MUSEU MARÍTIM, GALÉRA OD LEPANTA A JINÉ KRÁSY BARCELONY

 

Tak mě napadlo, že se tu už dlouho neobjevilo nic o cestách po světě a muzeích, které v něm jsou. Na facebooku jsem sice o návštěvě Barcelony v září psal, předpokládám ale, že ne všichni na sociální sítě chodí, i když se budu řadou snímků opakovat. Barcelona je krasavice, která mě chytla za srdce podobně jako Paříž. Nebylo to kvůli Sagradě Familii, ani pro Gaudího, město má prostě atmosféru, Katalánci srdce, a kdo by si navíc nezamiloval tapas, paellu, sangrii (nemluvě o španělské brandy...).

  

Museu Marítim z boku a z výšky Monjuicu

Barcelona, město s bohatou historií, proslula mimo jiné mořeplavbou a královskými loděnicemi, proto v tom, co se s Drassanes Reials (tak se katalánsky ty loděnice jmenují) dochovalo, vzniklo Museu Marítim, Námořní muzeum. Přimyká se k náměstí s Kolumbovým sloupem nedaleko počátku třídy Rambla, je v něm krásných chládek a jako lákadlo vás vítá ponorka Ictíneo I, skutečně funkční plavidlo, které sloužilo v letech 1858 až 1859 a bylo tady postaveno. Silně připomíná ponorku Sword ze Zemanova "Vynálezu zkázy", jen ty ťapičky jí chybí... V přístavu má elegantnější sestru Ictíneo II, spuštěnou roku 1864...

Ictíneo I v muzeu a Ictíneo II v přístavu

   Vstupné do muzea není přehnané, má stálou expozici i expozice krátkodobé, uvnitř mezi kamenným sloupovím a pod klenbou najdete modely barcelonského přístavu na počátku novověku, makety lodí, artefakty a ikongografii, která k moři patří, nic z toho ale není neobvyklé, nebýt toho, že...
   Nebýt toho, že v roce 1568 v těchto loděnicích postavili galéru La Real, která byla roku 1571 vlajkovou lodí dona Juana d´Austrii a v bitvě u Lepanta se střetla se Sultanou, vlajkovou lodí Ali Pašy, velitele loďstva tureckého. Tahle bitva zastavila osmanskou invazi ve Středomoří, která započala dobytím Rhodu, výboji piráta admirála Haireddina Barbarossy a vrcholila dobytím Malty...  

Dva obrazy bitvy u Lepanta; ten horní najdete v muzeu

   V roce 1971, když od Lepanta uplynulo 400 let, postavili Barceloňané repliku slavné lodě v měřítku 1:1, byť bez stěžňů a oplachtění, které by se do muzejních hal nevešly. Původní loď měla výtlak 237 tun, délku 60 metrů, šíři 6,2 metrů, pohánělo ji 290 veslaůu, na palubě měla 400 vojáků a 9 děl. Je to nádherná loď a vy si ji můaete prohlížet, aniž musíte mít parfémovaný kapesník u nosu, neboť galéry byly pověstné tím, že zápach z nich sahal až za obzor...

Úžasná replika ze všech stran...

Model s oplachtěním v muzejní expozici

  Kousek od tohoto muzea je navíc úpatí Monjuicu, korunovaného bastionovou pevností, o níž se dočtete i v prvním i druhém svazku mojí Poloostrovní války, neboť tady tvrdě válčili maršál Augereau, či generál Gouvion Saint-Cyr.

Monjuic, strážce přístavu, a jedno z mnoha děl na jeho vrcholu

  A k Barri Gótic, gotické čtvrti, kterou pokládám za nejkrásnější část města, (což dokládá pár snímků) je to odtud na dostřel šípu...

Krása gotické čtvrti a klasicistního Královského náměstí v ní

   Mimochodem, prolink na web muzea najdete v nadpisu článku.