pondělí 22. prosince 2014

CO BYLO, CO BUDE A TAK PODOBNĚ...

Vánoce či Chanuka, atd. a  k tomu blížící se konec roku jsou chvílemi, kdy každý šéfredaktor nebo ředitel firmy s vlastním časopisem (jemuž pak zaměstanci potají říkají Goebbelsovy listy, nebo i hůř) cítí povinnost sepsat tutorial, což není návod k použití, jak by se ze Slovníku cizích slov zdálo, ale jakési nabádavé slohové moudro s tím, co bylo, bude a výjimečně i mělo být... Tato móda mě nutí páchat cosi podobného, i když nevím, zda z toho vyjde špetka hlubokomyslné úvahy, protože jsem v jádru člověk prostý, funkci nemající, na odpočinku jsoucí, vlastnící nemnoho pozemských statků a tudíž bych podobné věci nemusel...
   Přesto chci...!
   Co?


   Předně bych rád všem, kteří čtou moje knihy a navíc blog, popřát krásné Vánoce, i když tak činím parafrázemi tři slavných obrazů a způsobem vůči velikánovi, jemuž jsem věnoval tolik svazků, zdánlivě neuctivým v přesvědčení, že člověk nemá brát věci zas úplně vážně, hlavně sebe sama ne!  Dal jsem je už na svůj facebook, takže novinkou jsou jen pro ty, kdo virtuální sociální sítě a neviditelné přátele nepotřebují, nebo v tom nástroji vidí nebezpečí a zlo.  Škoda, dozvídali by se tu věci napoleonské a jiné včetně osobních z mé strany rychleji, stručněji, častěji i pestřeji, než tady, na serióznějším a jinak stavěném blogu.
   Dál musím poděkovat všem, kteří si legálně koupili či půjčili kteroukoliv z mých knih a neodhodili ji, či papír nepoužili pro autora ponižujícím způsobem. Protože bez kupujících čtenářů je autor v dnešní době nula, i kdyby se rozkrájel, byť mně nepochopitelný slogan jednoho nakladatelství v Knižních novinkách nebo čemsi podobném tvrdí, že jejich knihy čtenáře nepotřebují...
    Bývá zvykem hodnotil dění ve světě i doma a já se omezím na verš z písníčky skupiny Kamelot "Ples na zámku Lieberhof":
    "Byl to podivný rok, samá válka a mor, co seslal nám Stvořitel..."
    Punktum!
   Pro mne se jevil jako úrodný, což budilo dojem, že píšu, píšu a píšu, leč dvě věci visely u nakladatelů už roku 2013 a teprve loni na ně došlo.
   Tady máte všech pět kousků:

    Je čas prozradit, na co se můžete, jak doufám, z mojí strany těšit.
    Napoleonovi jezdci jsou zalomeni, čtu stránkové korektury a takhle bude vypadat definitiva přebalu. Mají 560 stran, kvantum obrázků, spoustu map, etc. Vydá je AKCENT nejspíš na přelomu jara a léta.
     Caesarovy legie se jmenuje třetí svazek pentalogie Římské války, dopsal jsem jej, přečetl, zasadil obrázky i mapy, teď je čte můj první kritik a v lednu vše odevzdám AKCENTu. Návrh přebalu je zde, obsah někdy příště, abych nevystřílel všechen prach naráz...
     To jsou tedy věci hotové, a co dál?
     V lednu začnu pro AKCENT překládat další z pamětí z napoleonské doby, tentokrát ne francouzské, ale rakouské, kterých je jak šafránu. Napsal je Karl Johann, rytíř von Grueber, muž, co se narodil v Mnichově, zemřel v Praze, vypracoval se na důstojníka rakouských kyrysníků i bavorských švališerů a prošel řadou klíčových bitev od Hohenlinden po kampaň 1814. Originál se sice (přeloženo) jmenuje, jak vidíte, Vzpomínky jezdeckého důstojníka před sto lety, pracovně mu ale říkám Rakouský kyrysník. Nebo Císařský kyrysník.
      Pak bych se měl pustit do čtvrtého dílu Římských válek. Nemám sice ani řádku, ale idea přebalu tu je (musí, aby se objevila ana záložce "trojky") a s ní i pracovní název Triumfující legie (pokud nepřijdu na nic lepšího).
     Upřímně řečeno nevím, zda posloupnost prací dodržím, možná se před legiemi pustím  do práce na tom, k čemu už pár let shromažďují podklady francouzské, anglické i ruské, tedy do knihy o Napoleonově polském tažení v letech 1806 a 1807. Název nevím času je dost, možná budu parafrázovat titul jedné knihy Olega Sokolova jako Souboj dvou císařů, možná to bude cosi o ledu a blátě, možná něco jiného, třeba Málem prohrané tažení, možná to bude jen Napoleon v Polsku...
     Ne že by mi nápady na knihy docházely, ale na rok je toho víc než dost a prozrazovat cokoliv by bylo jak volební či vládní sliby, nemusel bych to dodržet...
    Tak znovu a ještě jednou krásné Vánoce.
     S přáním do nového roku se mi spěchat nechce, nechme to až za týden....!
     Žijte blaze a vánočnímu mumraji se nepoddávejte!

   
  

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Dobry den,
super blog, zaujimava cetba, putave tituly z napoleonskej a nielen napoleonskej dobe. Vase knihy sa naozaj citaju velmi dobre, takze sa ako citatel tesim na dalsie. Skutocne klobuk dole, clovek Vas obdivuje ako to vsetko stihate. Ale mna sokovala jedna vec, ktora suvisi s Napoleonom a ktoru som nahodou nasla na webe, neviem co si o tom celom myslet, skor tomu neverim ako verim ale ktovie???? Vidte link:
http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=cs&u=http://www.exopolitika.cz/news/nalezen-neznamy-cip-v-lebce-napoleona-bonaparte/&prev=search
http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&u=http://weeklyworldnews.com/aliens/15207/alien-chip-in-napoleons-skull/&prev=search

Jiri Kovarik řekl(a)...

Sorry, ten prolink nefunguje, je to vinou Vámi použitého překladače, nicméně jsem se progoogloval. Zjevně jste se stal(a) obětí žertíku. Napoleon byl poprvé a zatím naposledy exhumován v 1. pol. 19. stol při příležitosti vyzdvižení ostatků před převozem z Ostrova sv. Heleny do Francie. Francouzská vláda nikdy poté nedala a nejspíše nedá k exhumaci v Invalidovně uložených ostatků souhlas. Utěšit Vás může leda to, že určitě nejste sám...