BÍLÁ HORA: SKVĚLÁ KNIHA O KLÍČOVÉ BITVĚ ČESKÝCH DĚJIN

Na knihu renomovaného francouzského historika Oliviera Chalina (doma známého především důkladnými monografiemi o Ludvíku XIV. a jeho době) s názvem BÍLÁ HORA mě upozornil jeden z vás a já hned poté zalistoval na webu, kde jsem objevil následující recenzi, kterou tu poněkud krácene pžebírám. Objevila se v Jičínském deníku a je z pera Stanislava Vaňka; v nekrácené podobě ji naleznete v prolinku nadpisu. Na okraj podotýkám, že právě ony řádky mě přiměly znihu těsně před Vánoci objednat a ani za nehet toho nelituji, byť levná zrovnan není.
   Takže ona recenze St. Vaňka:
   "Toto krátké vojenské střetnutí mající velký vliv na další průběh událostí bylo předmětem badatelského výzkumu historiků mnoha generací, kteří jej přiblížili čtenářům z mnoha úhlů pohledu. Mohlo by se zdát, že případné další práce vydávané na toto téma již nemohou přinést nic nového. Opak je pravdou. O tomto faktu se lze přesvědčit po četbě knihy francouzského historika Oliviera Chalina, jehož publikaci s názvem Bílá hora mají nyní možnost posoudit i čeští čtenáři.
   Autor se oproti svým kolegům zaměřil na dva aspekty, které byly dříve akcentovány pouze částečně. Soustředil se na podstatu problematiky bitvy jako ryze vojenského střetnutí a na úlohu osob duchovního stavu, které svým jednáním ovlivnily určité zákulisní momenty. Olivier Chaline využil při psaní publikace nejen poznatky získané studiem pramenné základny, ale také znalosti nabyté praktickým ověřováním příslušných reálií.
   Historik ovládající manipulaci s dobovou vojenskou výzbrojí a pohybující se v terénu bělohorské bitvy se dokáže jistě lépe vcítit do uvažování vojáků bojujících před čtyřmi staletími než autor bádající pouze v archivech.  (...)
   V devíti textových medailonech je pojednáno o fenoménu bitvy, jejím náboženském aspektu a filtraci vzpomínek na toto střetnutí. Závěr publikace je věnován úvaze nad udržitelností možnosti nadále vnímat Bílou horu jako národní tragédii. Autor se věnuje zejména postavě otce Dominika, člena řádu karmelitánů. Jeho jednání posuzuje úhlem myšlení člověka raného novověku.V této době zastávala víra a duchovní spiritualita podstatně důležitější prostor než dnes, což do jisté míry platilo i v drsném vojenském světě. Přesvědčivě dokládá Dominikův podíl na konečném rozhodnutí císařských a ligistických velitelů svést bitvu v čase, kdy se v souladu s nepsanými pravidly již neválčilo. Listopad byl považován za krajně nepříznivý měsíc pro vedení bojových operací.
   Dalšími oblastmi, které Olivier Chaline podrobil rozsáhlé analýze je národnostní složení bojujících armád a jejich ekonomická situace. Zajímavé údaje se týkají zejména vojska českého krále Fridricha Falckého. Výsledek Chalinova výzkumu potvrzuje, že tento kontingent byl složen z vojenských profesionálů mnoha národností. Byli v něm zastoupeni i česky a německy mluvící vojáci žijící na území Koruny české, kteří tvořili nejvíce třetinu celkového stavu mužstva. Do říše mýtů tak autor odkazuje legendy o pluku hrdinných Moravanů bojujících u zdi letohrádku Hvězda do posledního muže. Na konkrétních případech jsou osvětleny finanční problémy stavovského vojska. Přes doložitelnost částečné úhrady dlužného žoldu, je pokládána celková situace tohoto vojenského tělesa za neudržitelnou. Dle Chalinova závěru změnila bitva v bezprostředním časovém úseku jen málo. V případě jejího nekonání by z ekonomických důvodů Prahu vyplenili místo císařsko-ligistické armády stavovské jednotky.

