středa 11. srpna 2010

PÍSEŇ LANCKNECHTŮ A ŽOLDNÉŘŮ


Následující píseň by měla potěšit ty čtenáře, kteří si už párkrát posteskli, že bych měl občas utrousit něco z jiných období než jen napoleonského, zejména těch starších. Je určena všem, kteří v rámci re-enactementu oblékají mundůry Třicetileté války nebo válek renesančních a potažmo i pozdě středové odění, a pokládám ji za naprosto výjimečnou, neboť má tak divoký nápěv i slova, až z toho jde mráz. Je to skutečná bojová píseň z druhu těch, jaké vojáci zpívali na pochodech či dokonce v útoku, v něčem je ale předčí. Narozdíl od jiných totiž neobsahuje ani ideologii náboženskou (pro příklad takových bojových zpěvů nemusíme chodit daleko, stačí vzpomenout Kdož sú Boží bojovníci), ani vlasteneckou (Chant de départ, Marseillaise, Battle Cry of Freedom, Bonnie Blue Flag, atd.), a neomezuje se jen na nepříliš duchaplná slova typu napoleonské On va leur percer le flanc. Zpívá se dodnes a objevuje se v celé řadě francouzských folklórních zpěvníků; nahrávka na videu pochází z Anthologie de la Chanson francaise, která vznikla pod taktovkou Marca Robineho.

Reveillez-vous, Picards (Vzbuďte se, Pikardi) je píseň bojovná, plná elánu, vojácké pýchy, víry ve vítězství a výjimečnost. Je stará, datuje se z XV. století (přesné vročení je k roku 1470), opěvuje rvavé burgundské a pikardské lancknechty. Burgundští vévodové , zejména poslední z nich, Karel Smělý (Charles le Témeraire), notně zaměstnávali diplomatické i vojenské síly francouzských vladařů. Je to doba, kterou popsali kronikáři Enguerrard de Monstrelet či Philippe de Comminges, a jíž románově zvěčnil Walter Scott v Quentinu Durwardovi. Vedle urozených rytířů nacházeli v armádě (nejen burgundské) stále větší uplatnění žoldnéři, kteří vytvořili profesionální souručenství, či spíše stav. Ti burgundští se rekrutovali pochopitelně z Burgundska a severně od něj ležící Pikardie. Mezi oběma kraji se nacházelo Franche-Comté, které bylo tudíž nejvíc na ráně. Řada válek mezi Burgunďany a Francouzi se odehrávala i v sousedních Flandrech, Artois a Vlámsku.

Pokud jde o dobový kontext, najdete příběh Karla Smělého a dalších ve čtvrtém svazku mé tetralogie Rytířské příběhy a osudy s titulem Soumrak rytířstva ; celý triptych vydala a reeditovala Mladá fronta. Přebal přikládám stejně jako ilustrativní foto z internetu, zachycující re-enactement při slavnostech na počet Georga von Frundsberga, „otce lancknechtů“; proběhly před deseti lety v Mindelheimu.

Zpěv, který po pikardských a burgundských lancknechtech zůstal, je výjimečný: mluví bez zábran o těch, pro které se stalo válčení živobytím, je to pravá žoldácká a rabiátská píseň o lesku (a bídě) lancknechtského řemesla. V překladu jsem se snažil zachovat vše z obsahu textu.

Vzbuďte se, Pikardi!
(Reveillez-vous, Picards!)

Lancknechtská z XV. stol/ český text Jiří Kovařík

Vzbuďte se Pikardi, Burgundi vstávejte,
vy, kdo se chcete rvát, už rychle vyjděte.
Je jaro, je náš čas, kdo chtěl by ještě spát?
My zas do války půjdem rány rozdávat.

Je za námi Salins, Salins a Besançon!
Kraj předobrého vína, a také město Baulne.
Flámové zaplatí, všechno co propijem,
a ještě přidaj k tomu, nebo jim nabijem.

Rejtaři, lancknechti, všechno se šikuje!
Kam žoldnéř dorazí, tam všude doma je!
Pannu Marii proste a všechny svaté s ní
ať nad vojáky z Burgund ve dne v noci bdí.

Z Burgund do Franche-Comté půjdeme bojovat.
Bohatých měst tam hradby budeme dobývat.
Až francouzský král začne před námi utíkat,
víno, co v sklepech nechá, půjdeme ochutnat!

Ten mluví o válce, kdo o ní málo ví.
Já říkám, na mou duši, řemeslo je to zlý!
Nejeden z vojáků, co dal se na pochod,
v ní ztratil zbroj i kabát a přišel o život.

Koho smrt překvapí s hákovnicí v dlani,
náš Pán mu uchystá v ráji přivítání.
Až v hlíně spočine, ať měkce se mu spí
a v klidu odpočívá válečník statečný.

Polnice zatroubí, až nadejde ten čas
a k poslednímu soudu vyrazí každý z nás.
Prapory pozdvihneme, budou nad námi vlát
a zas do války půjdem rány rozdávat.



Žádné komentáře: