CO NOVÉHO V ROCE 2018?

Posledním příspěvkem loňského roku (pominu-li péefko) byl přehled mých knih, které jsou odevzdány AKCENTu, mému dvornímu nakladatelství, a vyjdou. Teď se dostávám ke slíbenému, tedy k tomu, na čem pracuji, nebo, dá-li pánbu zdraví, pracovat v tom letošním roce hodlám. Nemohu ovšem zaručit, že letos vyjde něco víc než první z následujících titulů:

Zhruba z poloviny, možná té větší, mám hotov komentovaný překlad pamětí z napoleonských časů v onom pyšném stylu "Jiří Kovařík uvádí..." Tentokrát jde o zatraceně zajímavé vzpomínky, jejichž

autorem je kapitán Octave Levavasseur, původně jízdní dělostřelec, který velel jedné baterii u

Slavkova, zažil pruské tažení a už na počátku polského tažení se stal pobočníkem maršála Neye. S ním prošel boji u Guttstadtu a Friedlandu, pak táhl po jeho boku do Španělska, roku 1809 ale službu opustil, byť na osudové ruské tažení a roli "svého maršála" vzpomíná prostřednictvím jiných. Do

aktivní služby se jako Neyův pobočník vrátil až roku 1814 a prožil s ním celé drama francouzské kampaně, která skončila Napoleonovou abdikací. S maršálem zůstal i po návratu krále, byl s ním ve chvíli, kdy se Ney opět přidal k Napoleonovi a poté vyrazil s Nejstatečnějším ze statečných do Belgie. Podal jedno ze dvou klíčových svědectví o Neyově roli u Quatre Bras a Waterloo i o procesu s rusovlasým maršálem a já vážně uvažuji, že zkusím do přílohy prosadit i to druhé svědectví, nepříliš obsáhlou relaci plukovníka Heymese, jiného Napoleonova pobočníka, o Waterloo, neboť Levavasseura doslova doplňuje. Knihu překládám pro ElkaPress a termín odevzdání je v dubnu, proto by mohl na podzim vyjít.

Druhou věcí je v pořadí už čtvrtý svazek BITEV A OSUDŮ VÁLEČNÍKŮ, jehož název je stejně prozatímní jako přiložená idea přebalu. Bude obsahovat především anglickou občanskou válku, zápas Karla I. s parlamentem, a podle rozsahu nejspíš i boje na počátku vlády Ludvíka IV., tedy dobu frondy skrze osudy dvou nádherných postav, Velkého Condého a Turenna. Zatím mám, abych si od překladu odpočinul, první příběh, kde je hlavním hrdinou princ Ruprecht/Rupert Falcký, syn českého "zimního krále", až do bitvy u Edgehillu, která tvoří jádro tohoto vyprávění. Pak půjdem bojovat k Newbury, Naseby, Dunbaru, Marston Mooru a doprovodíme Cromwela na vrchol i Karla Stuarta na popraviště...

Co pak? Návrat k napoleonské době na základě pár námětu facebookových přátel, respektive toho, nač mě přemlouvali, byť jsme se vzpouzel, až jsem to vzal jako výzvu. Bitva národu u Lipska. Příběh jen o ní a postavený na základě pramenů, vzpomínek a dokumentů tak, abych učinil zadost tomu, co o psaní vojenské historie jako věci složité a převelice interdisciplinární napsal v The Face of The Battle John Keegan. Tedy aby to byla kniha čtivá, která v sobě má krom linie dějové i všechny náležitost, topografii, taktiku, strategii, druhy vojsk i zbraní, politické okolnosti, charakteristiky hlavních postav dramatu, analýzu i syntézu... Budu se snažit, aby se to četlo jako knihy mých velkých vzorů, byť z jiné války, Lapierrovo a Collinsovo Hoří už Paříž, nebo Ryanův Příliš vzdálený most.

A co dál? Mohlo by to časově vyjít, abych vypul na moře. Buď pod plachtami do válek především Francouzů z Angličany, tedy do dob znovuzrození francouzského námořnictva za Ludvíka XVI. do časů rozvratu a proher v době Francouzské revoluce až k časům císařství... Nebo v rámci cyklu Válečníků do barokních válek doby Ludvíka XIV. s velkými postavami prince Ruperta, Jakuba Stuarta, de Ruytera, Tourvilla, Duquesna a dalších... V každém případě dojde časem (ať dá pánbu zdraví) na oboje...

Tak mi držte palce, ať to zvládnou hlava i tělo...