NAPOLEONOVI JEZDCI

Naprosto prvotní idea přebalu, dvě varianty...

Včera jsem dostal různými cestami řadu přání k xy...náctinám, za která jsem se snažil poděkovat. Byla to spousta povzbudivých slov od mnoha lidí, i od těch, které znám jen prostřednictvím facebooku a dalších cestiček, což je na druhé straně hodně zavazující. Možná domýšlivě si říkám, že poděkovat mohu i následujícím způsobem, poodhalením obsahu knihy, k jejímuž dopsání chybí cca 15 stránek. Bude z těch objemnějších a strukturou košatá i složitá; to, co vidíte kurzívou, obnáší podbarvené bloky, jaké jsem v posledních napoleonských knihách či v Jutsku 1916 používal, a které umožňují odbočit od děje do tématických podrobností. Do jakých, to snadno pochopíte. Takže by to mělo vypadat následovně (červené a vytečkované na konci musím ještě dopsat...). Je to běh na dlouhou trať, zvolna po sobě texty čtu, dolaďují, formátuji a zasazují obrázky i mapy, jichž tu bude požehnaně, a AKCENTu to odevzdám, někdy v době, kdy půjdou děti zas do školy. Dneska jsem usoudil, že nahodím první představy přebalu, což přikládám, ovšem bez záruky, protože tohle se může změnit v drobnostech stejně jako radikálně. Název i podtotul ovšem zůstanou. Spolu s nakladatelem předpokládáme termín vydání v 1. polovině příštího roku...

OBSAH

Pár slov úvodem

Fénix zrozený z popela

I. TĚŽKÉ JEZDECTVO

MALÝ VELKÝ GENERÁL: François-Étienne Kellermann, hrabě de Valmy

    Drobný a churavý

 Od grosse cavalerie ke kyrysníkům

    Porážka na obzoru

Hodnostní stupně francouzského jezdectva

    Nejskvělejší útok všech dob!

Kellermannovo hlášení z bitvy u Marenga

    Patnáct let válek a nemocí

Doumercův útok u Bereziny

    Kyrysníci od Quatre Bras

           Účast kyrysnických pluků v Napoleonových taženích

A ZLÍBAL BYCH VÁM PRDELE!: Jean Joseph Ange d’Hautpoul

    Královský kapitán a revoluční generál

            Maršál Murat, velitel Záložního jezdectva

    Velitel těžkého jezdectva

            Kyrysnická ústroj a zbraně

    Jedna bitva za druhou

            Listy generála d’Hautpoula

    Útok u Hofu

            Karabiníci

    Poslední boj                                                   

            Karabinická ústroj a zbraně

KYRYSNÍK OD ASPERN: Jean-Louis Brigitte Espagne

    Dopisy jezdce z lidu

Lesk a bída života jednoho karabiníka

    V čele kyrysníků

            Plukovníci kyrysnických pluků 1804–1815

    Polská kampaň

Kyrysníci u Heilsbergu očima Aymara de Gonneville

    Rakouská střepina

Espagnova smrt v románu „Bitva“

TEN, KTERÝ NIKOMU NEUBLÍŽIL: Étienne-Antoine-Marie Champion Nansouty

    Vzestup vojáka ze staré školy

Předpis z časů krále

    Ruští husaři a Liechtensteinovi kyrysníci

Útok podle předpisu

    Friedland, Alteglofsheim a Wagram

Střet těžkých jezdectev u Alteglofsheimu

    Od kyrysníků ke gardovému jezdectvu

Dopisy kyrysnického kapitána z Ruska

    Rozchod s Napoleonem

            Pochod na Moskvu očima karabiníka Abbeela

JAKOBÍN OD WATERLOO: Édouard  Jean-Baptiste Milhaud

    Kralovrah

Trubači, trylky a signály

    Na Moravě, v Prusku i v Polsku

            Statečnost nebyla samozřejmostí

    Španělští dragouni

            Stát, králi, stát!

