DVA PHILIPPOTEAUXOVÉ

Rubrika se štítkem art, tedy umění, kterou jsme si vymyslel, zůstala nějaký čas Popelkou, a když jsem před chvílí trochu dumal, koho z umělců vybrat, napadla mě plátna, z nichž jedno je notoricky známé, v případě bitvy u Waterloo dokonce nejspíš to absolutně nejznámější. Ano, jde o proslulý útok Neyem vedených kyrysníků na britská karé a o Henri Félixe Emmanuela Philippoteauxe (1815 až 1884). O tomto Pařížanovi, který byl žákem Léona Cognieta a mimo jiné nakreslil spousty vojenských uniforem i postav revolučních i napoleonských válek (viz ukázka nahoře), se hodně mluvilo zejména v souvislosti s cykloramou (druhem panoramatu, budícím v divákovi iluzi, že je ve středu zpodobněných událostí; náš Marold s bitvou u Lipan je dobrým příkladem tohoto druhu umění, které opticky poněkud předcházelo kinům typu Imax) obléhání Paříže roku 1870.Zatímco toto dílo zmizelo (nebo je ukryto) neznámo kde, přežívají jiná plátna, z nichž o tom prvním, o útoku francouzských kyrysníků na karé britských Highlanders, už byla zmínka. Je to monumentální věc, stvořená roku 1874, patříci do sbírek londýnského Victoria and Albert Museum a zde ji máte ve slušném rozlišení, byť ve dvou částech:

Jiným notoricky známým dílem tohoto umělce je Bonaparte u Rivoli, plátno, které patří do slavné Gallerie des Batailles v zámku Versailles. Opět není co dodáat, pokud byste však chtěli, nalistujte v loňských příspěvcích z blogu (v červenci a v srpnu) několik pokračování o této skvělé bitevní galerii:

Málo známou věc představuje Philippoteauxova Bitva u Fontenoy (11. května 1745), slavné vítězství francouzského Ludvíka XV. nad Angličany, plátno, které zůstalo poněkd ve stínu ještě slavnějšího obrazu Gérardova (opět viz Gallerie des Batailles). Malíř tu zachytil legendární scénu, na níž líord Charles Hay, kapitán britských Guards, volá na nepřítele: "Pání Francouzští gardisté, palte!" a hrabě d´Autoroche, poručík granátníků, mu odpovídá: "Pánové, my nikdy nestřílíme první, palte vy!":

Jistěže na wikipedii naleznete slavné revolučně civilní plátno k událostem roku 1848, tedy k revoluci, která ve Francii svrhla Ludvíka Filipa a nastolila republiku, nechme však republikánského básníka a politika Lamartina, ústřední postavu, ať tu před radnicí odmítá rudý prapor jako symbol teroru i krveprolévání (zajímavá symbolika). Poutavější pro nás může být plátno k události o osm let mladší, tedy připlutí říční lodi La Dorade, která dovezla do Paříže Napoleonovy ostatky, přivezené fregatou La Belle Poule ze Svaté Heleny:

 Uzavřeme krátký exkurs grafickou podobou těžko dostupné reprodukce heroické malby z období soumraku rytířstva. Jde o rytíře Bayarda, bránícího takřka jako samojediný most přes Garigliano proti Španělům, což je příběh, který naleznete i v posledním svazku mých Rytířských bitev a osudů.

 Ach, ano, málem bych zapomněl  na obraz drobnější, na Napoleoneho Buonaparta jako podplukovníka 1. korsického batalionu:

Pak je tu ovšem ještě Paul Philippoteaux (1846-1923), syn toho prvního, spoluautor některých otcových děl, především ale tvůrce proslulého panoramatu Bitva u Gettysburgu, prvně představeného v Bostonu, tuším roku 1884, pak téměř zničeného a dnes, po restaurování, k vidění, jak jinak, v samotném Gettysburgu.