neděle 2. června 2013

CÍSAŘSKÉ REZIDENCE (7)



RAMBOUILLET - OPOMENUTÁ REZIDENCE
Michal Šťovíček
O této císařově rezidenci asi 50 km západně od Paříže se téměř neví, neboť Napoleon v ní strávil za svého života celkem sotva 40 dní.
   Na bývalých pozemcích kláštera Saint-Denis se od počátků monarchie rozkládal královský lovecký revír o rozloze přes 20 tis. ha - hluboké a pro lov ideální lesy, na jejichž kraji stálo od 14. stol. celkem prosté šlechtické sídlo - lovecký hrádek, v němž mj. po jednom z lovů zemřel František I. V zámecké sídlo jej začali měnit až Bourboni na sklonku 17. stol., konkrétně Louis-Alexandre de Bourbon, hrabě de Toulouse, nemanželský legitimizovaný syn Ludvíka XIV. a paní de Montespan. Královským sídlem se stal až v r. 1783, kdy jej Ludvík XVI. koupil od vévody de Penthièvre za značnou sumu 16 milionů livrů, avšak k žádným úpravám vlastního zámku nepřikročil pro nevhodný terén i těsné sousedství městečka a vodního kanálu. Snažil se však, aby si lovecký zámek oblíbila Marie-Antoinetta, která si toto sídlo silně ošklivila, a nechal u něho vybudovat rozsáhlé příslušenství, romantický park s umělou grottou, tzv. Mušlovým pavilonem a statkem v tehdy módním bukolickém stylu včetně ovčína, kravína, mlékárny apod. 
   Za Revoluce byl zámek opuštěn a teprve v r. 1804 se na Napoleonův příkaz začalo s přestavbou v důstojný a pohodlný lovecký zámek. V první etapě pod vedením architekta G. Trepsata bylo zbořeno celé jedno křídlo a tím prakticky zničeno čestné nádvoří, přičemž zbytek zámku byl připraven k obývání r. 1807.
Plán zámku v r. 1809 - šrafovaně zbořená část. Takto se zámek zachoval dodnes (vpravo dole tzv. Věž Františka I. - pozůstatek středověké stavby.
Napoleon nicméně ještě pomýšlel na celkovou demolici a vybudování zbrusu nového zámku, ale pro žádný plán dalšího pověřeného architekta Augusta Farmina se nerozhodl. Došlo jen na některé úpravy interiérů a pokračovaly úpravy parku včetně výsadby první aleje exotických cypřišů holých ve Francii (byla pokácena po velké bouři v prosinci 1999).
Napoleon naposled přespal v Rambouillet z 29. na 30. 6. 1815 na cestě do exilu.
Tradici lovů v rambouilletských lesích pak obnovili až francouzští prezidenti r. 1883, následně se zámek stal letním prezidentským sídlem a slouží i pro ubytování státních návštěv a jako místo mnoha mezistátních jednání na nejvyšší úrovni - mimo pobyty prezidentů a státních hostů ovšem zámek zůstává na rozdíl od našich Lán přístupný veřejnosti. V závěru r. 2009 se prezidentská kancelář vlastnictví zámku vzdala a předala jej městu a úřadu pro národní památky, nadále jej však má v užívání.
Nedomnívám se proto, že mnoho bloggerů tento velice zajímavý zámek navštívilo (leží i poněkud stranou hlavních turistických tras), přidávám tedy o něco více obrázků ze současnosti nebo nedávných dob:


Vstupní průčelí


Zahradní průčelí

Mramorový sál
Velký salon
Jídelna
Salon

Napoleonova koupela
Mušlový pavilon v parku
Mlékárna Marie-Antoinetty s průhledem do umělé grotty v parku (nesloužila k výrobě mléka, nýbrž jako "mléčný bar")
Brána do státního ovčína
Zemědělské zařízení v zámeckém parku za celých téměř 230 let nepřerušilo provoz, bylo rovněž zestátněno a slouží dnes jako veřejně přístupný výzkumný statek, zejména ovčín. V městské zástavbě dále stojí tzv. Palác Římského krále - budova z 80. let 18. stol., který Napoleon hodlal po úpravách věnovat svému synovi, ten však nikdy neměl příležitost jej navštívit. Dnes slouží muzejním účelům.
Palác Ŕímského krále - plán Napoleonova architetka A. Farmina a současný stav

Žádné komentáře: