SHOPPING V NAPOLEONOVĚ DOBĚ

Za toto téma autorovi mnohokráte děkuji, nejenže mě potěšilo, ale předpokládám, že mi bude i k užitku, stejně jako ostatním, minimálně k platičtější představě o době a o tom, zda byla z hlediska ekonomických nákladů jedince lepší, či horší...

Michal Šťovíček

SHOPPING,

aneb tentokrát nic o Napoleonovi, nýbrž o tom, co zajímalo každého jeho poddaného, stejně jako zajímá každého dnešního našince = o platech a cenách.

V napoleonské literatuře se často objevují nejrůznější finanční částky - příjmy a výdaje, které samy o sobě neposkytují žádnou představu, zda šlo o sumu relativně malou či velkou, přiměřenou či nikoli. Pokusil jsem se tedy s pomocí konkrétních čísel o náhled na relativní hodnotu peněz za císařství. I když jde o informace útržkovité = žádný souvislý národohospodářský traktát, snad alespoň skicovitě ukáží, jak se po materiální stránce žilo v napoleonské Francii.

Velkou část údajů o cenách potravin a civilních platech jsem převzal z jakéhosi blogu, který se nenamáhal uvést zdroj. Čerpal však zřejmě z knih o každodenním životě Francouzů za Napoleona od pánů Tularda nebo Fierra. Proto jsem je s důvěrou opsal a rozšířil jsem je o další jinde porůznu sesbírané údaje a vlastní propočty. Část údajů o platech v armádě je převzata resp. propočtena z knihy A.Pigearda L´armée de Napoléon

Uvedená čísla se vztahují vesměs ke konci konzulátu a první polovině císařství (není-li v závorce uveden rok), protože pak se stabilita režimu začala drolit a na Francii začaly dopadat kontinentální blokáda, úbytek prac.sil, důsledky neúrodných let i prvních vojenských nezdarů apod., což vše ceny a místy i platy destabilizovalo a nepravidelně vyhánělo nahoru.

    Přes propast 200 let je těžké porovnávat spotřební koše a přepočítávat vše na naše platy a ceny v našich kamenných obchodech, supermarketech a tržnicích. Pro nedokonalé schématické srovnání s naší dobou lze uvést snad jedině to, že jeden frank za konzulátu a císařství by se v dnešních cenových a kurzových zmatcích pohyboval v relaci cca 2,40 €.

    Bez peněz nikam nelez, takže úvodem příklady toho, kolik si kdo průměrně vydělal za rok (360 dní).

Papírová pětistovka

Manuální profese:

dělník v Paříži 900 F, dělník na venkově 750 F, kovář v Paříži 1 825 F, zedník 550 F, kameník 730 F, švec 130 F, tkadlec u stavu 500-550 F, tesař 730 F, zemědělský dělník celoroční 250 F, zemědělský dělník sezónní muž 40-50 F (ubytování a strava zdarma), žena 30-40 F.

Hornictví:

důlní správce 1575 F, havíř 550-1 100 F, vynašeč, dopravář 470-945 F, nakladač, narážeč, potahovač, pohaněč koní méně než  630 F. 

Zlatý čtyřicetifrank

Státní správa, úřady v Paříži (provinční úředníci brali až o 25-50 % méně, ovšem i ceny mimo Paříž byly nižší):

člen Státní rady 25 000 F (jen základní plat), prefekt Seine (=Paříž a okolí) 30 000 F, pařížský policejní prefekt 30 000 F, provinční prefekt max. 25 000 F, podprefekt 12 000 F, vrchní policejní komisař 15 000 F, přednosta odboru na úřadě 12 000 F, přednosta referátu na úřadě 6 000 F,  zástupce přednosty referátu 3 500-4  500 F, řadový úředník 2-3 000 F, kancelista 1 600-1 900 F,  pomocný úředník (písař, praktikant...) 300-1 100 F;

vyslanec 10 000 F, zplnomocněný ministr 6 000 F, tajemník 1 000-2 400 F;

redaktor 2 000-3 400 F;

ředitel lycea 3 000-5 000 F, středoškolský profesor 3 000 F;

guvernér Banque de France 60 000 F, viceguvernér Banque de France 50 000 F, rada Účetního dvora 

15 000 F;  

předseda soudu 25 000 F, soudce 12-16 000 F, přednosta soudní kanceláře 36 000 F (z nichž však musel vyplácet podřízené zapisovatele);

generální inspektor silniční správy 12 000 F.

Zlatý dvacetifrank

    Pro úplnost a pro srovnání životní úrovně bych měl zmínit i příjmy podnikatelské, jenže tam jsou mi statistiky od stolu nedostupné, pokud vůbec existují... Příjmy v tomto sektoru byly kromě toho stejně individuální jako v dnešním soukromém podnikání. Roční zisk podniků tehdejšího nejbohatšího velkoprůmyslníka - výrobce dekoračních látek Christophe-Philippa Oberkampfa činil asi 1 500 000 F, z nichž ovšem značná část byla reinvestována.  

    Pokud jde o „terciální sektor“ = bankéři, obchodníci, rentiéři apod., příjmy se o dost lišily mezi Paříží a zbytkem země, přičemž i v rámci Paříže se lišily podle jednotlivých pařížských částí. Roční nevýrobní podnikatelské čisté zisky v Paříži se pohybovaly od 5 000 do 40 000 F, mimo Paříž mohly snadno klesnout na 3 000 F, atd.

    Bohužel jsem také nikde od stolu nedosáhl na konkrétní příjmy v tehdy nejdůležitějším sektoru - zemědělství. V zásadě ovšem tenkrát převážná většina rolníků měla neustále obavy, zda do příští sklizně nebude s celou rodinou hladovět... Samostatně hospodařící malorolník v pronájmu si mohl prodejem nadbytku úrody nebo živočišných produktů přivydělat nějakých 200 F...

Stříbrný pětifrank

Zvláštní kategorii pochopitelně tvořila armáda:

Maršál 40 000 F (jen základní plat),  divizní generál 15 000 F + 3 750 F náhrady na ubytování, koně a píci,  brigádní generál 10 000 F + 2 500 F náhrady.

Maršálové jak známo dostávali kromě platu dotace, odměny a peněžní dary. Berthierův celkový roční příjem tak dosáhl 1 250 000 F, Neyův 1 000 000 F, Davoutův 910 000 F, Massénův 680 000 F atd.  

Řadová pěchota:

plukovník 5 000 F, major (náčelník štábu pluku) 4 300 F, velitel batalionu 3 600 F, adjudant-major 2 000 F, ubytovatel 1 200 F, kapitán 1.stupně 2 400 F, kapitán 2.stupně 2 000 F, poručík 1. stupně 1 250 F, podporučík 1 000 F, adjutant-sous-officier (nejvyšší poddůstojník, zhruba náš rotný) 585 F, plukovní tambor 292 F, plukovní krejčí nebo švec 110 F;

elitní roty: sergent-major (štábní důstojník batalionu) 310 F, seržant 265 F, furýr 265 F, desátník 182 F, granátník, voltižér 130 F;

fyzilírské roty: sergent-major 310 F, seržant 226 F, furýr 226 F, desátník 165 F, fyzilír 110 F, tambor 165 F, nadvozný 606 F, syn pluku 55 F;

těžké jezdectvo:

maréchal-des-logis-chef (starší četař) 360 F, maréchal-des-logis (četař), furýr 324 F, brigadýr 188 F, karabiník, kyrysník 137 F, trubač 270 F; 
lehké jezdectvo:

maréchal-des-logis-chef 317 F,  maréchal-des-logis, furýr 270 F, brigadýr 170 F, dragoun, myslivec, husar 120 F, trubač, tambor 252 F;
pěší dělostřelectvo:

sergent-major 518 F, seržant, furýr 353 F, kaprál 255 F, ohňostrůjce 184 F, 1. dělostřelec 165 F, 2. dělostřelec 133 F, tambor 165 F; 
jízdní dělostřelectvo:. 

maréchal-des-logis-chef (starší četař) 555 F, maréchal-des-logis (četař)390 F, brigadýr 290 F, ohňostrůjce 220 F, 1. dělostřelec 202 F, 2. dělostřelec 170 F, trubač 252 F.