   Velmi zajímavé jsou pasáže pojednávající o měnícím se obrazu bělohorské bitvy. Chaline dokazuje, že v následujících letech nešlo o kontinuitní, ale diskontinuitní vzpomínky na tuto událost. V určitých časových úsecích, zejména v prvních desetiletích, které po bitvě následovaly a také v časech války o španělské dědictví, která proběhla počátkem 18. století, byla bělohorskému fenoménu věnována zvýšená pozornost ze strany všech vrstev obyvatel. Autor seznamuje čtenáře se souborem uměleckých děl nalézajících se v několika zemích, jejichž tématem byla bitva na Bílé hoře. (...)
   Kniha Oliviera Chalina Bílá hora je analyticky promyšlená a brilantně napsaná monografie věnovaná vojenskému a náboženskému aspektu tohoto domnělého traumatu českých dějin. Národnostními předsudky nezatížený francouzský historik dokázal uchopit tento fenomén výlučně z pohledu odborníka. Olivier Chaline prokázal, že vojenské střetnutí na Bílé hoře bylo dle soudobých měřítek skutečnou bitvou s celkem dvěma tisíci padlými vojáky a nikoli málo významnou šarvátkou, která měla zapříčinit českou národní katastrofu. Po četbě této publikace je zřejmé, že oba dříve tradované názory nemohou obstát. Badatelská činnost Oliviera Chalina je navíc zhodnocena jeho schopností posuzovat dějinné události měřítkem znalostí, vědomostí a sociálních konotací těch, kteří v daných dobách žili a nikoli výlučným pohledem člověka, jehož život se odvíjí na počátku 21. století."
   Tahle recenze, s níž do písmene souhlasím, mi ušetřila spoustu práce, přesto bych ale rád podtrhl a zdůraznil několik výjimečných aspektů:
-Chaline umí česky i německy, což je samozřejmě na zařazení i interpretaci pramenů hodně znát;
-už v úvodu, který mě do knihy doslova vtáhl, jasně píše, jak důležité je pochopit bitvu, a pokud ji chceme popsat, nedokážeme to přesvědčivě bez znalosti dobových reálií, druhů vojska, terénu, zacházení se zbraní u jednotlivce i v jednotkách, chaakteristik toho všeho, manévrů, taktiky a v neposlední řadě i podmínek, za nichž vojáci do bitvy vstupovali, tedy toho všeho, co museli snášet, i věcí následujících, tedy ran, zranění, utrpění, ošetřiování raněných a spousty drsných, leč plastických věcí;
-styl knihy je mi hodně blízký, autor vkládá pasáže z dokumentů a např. Anhaltova relace o jeho útoku se čte jedním dechem;
-zhruba 150 stran z pěti stovek zabírá bitva a je popsána vyčerpávajícícm i strhujícím způsobem; výmluvně se ona část ostatně jmenuje Prožitek z prudkosti boje... Čtu ji jedním dechem a stále víc se těším na části následující, na Náboženský smysl bitvy, neboť bez toho ji nelze pochopit, a vzhledem k osudovosti, alespoň nám od školních škamen předkládané, jsem velmi zvědav na poslední část s názvem Bitva prochází filtrem vzpomínek;
-součastí je několik plnobarevných reprodukcí vyobrazení bitvy z římského kostela Santa Maria della Vittoria (známý z Uhlířova Černého dne na Bílé hoře, kde byly u nás tyto malby publikovány poprvé) a plánek kampaně jakož i detailní nákres bitvy s rozmístěním všech jednotek...
    Upřímne řečeno, není v češtině mnoho knih, které by dokázaly bitvu takto popsat... Čistě z vojenského hlediska má ovšem nedávnou konkurenci u sousedních Poláků, kde se roku 2006 objevila důkladná Biala Gora 1620, vydaná nakladatelstvím FINNA Gdaňsk; náhled přikládám... Zde jsou i nákresy taktických formaci a dalších věcí, které, bohužel, Chalinova Bílá hora neobsahuje...
    Vzhledem k tomu, že knihu vydalo nakladatelství Univerzity Karlovy  Karolinum, může s ní být u knihkupců problém; já si ji nechal poslat odtud:
http://cupress.cuni.cz/ink2_ext/index.jsp?include=podrobnosti&id=229892

Chaline, Olivier: Bílá hora. Karolinum 2013. vázaná, 576 str. ISBN 9788024623962. Cena 479 Kč.