    Poslední boj kentaurů

            Střípky vzpomínek na poslední útok

   

II. DRAGOUNI A ŠVALIŠEŘI-KOPINÍCI

DRAGOUN S MARŠÁLSKOU HOLÍ: Emmanuel de Grouchy (1766–1846)

    Klikatá cesta do sedla

Na koni i pěšky

Dragounská uniforma a zbraně

    Dragounský generál

Rub a líc vítězství u Prenzlow

    U Wagramu a v Rusku

Pluk, eskadrona, divizion, peloton…

    Až k hořkému konci

            Účast dragounských pluků v Napoleonových taženích

DRAGOUN ZABITÝ PARTYZÁNY: Frédéric Vagnair van Marisy (1765–1811)

    Od husarů k dragounům

Dragounka Therèse Figuer

    Kulka v guerrilové válce

Plukovníci dragounských pluků 1804–1815

ARISTOKRAT, KTERÝ EMIGROVAL A ZAS SE VRÁTIL: Marie Victor Nicolas de Fay, markýz de Latour-Maubourg (1768–1850)

    Útěk s La Fayettem

Vězeň v Olomouci

    Dlouhá cesta vzhůru

            Švališeři-kopiníci

   Nekonečná španělská válka

            Plukovníci švališerských pluků

            Účast švališerských pluků v Napoleonových taženích

   Upřené vítězství

            Svědectví o pádu Velké reduty

   Noha ztracená u Wachau

Jak má švališer-kopiník zacházet s kopím

   Ať žije král!

            Legenda o plukovníku Sourdovi

III. LEHCÍ JEZDCI

NEJVĚTŠÍ Z HUSARŮ: Antoine Charles Louis de Lasalle (1775–1809)

   Vášnivé, nespoutané mládí

            Husaři

   Lehni si na ty prapory!

            Jak se stát opravdovým husarem

   Husarská odvaha a husarské kousky

            Plukovníci husarských pluků

   Let Pruskem

            Kapitulace Štětína

   V Polsku a ve Španělsku

            Golyminská panika

   Poslední bitva

            Lasallova závěť

SE ŠAVLÍ PROTI LOĎSTVU: Jacob-François Marola, řečný Marulaz (1769–1842)

   Čtrnáct holandských lodí

Účast husarských pluků v Napoleonových taženích

   Nejlepší z jezdců maršála Davouta

Napoleonská taktika jako inspirace

   Až k šestadvacátému zabitému koni

Uniformy husarských pluků

DOPISY Z VÁLKY: Auguste de Colbert de Chabaians (1776–1806)

   Pobočník slavných

Jízdní myslivci

   Vzhůru na výsluní

Vstup kapitána Parquina k jízdním myslivcům

   Z bitvy do bitvy

Plukovníci mysliveckých pluků

   Cesta za osudem

Smrt generála Colberta

JEZDEC, KTERÝ MILOVAL BOJ: Louis-Pierre de Montbrun (1771 – 1812)

   Jízdní myslivec od 1. pluku

Účast jízdních mysliveckých pluků v Napoleonových taženích

   Hrdina od Somosierry

Vzpomínka na Somosierru

   Já mám radši rvačky!

Wagram očima kapitána d’Espinchala

   Pánové, už nad Montbrunem neplačte

Uniforma a zbraně jízdních myslivců

GENERÁL, KTERÝ VYHNAL I KRÁLE: Claude-Pierre Pajol (1772–1844)

   Hodně zranění a ještě víc bojů

            Vzpomínka kapitána Parquina na Jenu

   Z Francie až ke Znojmu

Obraty a přesuny lehké kavalerie

   Zlé roky

Antoine Fortuné de Brack, slavný ve stínu slavnějších

   Odplata za Waterloo

            O útocích (1)

ČERNÁ OVCE ARMÁDY: François Fournier-Sarlovèze (1773 –1827)

   Husar, který neměl Bonaparta rád

O útocích (2)

   Prohrajete, vy i Francie!