Stříbrný frank

Úroveň služného poddůstojníků a mužstva byla tedy podstatně nižší než platy v civilu, což je dáno i tím, že vojáci si stejně jako dnes spoustu věcí nemuseli opatřovat na své náklady, platili pouze paušál plukovnímu eráru - řadový pěšák odvedl ročně 32 F na stravu a 14-15 F na prádlo a boty, zbytek tvořil jeho vlastní kapesné.

    Když tedy manželka kohokoli z výše uvedených (kromě syna pluku...) vyrazila či poslala služku na nákup, mohla či nemohla pořídit třeba toto (i tato čísla jsou pochopitelně průměry, není-li uveden rok):

Půlfrank

Potraviny:
Káva (1 libra = cca 0,45 kg) : 8 F
Cukr (libra) : 5-6 F
Srnčí (celé) : 5 F
Čokoládové bonbony (libra) : 2 F
Pomeranče (6 ks) : 1,50 F
Úhoř : 1-3 F
Máslo (kilo) : 1,60-2,20 F
Vejce (tucet) : 0,45-0,70 F
Jateční maso (hovězí/vepřové/telecí/skopové - libra) : 0,70 F
Slanina (kilo) : 0,80 F
Chléb (prvotřídní, kilo) : 0,30 F
Chléb (obyč., kilo) : 0,19 F
Chléb (žitný, kilo) : 0,12 F
Pšenice (10 l) : 2,85 F
Žito (10 l) : 1,90 F
Sýr : 0,60 à 1,80 F
Slepice : 0,20 - 0,40 F (1800)
Králík : 1,25 F
Zajíc : 2,40 F
Nasolené sardinky (tucet) : 0,80 F
Slanečci (tucet) : 0,80 F
Podměrečné rybky (tucet) : 0,30 F
Štika : 2 - 4 F
Ořechový olej (kilo) : 2,40 F
Fazole (10 l) : 3 F (1814)
Sušené švestky (10 l) : 1,40 F (1814)

Kapoun : 4 F

Srnec : 5 F

Slaný koláč (6 kilo) : 2,80 F
Kachna : 1,20 F
Husa : 2,50 F
Zelenina (kilo) : 0,15 F

Nápoje: Víno stolní (láhev) : 1,97 - 2,96 F
Šampaňské a jemná vína (láhev) : 3,06 - 6,91 F
Víno jemné likérové (půlláhev) : 7,90 - 9,87 F
Vína burgundská z Auxerre: 2,50 F
Vino bílé : 3 F
Chambertin : 5 F
Clos de Vougeot : 6 F
Víno bílé jemné : 8 F
Víno z kolonií  : 10 F
Vermut : 10 F
Víno likérové extra jemné : 13 F
Víno červené extra jemné : 18 F

Mléko (litr) : 0,12 F

Jídlo v restauraci (restaurant Beauvillers, chronologicky první restaurace v Paříži, otevřel ji Antoine Beauvillers, šéfkuchař Marie-Antoinetty) :

Polévka 0,12-0,15 F
Předkrm 0,08-0,20 F
Paštika, slaný koláč 0,16-2 F
První chod drůbež 1,10-4 F (příplatek 0,15 F za lanýže)
První chod hovězí 0,15-1,10 F
První chod telecí 1-2 F
První chod skopové 0,18-1,05 F
První chod ryba 1,10-3 F
Pečeně 1-4,10 F
Druhý chod 0,15-2 F
Dezert 0,08-1,10 F
Salát 1 F
Raci 2 F
Plum-pudding : 1,10 franc
Víno (láhev) 1,15-6 F
Sklenka digestvu 0,08-0,15 F
Likérové víno (půllahev) 3-4 F 
(pro zajímavost: tato restaurace s tradiční francouzskou kuchyní existuje dodnes -  v ulici rue Lamarck, Montmartre. Polední menu začíná na 35 €, večerní na 47 €...)

Čtvrtfrank

Živá zvířata:
Kůň tažný : 150 F
Kůň jezdecký pro lehké jezdectvo : 310 F
Kůň jezdecký pro těžké jezdectvo : 500 F
Mula nebo mezek : 360 F
Jalovice : 40 F
Vůl : 400 à 600 F
Dojnice : 250 F
Tele : 70 F
Vepř : 100 F
Beran / ovce : 50 F

Jehně : 8 F

Běžné ošacení: Pánská košile : 3,75 F (1814)
Bavlněné punčochy (pár) : 6 F (1800)
Dřeváky (pár) : 1,20 F
Střevíce (pár) : 5 F (1805)
Holínky (pár) : 18 F (1801)
Dvoje povlečení : 30 F
Dámská košile : 8 F

Klobouk: 8 F

Teplo a světlo:
Olej na svícení (kilo) : 2,31 F
Svíčky (kilo) : 2,33 F
Dříví (kubík) : 14 F (1807)
Dřevěné uhlí (100 kg) : 10 F (1814)

Zleva doprava: desetník z r. 1814, čtvrtfrank, půlfrank, stříbrný frank stříbrný dvoufrank, stříbrný pětifrank, zlatý dvacetifrank

Zbraně a munice
Puška vz. 1777  24-34 F
Dělo ráže 12  3774 F, koule do něho 1,5 F
Dělo ráže 8  2730 F, koule do něho 1 F
Dělo ráže 4  1760 F, koule do něho 0,50 F
Houfnice ráže 6  2730 F
Surový ledek (asi libra?) 2,25 F
Rafinovaný ledek 3,07 F
Důlní střelný prach 3,07 F
Vojenský střelný prach 3,07 F
Lovecký střelný prach - velkoobchodní cena 5,11 F
Lovecký střelný prach - maloobchodní cena: 6,13 F
Superjemný střelný prach (pánvičkový) 8,18 F

Různé:
Tabák (kilo) : 4 F
Mýdlo (kilo) : 1,70 F

noviny Journal de l'Empire 15 F (kvartální předplatné), 29 F (pololetní), 56 F (roční)
Nejvyšší roční nájemné 600 F
Nejnižší roční nájemné 30 F

Desetník

A když se pařížská rodina rozhodla vyrazit za kulturou, pobavila se a povznesla se duchovně za tyto peníze:
   Vstupné do Tivoli (konzumace + spektákl) : 3 F (Tivoli byly široce oblíbené 8-hektarové zahrady s pavilony, kolotoči, horskými dráhami atd. z r.1766, jakýsi prapředek dnešních zábavních parků; v r.1810 je nenapravitelně zdevastovala armáda, tábořící v nich před odchodem do Španělska; nezůstala po nich ani stopa, rozkládaly se zhruba v místech dnešního nádraží Saint-Lazare)
Tivoli, pouť : tanec, zábava, spektákly, ohňostroj : 2,20 F
Vesnička Chantilly (koncert, iluminace, tanec a hry) : 1 - 1,50 F z toho 0,75 F konzumace (= areál s umělými krajinnými scenériemi a umělou bukolickou vesničkou v parku zámku Chantilly cca 40 km od Paříže, s kanály pro projížďky na lodičkách i pro pěší brodění, „hospůdkou“ atd.; existuje dodnes, byť ne v původním rozsahu; podle ní si Marie-Antoinetta vystavěla vesničku u versailleského Trianonu)
Vesnička Chantilly, dekádní slavnost : 2 F
Divadlo - Théâtre français : lóže : 6,60 F, galerie : 1,80 F
Masopustní bál v opeře: 2 F (1801)
Panoramata v rotundách na Montmartru: 2 F (1809) (= za dnešním boulevard de Montmartre byly postaveny v r. 1799 a vzápětí tři dřevěné rotundové pavilony o průměru cca 14 m, v nichž byly vystavovány tehdejší novinky - velká panoramata měst; rotundy byly demontovány v r. 1831, připomíná je dnešní ulice rue des Panoramas).

