středa 3. října 2012

NIKDO NENÍ DOKONALÝ ANEB BORODINO 2012


Vida, než jsme se nadáli, máme tu začátek dalšího měsíce a mne opět drtí váha toho, co jsem si sám vymyslel, tedy jakési parafráze na úvodník spojený tu a tam se zamyšlením, za které možná znovu sklidím nějaké to hodnocení „nic moc“, tak to ale chodí. Nejde o téma, k zamýšlení se je věcí stále víc, protože, řečeno s Hamletem doba vymknutá z kloubů šílí, což je požehnáním leda tak pro sdělovací prostředky, které po něčem takovém pasou s nesmírným zaujetím. Já to mám těžší, protože bych měl hledat nějakou spojitost s tématem Napoleon, když už jsem si dal císařovo jméno do záhlaví blogu, nebo alespoň s historií, byť tak složité to zas není, neboť všechno, čím nás „sedmá velmoc“ od zpráv po analýzy a komentáře zásobuje, už tu někdy a v nějaké obměně bylo.
   Když Napoleon, tak Napoleon, a v souvislosti s ním na počátku září uplynulé dvousté výročí bitvy u Borodina/Moskvy. Uplynulé je hodně přiléhavé slovo, neboť jaksi odplavalo, a i když jsem očekával, že se přižene jak příval, nic moc z toho nebylo. Naivně jsem doufal v cosi odpovídajícího velikosti Ruska a šíři ruské duše, leč i tato země má nejspíš důležitější starosti a propagace na ruských webech zůstala takřka mizivá, dostupná jen for the happy few, řečeno s poslední větou Stendhalovy Kartouzy parmské. Účast našeho re-enactementu byla dík složitosti cestování do země, kde zítra znamená včera (řečeno opět s Juliem Fučíkem, nějak mě ty citáty dneska berou), spíše symbolická (jestli toto někdo z účastníků čte, mohl by o tom cosi napsat, já to s radostí zveřejním) a vše budí dojem, že navzdory ohlašované monumentálnosti  zůstali Rusové za „našimi“ dvousetletými připomínkami Slavkova roku 2005. Možná se mýlím, ono výročí, představující zrod legendy o Vlastenecké válce, mi však připadá natolik klíčové, že se jedna simulace před zraky státního prezidenta zdá být trochu málo.
    Jiný názor na výročí měli nejspíš sami Rusové a podle všeho souvisí s článkem na www.lidovky .cz (a nejspíš i v papírové podobě v Lidových novinách) z 2. září, který mi poslal jeden kolega. Říká (ve mnou krácené verzi, fulltext máte v prolinku v nadpisu) toto:
    „MOSKVA - Překvapivé poznatky vyrážející dech historikům přinesl průzkum státní agentury VCIOM o porážce francouzského císaře Napoleona při ruském tažení před 200 lety. Dnešní výročí bitvy u Borodina oslavilo Rusko velkolepou rekonstrukcí už minulou neděli za osobní přítomnosti prezidenta Vladimira Putina a množství televizních kamer.(…)
    Podle průzkumu si každý stý Rus myslí, že Napoleona porazil Georgij Žukov, který se však proslavil jako sovětský maršál až o více než století později v boji s Německem. Stejný počet obdivovatelů má i Andrej Bolkonskij, literární hrdina z románu Vojna a mír Lva Tolstého. Podle každého dvacátého Rusa se hrdinou války s Napoleonem stal neporazitelný vojevůdce Alexandr Suvorov. Ani ten se však s císařem utkat nemohl, protože zemřel 12 let před francouzským vpádem do Ruska. Více než pětina přiznala, že neví.
Kutuzovovi následníci však mají jasno: podle 70 procent dotázaných u Borodina vyhráli Rusové, podle desetiny nevyhrál nikdo a 13 procent přiznalo vítězství Napoleonovi.
    Za hlavní příčinu Napoleonovy porážky téměř polovina dotázaných označila krutou ruskou zimu. Až poté následovalo hrdinství ruských vojáků, um vojevůdců, záškodnictví partyzánů, mizernost ruských cest, epidemie tyfu či nesourodost Napoleonovy armády. Poznatky z průzkumu podle komentátorů prý svědčí hlavně o tom, jak rychle se zapomínají středoškolské znalosti.“
    Smutné a příznačné, leč nejen pro Rusko, a pokud by někdo výše uvedené bral jako posměch, měl by si opakovat poslední větu (kruci, zas citát) z filmu Někdo to rád horké: „Nobody is perfect!“. Naprosto souhlasím s komentářem, který se k tomuto článku na serveru lidovek objevil z bratrského Slovenska:
    „Nedávno jsem poslouchal interview s jednou žabkou z Česka - byla ptána , co ví o životě v komunistické ČSR. Ona odpověděla jen, že to tehdy bylo blbý," protože si lidé tehdy mohly stahovat z internetu jen ruské písničky "
    Vzpomínám si, jak mladá Češka, která mě učila angličtinu, využila ke konverzaci data 11. září s tím, že kladla otázky, co na to její žáci (jako moji kolegové a já). Odpověděl jsem nějak v tom smyslu, že pro mne jde o stejně zlé datum, jako 21. srpen, a byla to chyba, protože děvče se absolutně nechytlo… Takže nesuďme, nechceme-li být souzeni (fakt je těch citátů už příliš), jinak dopadneme jak mnozí z účastníků Krampolova pořadu, který má stejný název, jako poslední věta ze zmíněné komedie Some Like It Hot. Nelomme rukama a buďme rádi, že většina našeho národa je schopna odpovědět alespoň na jednu z otázek testu inteligence nezapomenutelné dvojice Šimek-Grosmann:
            „Švandova milá se jmenovala:
            A: Dorotka
B: Karotka
C: Bardotka“ 
Přeji vám krásný říjen a nezoufejte ani nad politiky, kteří si pletou Vondrouše s Breivikem!

