K tomuhle příspěvku jsem si našel hned několik důvodů. Předně je na jedné fotografii ze současné Paříže vidět modré nebe, to abyste nezapomněli, jak v deštivých dnech jara 2010 vypadá. Další příčiny jsou už napoleonské a trochu souvisí i s mým psaním.Předně musím říci, že jde o Chateau de Vincennes, turisty pomíjenou monumentální památku na východním okraji centra Paříže, přesněji o opevněný areál, jemuž vévodí jeden z nejnádhernějších a nejmohutnějších středověkých donjonů v Evropě, navíc nedávno pečlivě opravený a přístupný (pokud nechcete přímo do něj) zcela volně.
Vstupte do brány a představte si jaro roku 1814 i generála Daumesnila, zdejšího guvernéra, kterého ruský důstojník právě vyzývá, aby spojencům největší arzenál ve Francii vydal. U Wagramu tento muž přišel o nohu, má místo ní protézu, a parlamentáři pyšně (jako na přiložené romantické malbě) odpovídá:
„Rakušané mě připravili o nohu. Řekněte jim, ať mi ji vrátí, nebo přinesou jinou. Do té doby vám radím, abyste se stáhli z dostřelu mých děl, nechcete-li ochutnat, co dovedou!“
Pokud příběh slavného Daumesnila, řečeného Dřevěná noha, neznáte, je v mé knize „Má krev patří Napoleonovi“, kterou loni vydala MOBA.
V hradním příkopu na straně směrem k parku můžete spatřit (viz foto) prostý, jakoby ulomený sloup s vytesaným latinským nápisem „Hic cecidit“. V překladu „Zde zemřel.“ Je to emotivní připomínka popravy vévody d´Enghien, zastřeleného za Bonapartova mlčenlivého a vědomého souhlasu jedné noci v roce 1804 tak, jak ukazuje obraz.
Jeho osud opět najdete v mé knize „Sňatky se smrtí“ o které jsem se na tomto blogu zmiňoval.
Vincennes mimo jiné tvořilo vděčnou exteriérovou kulisu k romantické „love story“ o Napoleonovi a Josefíně, která v těchto týdnech běží, tuším, na Primě, a k níž se v nejbližší době vrátím.
Pro milovníky „Tří mušketýrů“ a jejich pokračování podotýkám, že v donjonu Vincennes si na počátku „Po dvaceti letech“ tropil vévoda de Beaufort šprýmy z kardinála Mazarina a nakonec mu odtud uprchl...
Pro vás, kteří jste mi psali o svých dojmech z Paříže, dodávám, že v sobotu, kdy to turisty u Notre Damu, Sacré Coeur či Tour d´Eiffel přímo přetéká, je zde doslova božský klídek...
Žádné komentáře:
Okomentovat