Na trhu v Angoulême se v letech 1789-1818 prodávalo/nakupovalo za tyto ceny - ve F:

Produkt	Měrná jednotka	1789	1801	1808	1818
Bílý chléb Tmavý chléb Hovězí maso z vola Maso z krávy Telecí Skopové Čerstvé vepřové Nasolené vepřové Máslo Mýdlo Svíčky Prvotřídní ryba Obyčejná ryba Sýr krajová produkce Lanýže Vejce Kuřata Krůta Krůta nadívaná lanýži Kapoun Konzumní červené víno Konzumní bílé víno Prvotřídní pálenka Druhojakostní pálenka. Ocet Olivový olej Ořechový olej Plátno místní výroba, šíře 1 loket = 1,19m ............ 1. jakost ............ 2. jakost ............ 3. jakost Látka místní výroba, šíře 1 loket ............ vlněná ............ serž ............ droguet Klobouk obyč. městský ............ venkovský. Střevíce městské ............ venkovské Dřeváky městské ............ venkovské Ušití městského obleku ............ venkovského obleku	libra id. id. id. id. id. id. id. id. id. id. id. id. id. id. tucet pár kus id. id. pinta = 0,95 l id. id. id. id. id. id. loket id. id. id. id. id. 1 1 pár id. id. id. 1 1	0,15 0,11 0,27 0,25 0,40 0,27 0,35 0,40 0,70 0,80 0,65 0,75 0,55 0,60 2,50 0,30 0,80 3,25 15,00 1,40 0,25 0,20 1,25 1,00 0,50 2,50 1,25 2,50 1,75 1,50 3,50 3,00 2,70 8,00 3,50 4,50 5,00 0,60 1,40 6,00 4,00	0,18 0,13 0,30 0,27 0,40 0,30 0,35 0,40 0,80 0,90 0,80 0,80 0,60 0,70 2,50 0,40 1,00 3,75 18,00 1,90 0,30 0,25 1,50 1,25 0,50 3,00 1,50 3,00 2,25 1,75 3,50 3,00 2,80 9,00 4,50 5,50 6,00 0,80 2,00 7,50 5,00	0,18 0,14 0,35 0,30 0,45 0,35 0,40 0,45 1,00 1,00 0,90 0,80 0,50 0,80 2,50 0,45 1,10 4,50 24,00 2,25 0,25 0,25 1,00 0,90 0,60 3,25 1,75 3,25 2,50 2,00 3,75 3,50 3,00 10,00 5,00 6,00 7,00 0,90 2,50 9,00 5,00	0,18 0,14 0,40 0,30 0,45 0,40 0,45 0,50 1,10 1,10 1,05 0,90 0,70 0,90 2,50 0,50 1,20 5,00 24-30 3,00 1,00 0,75 5,00 4,00 0,70 4,75 2,50 3,60 3,00 2,50 4,00 3,75 3,50 12,00 6,00 6,00 7,00 1,00 3,00 12,00 5,50

   A nakonec graf vývoje ceny sudu (200-225 l) pálenky ve městě Cognac v letech 1766-1815, převedené jednotně na F:

   Ještě poznámka: v napoleonské literatuře se často setkáváme s částkami také v dřívější dvanáctkové měnové/účetní jednotce - v livrech (1 livre = 20 sous = 240 deniers), v nichž se setrvačností počítalo ještě nějakou dobu po zavedení napoleonského franku (franc germinal zavedený zákonem 17. germinalu r. XI  = 7. 4. 1803). Takže 1 napoleonský frank = 1,0125 livru.

   A můžete začít počítat a srovnávat,  kolik čeho si kdo mohl za svůj plat dovolit, respektive kdo jak dlouho musel na něco šetřit...