, by zněmožněn byl vozům odjezd.
   To vše se stalo s takovou rychlostí, že průvodčí výpravy na obranu a střelbu ani nepomyslili a bez odporu se vzdali.
   Desátník Jan Sazina obdržel stříbrnou medaili za statečnost a krom toho povýšen byl na strážmistra.