 |
| Napoleon na Elbě (H. Vernet) |
Osmadvacátého února se excísař Napoleon nalodil tajně na Elbe, jak ukazuje Beaumeho plátno, a odplul s několika málo loďmi na brize Inconstant, kterou pak namaloval marinista Garneray, jinak spolubojovník korzára Surcoufa:
1. března (i když litografie uvádí už 28. února) 1815 se Napoleon vylodil v zálivu Juan a k 2. březnu měl za sebou 63 km pochodu přes Cannes a Grasse do hor až k Séranonu. Začalo to, co dostalo jméno Vol de l´Aigle, Let Orla.
Zatím se k němu přídávali jen místní horalé a rolníci, sedmého se ale ocitl v soutěsce Laffrey, tam, kde je jeho jezdecká socha, a tady nastalo lámání chleba.
Sedmého ráno císař zastavil kolem osmé v místě řečeném La Mure. Pak se šlo k soutěsce Laffrey, kde mu zastoupil cestu batalion 5. řadového pod velením chef de bataillon Lessarta (či Lessarda,nebo Delessarda), připravený k boji i k palbě. Napoleon vyšel kupředu před svoje Poláky a křikl: „Vojáci pátého, jsem váš císař. Poznáváte mě?“ K tomu dodal: „Je-li mezi vámi voják, který chce zabít svého císaře, tady stojím!“ Scénu u břehu glaciálního jezera, kdy vojáci neposlechli rozkaz mladičkého kapitána Randona, který velel k palbě, a přidali se na druhou stranu s křikem "Vive l´Empereur!", zvěčnil na plátně Charles de Steuben, existují ale, jak vidno, i jiná ztvárnění.
"Tady se rozhodlo o osudu jednoho z nejromantičtějších a nejvznešenějších podniků moderní doby," napíše pak Stendhal, autor "Červeného a černého". Z místa, kterému se dnes říká Prairie de la Rencontre, Lučina setkání, se šlo dál a po zastávce v Eybens, kde si císař umyl nohy, byl v cestě Grenoble. Tam se přidal velitel 7. řadového La Bédoyere, který za to po Waterloo zaplatí hlavou, město však otevřelo bránu až poté, co ji dělníci uvnitř vyrazili. Jedno křídlo uchopili, dovlekli je před Napoleona a řekli:
„Místo klíčů od tvého dobrého města Grenoblu jsme přinesli celá vrata!“
Přesto nebylo dosud rozhodnuto, ba ani to, že se Macdonaldovi vojáci přidali na Napoleonovu stranu neznamenalo pro excisaře vítězství. Teprve 14. března hodil svůj meč na váhu maršál Michel Ney, vévoda z Elchingenu a kníže Moskevský, Nejstatečnější ze statečných, hrdina ústupu z Ruska.
"Důstojníci, poddůstojníci a vojáci, věc Bourbonů je navždy ztracena..."
Od té chvíle měl Napoleon cestu na Paříž otevřenu.
Jenže za tři měsíce z toho byla válka a na jejím konci Waterloo..
3 komentáře:
Dobry den, som rada, ze ste dali na web blog Let orla o uteku Napoleona z ostrova Elba. Uz sa blizi 200 vyrocie pamatnej bitky u Waterloo dna 18. jula. Dufam, ze aj na slovenskych alebo ceskych televiznych staniciach budu davat nejake filmy o Napoleonovi. V nedelu dna 15. marca davali o 16.05 hod. na CT2 dokument Pamatne bitky: Waterloo. Aj som sa velmi potesila a samozrejme som to pozerala, ale mala som z toho zmiesane pocity. Niektore historicke fakty o tejto bitke pri Waterloo podla mna neboli presne. Nuz bola som aj trosku sklamana.
Já si tenhle pořad nahrál, ale ještě jsem ho neviděl. Obecně nemám moc rád filmové dokumenty o historii, pokud jde o téma, o kterém něco vím, zpravidla mě zklamou povrchností nebo neznalostí věcí, i když vím, že v pětačtyřiceti minutách je zkratka nutná. Ale beru to jako popularizaci historie, která u určitého procenta diváků vzbudí zájem o téma či dobu... Ono je to někkdy relativní, miluju Bondarčukovo "Waterloo", navzdory tomu, že je tu soutěska Laffrey smotána kvůli dějové zkratce s Neyovým přechodem k Napoleonovi v Lons-le-Saunier...
Co sa tyka Bondarcuka, tak sa velmi tesim, ze zacali vysielat na CT v sobotu vecer Bondarcukovo famozne dielo "Vojna a mir" s Bondarcukom a Tichonovom v hlavnych ulohach. Mnohi ludia sa vyjadrili a ja s tym suhlasim, ze jeho (Bondarcukovo) velkodielo neprekonal nik co sa tyka vsetkoho - ci masovych bojovych scen, vypravy a deju a jeho famozne "Waterloo" s vynikajucim Rodom Steigerom som rada, ze mam vo svojej vlastnej filmoteke. Tym, ktori jeho super filmove diela nevideli, vrele doporucujem. Stoji za to ich vidiet - naozaj lahodka.
Okomentovat