Načasování jezdeckých útoků

IV. GARDOVÁ KAVALERIE

MARŠÁL V ČELE GARDY: Jean-Baptiste Bessières (1768–1813)

   Raketový vzestup

Gradoví jízdní granátníci

   Od Starých vinohrad k Medině del Rioseco

Boj na Starých vinohradech

   Kule, která minula

Legendární jízdní granátník

   Kule, která zasáhla

Císařovnini dragouni

STATEČNÝ AŽ KE ZBRKLOSTI: Charles Lefebvre-Desnouettes (1773-1822)

   Bonapartův oblíbenec

Gardoví jízdní myslivci

   Zaragoza a zbrký útok u Benavente

Zajetí Lefebvra-Desnouettese očima pamětníka

   Z pomezí Čech až k Waterloo

Mameluci

ČERVENÝ KOPINÍK: Édouard de Colbert de Chabanais (1774 – 1853)

JUTSKO 1916

Tak je to konečně tady, JUTSKO 1916 s podtitulem Největší námořní bitva Velké války je vytištěno a podle sdělení AKCENTu  by kniha měla být v knihkupectvích počínaje pondělkem. Stránky AKCENTu někdo hacknul, proto, pokud si chcete knihu objednat, použijte rovnou mail 

akcent@vydavatelstviakcent.cz
nebo adresu
VYDAVATELSTVÍ AKCENT
Bedřicha Václavka 74/20
674 01 Třebíč 1

Kniha formátu 158 x 232 má 217 černobílých fotografií a nákresů, 39 map a diagramů a osmistránkovou barevnou přílohu a cena by měla činit 399,- Kč, přímo u vydavatele pak s obvyklou slevou.

 

Před časem jsem zde zveřejnil ukázku jedné kapitoly, pokud se k ní chcete vrátit, dávám prolink do nadpisu, a to je důvod, proč nebudu plýtvat kapitolou další. Místo ní sem raději vložím obsah a ukázku jakéhosi entrée, první předkapitolky, kterou vlastní děj knihy začíná. K tomu přiložím pár ukázek grafiky... 

OBSAH

První výstřel

I. PŘÍLIŠ DLOUHÉ ZÁVODY

Jak vládnout nad vodami?

Zrození Hochseeflotte

Převrat jménem Dreadnought

Následky vržené rukavice

Británie přijímá výzvu

Kdo s koho?

Nový Nelson?

Válka!

II. ČEKÁNÍ NA BITVU

Budeme vést partyzánskou válku!

Úspěch ponorky U-9

Den, kdy stál Bůh při Anglii

Bitva u Dogger Bank

Vykonávat soustavný a systematický tlak...

Scheerův troufalý plán

III. DER TAG

První kontakt

Souboj lehkých křižníků

Hipper se blíží

Kde je Jellicoe?

Zahajte palbu!

Zásahy do černého

Zkáza HMS Indefatigable

Zánik HMS Queen Mary

Útok torpédoborců

IV. SOUBOJ TITÁNŮ

Závod k severu

Štvanice

Kontradmirál Hood na scéně

Jellicoeův obrat a boj o SMS Wiesbaden

Střetnutí obrů a zánik HMS Invincible

Scheerův obrat čelem vzad

Druhý Gefechtskehrtwendung

Třetí obrat

Sebeobětování

V. ÚNIK DO NOCI

Dlouhé stmívání

Poslední denní a první noční boj

Nebudu bojovat v noci!

Rozkaz vytrvat

První noční útoky a zkáza SMS Frauenlob

Zmatek nad zmatek

Osudový omyl

Prorazili jsme!

Konec SMS Pommern

VI. NÁVRAT Z BOJE

Rozbřesk

Konec Lützowa, Elbingu a Rostocku

Poslední míle k domovu

Jellicoe se vrací

Kdo vyhrál?

PŘÍLOHY

BIBLIOGRAFIE

První výstřel

Bylo jaro roku 1916 a Velká válka, jak se začne říkat, probíhala ve vodách Severního moře, které dělilo vilémovské Německo od východních břehů anglických ostrovů, relativně klidně. Posádky plavidel Grand Fleet, Velkého loďstva Royal Navy, Královského námořnictva, zažily mnoho poplachů, spousty vyplutí, útoky ponorek, přepady i dílčí střety, k velké bitvě s nepřítelem číslo jedna, císařskou Hochseeflotte, ale nedocházelo. Z vyplutí na moře se stala válečná rutina, a tak to cítil i telegrafní důstojník HMS Galatea, tříkomínového lehkého křižníku třídy Arethusa, spuštěného na vodu před dvěma roky:

 „Pozdě navečer 30. května vyplula HMS Galatea pod rozvinutou vlajkou komodora Alexandra-Sinclaira [komodor není označením hodnosti, ale funkce stabilního velitele nějaké formace, u menších plavidel zpravidla jde o služebně nejstaršího z kapitánů...] z První lehké křižníkové eskadry spolu s Phaetonem, Inconstant a Cordelií z téže eskadry a v doprovodu Druhé a Třetí lehké křižníkové eskadry i Floty bitevních křižníků z Rosythu na průzkumnou plavbu k jihovýchodu. Tyto průzkumné plavby se předtím podnikaly už tolikrát, že nikoho nevzrušovaly, leda ty, co věděli, že Bitevní loďstvo opustilo Scapa, aby naše uskupení podporovalo, což zjevně naznačovalo nevelkou možnost, že se střetneme s nepřátelskými silami. Když jsme se ve 3:15 odpoledne dostali do nevelké vzdálenosti východně od Firth of Forth, bylo na Galateu vypáleno torpédo, které zvedlo hladinu těsně před její přídí, a hned nato hlásili dráhu jiného torpéda za zádí, žádnou ponorku jsme ale nespatřili a pokračovali jsme k východu i po celý 31. květen bez jakéhokoliv dalšího vzrušení.

Odpoledne jednatřicátého jsme se přiblížili k severnímu okraji Heligoland Bight [Helgolandské zátoky, německy Helgoländer Bucht] s jejími minovými poli, tady ale nebyly žádné čerstvé známky německé aktivity. Ve dvě se dosáhla východní hranice průzkumu, byl vydán rozkaz k obratu en route [za plavby] a bitevní křižníky obracely. Galatea na křídle se opozdila v přijetí signálu a obracela až ve 2:15, když tu před ní hlásili obchodní loď, která vypadala, že zastavila a vypouští páru, načež komodor velel držet ještě chvíli kurz a podívat se na ni. Po připlutí o něco blíže byl spatřen torpédoborec, zprvu neviděný, jak odráží od jejího boku a podle spodní částí předního stěžně i hlavního stěžně bylo nade vši pochybnost jasné, že jde o Huna. Spolu s tím byl vytrouben poplach.

Klidně jsem se slunil vzadu na můstku a po zvuku trubky jsem nijak nechvátal, protože jsem slyšel o jakémsi cvičném poplachu během návratu. Plouhal jsem se tedy na svoje stanoviště, podomácku postavenou bezdrátovou stanici na příďové nástavbě, spíš králíkárnu, než W/T stanici [zkratka Wireless Telegraphy, bezdrátový telegraf], kde jsem během akcí kódoval a dekódoval signály. Jak jsem ale šplhal po žebříku na nástavbu, ohlušil mě rachot střílejícího předního šestipalcového děla a to zahřmění mě málem srazilo dolů, tak bylo nečekané. Vklouznul jsem do mé malé W/T králíkárny rychleji, než stačím popsat, a hned nato rachotila spojovací trubkou dolů z můstku v malém mosazném pouzdře první zpráva o nepříteli v celé bitvě u Jutska. ,Nepřítel v dohledu, síla jeden torpédoborec.ʽ

Galatea zvýšila rychlost na 28 uzlů a zahájila na torpédoborec palbu. Právě první výstřel celé bitvy u Jutska, vypálený ze šestipalcového předního děla Galatey kolem 2:15 [čas, který je stejný jako v předchozím odstavci, nemá logiku, odpovídá ale relacím; ten, uvedený pamětníkem díve, je špatný] mě málem shodil ze žebříku, což bylo vyznamenání, které jsem v té chvíli pranic neoceňoval.“ 

Čas znamenal pro Brity 14:15, pro Středoevropany to bylo 15:15, a onen důstojník, jehož jméno nebylo u těchto vzpomínek uvedeno, si mohl v následujících minutách myslet, že jde o jednu z těch šarvátek, k jakým na moři občas docházelo, v následujících hodinách ale začínal chápat, že šlo o předehru k bitvě, a ne ledajaké. Ocitl se na samém počátku největšího střetu hladinových lodí, k jakému kdy v lidské historii do té doby došlo, nebo dojde, neboť mu mohl konkurovat už pouze jeden střet v Pacifiku za 2. světové války.

Oficiální komuniké Admirality, zveřejněné 3. června 1916 v Timesech a dalších novinách, pak o něm veřejnosti sdělilo:

„Odpoledne ve středu 31. května se odehrál u břehů Jutska námořní střet.

Britské lodě, na které tíha boje dopadla, se skládaly z Floty bitevních křižníků, několika křižníků a lehkých křižníků, podporovaných čtyřmi rychlými bitevními loďmi. Mezi nimi byly ztráty velmi těžké.

Německé bitevní loďstvo se s pomocí nízké viditelnosti vyhnulo pokračování střetu s našimi hlavními silami a nedlouho nato, co se objevilo na scéně, obrátil nepřítel k domovu, i když neunikl značným škodám, které mu naše bitevní lodě zasadily.

Bitevní křižníky Queen Mary, Indefatigable, Invincible a křižníky Defence a Black Prince se potopily. Warrior byl vyřazen z boje, nějaký čas jen vlekli za sebou, pak ale musel být posádkou opuštěn.

Je rovněž známo, že byly ztraceny torpédoborce Tipperary, Turbulent, Fortune, Sparrowhawk a Ardent. S šesti dalšími je třeba počítat.

Nedošlo k potopení žádné britské bitevní lodi ani lehkého křižníku.

Ztráty nepřítele jsou velmi vážné.

Zničen byl nejméně jeden bitevní křižník a jeden další vážně poškozen; dva lehké křižníky byly vyřazeny a pravděpodobně potopeny. Je hlášena jedna bitevní loď potopená našimi torpédoborci během nočního útoku. Přesný počet torpédoborců, jichž jsme se během akcí zbavili, není vůbec jistý, muselo jich ale být mnoho.“

Bylo to opatrné komuniké a neprozrazovalo skutečný rozsah boje, do nějž na britské straně vplulo 28 bitevních lodí, 9 bitevních křižníků, 8 obrněných a 12 lehkých křižníků, 51 torpédoborců a 1 minonoska. Německé hlavní uskupení čítalo 22 bitevních lodí, z toho 6 starších dvouvěžových, 5 bitevních křižníků, 11 lehkých křižníků a 31 torpédoboců.

Jako v mnoha bitvách, i zde každá ze zúčastněných stran tvrdila, že vyhrála.

Co do počtu potopených lodí to mohlo německé velení oprávněně tvrdit, Kaiserliche Marine se pyšnila i taktickým vítězstvím, strategicky ale zvítězila, byť za cenu velikých obětí, Royal Navy.

Hned vzápětí dostal boj dvě odlišná jména.

Pro Brity to bylo Jutsko.

Pro Němce Skagerrak...

V každém případě se jednalo o bitvu, která už roku 1916 rozhodla o vítězství mocností Dohody ve Velké válce na moři a v mnoha ohledech přiblížila i vítězství spojenců na souši...

ZLOVĚSTNÉ OCEÁNY 5

V listopadu minulého roku jsem na tento blog vložil anotaci na čtvrtý svazek knihy Zlověstné oceány a vida, je tu závěrečný pátý, věnovaný činnosti německých (a zčásti i rakousko-uherských) ponorek v 1. světové válce, v poslední fázi Velké války, tedy v letech 1917-1918. Knihu vydalo, jak jinak,  nakladatelství Český cestovatel (ww.ceskycestovatel.cz) a prolink na e-shop vkládám do nadpisu.  Mohla by vás zaujmout i v tom případě, že jste neinvestovali do svazků předchozích , neboť je tu třešínka na dortu v podobě CD s podtitulem Německé vojenské a námořní pochody a melodie z 1. světové války.
Jak ukazuje mnou naskenovaný přebal, není to tak zcela pravda, mezi jednadvaceti skladbami naleznete i melodie rakousko-uherské maríny a věřte, je to krásná muzika. Pokud jde o knihu samu (objednat si ji lze bez CD či s ním), je sice kapesního formátu, ale velká obsahem se spoustou ilustrací včetně barevné přílohy...

 Emmerich Hakvoort: ZLOVĚSTNÉ OCEÁNY 5.  Německá ponorková válka 1917-1918. 

Vydal Mgr. František Kuník – Ceskycestovatel.cz, Praha 2013. 336 str. Cena 389,- Kč bez CD, 469,- Kč s CD. ISBN 978-80-87657-07-2