6 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Keď už je téma o Rusku, v poslednej dobe som sa snažil nájsť nejakú knihu o Krymskej vojne, no nič som nenašiel. Akurát v knižnici starého otca som našiel Boj o Sevastopoľ (dohromady tri knihy). Napísal to S.N. Sergejev-Censkij. Len tak som to prelistoval a sem-tam niečo prečítal (hlavne z bojov pri Alme, Inkermane...) Chcel som vedieť Váš názor, či myslíte, že to stojí za prečítanie. Pýtam sa hlavne preto, že je to dielo ruského autora ešte z čias ZSSR, a to ma tak trochu odrádza (okrem iného autor nezabúda pripomínať veľkú udatnosť a vlastenectvo prostých ruských vojakov). Tiež by ma zaujímalo, na akú knihu sa od Vás môžme tešiť najbližšie. Zdá sa mi, že naposledy ste niekde spomínali životopis Ľudovíta XIV.

Jiri Kovarik řekl(a)...

"Sevastopolská epopej" Sergejeva-Cenského je vskutku jediná kniha, která česka/slovensky vyšla a je to dílo prozaika, ne historika, navíc napsané v letech 1939/40, což je znát (autor dostal Stalinovu cenu). V angličtině a ruštině toho pochopitelně existuje mnohem víc, staré a důkladné věci i moderní syntézy (Osprey vydal Inkermann 1854)... Těšit se můžete na Ludvíka XIV., ten je hotov, v říjnu ho se vším odevzdám, bude zas na větší formát, s cca 250 ilustracemi a řadou map, protože tam jsou i Ludvíkovy války. Skromně myslím, že je to dobrá kniha o králi, člověku i jeho době a také o válčení té doby, jsem s ní hodně spokojený. Pak na tažení roku 1805 (celé, nejen Slavkov, tedy přičiny, Německo, Itálie, Tyrolsko..., kde mám asi 100 stran s jsem těsně před Elchingenem. Vyjde to možná v opačném pořadí, 1805 v první a Ludvík v druhé půli roku, uvidíme a určitě o obou knihách budu na blogu psát.
Mějte se hezky.
JK

marcos řekl(a)...

Česky vyšla i Tarleho dvouzsvazková kniha o Krymské válce, kdysi jsem ji ulovil v antikvariátu...svého času jste se zmiňoval, že se chystáte psát o bitvě u Jutska, pořád to ještě platí?

Anonymní řekl(a)...

v češtině ještě existuje práce J.V. Tarleho, Krymská Válka. Vyšlo to někdy začátkem 50tých let. Jaké to je nevím, nečetl jsem to.

Jiri Kovarik řekl(a)...

Dík za nápovědu, jaksi jsem na Tarleho zapomněl. Ale soudě podle jeho Napoleona, byl to nejserióznější z historiků stalinské éry.
Jutsko platí, 1. pol. příštího roku, kývne-li na to nakladatel... A po Cušimě bude podle mne snadné ho přesvědčit, že o válku na moři mají suchozemci dost zájem :-)

Anonymní řekl(a)...

Dobrý den, po opět delší době jsem dnes navštívil vaše stránky a probrázdal je křížem krážem po různých článkách, které sem vkládáte. Musim přiznat, bylo to asi i tak trochu k uklidnění neboť jsem dnes prolistovával vlastivědu naší 10ti leté "slečny" a nestačil jsem se divit co na školách "vtloukají dětem do hlavy". Některé věci na mne působily jako kdyby člověk prolistovával vlastivědu z minulého režimu. Nevěřil bych, jak se dá i stručně v pár řádkách napsat rozuměno zkreslit a vyložit historie. Co je na tom však nejhorší NAŠE HISTORIE! To, že to pak v Rusku dopadlo ohledně výročí Borodina a kampaně 1812 v průzkumech jak dopadlo mne tudíž až tak nepřekvapilo. Podle mého,kdyby se obdobný průzkum konal zde na téma Slavkov a kampaň 1805 asi by jsme se mi, do věcí zasvěcení, nestačili divit.

Ještě musím dodat, Ludvíka XIV. již netrpělivě vyhlížím až se objevý na pultech a Jutska se opravdu nemohu dočkat!tak pevně věřím , že nakladatel (předpokládám Akcent) necouvne před jeho vydáním.

Mějte se pěkně
JB