Letos v srpnu, při dovolené v jižní Anglii, kde mám větší možnost pohybu než normální turista, neboť tam žije moje dcera, jsem neodolal a už poněkolikáté navštívil Dockyard v Portsmouthu, tedy ono pro mě hodně magické místo v přístavu, které bezpochyby představuje jedno z nejúžasnějších námořních muzeí na světě. Dojmy byly tentokrát poněkud rozporné, neboť Mary Rose, na kterou se těšila moje žena, navštívit nešlo. Je letos uzavřená, staví se pro ni nová hala, kam bude snad v příštím roce přemístěn onen pětačtyřicetimetrový trup karaky, dokončené roku 1511, údajně jedné z prvních lodí, schopných pálit boční salvu. Při střetu s francouzskou flotou se roku 1545 potopila, přesněji se převrhla a o něco víc než míli od vjezdu do portsmouthského přístavu šla pod vodu i se čtyřmi stovkami mužů na palubě. V říjnu 1982 ji vyzdvihli, a pak spočinula v kryté hale, kde je neustále zkrápěna vodou. Jak bude její nový, nahrubo dokončený a s muzeem Mary Rose spojený příbytek vypadat, to vám nejlépe ukáže video z youtube; prolink na něj vkládám do nadpisu.
Upřímně řečeno, zklamala mě perla celého muzea v portsmouthských docích, slavná HMS Victory. Stále spočívá ve svém suchém doku a je přístupná, leč notně odstrojená, od loňska zbavená horních částí stěžňů, všech ráhen, většiny takeláže, příďové ozdoby, karonád na přídi, atd. Jak vypadala v době mojí návštěvy, to vám nejlépe ukáže fotografie, a reportážní videa snímání výše uvedených částí můžete najíit na youtube, třeba na této adrese: http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=eGiglID-Zjo#at=122 (kdyby nefungovala, zadejte: HMS Victory Removal of the Fore topsail yard - footage from above the ship!)
|
HMS Victory |
Plně přístupný je nadále HMS Warrrior, první obrněná a stále paroplachetní loď Royal Navy z roku 1860. Přesněji jde klasifikací o obrněnou fregatu s délkou trupu 127 m, což byl zhruba dvojnásobek rok předtím spuštění francouzské La Gloire. Navštívit interiéry obou plavidel, HMS Victory a HMS Warrrior, je úžasný zážitek už pro srovnání dvou po sobě následujících generací válečných plavidel a změn podmínek pro službu i život posádek; kontrast, i když jej dopředu předpokládáte, je neuvěřitelný. Tuto loď nejspíš čeká v dohledné době nátěr trupu, neboť ze strany od města je vidět, ře mezi černou prosvítá suříkový nátěr spojnic železných plátů.
|
HMS Warrior |
Jsou tu i další lákadla, tedy stálé expozice, které tu má jak Mary Rose, tak HMS Victory, dioráma bitvy u Trafalgaru a shopy s námořní tematikou, v nichž se dřív daly najít jinak nesehnatelné knihy, leč tentokrát to bylo s jejich nabídkou poměrně slabé. Místo knih jsme se vrhli na decentně pohledné porcelánové námořnické hrnky. Dva s nápisem „Captain word is law“ a „Galley slave“ už máme (ten druhý si v Greenwichi vybrala moje žena pro sebe, aby návštěvy doma věděly“who is who“, když ale navštěva není, klidně doma pije kafe s mého kapitánského!!!) a teď k němu ve snaze povýšit přidala třetí s nápisek "Skipper". Hrnek, na kterém je citace z námořního zákoníku o tom, že posádka musí být při sebemenším projevu reptání bičována (spatřeno rovněž v Greenwichi, leč nekoupeno...), bohužel, neměli...
Úžasnou věc poskytuje možnost podniknout okružní zhruba hodinovou přístavem takřka na dosah kolem současných plavidel Royal Navy, což za sedm liber doopravdy stojí (jinak za celý vstup do Dockyard zaplatíte kolem 21 liber, což je hodně, můžete se tomu ale vyhnout, neboť vejít do areálu lze volně a návštěvu HMS Warrior či plavbu si koupíte uvnitř za dílčí sumu). Na motorovou loď zvící těch vltavských, jen vyšší, sice vystojíte frontu, u pokladny si ale můžete na křídové tabuli načíst, které válečné lodě v přístavu právě kotví, a kapitán vás při plavbě s každou podrobněji seznámí. Fotografovat je můžete (jak vidíte) po libosti, rozhodně vám nehrozí to, co českým herním designérům po fotografování řecké vojenské základny…
|
Tohle všechno tam kotvilo... |
|
HMS Cumberland |
|
HMS Defender |
|
HMS Illustrious |
|
HMS St Albans |
|
HMS York |
Právě v onen den mezi britskými loďmi kotvil ruský raketový torpédoborec Vice-admiral Kulakov (třída Udaloj) a dokonce byl i přístupný, jenže když vyhlídková plavba skončila a já se k němu vrhl, otevírací doba končila, nespíš proto, že část posádky odcházela do města, kde bylo v outletovém centru (příjemné a hezké místo, až na ty davy) a kolem Spinnaker Tower vidět spoustu nezaměnitelných bílých brigadýrek, jimž my říkávali „gramofon“.
|
Vice-admiral Kulakov |
Spinnaker Tower stojí na závěr rozhodně za zmínku i návštěvu. Tvoří krásně bílou dominantu přístavu i celého města, až po anténu měří 170 m, byla dokončena roku 2001 a vskutku připomíná spinakr, tedy jachtařskou plachtu pro plavbu na boční či zadní vítr.
|
Spinnaker Tower v pozadí |
Výhled na město, Dockyard, přístav i otevřené moře s řadou starých pevnůstek je z ní úžasný a prosklená podlaha vyvolává lehkou (u mojí ženy těžkou) závrať.
Na závěr jedno dosti unikátní, tři roky staré video, abyste měli představu, jak vypadala boční salva (pro detailisty valivá salva) oné Nelsonovy vlajkové lodě.
8 komentářů:
Krása...jen mě zaráží, že v USA se dochovalo tolik bitevních lodí z 20. století a v Británii, zemi s takovou námořní tradicí,nezůstala žádná (aspoň HMS Warspite si nechat mohli). Jen tak na okraj: nelákalo by Vás popsat pokus španělské Armady o invazi do Anglie? Bylo by to fascinující a u nás téměř neznámé téma...
Možná ano, v rámci jednoho projektu, který nosím v hlavě, tedy navázání na čtyřdílné Rytířské bitvy a osudy s trochu pozměněným názvem a jdoucím dál a dál... Tak úplně neznámé téma to ale není, poměrně nedávno vyšel překlad svazku o Velké Armadě z řady Osprey-Campaign...
Možná za pár let odstraní z HMS Victory i ten zbytek stěžňů, a vůbec celé bych to přikryl plachtou a hotovo. Achjo. Není přece větší námořní velmoci s takovou tradicí, není slavnější britské lodě než "Viktorka"! Když to lehce přeženu, tak možná místo proplácení bandy právníků, aby nebyly (v době internetu) nikde vidět fotky Kate nahoře bez, by královská rodina mohla zatlačit finančně tady. Ono totiž to HMS před jménem Victory je tak trošku pořád i jejich závazek, aspoň já bych to tady tak v tomto případě cítil. No nic. Každopádně zmínka o hrnku, na kterém jsou citace z kodexu, že při sebemenší známce reptání bude posádka bičována, mne velmi zaujala - ten musím někde sehnat! Znám pár lidí, kterým bych ho určitě rád věnoval .) Mějte se moc hezky, pane Kovaříku, a moc se těším na "1812 II" (btw pokud byste se takto opravdu znovu vrhnul i na Slavkov, byla by to paráda). Martin T. Schwarz
Ten bičovací hrnek měli v Greenwichi v obchůdcích cestou od dráhy k námořnímu muzeu... Ona Viktorka zas bude krásná..., a já se musím královské rodiny trochu zastat. To, co provedli Angličané s "Cutty Sark" je neuvěřitelná nádhera jak ohledně rekonstrukce po požáru, tak co se jejího "posazení" týče. Holt ani Řím nepostavili za den. A do toho Slavkova jsem se už vrhnul. Přesněji to bude CELÉ tažení (tedy i Itálie, Tyrolsko, atd.) i s příčinami, které jsou víc než zajímavé a úplně jiné (podle mne), než se tradičně píše. Zatím nechávám korunovat císaře, zuřit Alexandra, dotlačit chudáka Franze do koalice a příští týden, doufám, otočím vojska v Boulogne směrem k Rýnu... Myslím, že tam bude hodně dosud nepříliš známých věci.
Ohledně pokusu Armady o invazi do Anglie vyšla kniha od Epochy pod názvem "... a bůh stál při Anglii". Pravda není moc obsáhlá, ale přečetl jsem si ji se zájmem. To mi připomíná, že mi jeden můj kamarád (rodilý Irčan)vloni vyprávěl, že za jejich domem na pobřeží mají vrch, který se nazývá Španělský. Nedaleko odtud prý ztroskotala jedna ze španělských lodí, které se pokoušely obeplout "ostrovy" a přeživší posádka byla právě na onom vršku popravena...
Pěkný den, M.Kolomazník
Tak v tom případě své rozhořčení beru zpět měl jsem za to, že se jedná o "očesávání" a ne o přípravu na budoucí rekonstrukci. A s tím Slavkovem - parádní zpráva, těším se už teď, jak si v tom pěkně poležím .) ... Martin T. Schwarz
Koncem května 2013 se v Portsmouth otvírá nové muzeum Mary Rose, zachráněné plachetnice z doby Jindřicha VIII. Byl jsem ve staré expozici předloni a stála za podívání, http://www.miroslavjaros.cz/jachting/mariny-Velka-Britanie/Portsmouth/default.aspx, tak už se těším na novou!
Ano, vím o tom, ale i když v Anglii v létě budu (zpola Bournemouth, což není daleko od Portsmouthu) asi se tam nedostanu. Před lety jsme Mary Rose viděl ve starém zkrápěném hangáru, byl to zvláštní pocit, a ze Spinaker Tower jsme se díval do míst, kde se převrhla... Pokud se tam dostanete vy, podělte se pak o dojmy. Totéž platí o nevojenské greenwichské Cutty Sark...!
Okomentovat