Čím začít na blogu nový rok 2011, kdy je vaše hlava stále rozptýlena silvestrovsými prožitky, marnými předsevzetími, stresem z opětovného ranního vstávání do zaměstnání a nepracuje tudíž v obvyklch obrátkách? Do značné míry mi to usnadnilo relaxační surfování po netu, při němž se občas podaří něco podstatného ulovit pro sebe (za "A"), nebo pro jiné (za "B"). Tentokrát byla varianta "B" správná, neboť už nějaký čas vlastníkem všech ulovených rybek jsem a s mnohými z vás se to má podobně, nicméně si myslím, že jiným udělám radost, a dělat radostem zájmově stejně naladěným osobám je potěšení sdílené, tedy dvojnásobné. Vlastně se tím vracím k několika příspěvkům na blogu, které patřily k těm sledovanějším, k filmům s napoleonskou tematikou. V nadpisu, jako téměř obvykle, najdete prolink na stránky, které stojí zato uložit do oblíbených, neboť na nich objevíte prolinky na volně stažitelné filmy, zpravidla dosti slušné kvality; pro méně zkušené surfaře přikládám i plné adresy z odkazů. Obrázek jasně říká, že jde nejdřív o dva snímky, které patří ve zlatém fondu na špici.Předně je tu Bondarčukovo a De Laurentisovo Waterloo s Rodem Steigerem v hlavní roli císaře Napoleona I.:
http://www.uloz.to/7141537/waterloo-1970-avi
Ad secundo jde o doslova kultovní film začínajícího Ridley Scotta Duelanti s Keithem Carradinem a Harvey Keitelem v hlavních rolích filmového ztvárnění literární předlohy Josepha Conrada:
http://uloz.to/1481051/souperi-1977-.avi
A nakonec tu máme dva další snímky ze Sharpe´s Serie, nejprve Sharpovu pomstu:
http://download.cz.hellshare.com/sharpeova-pomsta-12-avi/2113831/
což je poutavá věcička i díky filmovému zpodobnění kouzelné Cornwellem stvořené postavy kapitána Williama Fredericksona s neodolatelnou parukou a umělým chrupem, neboť o ten pravý jej už dávno připravil nepřítel....
Poslední ze čtveřice je Sharpovo Waterloo, místy trochu úlet, neboť (narozdíl od knižní předlohy) tu občas vidíte jasné příklady (jak říkával jeden můj známý, povoláním architekt) vítězství dobrého nápadu nad zdravým rozumem...:
http://download.cz.hellshare.com/sharpeovo-waterloo-14-avi/2125825/
Doufám, že jsem vám udělal radost. Kritici Seana Beana nechť si laskavě povšimnou, že si vzal jejich výtky postupně k srdci a nakonec se zapnul až ke krku. Že mu to ale trvalo, dostal se k tomu až jako major, nebo dokonce podplukovník... :-)
10 komentářů:
"Duelanty" se mi podařilo sehnat pod stromeček se vcelku povedeným českým dabingem:-D
V minulosti jsem je měl možnost shlédnout na ČT2, ovšem tenkrát, jsa odkojený novodobými velkofilmy s diskutabilní kvalitou a navíc velice neznalý této doby (dnes jsem už jen neznalý), jsem po vzoru Waterloo nebo Vojny a míru od Ridleyho očekával pestrobarevné bitevní scény a prvotřídní herecké obsazení. Nad filmem jsem lehce zanevřel a také to tak komentoval na tomto blogu...
Po druhém shlédnutí musím mile rád přiznat, že jsem se mýlil a že se jedná o mimořádně povedený snímek, kterému elegantní souboje na kordy nebo živelné souboje na ostří meče nic neubírají na své atraktivitě. Celkovou atmosféru prvotřídně umocňují kostýmy, detailní záběry a Ridleyho hrátky se světlem a stíny.
Ústřední děj do mě plynul od začátku až do konce a můj velký obdiv zasluhují také herci v hlavních rolích, maniakální Keitel i umírněný Carradine, oba stejným dílem. A pak že snímek není prvotřídne obsazený!;-)
Inu, vše je jednou poprvé, ale někdy je potřeba i podruhé;-P
Zdravím M.Kolomazník
Ano, je to jedním krásně českým slovem majstrštyk :-). A ta Conradova povídka je taky skvělá, škoda, že ji nikdo nepřeložil... V angličtině se skrývá pod názvem The Point of Honor (i když název zní The Duel) tady: http://www.gutenberg.org/files/17620/17620-h/17620-h.htm
Trošku jste mi sebral vítr z plachet, protože jsem se chtěl zrovnat dotázat, kde by se tato povídka v originále dala sehnat?
Děkuji za odkaz:-D
... přesto, než se k ní dostanu, knihovnu mám totiž po vánočních svátcích doslova nabitou novými přírustky, zajímalo by mě, jestli i v povídce dostal D´Hubert více prostoru nežli Ferraud, tak jak je tomu vidět ve filmu? děkuji M.Kolomazník
Jasně, d´Hubert je hlavní hrdina, téměř vypravěč, i když to nemá "ich" formu; už jsme to poněkud pozapomněl, mám pocit, že literární závěrečný souboj probíhá trochu jinak, byť se stejným výsledkem a tudíž i posláním novely.
To Sharpovo Waterloo je STRAAAAŠNÝÝÝ :))) působí to na mě, jakoby se snažili natočit další sérii Černé zmije a místo Atkinsona najali Boromira a scénář jim psal tým nováckých Střepin.
Tohle nemůžou myslet vážně...
Přestože jsme se shodli, že se jedná o mimořádně vyvedený snímek, v kontextu s novým příspěvkem na tomto blogu, tedy s kritikou filmu Admirála Ušakova, nalezl byste ve filmu Duelanti nějakou scénu, nebo nějaký artefakt, část ústroje, cokoliv, prostě odlišnost, u které by se dalo rozporovat, že neslučuje s danou dobou? Děkuji M.Kolomazník
Nepřesnosti tam jsou, ale nic, co by působilo jako karikatura či bylo jakkoli zásadní. Nějak nemůžu najít své dvd, asi jsem to někomu půjčil. Po paměti, a než stáhnu to avi, neodpovídá barevná kombinace uniformy d'Hubertova pluku, neodpovídají čáka pro období před rokem 1806, nepřesně je také kapitánské hodnostní označení, na něž ukazuje Féraud v té hospodě, ale jsou to opravdu detaily, které nijak ten film nepoškozují a jsou přesně, podle mého, v rámci snesitelného zjednoduššení a nedokonalosti.
Gen. Treillard má v úvodu uniformu příliš moderního střihu, epolety nosí generálové až podle předpisu z 1. vendémiairu roku 12, naproti tomu je barevná kombinace d'Hubertova pluku, pokud je to třetí, což má na čáce, správně; císařské orlice v úvodu na šavlových taškách a čákách...
Jeho hodnostní označení v úvodu odpovídá ne poručíkovi ale podporučíkovi, což ale může být problém anglického originálu (2nd lieutenant je pořád lieutenant, což ve Francii tak není)
Féraud má tři prýmky na kapitánské uniformě, ale tak podivně našité s mezerou, na pravé ruce lépe než na levé, ale tři tam jsou.
Jsou to opravdu zanedbatelné drobnosti, z hlediska vystupování postav a historického kontextu obecně je ten film bezchybný.
J.
Svým dalším dotazem k filmu Duelanti nejpspíš odkryji svou neznalost, ale ve škole mě vždy učili, že když něco nevím, mám se zeptat! ;-)
Všiml jsem si, že oba protivníci nastoupili k jezdeckému souboji, tuším že to bylo v roce 1806, s kalpaky na hlavách? Proč kalpaky, když ostatní (sekundanti) byli oděni do husarských uniforem s čáky? Předpokládám, že i ostatní se na místo souboje dostavili na koních, ikdyž to z filmových záběrů nebylo zřejmé...
Souviselo to snad s tím, že krátce předtím požádal D´Hubert o přeložení do štábu maršála Bernadotta? ... ale Féraud přeci zůstal i nadále u 7. husarského pluku a nebyl ve štábní funkci? Nebo že by byli úmyslně oblečeni na smrt do slavnostních uniforem?
Díky za připomínkování:-)
M.Kolomazník
Kalpaky ve francouzské lehké kavalerii nosili příslušníci elitních rot pluku (první rota první eskadrony).
Okomentovat